244

ZÁKON

České národní rady

ze dne 15. dubna 1992

o posuzování vlivů na životní prostředí

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:


ČÁST PRVÁ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání1) (dále jen „stavby“), činností,2) technologií,3) rozvojových koncepcí a programů,4) (dále jen „koncepce“) a výrobků3) na životní prostředí a určuje orgány státní správy příslušné k posuzování vlivů na životní prostředí.5)

ČÁST DRUHÁ

POSUZOVÁNÍ STAVEB, ČINNOSTÍ A TECHNOLOGIÍ

§ 2

Předmět posuzování

(1) Předmětem posuzování jsou stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 a 2 tohoto zákona.

(2) Předmětem posuzování jsou i stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 a 2 tohoto zákona, nedosahující v přílohách uvedených limitních hodnot, pokud mají být prováděny v územích chráněných podle zvláštních předpisů,6) stanoví-li tak orgán příslušný k posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „příslušný orgán“) z vlastního podnětu nebo z podnětu

a) stavebního úřadu, u něhož byl podán návrh na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo o využití území, popřípadě byla podána žádost o vydání povolení,

b) jiného orgánu státní správy nebo obce, v jejímž územním obvodu nebo sousedství má být stavba, činnost nebo technologie prováděna.

Rozsah posuzování

§ 3

Posuzování zahrnuje zejména

a) zjištění, popis a hodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na

1. klimatické poměry, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, horninové prostředí, způsob využívání krajiny, chráněná území, flóru, faunu, funkčnost a stabilitu ekosystémů, obyvatelstvo,

2. využívání přírodních zdrojů,

3. kulturní památky,

4. životní prostředí v obcích a městech,

b) porovnání navržených variant řešení, pokud je jejich zpracování stanoveno (§ 6 odst. 2), a výběr nejvhodnější varianty,

c) navržení opatření a podmínek, které vyloučí nebo sníží předpokládané nepříznivé vlivy, popřípadě zvýší pozitivní vlivy stavby, činnosti nebo technologie,

d) hodnocení důsledků případného neprovedení stavby, činnosti nebo technologie.

§ 4

(1) Vlivy stavby, činnosti nebo technologie se posuzují pro období její přípravy, provádění a užívání (provozu), odstraňování, popřípadě i po jejím odstranění.

(2) Při posuzování vlivů stavby, činnosti nebo technologie se přihlíží k podmínkám v daném území.

(3) Při posuzování užívání (provozu) stavby, činnosti nebo technologie se předpokládané vlivy na životní prostředí hodnotí jak při běžném provozu, tak při případných haváriích.

§ 5

Oznámení

(1) Každý, kdo hodlá provádět stavbu, činnost nebo technologii uvedenou v příloze č. 1 a 2 tohoto zákona (dále jen „oznamovatel“) je povinen to oznámit příslušnému orgánu (§19).

(2) V oznámení uvede

a) základní údaje o stavbě, činnosti nebo technologii, zejména název, umístění, účel, charakter, rozsah, termín zahájení a dokončení,

b) stručný popis technického a technologického řešení,

c) základní údaje o vlivech stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí, zejména nároky na zábor půdy, na energii a suroviny, míru znečištění nebo poškození jednotlivých složek životního prostředí,

d) vyjádření příslušného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby, činnosti nebo technologie se schválenou územně plánovací dokumentací.

(3) K oznámení připojí dokumentaci o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie (dále jen „dokumentace“; viz příloha č. 3) v šesti vyhotoveních. Příslušný orgán si může vyžádat v odůvodněných případech předložení většího počtu vyhotovení.

(4) Příslušný orgán do 30 dnů po doručení podnětu podle § 2 odst. 2 stanoví, zda se posuzování vlivů bude nebo nebude provádět, a uvědomí o tom orgán, který dal podnět k posouzení, jakož i příslušného navrhovatele,7) popřípadě stavebníka.8) V případě posuzování vlivů pak navrhovatel, popřípadě stavebník, předloží příslušnému orgánu oznámení a dokumentaci podle odstavce 2 a 3.

(5) Orgány těch obcí, na jejichž území má být stavba umístěna, činnost prováděna, technologie zaváděna, nebo jejichž území podle zpracované dokumentace, stavba, činnost nebo technologie svými důsledky zasáhne (dále jen „příslušná obec“), zajistí z podnětu příslušného orgánu způsobem v místě obvyklým zveřejnění informace o tom, že stavba, činnost nebo technologie bude posuzována podle tohoto zákona.

§ 6

Dokumentace

(1) Obsah a rozsah dokumentace je stanoven v příloze č. 3 tohoto zákona.

(2) Příslušný orgán si může vyžádat doplnění dokumentace, zejména o varianty řešení.

