Vyhláška č. 69/1953 Zb.Vyhláška o úplném znění vládního nařízení k provedení zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech

Čiastka 39/1953
Platnosť od 07.08.1953 do14.08.1957
Účinnosť od 07.08.1953 do14.08.1957
Zrušený 34/1957 Zb.

69

Vyhláška předsedy úřadu pro vynálezy

ze dne 10. července 1953

o úplném znění vládního nařízení k provedení zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech.


Podle § 23 vládního nařízení č. 48/1953 Sb., o změnách v příslušnosti a v řízení ve věcech vynálezů, zlepšovacích námětů, ochranných známek a chráněných vzorů, vyhlašuji v příloze úplné znění vládního nařízení č. 10/1952 Sb., k provedení zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech, jak vyplývá z pozdějších předpisů.


Jánský v. r.


Příloha vyhlášky č. 69/1953 Sb.

Vládní nařízení

ze dne 1. dubna 1952 č. 10/1952 Sb.,

k provedení zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech, ve znění vyplývajícím z pozdějších předpisů.

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 78 zákona č. 6/1952 Sb., o vynálezech a zlepšovacích námětech (dále jen „zákon“):

Část prvá.

Vynálezy.

Oddíl I.

Příhláška vynálezu.

§ 1.

(1) Přihláška vynálezu se podává písemně ve dvojím vyhotovení u ústředního úřadu, který je nadřízen orgánu nebo podniku, jehož oboru práce nebo provozu se vynález týká (dále jen „příslušný ústřední úřad“). Byla-li přihláška podána u nepříslušného ústředního úřadu, postoupí ji tento ústřední úřad do 8 dnů ústřednímu úřadu příslušnému a vyrozumí o tom přihlašovatele. Osoby, které nemají na území Československé republiky bydliště nebo sídlo, podávají přihlášku u úřadu pro vynálezy. V přihlášce se musí uvést jméno a příjmení přihlašovatele, jeho bydliště, státní příslušnost, zaměstnání a pracoviště, jakož i název vynálezu. Z přihlášky musí být patrno, že přihlašovatel žádá o udělení patentu.

(2) Přihláška smí obsahovat jen jeden vynález.

§ 2.

(1) K přihlášce připojí přihlašovatel popis vynálezu ve čtyřech vyhotoveních a podle potřeby také výkresy, modely nebo vzory provedení.

(2) Výkresy musí být zhotoveny na popíru formátu A4, a to v jednom hlavním a ve třech vedlejších vyhotoveních. K hlavnímu vyhotovení jest použít bílého, silného a hladkého kreslicího papíru; výkres musí být proveden krycí černí. Vedlejší vyhotovení je kopií hlavního vyhotovení na průsvitném papíru.

§ 3.

V popisu, po případě ve spojení s nutnými výkresy, modely nebo vzory provedení, musí být vynález popsán stručně, avšak jasně, přesně a úplně tak, aby podle něho bylo možno vynálezu používat. Na konci popisu budiž přesně vyznačeno a vymezeno, co má být předmětem patentu.

§ 4.

(1) K přihlášce připojí přihlašovatel prohlášení, že vynález je jeho dílem, a nenabízí-li vynález státu, také prohlášení, že není povinen jej nabídnout. Je-li přihlašovatel zaměstnancem ústavu, zařízení nebo podniku anebo orgánu státu a nenabízí-li vynález státu, vyrozumí příslušný ústřední úřad o podání přihlášky ústav, zařízení nebo podnik anebo orgán státu, u něhož je přihlašovatel zaměstnán.

(2) Podávají-li přihlášku ústavy, zařízení nebo podniky anebo orgány státu (§ 14 zákona), připojí prohlášení, že ten, jehož jménem přihlášku podávají, je původcem vynálezu nebo jeho dědicem, a uvedou okolnosti, z nichž je zřejmé, že původcem nebo dědic jsou povinni nabídnout vynález státu. Pokud z takové přihlášky není patrno, že o jejím podání byl zpraven ten, jehož jménem se přihláška podává, oznámí mu příslušný ústřední úřad podání přihlášky.

§ 5.

(1) Podává-li přihlášku dědic, uvede v přihlášce také jméno, příjmení, poslední zaměstnání, pracoviště a bydliště původcovo a připojí prohlášení, že podle jeho vědomostí je zůstavitel původcem vynálezu; nenabízí-li vynález státu, připojí též prohlášení, že zůstavitel nebyl povinen vynález v¨nabídnout stáu. Dále připojí doklad o tom, že je dědicem.

(2) Stát v případě odúmrti má postavení dědice.

§ 6.

Zjistí-li soud při projednávání dědictví, že zůstavitel zanechal dosud nepřihlášený vynález, a není-li známo, kdo je dědicem, nebo je-li dědic nepřítomen, oznámí to úřadu pro vynálezy; v takovém případě ustanoví soud opatrovníka k podání přihlášky.

§ 7.

Podává-li přihlášku zmocněnec nebo zákonný zástupce, uvede v přihlášce také své jménu, příjmení, zaměstnání a bydliště a připojí listinu prokazující jeho oprávnění k zastupování, nebylo-li již takové oprávnění dříve prokázáno. Toto ustanovení se nevztahuje na přihlášku podanou podle § 14 zákona.

§ 8.

(1) Uplatní-li přihlašovatel právo přednosti podle ustanovení mezinárodních úmluv. musí již v přihlášce přesně uvést dobu přihlášky, z níž odvozuje právo přednosti, a zemi, v níž tato přihláška byla podána.

(2) Do tří měsíců od podání přihlášky musí přihlašovatel doklady prokázat své právo přednosti z prvé přihlášky. Právo přednosti z prvé přihlášky se prokazuje opisem popisu, po případě kopií výkresů, opatřených potvrzením příslušného úřadu, u něhož byla první přihláška podána, o datu podání přihlášky, jakož i o tom, že opis, po případě kopie, souhlasí s originálem. Úřad pro vynálezy může uložit přihlašovateli, aby ve stanovené lhůtě předložil ověřené překlady uvedených dokladů.

§ 9.

Uplatní-li přihlašovatel právo přednosti podle ustanovení mezinárodní úmluvy, musí prokázat všechny okolnosti rozhodné pro přiznání práva přednosti podle této úmluvy.

§ 10.

Má-li přihláška nedostatky, vyzve příslušný ústřední úřad přihlašovatele, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil, aniž by změnil podstatu vynálezu; jde-li o osoby, které nemají na území Československé republiky bydliště nebo sídlo, vyzve přihlašovatele úřad pro vynálezy. Učiní-li tak přihlašovatel včas, pokládá se vynález za řádně přihlášený již původně; jinak se má za to, že se přihlašovatel vzdal dalšího projednání své přihlášky. Byly-li nedostatky odstraněny po stanovené lhůtě, pokračuje se v řízení o přihlášce, avšak přihlašovatel má právo přednosti teprve od doby, kdy byly nedostatky odstraněny. Totéž platí, jestliže při včasném odstranění nedostatků byla změněna podstata vynálezu.

§ 10a.

Příslušný ústřední úřad zašle jedno vyhotovení přihlášky úřadu pro vynálezy k provedení průzkumu, zda vynález splňuje podmínky udělení patentu a k rozhodnutí o přihlášce. K zasílanému vyhotovení přihlášky připojí popis vynálezu ve dvojím vyhotovení a výkresy, modely nebo vzory provedení; výkresy zašle v jednom hlavním a v jednom vedlejším vyhotovení. Jedno vyhotovení přihlášky s přílohami zůstane u příslušného ústředního úřadu.

Oddíl II.

Nabídky vynálezu státu.

Řízení o nabídce.

§ 11.

(1) Nabídka vynálezu státu, která byla učiněna po přihlášce vynálezu, podává se pisemně nebo ústně u příslušného ústředního úřadu, který o ní ihned vyrozumí úřad pro vynálezy. Zaměstnanci orgánů nebo podniků (dědici) mohou podat nabídku ústně též prostřednictvím těchto orgánů nebo podniků; o takové nabídce sepíše orgán nebo podnik zápis, ktrý původce (dědic) podepíše. Orgán nebo podnik zašle zápis příslušnému ústřednímu úřadu. Za dobu podání nabídky se pokládá doba, kdy zápis došel tomuto úřadu.

(2) Osoby, které nemají na území Československé republiky bydliště nebo sídlo, podávají nabídku vynálezu u úřadu pro vynálezy, který ji zašle spolu s jedním vyhotovením přihlášky a s potřebnými přílohami příslušnému ústřednímu úřadu.

§ 12.

Vynález, který byl nabídnut státu, podrobí příslušný ústřední úřad průzkumu, zda je upotřebitelný k účelům socialistické výstavby po stránce technické i hospodářské; při tom může si vyžádat posudek odborné komise.

§ 13.

Zrušen.

§ 14.

Po provedeném průzkumu o upotřebitelnosti nabídnutého vynálezu rozhodne příslušný ústřední úřad o jeho přijetí a o odměně za vynález; nebyl-li dosud na vynález udělen patent, stanoví a vyplatí se odměna prozatím podle předpisů platných pro odměny za zlepšovací náměty, Po udělení patentu na vynález upraví se odměna podle předpisů platných pro odměny za vynálezy.

§ 15.

(1) O přijetí vynálezu musí být zpravidla rozhodnuto do 60 dnů ode dne nabídky.

(2) Ukáže-li se, že o upotřebitelnosti vynálezu k účelům socialistické výstavby je nutno vykonat obsáhlejší šetření, musí být o tom přihlašovatel vyrozuměn v této lhůtě se sdělením, jak je další průzkum plánován. O přijetí vynálezu musí však být rozhodnuto nejdéle do jednoho roku ode dne nabídky.

(3) Ustanovení předchozích odstavců neplatí o přijetí vynálezu, který byl přihlášen před účinností zákona.

§ 16.

(1) Příslušný ústřední úřad sdělí své rozhodnutí o nabídce vynálezu státu tomu, kdo nabídku učinil; byla-li nabídka podána ústavem, zařízením nebo podnikem anebo orgánem státu podle § 14 zákona, vyrozumí i toho, jehož jménem byla nabídka podána.

(2) Příslušný ústřední úřad sdělí zároveň rozhodnutí o nabídce úřadu pro vynálezy a záčastněným ústředním úřadům; byla-li nabídka vynálezu zamítnuta, sdělí jim i důvody zamítnutí.

(3) Byla-li nabídka přijata, učiní příslušný ústřední úřad ve spolupráci s ostatními záčastněnými ústředními úřady potřebná opatření k využití vynálezu.

§ 17.

Odměnu za vynález vyplácí ústřední úřad, který rozhodl o přijetí vynálezu a o odměně, a to podle směrnic, které jsou obsaženy v příloze tohoto nařízení (dále jen „Směrnice“).

§ 18.