(3) Zpracovávat dokumentaci mohou osoby s osvědčením odborné způsobilosti (dále jen „oprávněné osoby“). Osvědčení vydává ministerstvo životního prostředí České republiky (dále jen „ministerstvo“) po dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky.

(4) Základními předpoklady odborné způsobilosti jsou vysokoškolské vzdělání příslušného směru, 6 let praxe v oboru a složení odborné zkoušky. Výjimky ze vzdělání a praxe může udělit ministerstvo. Bližší podmínky odborné způsobilosti, postupu při jejím ověřování a udělování osvědčení stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Ministerstvo vede seznam oprávněných osob.

§ 7

Zveřejnění a projednání dokumentace

(1) Příslušný orgán zašle dokumentaci neprodleně dotčeným orgánům státní správy a příslušné obci, která oznámí do 5 dnů od jejího doručení způsobem v místě obvyklým, kdy a kde lze do dokumentace nahlédnout, činit si výpisy, opisy, popřípadě kopie. Veřejné nahlédnutí do dokumentace musí být umožněno po dobu 30 kalendářních dnů; v této lhůtě lze uplatnit k dokumentaci písemné vyjádření (dále jen „vyjádření veřejnosti“).

(2) V případě pochybností o příslušnosti obce podle odstavce 1, rozhodne příslušný orgán, který může také stanovit, že z důvodu velkého počtu obcí, příslušných podle odstavce 1, bude dokumentace k nahlédnutí jen v jím vybraných obcích; i ostatní příslušné obce musí oznámit, kdy a kde lze do dokumentace nahlédnout.

(3) Vyjádření veřejnosti a své vyjádření zašle příslušná obec nejpozději do 14 dnů po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 příslušnému orgánu.

(4) Dotčené orgány státní správy zašlou svá vyjádření příslušnému orgánu do 50 dnů od doručení dokumentace.

(5) Jestliže dokumentace obsahuje skutečnosti chráněné podle zvláštních předpisů,9) ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužije.

(6) Pokud vyjádření podle odstavců 1, 2 a 4 nedojde ve stanovené lhůtě, má se zato, že k dokumentaci nejsou připomínky.

§ 8

Účast občanské iniciativy a občanského sdružení

(1) Občanská iniciativa, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí skupina nejméně pěti set fyzických osob starších osmnácti let písemně podporujících vyjádření veřejnosti podle § 7, je oprávněna prostřednictvím svého zmocněnce podle odstavce 3 k účasti na projednání dokumentace podle § 7 a k veřejnému projednání podle § 10.

(2) Občanská iniciativa podle odstavce 1 se prokazuje podpisovou listinou, v níž je uvedeno jméno, příjmení, trvalé bydliště, rodné číslo a podpis osob, které příslušné veřejné prohlášení podporují. Podpisová listina musí být doručena současně s vyjádřením veřejnosti podle § 7.

(3) Zmocněncem občanské iniciativy oprávněným jednat jejím jménem a přijímat písemnosti je osoba, která je za zmocněnce označena v podpisové listině. Pokud toto označení schází nebo je chybné, je zmocněncem občanské iniciativy osoba, která je uvedena v podpisové listině na prvním místě. Zmocněnec může písemně určit svého zástupce, který jej zastupuje v rozsahu zmocnění.

(4) Na základě písemného prohlášení u příslušného orgánu je možno nahradit zmocněnce jinou osobou. Toto prohlášení musí být podepsáno většinou členů občanské iniciativy. Stejný postup platí i pro případ, kdy zmocněnec občanské iniciativy odstoupí.

(5) Založí-li většina osob uvedených v odstavci 2 k další podpoře vyjádření občanské iniciativy občanské sdružení podle zvláštních předpisů,10) je takové sdružení účastníkem správního řízení, rozhoduje-li se v tomto řízení o povolení stavby, činnosti nebo technologie posuzované podle tohoto zákona. Účastníkem stejného správního řízení je i občanské sdružení již vzniklé, které podalo vyjádření podle § 7 odst. 1.

§ 9

Posudek

(1) Příslušný orgán neprodleně zajistí zpracování posudku na základě dokumentace s přihlédnutím k vyjádření veřejnosti, k vyjádření příslušné obce a k vyjádření dotčených orgánů státní správy ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení těchto podkladů. Tato lhůta může být v odůvodněných případech překročena, nejdéle však o dalších 150 dnů.

(2) Posudek mohou zpracovat pouze oprávněné osoby podle § 6 odst. 3 a 4.

(3) Oprávněné osoby, které se podílely na zpracování dokumentace, jsou z vypracování posudku vyloučeny.

(4) Oznamovatel je povinen zpracovateli posudku na jeho žádost poskytnout doplňující informace nezbytné k vypracování posudku.