K úhradě odměny přispívají orgány nebo podniky, které vynálezu používají, částkami, jež určí příslušný ústřední úřad v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními úřady.

§ 19.

Odvolá-li příslušný ústřední úřad přijetí vynálezu (§ 22 zákona), je původce nebo dědic povinen vrátit vyplacenou odměnu, jen prokáže-li se, že mu v době nabídky bylo známo právo někoho jiného, které brání státu využít vynálezu.

§ 20.

Odměna za přijatý vynález, po případě její část připadající na jednoho spolupůvodce, je vyloučena z exekuce do výše 2000,-Kčs.

§ 21.

Výhody.

(1) Příslušní ministři mohou poskytnout za přijaté vynálezy výhody, na př. studijní nebo cestovní stipendia, výhody při ubytování, rekreaci a pod.

(2) Původci přijatých vynálezů mají při jinak stejných podmínkách přednost před ostatními uchazeči při obsazování míst ve výzkumných ústavech a v orgánech technického rozvoje.

§ 22.

Spolupráce původce.

(1) Spolupracuje-li původce nabídnutého vynálezu na zkoušení, technickém provedení, zavedení, rozvoji nebo využití vynálezu (§ 19 zákona) v orgánu nebo podniku, kde je zaměstnán, je osvobozen v rozsahu této spolupráce od své vlastní práce; při tom se mu zachovává jeho dosavadní pracovní poměr i pracovní zařazení a zaručuje jeho dosavadní plat alespoň podle průměru za poslední 3 měsíce.

(2) Totéž platí, spolupracuje-li takto původce v jiném orgánu nebo podniku. Tento orgán nebo podnik je povinen nahradit místu, kde je původce zaměstnán a které původci jeho plat vyplácí, část platu za dobu, kterou původce v důsledku této spolupráce zamešká ve svém podniku nebo orgánu.

(3) Není-li původce v pracovním poměru, stanoví se odměna za jeho spolupráci dohodou, a to ve výši, která odpovídá předpisům o odměňování takové práce.

Oddíl III.

Vstup do řízení o přihlášce.

§ 23.

(1) Podal-li přihlášku někdo jiný než původce nebo jeho dědic, může původce (dědic) vstoupit do řízení o přihlášce, prokáže-li pravomocným rozhodnutím soudu, že je původcem (jeho dědicem); úřad pro vynálezy pokračuje v řízení, jako by přihláška od počátku byla podána původcem (dědicem).

(2) Byl-li předložen pouze průkaz, že byl zahájen spor o to, kdo je původcem pokračuje úřad pro vynýlezy v průzkumu. Vyčká však s rozhodnutím o příhlášce do pravomocného soudního rozhodnutí.

(3) Úřad pro vynálezy vyrozumí o vstupu do řízení o přihlášce příslušný ústřední úřad.

(4) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i pro případy, že přihlášku podali ústavy, zařízení nebo podniky anebo orgány státu (§ 14 zákona) jménem někoho jiného než původce (dědice), nebo že přihlášku podal jen některý ze spolupůvodců, nebo že přihláška byla podána jménem jen některého ze spolupůvodců.

§ 24.

Byl-li vynález přihlášen a nabídnut státu podle § 14 zákona a úřad pro vynálezy rozhodne, že původce (dědic) naní povinen vynález nabídnout státu, vyzve jej zároveň, aby se v dané lhůtě vyjádřil, zda má být v řízení o přihlášce pokračováno. Nevýhoví-li původce (dědic) této výzvě včas, má se za to, že se vzdal dalšího projednání přihlášky.

Oddíl IV.

Patent.

§ 25.

(1) Zjistí-li úřad pro vynálezy po provedeném průzkumu, že vynález odpovídá podmínkám pro udělení patentu, udělí původci nebo jeho dědici patent; jinak přihlášku zamítne.

(2) Před rozhodnutím o přihlášce je třeba dát přihlašovateli příležitost, aby uplatnil svá práva a aby se vyjádřil.

(3) Byla-li přihláška vynálezu podána podle § 14 zákona, doručí se rozhodnutí o přihlášce vynálezu též ústavu, zařízení nebo podniku anebo orgánu státu, který přihlášku podal.

(4) Byl-li vynález nabídnut státu, rozhodne úřad pro vynálezy o udělení patentu zpravidla až po rozhodnutí ústředního úřadu o nabídce vynálezu. Úřad pro vynálezy vyrozumí o svém rozhodnutí příslušný ústřední úřad.

§ 26.

(1) Byl-li patent udělen jiné osobé než původci nebo jeho dědici, může původce (dědic) do jednoho roku od udělení patentu požádat, aby patent byl na ného přepsán, prokáže-li pravomocným soudním rozhodnutím, že je původcem (jeho dědicem).

(2) Byl-li předložen pouze průkaz, že bylo zahájeno soudní řízení o to, kdo je původcem, vyčká úřad pro vynálezy s přepisem, dokud soud pravomocně nerozhodne.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně, byl-li patent udělen jen některému ze spolupůvodců nebo jeho dědici.

§ 27.

Po právní moci rozhodnutí o udělení patentu zapíše úřad pro vynálezy patent do patentního rajstřiku a vydá původci nebo jeho dědici patentní listinu. Ústavu, zařízení nebo podniku nebo orgánu státu, který podal přihlášku podle § 14 zákona, doručí se opis patentní listiny.

§ 28.

Patentní listina musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště původce a přihlašovatele vynálezu, číslo patentu a po případě údaj, že nabídky vynálezu byla přijata státem. Součástí patentní listiny jepopis vynálezu.

§ 29.

Udělení patentu se oznámi ve Sbírce vynálezů (§ 59), kde se uvde jméno, příjmení a bydliště původce vynálezu a jméno, příjmení a bydliště majitele patentu, patentní třída, číslo patentu, název vynálezu a počátek platnosti patentu.

§ 30.

Vzdáním zaniká patent v době, kdy písemné prohlášení o vzdání došlo úřadu pro vynálezy.

§ 31.

Předběžné opatření uvedené v § 28 zákona povolí soud podle ustanovení občanského soudního řádu. Kromě podmínek tam uvedených musí navrhovatel soudu prokázat potvrzením úřadu pro vynálezy, že předměty, které se průmyslově vyrábějí, nebo že způsob, podle kterého se postupuje při provozování výroby, jsou totožné s vynálezem, který je předmětem přihlášky.

§ 32.

(1) Žádost o určení podle § 39 zákona se podává písemně ve dvojím vyhotovení u úřadu pro vynálezy. V žádosti je uvést přesný popis předmětů, které žadatel průmyslové vyrábí nebo které hodlá vyrábět, nebo přesný popis způsobu, jehož používá nebo hodlá používat při provozování výroby. Podle potřeby je k žádosti připojit výkresy rovněž ve dvojím vyhotovení.

(2) V žádosti je dále označit patent, jehož se určení týká. Majiteli tohoto patentu doručí úřad pro vynálezy stejnopis žádosti s přílohami a vyzve ho, aby se v dané lhůtě k žádosti vyjádřil; nevyjádří-li se, nepřekáží to rozhodnutí o žádosti.

Část druhá.

Zlepšovací náměty.

Obecná ustanovení.

§ 33.

(1) Zlepšovací náměty jsou:

1. technická zdokonalení, jež záležejí v zavedení jiného, lepšího zařízení, technického postupu nebo výrobku,

2. provozní zlepšení, jež záležejí ve zlepšení technického postupu lepším využitím dosavadního zařízení, materiálu nebo pracovních sil, avšak bez podstatné změny zařízení nebo technického postupu,

3. administrativní zlepšení, jež záležejí ve zlepšení organisace nebo hospodářského provozu, jako náměty na zjednodušení nebo zlepšení zásobování, odbytu účetnictví, dokumentace a pod.

(2) K technickým postupům podle předchozího odstavce patří kromě výrobních postupů také postupné uspořádání jiných výkonů technické povahy.

(3) Zlepšovacím námětem není návrh na odtranění nedostatků nebo chyb vzniklých nedbalostí anebo upozornění, že není zachován právní předpis nebo technická norma; rovněž není zlepšovacím námětem pouhé vytýčení úkolů, neuvádí-li se alespoň v podstatě způsob řešení.

§ 34.

(1) Pro orgán nebo podnik, který rozhoduje o přijetí zlepšovacího námětu, jest zlepšovací námět nový, nebyl-li zaveden u něho nebo u některé z podřízených jednotek v době, kdy k němu došel, nebo nebylo-li tam v této době jeho zavedení v navrženém provedení plánováno.

(2) pro orgán nebo podnik není však zlepšovací námět nový, je-li obsahově shodný s námětem uveřejněným podle § 44 odst. 2 a byl-li přihlášen v době 3 měsíců od uveřejnění.

§ 35.

(1) Orgány nebo podniky určí zaměstnance, u nichž se přihlašují zlepšovací náměty.

(2) Přihlášený zlepšovací námět se zapíše do denníku zlepšovacích námětů a vydá se o tom přihlašovateli písemné potvrzení.

(3) Deník zlepšovacích námětů musí být svázán a řádně stránkován; deník musí být veden podle vzoru, který vydá úřad pro vynálezy.

Přijetí zlepšovacího námětu.

§ 36.

(1) Týká-li se technické zdokonalení nebo provozní zlepšení oboru práce nebo provozu přihlašovacího místa (§ 51 zákona), rozhodne toto místo o jeho přijetí.

(2) Netýká-li se technické zdokonalení nebo provozní zlepšení oboru práce nebo provozu přihlašovacího místa. postoupí toto místo zlepšovací námět neprodleně k rozhodnutí orgánu nebo podniku, jehož oboru práce nebo provozu se týká; není-li však takový orgán nebo podnik znám, postoupí se námět ústřednímu úřadu příslušnému podle povahy námětu nebo úřadu pro vynálezy. Ústřední úřad nebo úřad pro vynálezy učiní opatření, aby se námět neprodleně dostal k orgánu nebo podniku, jehož oboru práce nebo provozu se týká.

§ 37.

(1) O přijetí administrativního zlepšení rozhoduje orgán nebo podnik, který podle příslušných předpisů je oprávněn zlepšení zavést.

(2) Není-li orgán nebo podnik, u něhož bylo administrativní zlepšení přihlášeno, sám příslušný k rozhodnutí, postoupí toto zlepšení orgánu nebo podniku, který je oprávněn zlepšení zavést.

§ 38.

(1) O přijetí zlepšovacího námětu musí být zpravidla rozhodnuto do 30 dnů ode dne, kdy námět došel místu příslušnému k rozhodnutí.

(2) Ukáže-li se, že o upotřebitelnosti zlepšovacího námětu je nutno vykonat obsáhlejší šetření, musí být o tom přihlašovatel vyrozuměn v této lhůtě. Současně mu buď sděleno, proč o námětu nebylo možno rozhodnout včas a jak je plánován průběh dalšího šetření. O přijetí musí však být rozhodnuto nejdéle do jednoho roku ode dne, kdy námět došel místu příslušnému k rozhodnutí.