(5) Posudek zhodnotí zejména

a) úplnost dokumentace,

b) vyjádření veřejnosti, vyjádření příslušné obce a vyjádření dotčených orgánů státní správy,

c) úplnost zjištění veškerých kladných a záporných vlivů stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí, včetně jejich vzájemného působení,

d) použité metody hodnocení a úplnost vstupních informací,

e) návrh technického řešení vzhledem k dosaženému stupni poznání, pokud jde o vyloučení nebo omezení znečišťování či poškozování životního prostředí,

f) varianty řešení,

g) návrh opatření a podmínek pro vyloučení nebo snížení nepříznivých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí, popřípadě pro provádění stavby, činnosti nebo technologie a užívání (provozu) stavby, činnosti nebo technologie.

(6) Posudek obsahuje vždy návrh stanoviska příslušného orgánu.

§ 10

Veřejné projednání

(1) Nejpozději do jednoho měsíce od obdržení posudku podle § 9 zajistí příslušný orgán veřejné projednání obsahu posudku a vyjádření veřejnosti včetně občanských iniciativ, vyjádření obcí a dotčených orgánů státní správy, které obdržel podle § 7.

(2) Místo a čas veřejného projednání oznámí příslušný orgán písemně nejméně týden předem oznamovateli, obcím, dotčených orgánům státní správy, občanským iniciativám a zpracovateli posudku. Týká-li se navrhovaná stavba, činnost nebo technologie více obcí, dotčených orgánů státní správy či občanských iniciativ, může veřejné projednání příslušný orgán zajistit odděleně v jím určených územních obvodech.

(3) K veřejnému projednání je možno přizvat zejména znalce a osoby, které mohou podat důležité informace k projednávané věci.

(4) Způsob a průběh veřejného projednání stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Protokol o výsledku veřejného projednání obdrží účastníci uvedení v odstavci 1.

§ 11

Stanovisko

(1) Příslušný orgán vydá na základě posudku a protokolu z veřejného projednání stanovisko, jehož obsah je uveden v příloze č. 4 tohoto zákona. Bez tohoto stanoviska nemůže správní orgán vydat povolující rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních předpisů.11)

(2) U stavby, činnosti nebo technologie pro účely obrany státu vydá příslušný orgán stanovisko po projednání s příslušným orgánem Československé armády.

§ 12

Úhrada nákladů a evidence

(1) Náklady na zpracování posudku hradí oznamovatel.

(2) Příslušný orgán vede evidenci vydaných stanovisek.

§ 13

Posuzování vlivů na životní prostředí přesahující státní hranice

Při posuzování vlivů staveb, činností nebo technologií a jejich důsledků na životní prostředí přesahujících státní hranice uvedených ve zvláštním předpise,12) se postupuje podle části druhé tohoto zákona s těmito odchylkami

a) obsah a rozsah dokumentace o hodnocení vlivů a důsledků na životní prostředí se řídí zvláštním předpisem13) a přílohou č.3 tohoto zákona,

b) návrh stanoviska předloží příslušný orgán Federálnímu výboru pro životní prostředí,

c) po oznámení výsledku mezistátního projednání,14) vydá příslušný orgán konečné stanovisko.

ČÁST TŘETÍ

POSUZOVÁNÍ KONCEPCÍ

§ 14

(1) Koncepcí se rozumí pro účely tohoto zákona koncepce předkládaná a schvalovaná na úrovni ústředních orgánů státní správy (dále jen „schvalující orgán“), a to v oblasti energetiky, dopravy, zemědělství, nakládání s odpady, těžby a zpracování nerostů, rekreace a turistiky. Za koncepci se dále považují územně plánovací dokumentace15) a směrný vodohospodářský plán.16)

(2) Předkladatel koncepce (dále jen „předkladatel“) je povinen zajistit, aby její součástí bylo posouzení vlivů koncepce na životní prostředí zpracované přiměřeně rozsahu podle přílohy č. 3 části C bodu III a IV tohoto zákona.

(3) Předkladatel je povinen vhodným způsobem a po dohodě s ministerstvem zajistit zveřejnění návrhu koncepce, popřípadě jejích zásad, nejméně 60 dnů před jejím projednáváním.

(4) Předkladatel zašle návrh koncepce zpracovaný s přihlédnutím k případným připomínkám veřejnosti příslušnému orgánu, který ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení k němu vydá stanovisko, s výjimkou případů, kdy je sám předkladatelem.

(5) Schvalující orgán neprojedná koncepci bez stanoviska příslušného orgánu.

ČÁST ČTVRTÁ

POSUZOVÁNÍ VÝROBKŮ

Zásady posuzování

§ 15

(1) Posuzování výrobků zahrnuje porovnání vlastností výrobků z hlediska jejich vlivů na životní prostředí s požadavky stanovenými právními předpisy a technickými normami.