§ 39.

Domnívá-li se orgán nebo podnik, k němuž zlepšovací námět došel, že přihlášený námět je vynálezem, na který lze udělit patent, upozorní na to neprodleně přihlašovatele, a to i tehdy, byl-li zlepšovací námět již přijat.

§ 40.

Setkají-li se u orgánu nebo podniku při rozhodování o přijetí stejné zlepšovací náměty, má přednost námět, který k tomuto orgánu nebo podniku došel dříve.

§ 41.

(1) Zlepšovatelské osvědčení vydá zlepšovateli orgán nebo podnik, který zlepšovací námět přijal.

(2) Zlepšovatelské osvědčení musí obsahovat jméno a příjmení zlepšovatele, jeho bydliště, stručné označení zlepšovacího námětu a údaj o tom, zda přijatý zlepšovací námět je technickým zdokonalením, provozním zlepšením nebo zlepšením administrativním.

§ 42.

Nem-li zlepšovatel v pracovním poměru u orgánu nebo podniku, který námět přijal, musí být neprodleně vyrozuměn o přijetí zlepšovacího námětu orgán nebo podnik, kde zlepšovatel je v praconím poměru; není-li zlepšovatel v pracovním poměru, musí být vyrozuměn příslušný ústřední úřad.

Rozšíření zlepšovacích námětů.

§ 43.

Přijatá technická zdokonalení ohlásí místo, které je přijalo, nadřízenému orgány; z ostatních přijatých zlepšovacích námětů ohlásí mu takové přijaté zlepšovací náměty, které jsou vhodné k využití i u jiných orgánů nebo podniků.

§ 44.

(1) Nadřízený orgán, jemuž byl přijatý zlepšovací námět ohlášen, posoudí, zda a v jaké míře může být zlepšovací námět využit i u jiných orgánů nebo podniků, a podle toho urychleně zajistí, aby námět byl přenesen a zaveden tam, kde je toho třeba.

(2) Rozšíření zlepšovacích námětů, které mají šiřší význam, zajistí příslušné ústřední úřady; podrobnosti upraví předseda úřadu pro vynálezy.

§ 45.

Orgán nebo podnik, k němuž došel zlepšovací námět cestou rozšiřování (§ 44), s urychlením rozhodne, zda se zlepšovací námět u něho zavede; je-li třeba, je povinen zařídit též, aby zavedení zlepšovacího námětu bylo zařazeno do jeho plánu.

Odměna za zlepšovací námět.

§ 46.

Výši odměny za přijatý zlepšovací námět podle Směrnic stanoví a odměnu vyplatí orgán nebo podnik, který námět přijal; je-li zlepšovatelem vedoucí tohoto orgánu nebo podniku, stanoví odměnu nadřízený orgán.

§ 47.

(1) Jestliže přijatého zlepšovacího námětu využijí další orgány nebo podniky, které podléhají témuž ústřednímu úřadu jako orgán nebo podnik, který zlepšovací námět přijal, oznámí to tomuto ústřednímu úřadu. Ústřední úřad určí a vyplatí zlepšovateli částku, o kterou se zvýší odměna stanovená orgánem nebo podnikem, který námět přijal.

(2) Nepodléhají-li orgány nebo podniky, které využijí přijatého zlepšovacího námětu, témuž ústřednímu úřadu, oznámí využití námětu ústřednímu úřadu, který je nadřízen orgánu nebo podniku, jenž námět přijal. Tento úřad určí a vyplatí zlepšovateli částku, o kterou se zvýší odměna stanovená orgánem nebo podnikem, který námět přijal.

(3) Ústřední úřad určí současně, v případě odstavce 2 v dohodě s příslušnými ústředními úřady, jakými částkami přispějí k úhradě zvýšené odměny jednotlivé orgány nebo podniky.

§ 48.

Brání-li využití zlepšovacího námětu právo někoho jiného, odvolá příslušný ústřední úřad přijetí námětu. Ustanovení § 19 o vrácení odměny platí přiměřeně.

§ 49.

Byl-li přijat zlepšovací námět obsahově shodný s námětem dříve zamítnutým, mají přihlašovatel přijatého námětu a přihlašovatel dřívějšího zamítnutého námětu nárok na odměnu jako zlepšovatelé, kteří příhlásili zlepšovací námět společně, jestliže mezi rozhodnutím o zamitnutí dřívějšího námětu a rozhodnutím o příjetí pozdějšího námětu neuplyne doba delší tří len.

§ 50.

Jestliže na předmět zlepšovacího-námětu bude udělen patent témuž přihlašovateli (dědici) a bude-li vynález státem přijat, stanoví se odměna podle předpisů o odměně za přijaté vynálezy. Částky vyplacené původci za přijatý zlepšovací námět se do této odměny včítají.

§ 51.

Odměna za přijatý zlepšovací námět, po případě její část připadající na jednoho z několika zlepšovatelů, kteří přihlásili zlepšovací námět společně, je vyloučena z exekuce do výše 2.000,- Kčs.

§ 52.

Výhody a spolupráce zlepšovatele.

(1) Za zlepšovací náměty širšího významu lze přiznat výhody obdobně podle § 21.

(2) O spolupráci zlepšovatele při zkoušení, technickém provedení, zavedení, rozvoji nebo využití zlepšovacího námětu platí přiměřeně ustanovení § 22.

Část třetí.

Orgány.