(2) Předmětem posuzování jsou výrobky, které z vlastního podnětu stanoví příslušný orgán ve spolupráci s ústředním orgánem státní správy pro oblast státního zkušebnictví17) (dále jen „stanovené výrobky“). Stanovené výrobky se vyhlašují ve Věstníku ministerstva.

(3) Posuzování se provádí u výrobků tuzemských i dovážených, kromě potravin.

(4) Posuzování se provádí formou certifikace podle zvláštních předpisů.18)

§ 16

(1) Stanovené výrobky nemohou být bez certifikátu podle § 15 odst. 4 uvedeny do oběhu.

(2) Certifikát může být nahrazen označením dováženého výrobku příslušnou cizí certifikační značkou nebo cizím certifikátem uznávaným na území České republiky.

(3) Při zjištění, že dovážené výrobky přes označení příslušnou cizí certifikační značkou nebo cizím certifikátem podle odstavce 2 mají nepříznivý vliv na životní prostředí, navrhne příslušný orgán ústřednímu orgánu státní správy pro oblast hospodářských styků se zahraničím19) přijetí opatření k zamezení jejich dovozu.

(4) Stanovené výrobky, které již jsou v oběhu a které byly přihlášeny k certifikaci ve lhůtě 30 dnů od jejich vyhlášení podle § 15 odst. 2, mohou být v oběhu až do ukončení jejich posouzení oprávněnou právnickou nebo fyzickou osobou.20) Stanovené výrobky, které v této lhůtě nebyly k certifikaci přihlášeny, nesmí být po uplynutí lhůty již uváděny do oběhu.

§ 17

Náklady spojené s certifikací a kontrolou výrobků uvedených do oběhu, případně jejich stažením z oběhu podle § 20 odst. 1 písm. j), hradí jejich výrobce nebo dovozce.

§ 18

Pokuty

(1) Příslušný orgán uloží pokutu až do výše třistanásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem21) osobám, které

a) uvedly do oběhu stanovený výrobek, kterému nebyl udělen nebo byl odejmut certifikát,

b) nepřestaly podle § 16 odst. 4 uvádět do oběhu stanovené výrobky.

(2) Při uložení pokuty podle odstavce 1 se přihlíží k závažnosti důsledků pro životní prostředí, které byly nebo mohly být způsobeny.

(3) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán zjistil porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Výnosy z pokut jsou v plné výši příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.22)

ČÁST PÁTÁ

PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

§ 19

Příslušnými orgány jsou

a) ministerstvo,

b) Česká inspekce životního prostředí,

c) okresní úřady.

§ 20

(1) Ministerstvo

a) posuzuje stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona a vydává k nim stanovisko,

b) vede seznam oprávněných osob,

c) vede souhrnnou evidenci vydaných stanovisek,

d) vydává stanovisko k návrhu koncepce,

e) stanoví výrobky podléhající posuzování podle § 15 odst. 2 a vyhlašuje je ve Věstníku ministerstva,

f) vede seznam stanovených výrobků, kterým nebyl udělen nebo byl odejmut certifikát, a oznamuje jej ve Věstníku ministerstva,

g) vede evidenci udělených certifikátů,

h) určuje předpisy a technické normy pro posuzování výrobků podle § 15 odst. 1,

i) navrhuje opatření podle § 16 odst. 3,

j) na návrh České inspekce životního prostředí rozhoduje o stažení stanoveného výrobku, kterému nebyl udělen nebo kterém byl odňat certifikát podle § 15, z oběhu.

(2) Česká inspekce životního prostředí

a) kontroluje, zda nejsou uváděny do oběhu stanovené výrobky, kterým nebyl udělen nebo byl odňat certifikát,

b) ukládá pokuty podle tohoto zákona,

c) navrhuje stažení stanoveného výrobku, kterému nebyl udělen nebo byl odňat certifikát podle § 15 z oběhu.

(3) Okresní úřady

a) posuzují stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 2 tohoto zákona a stavby, činnosti a technologie podle § 2 odst. 2 tohoto zákona a vydávají k nim stanoviska,

b) zasílají jedno vyhotovení svého stanoviska ministerstvu k souhrnné evidenci.

(4) V hlavním městě Praze vykonává působnost okresního úřadu podle tohoto zákona Magistrátní úřad hlavního města Prahy.

(5) Ministerstvo si může vyhradit vydání stanoviska u stavby, činnosti nebo technologie, kde je příslušným orgánem okresní úřad, v případech, kdy stavba, činnost nebo technologie má být prováděna v územích chráněných podle zvláštních předpisů.6)

(6) Ministerstvo může přenést působnost k posuzování stavby, činnosti nebo technologie uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona na okresní úřad, pokud to v jednotlivém případě přispěje k rychlosti a hospodárnosti posouzení.


ČÁST ŠESTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 21

Ministerstvo v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky stanoví vyhláškou závazné podmínky pro užívání výrobků, popřípadě látek, které mohou závažným způsobem nepříznivě ovlivnit životní prostředí.