Úřad pro vynálezy.

§ 53.

(1) Působnost ve věcech vynálezů a zlepšovacích námětů podle zákona a tohoto nařízení vykonává úřad pro vynálezy se sídlem v Praze.

(2) Úřad pro vynálezy dále zejména

1. spolupůsobí při plánování zavádění nové techniky,

2. shromažďuje zkušenosti a poznatky s hnutím vynálezců a zlepšovatelů, zjišřuje a podrobuje rozboru přičiny bránící rozvoji tohoto hnutí a působí k jejich odstranění, poskytuje a obstarává porady vynálezcům a zlepšovatelům a pečuje o organisaci poradecn pro vynálezce a zlepšovatele a propaguje hnutí vynálezců a zlepšovatelů,

3. sleduje rozvoj hnutí vynálezců a zlepšovatelů ve Svazu sovětských socialistických republík a v lidově demokratických státecha působí, aby se jejich zkušeností a poznatků v oboru vynálezů a zlepšovacích námětů v nějširší míře využilo,

4. vykonává práva, která státu příslušejí z přijatých vynálezů a z patentů v národním majetku, pokud je nesvěřil do správy jinému orgánu nebo podniku,

5. obstarává odbornou dokumentaci a upravuje třídění vynálezů a zlepšovacích námětů,

6. sjednocuje a kontroluje činnost ústředních úřadů a jim podřízených orgánů nebo podniků v oboru vynálezů a zlepšovacích námětů; zjištěné závady hlásí předseda úřadu předsedovi vlády.

§ 54.

(1) Úřad pro vynálezy organisuje a řídí předsed; předseda a jeho náměstek jsou podřízeni předsedovi vlády.

(2) Vedle předsedy a jeho náměstka má úřad pro vynálezy potřebný počet odborných a jiných zaměstnanců pro výkon prací spojených s plněním jeho úkolů.

Odborné komise.

§ 55.

(1) Jako poradní orgán předsedy úřadu pro vynálezy se zřizují podle potřeby odborné komise.

(2) Členy odborných komisí jmenuje předseda vlády na návrh předsedy úřadu pro vynýlezy, a to zpravidla z pracovníků ve výrobě a obchodu a ze spotřebitelů, jakož i z vědeckých pracovníků.

(3) Členství v odborné komisi je funkcí čestnou.

§ 56.

Také u ministerstev zřídí příslušní ministři podle potřeby odborné komise, o jejichž složení a členství platí přiměřeně zásady předchozího paragrafu.

§ 57.

(1) Úkolem odborných komisí je poradní činnost při zkoumání přihlášených vynálezů nabídnutých státu a zlepšovacích námětů, při posuzování možnosti využití přijatých vynálezů a zlepšovacích námětů, při určování odměn a pod.

(2) Členům odborných komisí zřízených u úřadu pro vynálezy nebo u ústředních úřadů jsou poskytovány odměny za vypracování posudku.

(3) Úřad pro vynálezy a ústřední úřady mohou svěřit vypracování posudku odborníkům, kteří nejsou jejich zaměstnanci.

(4) Předseda úřadu pro vynálezy stanoví v dohodě s ministrem financí zásady pro přiznání a výši odměn v případech uvedených v předchozích odstavcích.

§ 58.

Organisační statut.

Podrobnosti o organisaci a činnosti úřadu pro vynálezy, o právech a povinnostech předsedy, jakož i o odborných komisích stanoví organisační statut, který vydá předseda vlády.

§ 59.

Sbírka vynálezů.

(1) Úřad pro vynálezy vydává Sbírku vynálezů, a to v obdobích a v rozsahu podle potřeby.

(2) Ve Sbírce vynálezů se oznamují udělené patenty, jejich zánik, přepis a zrušení.

(3) Oznámení podle odstavce 2 dějí se tak, aby z nich byla patrna osoba původce vynálezu a majitele patentu, předmět vynálezu, jakož i ostatní důležité okolnosti.

Patentní rejstřík.

§ 60.

(1) Úřad pro vynálezy vede patentní rejstřík, který má dva oddíly, a to veřejný a neveřejný.

(2) K veřejnému oddílu patří sbírka listin, obsahující popisy a výkresy přihlášených vynálezů a ostatní listiny, na jejichž základě se stal zápis.

§ 61.

(1) Ve veřejném oddílu patentního rejstříku se zapisují udělené patenty uvedením jejich pořadového čísla, předmětu a patentní třídy a trvání. V rejstříku vyznačí se dále jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště původce vynálezu a případného právního nástupce, počátek platnosti patentu, jeho zánik, po případě přepis a zrušení, vyvlastnění patentu, závislost patentu a určení podle § 39 zákona. Na žádost vyznačí se v rejstříku zahájení sporu o to, kdo je původcem vynálezu.

(2) V neveřejném oddílu se zapisují práva k používání vynálezu.

§ 62.

(1) Do veřejného oddílu rejstříku může každý nahlédnout a pořídit si z něho výpisy. Úřad pro vynálezy vydá na žádost ověřené vypisy ze zápisů v tomto oddílu.

(2) Do neveřejného oddílu rejstříku může se souhlasem věcně příslušného ministerstva nahlédnout každý, kdo prokáže právní zájem.

Patentní sbor.

§ 63.

Zrušen.

§ 64.

Zrušen.

§ 65.

Zrušen.

§ 66.

Zrušen.

§ 67.

Zrušen.

§ 68.

Zrušen.

§ 69.

Zrušen.

§ 70.

Zrušen.