§ 22

Správní řízení podle zvláštních předpisů11) zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona nejsou tímto zákonem dotčena.

§ 23

Na část druhou a třetí tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.23)

§ 24

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.


Burešová v. r.

Pithart v. r.


Příloha č. 1

STAVBY, ČINNOSTI A TECHNOLOGIE POSUZOVANÉ V PŮSOBNOSTI MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY

1. Zemědělství a lesní hospodářství

1.1 Odlesnění pozemku o ploše nad 5 ha

1.2 Meliorační zásahy (odvodnění, protierozní ochrana půd, pozemkové úpravy, lesnicko-technické meliorace) na ploše nad 500 ha.

2. Těžební průmysl

2.1 Těžba a úprava in situ rud, magnezitu, uhlí v množství nad 100 000 t/rok, kamene a štěrkopísku, živičných břidlic a průmyslových nerostů v množství nad 200 000 t/rok, zemního plynu v množství nad 100 milionů m3/rok a rašeliny.

2.2 Těžba a úprava uranové rudy, odvaly a odkaliště včetně rekultivace.

2.3 Těžba a rafinace surové ropy, včetně závodů na regeneraci upotřebených minerálních olejů, zařízení pro tepelné a chemické zpracování uhlí a živičných břidlic.

3. Energetický průmysl

3.1 Elektrárny, další průmyslová zařízení na výrobu elektřiny, páry, horké vody a ostatní zařízení o instalovaném výkonu nad 100 MWt.

3.2 Hydroelektrárny se špičkovým výkonem od 50 MWe.

3.3 Jaderné elektrárny a jiná zařízení s jadernými reaktory.

3.4 Zařízení na konverzi, obohacování a výrobu jaderného paliva.

3.5 Mezisklady vyhořelého jaderného paliva.

3.6 Zpracování a konečné uložení vysoce aktivních radioaktivních odpadů.

3.7 Zpracování a uložení nízko a středně radioaktivních odpadů z provozu a vyřazování jaderných elektráren a využívání radionuklidů.

3.8 Dálkové plynovody, ropovody, parovody, horkovody a jiné produktovody včetně jejich zařízení (čerpací, výměníkové a kompresorové stanice), dálková přenosová vedení elektrické energie (110 kV a výše).

3.9 Podzemní sklady zemního plynu a jiných plynných médií s kapacitou nad 1 milion m3, nadzemní sklady zemního plynu a jiných plynných médií s kapacitou nad 100 000 m3 ropy, ropných produktů a chemikálií s kapacitou nad 1000 m3.

4. Kovoprůmysl

4.1 Výroba a zpracování surového železa, litiny a oceli s kapacitou nad 30 000 t/rok, výroba a zpracování neželezných kovů (barevná metalurgie) s kapacitou nad 3 000 t/rok.

4.2 Povrchová úprava kovů s kapacitou nad 10 miliónů m2/rok upravené plochy.

5. Dřevařský a papírenský průmysl

5.1 Výroba celulózy a papíru.

6. Další odvětví

6.1. Zpracování azbestu a výrobků z azbestu.

6.2 Cementárny a vápenky s kapacitou nad 100 000 t/rok.

6.3 Chemická výroba s produkcí nad 200 t/rok.

6.4 Výroba jedů, pesticidů a farmaceutických výrobků v množství nad 1 t/rok.

6.5 Zařízení pro zpracování, zneškodňování a spalování nebezpečných odpadů v množství od 1000 t/rok a pro skladování a ukládání nebezpečných odpadů v množství od 10 t.

7. Infrastruktura

7.1 Výstavba dálnic a silnic I. třídy, železnic, letišť a stálých závodišť motorových vozidel se zpevněnou drahou, vodních cest včetně přístavů.

7.2 Přehrady a vodní nádrže s výškou hráze více než 10 m nad základovou spárou nebo s celkovým objemem nad 10 miliónů m3.

7.3 Zařízení pro odběr podzemních vod v případě, kdy roční objem odebrané vody přesahuje 10 milionů m3.

7.4 Zařízení pro nakládání s komunálním odpadem s kapacitou nad 100 000 t/rok.1)

Příloha č. 2

STAVBY, ČINNOSTI A TECHNOLOGIE POSUZOVANÉ V PŮSOBNOSTI OKRESNÍCH ÚŘADŮ

1. Zemědělství a lesní hospodářství

1.1 Objekty pro živočišnou výrobu, včetně deponií odpadů pro chov dobytka s kapacitou nad 100 ks, pro chov prasat s kapacitou nad 200 ks, drůbežárny s kapacitou nad 25 000 ks brojlerů nebo 25 000 ks nosnic.