Soudružský rozhodčí.

§ 71.

Příslušný svaz Revolučního odborového hnutí ustanoví soudružské rozhodčí a vymezí obory, jakož i obvody, v nichž je soudružský rozhodčí příslušný.

§ 72.

Soudružský rozhodčí je vyloučen z vykonávání své funkce, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k účastníkům lze pochybovat o jeho nepředpojatosti. O vyloučení rozhodne příslušný svaz Revolučního odborového hnutí.

§ 73.

O nálezu soudružského rozhodčího se vyhotoví zápis, který podepíše soudružský rozhodčí. Opis zápisu se doručí účastníkům buď osobně nebo doporučeně poštou. Doručením zápisu stává se nález pravomocným a je vykonatelný soudní exekucí.

Část čtvrtá.

Společná, zmocňovací a závěrečná ustanovení.

§ 74.

(1) Orgány nebo podniky ve smyslu tohoto nařízení se rozumějí závody, podniky, úřady, orgány a zařízení, jakož i lidová družstva a dobrovolné organisace.

(2) Nadřízeným orgánem u lidových družstev a dobrolných organisací ve smyslu tohoto nařízení se rozumí krajský národní výbor, v jehož obvodu má družstvo nebo organisace své sídlo. U dobrovolných organisací celostátního významu rozumí se nadřízeným orgánem příslušný ústřední úřad.

§ 75.

(1) Orgány nebo podniky jsou povinny poskytovat podle svých možností, zejména v oboru své činnosti, bezplatné porady a pomoc všem u nich zaměstaným vynálezcům a zlepšovatelům.

(2) Orgány nebo podniky umožní dále vynálezcům a zlepšovatelům u nich zaměstaným, aby pracovali na svých vynálezech a zlepšovacích námětech mimo pracovní dobu s použitím zařízení orgánu nebo podniku, pokud to není na újmu jejich provozu nebo jiného obecného zájmu.

§ 76.

Zrušen.

§ 77.

Za splnění povinností uložených orgánům nebo podnikům ve věcech vynálezů a zlepšovacích námětů odpovídají nejenom vedoucí orgánů nebo podniků a ti, jejichž pracovním oborem je obstarávat věci vynálezů a zlepšovacích námětů, ale i mistři, dílovedoucí, vedoucí provozů, hlavní inženýři a každý, jehož oboru práce se vynález nebo zlepšovací námět týká.

§ 78.

Při řízení podle těchto předpisů je třeba dát všem účastníkům stejnou příležitost, aby uplatnili svá práva a aby se vyjádřili.

§ 79.

(1) Stíženost ve věcech zlepšovacích námětů se podává písemně u orgánu nebo podniku, který o věci rozhodl, do 30 dnů ode dne, kdy stěžovateli bylo doručeno rozhodnutí.

(2) Orgán nebo podnik, který o věci rozhodl, může stížnosti sám vyhovět. Opožděně podanou stížnost odmítne.

(3) Nerozhodl-li orgán nebo podnik o stížnosti podle předchozího odstavce, postoupí ji nadřízenému orgánu k rozhodnutí.

§ 80.

Zrušen.

§ 81.

Zmocněncem může být, pokud nejde o zastoupení někoho, kdo nemá na území Československé republiky bydliště nebo sídlo (§ 76 zákona), každá svéprávná občansky bezúhonná osoba fysická nebo osoba právnická.

§ 82.

Pro počítání lhůt ve věcech vynálezů a zlepšovacích námětů platí předpisy o počítání lhůt v řízení soudním. Lhůty stanovené úřadem pro vynálezy mohou být na žádost podanou před uplynutím lhůty v odůvodněných případech prodlouženy.

§ 83.

Příslušní ministři v dohodě s předsedou úřadu pro vynálezy upraví ve svém oboru podrobně přihlašování, projednávání, přijímání, rozšiřování a odměňování zlepšovacích námětů a učiní k tomu účelu také potřebná organisační opatření; v oboru státní správy vydá směrnice ministr financí v dohodě s ministrem vnitra a předsedou úřadu pro vynálezy.

§ 84.

Vynálezcům a zlepšovatelům, kterým nemůže poskytnout poradu nebo pomoc orgán nebo podnik, u něhož jsou zaměstnáni (§ 75), nebo osobám, které nejsou v pracovním poměru, poskytují bezplatné porady a pomoc orgány, národní a komunální podniky, lidová družstva, ústavy a školy, které určí předseda vlády v dohodě s příslušnými ministry vyhláškou v Úředním listě.

§ 85.

(1) Českoslovenští občané, kterí na vyzváni úřadu pro vynálezy přihláší vynález v cizině nebo tam provedou stanovený úkon nebo opatření (§ 73 odst. 2 zákona), mají nárok na náhradu prokázaných nákladů. O náhradě rozhoduje a ji vyplácí úřad pro vynálezy; podle potřeby vyplatí na žádost přiměřenou zálohu.

(2) Českoslovenští občané, kteří obdrží za své vynálezy z ciziny úplatu, jsou povinni vrátit náhradu nebo zálohu poskytnutou jim podle odstavce 1. Je-li úplata nižší než poskytnutá náhrada nebo záloha, jsou povinni vrátit částku, rovnající se této úplatě.

§ 86.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1952.*)

Příloha k vládnímu nařízení č. 10/1952 Sb., k provedení zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech ve znění vyplývajícím z pozdějších přepdisů.

Směrnice o odměnách za přijaté vynálezy a zlepšovací náměty.

Zásady pro stanovení odměny.