1.2 Objekty pro skladování zemědělských produktů s kapacitou nad 20 000 t.

1.3 Meliorační zásahy (odvodnění, závlahy, protierozní ochrana půd, pozemkové úpravy, lesnicko-technické meliorace) na ploše od 10 ha do 500 ha.

1.4 Zásahy do krajiny, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti a ve struktuře a funkci ekosystémů.

2. Potravinářský průmysl

2.1 Pivovary, sladovny a výrobny nealkoholických nápojů s kapacitou nad 10 000 hl/rok.

2.2 Jatka a masokombináty s kapacitou nad 5 000 t/rok produktů.

2.3 Škrobárny s kapacitou nad 50 000 t/rok zpracovaných brambor.

2.4 Cukrovary s kapacitou nad 150 000 t/rok zpracované suroviny.

2.5 Mrazírenské závody s kapacitou nad 100 000 t/rok mražených výrobků.

2.6 Lihovary s kapacitou nad 1000 t/rok.

2.7 Tukový průmysl (výroba rostlinných olejů a tuků) a výroba saponátových prostředků s kapacitou nad 20 000 t/rok výrobků.

2.8 Mlékárny a výroba mléčných produktů s kapacitou zpracování mléka nad 100 000 t/rok.

2.9 Konzervárenské závody s kapacitou nad 100 000 t/rok výrobků.

3. Energetický průmysl

3.1 Elektrárny, další průmyslová zařízení na výrobu elektřiny, páry, horké vody a ostatní zařízení spalující fosilní palivo o instalovaném výkonu od 20 do 100 MWt.

3.2 Hydroelektrárny se špičkovým výkonem od 10 do 50 MWe.

4. Kovoprůmysl

4.1 Povrchová úprava kovů o kapacitě od 5 do 10 miliónů m2/rok upravené plochy.

4.2 Strojírenská a elektrotechnická výroba s výrobní plochou nad 5000 m2.

4.3 Výroba a montáž motorových vozidel, vagónů a cisteren s kapacitou nad 1000 ks/rok.

4.4 Výroba osobních a nákladních lodí pro říční dopravu.

4.5 Výroba a oprava letadel s kapacitou nad 100 ks/rok.

5. Dřevařský a papírenský průmysl

5.1 Impregnace dřeva při použití toxických chemikálií v množství nad 1000 t/rok.

5.2 Výroba dřevovláknitých desek a překližek s kapacitou nad 50 000 m2/rok výrobků.

5.3 Výroba nábytku s kapacitou nad 10 000 m3 vstupní suroviny/rok.

6. Další odvětví

6.1 Textilní úpravny, barvírny s kapacitou od 10 000 t spotřeby chemikálií/rok.

6.2 Koželužny s kapacitou od 50 000 m2/rok zpracované vstupní suroviny.

6.3 Výroba skla nebo skelných vláken s kapacitou od 50 000 t/rok.

6.4 Použití nebo regenerace znečištěných chlorovaných uhlovodíků v množství nad 10 t/rok.

6.5 Polygrafické provozy s kapacitou nad 1 t spotřeby chemikálií/rok.

6.6 Skladování jedů a pesticidů v množství nad 1 t/rok, kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t/rok.

6.7 Výroba stavebních hmot s kapacitou nad 100 000 t/rok.

6.8 Obalovny živičných směsí nad 10 000 t/rok.

7. Infrastruktura

7.1 Zařízení pro odběr vod s ročním objemem odebrané vody nad 3 miliony m3.

7.2 Čistírny odpadních vod a kanalizace s kapacitou nad 100 000 ekvivalentních obyvatel.

7.3 Odkaliště a kalová pole s kapacitou nad 100 000 m3 a další s výškou hráze nad 10 m od základové spáry.

7.4 Zařízení pro nakládání s komunálním odpadem s kapacitou 10 000 až 100 000 t/rok.

7.5 Kafilérie a veterinární asanační ústavy.

7.6 Úpravy vodních toků zásadně měnící charakter toku a ráz krajiny.

7.7 Lanové dráhy, jejichž součástí je vybudování sjezdových drah o celkové ploše nad 5 ha.

7.8 Obchodní a skladové komplexy o celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy.

7.9 Kempinky, sportovní a vojenské střelnice ovlivňující zájmy chráněné podle zvláštních předpisů.

7.10 Letiště a stálá závodiště motorových vozidel bez zpevněné dráhy.

Příloha č. 3

DOKUMENTACE O HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ČÁST A

Základní údaje2)

– název

– charakter (nová stavba, modernizace, rekonstrukce, oprava)

– umístění (okres, obec, katastrální území)

– důvod umístění v dané lokalitě (návaznost na již zrealizovanou akci, dostupnost surovin, pracovních sil, jiný)

– žadatel

– projektant

– uživatel

– termín zahájení, dokončení

– stručný popis technického a technologického řešení (hlavní charakteristiky výrobního procesu, kapacita, směnnost, počet zaměstnanců)

– úroveň navrženého technického řešení

– celkové náklady

– výčet území obcí, které budou předpokládanými vlivy zasaženy

ČÁST B

Údaje o přímých vlivech na životní prostředí2)

I. Údaje o vstupech

1. půda

zábor půdy; (ha, bonita); celkem; z toho dočasný zábor; trvalý zábor z toho zemědělský půdní fond; lesní půdní fond

chráněné území

ochranná pásma

2. voda

odběr vody celkem (m3/hod.; m3/rok)

z toho provozní účely

spotřeba vody celkem (m3/hod.; m3/rok)

zdroj vody (veřejný vodovod, povrchový zdroj, jiný)

3. ostatní surovinové a energetické zdroje

druh, roční spotřeba, způsob získání (vlastní zdroj, dovoz)

4. nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

II. Údaje o výstupech

1. ovzduší

a) hlavní bodové zdroje znečištění ovzduší

technologický proces produkující znečištění

množství emitovaných škodlivin t/rok (zejména tuhé emise, oxidy síry, oxidy dusíku, CO, těžké kovy, uhlovodíky, halogenové deriváty uhlovodíků a další charakteristické škodliviny)

způsob zachycování emisí (typ odlučovacího zařízení, projektovaná kapacita, účinnost)

b) hlavní plošné zdroje znečištění ovzduší (skládky prašných surovin, stavební práce atd.)

druh zdroje

odpovídající technologický proces

rozloha plošného zdroje

působení zdroje (stálé, pravidelné, nahodilé)

množství emitovaných škodlivin (t/rok)

c) hlavní liniové zdroje znečištění (doprava atd.)

druh zdroje

množství emitovaných škodlivin t/rok

2. odpadní vody

celkové množství vypouštěných odpadních vod m3/rok (z toho přímo do recipientu, do čistírny odpadních vod)

technologický proces, při kterém odpadní vody vznikají

typ, projektovaná kapacita a účinnost odpadních vod v rozhodujících ukazatelích znečištění

charakter v recipientu (vodárenský tok, třída znečištění)

množství vypouštěného znečištění t/rok; mg/l; průměrné maximální hodnoty (zejména BSK5, CHSKCr, fosfor, dusík a další charakteristické chemické, biologické a mikrobiologické ukazatele radioaktivity, teplota vody)

3. odpady (nezahrnuté v exhalacích a v odpadních vodách)

druh odpadu (komunální odpad, nebezpečný odpad, radioaktivní odpad)

technologický postup, při kterém odpad vzniká

množství odpadu t/rok

způsob nakládání s odpadem

4. hluk, vibrace

5. zařízení radioaktivní, elektromagnetické

ČÁST C

Komplexní popis a zhodnocení vlivů
na životní prostředí

I. Popis navržených variant řešení (např. geografického nebo technologického charakteru - lokalizace, typ technologie), popis variant referenčních (např. varianta bez činnosti, aktivní nulová varianta, varianta ekologicky optimálního řešení) včetně jejich vzájemného porovnání.

II. Stručný popis životního prostředí pravděpodobně významně ovlivněného

A. základní charakteristiky

1. ovzduší (klimatické faktory, kvalita ovzduší)

2. voda (podzemní vody, vodní toky, pramenné oblasti, vydatnost, průtoky, odběr vody, jakost vody)

3. půda (typ, bonita, kontaminace půdy)

4. geofaktory životního prostředí (geologické podmínky, hydrogeologie, členitost terénu, seizmicita, eroze)

5. fauna a flóra (druhy a místa výskytu, zejména ohrožené a chráněné druhy a místa výskytu)

6. územní systém ekologické stability a krajinný ráz

B. ostatní charakteristiky

1. krajina (způsob využívání krajiny, bydlení, výroba a rekreace)

2. charakter městské čtvrti, funkční charakteristické příměstské zóny

3. chráněné oblasti, přírodní rezervace, národní parky

4. oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství

5. ochranná pásma

6. architektonické a historické památky, archeologická naleziště

7. jiné charakteristiky životního prostředí

8. situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci (podkladům)

III. Komplexní popis předpokládaných vlivů na životní prostředí a odhad jejich významnosti (předpokládané vlivy přímé, nepřímé, sekundární, kumulativní, synergické, krátkodobé, dočasné, dlouhodobé a permanentní)

A. Vlivy na obyvatelstvo

– zdravotní rizika, sociální důsledky, ekonomické důsledky

– počet obyvatel ovlivněných účinky stavby, činnosti nebo technologie

– narušení faktorů ovlivněných účinky stavby, činnosti nebo technologie

– narušení faktorů pohody

B. Vlivy na ekosystémy, jejich složky a funkce

1. vlivy na ovzduší a klima

množství a koncentrace emisí a jejich vliv na blízké i vzdálené okolí

význačný zápach

jiné vlivy na ovzduší a klima

2. vlivy na vodu

vliv na charakter odvodnění oblasti

změny hydrologických charakteristik (hladiny podzemních vod, průtoky, vydatnost vodních zdrojů)

vliv na jakost vod

3. vlivy na půdu, území a geologické podmínky

vliv na rozsah a způsob užívání půdy

znečištění půdy

změna místní topografie, vliv na stabilitu a erozi půdy

vliv na horninové prostředí a nerostné zdroje

změny hydrogeologických charakteristik

vliv na chráněné části přírody

vlivy v důsledku ukládání odpadů

4. vlivy na flóru a faunu

poškození a vyhubení rostlinných a živočišných druhů a jejich biotopů

5. vlivy na ekosystémy

C. Vlivy na antropogenní systémy, jejich složky a funkce

vliv na budovy, architektonické a archeologické památky a jiné lidské výtvory

vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy (místní tradice apod.)

poškození a ztráty geologických a paleontologických památek

D. Vlivy na strukturu a funkční využití území

vliv na dopravu (místní komunikace, silniční, železniční, letecká, lodní doprava)

vliv navazujících souvisejících staveb a činností (výstavba nových komunikací, inženýrských sítí, bytová výstavba)

rozvoj navazující infrastruktury

vliv na estetické kvality území

vliv na rekreační využití krajiny

E. Ostatní vlivy

biologické vlivy

vliv hluku a záření

jiné ekologické vlivy

F. Velkoplošné vlivy v krajině

vhodnost lokalizace jednotlivých variant z hlediska ekologické únosnosti území

současný a potenciální výsledný stav ekologické zátěže území (souhrnné působení všech prostorových jevů a faktorů)

IV. Popis opatření navržených k prevenci, eliminaci, minimalizaci, popřípadě kompenzaci účinků na prostředí

– územně plánovací opatření

– technická opatření (likvidace znečištění, recyklace odpadů, záchranný průzkum archeologických nalezišť, opatření pro ochranu kulturních památek)

– kompenzační opatření

– jiná opatření

V. Popis rizik bezpečnosti provozu

– možnost vzniku havárií

– dopady na okolí

– preventivní opatření

– následná opatření

VI. Nástin programu monitorování a řízení a plánů postprojektové analýzy

VII. Uvedení konkrétních metod prognozování a výchozích tezí použitých při hodnocení vlivů a způsob získání údajů o stávajícím a výhledovém stavu životního prostředí v lokalitě, kde má být stavba, činnost nebo technologie realizována.

VIII. Uvedení nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při zpracování dokumentace

IX. Shrnutí netechnického charakteru, v případě nutnosti doplněné o grafické přílohy, mapy apod.

X. Závěr.

Příloha č. 4

STANOVISKO O HODNOCENÍ VLIVŮ

1. Identifikační údaje název

stručný účel

místo (okres, obec, katastrální území)

zahájení

dokončení

žadatel

projektant

celkové náklady

2. Popis průběhu hodnocení

kdy a kým zpracována dokumentace

kdy a kým zpracován posudek (závěry)

kdy a jak projednáno s veřejností (závěry)

3. Závěry

stanovisko (souhlas, nesouhlas)

doporučená varianta

doporučené podmínky pro fázi

a) přípravy

b) realizace

c) vlastního provozu

Razítko příslušného orgánu

Podpis zodpovědného zástupce příslušného orgánu

Poznámky pod čiarou

1) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 17 odst. 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

3) § 17 odst. 3 zákona č. 17/1992 Sb.

4) § 20 odst. 2 zákona č. 17/1992 Sb.

5) § 21 odst. 1 a 2 zákona č. 17/1992 Sb.

6) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nařízení vlády ČSR č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy, nařízení vlády ČSR č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablůnkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk-Králíky.

7) § 34 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.

8) § 59 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.

9) Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb., nařízení vlády ČSFR č. 419/1990 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství, nařízení vlády ČSFR č. 420/1990 Sb., kterým se mění nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství.

10) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

11) Např. zákon č. 50/1976 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1965 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění pozdějších předpisů.

12) Příloha č. 3 zákona č. 17/1992 Sb.

13) Příloha č. 4 zákona č. 17/1992 Sb.

14) § 26 odst. 1 zákona č. 17/1992 Sb.

15) § 13 zákona č. 50/1976 Sb.

16) § 3 zákona č. 138/1973 Sb.
§ 8 zákona č. 130/1974 Sb., ostatní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.

17) § 117 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů.

18) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů.

19) § 61 zákona č. 194/1988 Sb.

20) § 6 zákona č. 30/1968 Sb.

21) Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.

22) § 2 odst. 1 písm. g) zákona ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.

23) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

1) § 2 odst. 2 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech.

2) Uvádí se pro jednotlivé varianty.