1. Odměny za přijaté vynálezy nebo zlepšovací náměty se stanoví podle jejich společenského významu; při tom se přihlíží k tomu, jak vynález nebo zlepšovací námět přispívá k rozvoji našeho hospodářství, zejména k zvýšení technické, hospodářské a organisační úrovně a ke zlepšení jakosti výrobků a služeb.

Výše odměny podle dosažené úspory.

2. Přináši-li zavedení vynálezu nebo zlepšovacího námětu zjistelné úspory, vychází se při stanovení odměny z dosažené roční úspory; odměna se stanoví podlě přípojené tabulky.

Předběžný výpočet odměny za přijatý vynález nebo za přijatý zlepšovací námět provede se podle roční úspory vypočátané při přijetí vynálezu nebo zlepšovacího námětu. Po uplynutí prvého roku využívání vynálezu nebo zlepšovacího námětu přepočte se odměna podle skutečně dosažené úspory.

3. U vynálezú nebo zlepšovacíh námětů, jimiž se snižují výrobní náklady, zjistí se roční úspora porovnáním výrobních nákladů před zavedením vynálezu nebo zlepšovacího námětu a po jeho zavedení. Při tom se přihlíži k veškerým úsporám na materiálu a na mzdách.

U vynálezů nebo zlepšovacích námětů, jimiž se snižují nebo odstraňují vydné výrobky (zmetky) při výrobě, se vychází při stanovení odměny rovněž z roční úspory; za ni se pokládá rozdíl mezi nákladem na vadné výrobky v průběhu jednoho roku před zavedením vynálezu nebo zlepšovacího námětu a v průběhu jednoho roku po jeho zavedení.

Zvýši-li se zavedením vynálezu nebo zlepšovacího námětu výrobní náklady jiného oddělení nebo úseku výroby, odečte se toto zvýšení při výpočtu roční úspory.

4. Při stanovení odměn v nevýrobních oborech se vychází z roční úspory obdobně podle ustanovení dobu 3.

5. Roční úspora se vypočítá za dobu 12 měsíců od počátku využití vynálezu nebo zlepšovacího námětu.

6. Pokud se využívá vynálezu nebo zlepšovacího námětu po dobu kratší než 1 rok, stanoví se odměna podle úspory dosažené za dobu jejich skutečného využití.

Týká-li se vynález nebo zlepšovací námět jen jedné zakázky nebo jednorázového úkolu, stanoví se odměna z úspory dosažené při této zakázce nebo při tomto úkolu.

7. U vynálezů nebo zlepšovacích námětů, jimiž se docíli úspory investic (na př. odstraní se nutnost nového zařízení nebo nutnost stavby nového objektu, zlevní se stavební nebo montážní práce a pod.), vypočte se úspora tak, že se porovnají výše ročních odpisů investic původně předpokládaných a odpisů investic při využití vynálezu nebo zlepšovacího námětu.

8. Výdaje, které vzejdou orgánu nebo podniku v souvislosti s technickým provedením a zavedením vynálezu nebo zlepšovacího námětu, jako zhotovení výkresů, modelů, pokusných vzorků a pod., se odečtou při výpočtu roční úspory příslušnou umořovací částkou, pokud výše odměny přesahuje 200,- Kčs.

9. Je-li u vynálezu roční úspora dosažená v dalších čtyřech letech využití vyšší než úspora dosažená v prvním roce, upraví se odměna podle nejvyšší roční úspory dosažené během uvedených pěti let využívání vynálezu.

Je-li zlepšovacího námětu úspora dosažená v druhém roce využití vyšší než úspora dosažená v prvém roce, upraví se odměna podle úspory dosažené v druhém roce.

10. Využije-li přijatého vynálezu více orgánů nebo podniků, zašle každý z nich příslušnému ústřednímu úřadu výpočet svých úspor. Příslušný ústřední úřad stanoví odměnu z úhrnu nejvyšších ročních úspor dosažených u těchto orgánů nebo podniků během pěti let ode dne, kdy se započalo využívat vynálezu, v prvém z těchto orgánů nebo podniků.

Využije-li přijatého zlepšovacího námětu více orgánu nebo podniků, zašle každý z nich výpočet svých úspor ústřednímu úřadu, příslušnému k rozhodnutí o odměně.

Ústřední úřad stanoví odměnu z úhrnu nejvyšších ročních úspor dosažených u těchto orgánů nebo podniků během 2 let ode dne, kdy se započalo využívat zlepšovacího námětu v prvém z těchto orgánů nebo podniků, a to po dohodě s ostatními příslušnými ústředními úřady (§ 47).

11. Nepřináší-li vynález úsporu orgánu nebo podniku, který ho využívá, přináší-li však úžitek celkovému hospodářství, jako na př. snížení spotřeby paliva, pohonných látek, energie, zvýšení výkonu nebo výroby a pod., určí roční úsporu v celkovém hospodářství příslušní ústřední úřad podle výsledku šetření u hlavních spotřebitelů, jimž využití vynálezu přinácí úsporu.

Obdobně se postupuje, přínáší-li užitek celkovému hospodářství přijatý zlepšovací námět.

12. Zároveň s výplatou odměny nebo její první splátky se sdělí původci vynálezu nebo zlepšovateli výše úspory.

Výše odměny podle významu.

13. Nepřináší-li zavedení vynálezu nebo zlepšovacího námětu úspory nebo nelze-li podle předchozích ustanovení úsporu zjistit, na př. spočívá-li význam vynálezu nebo námětu ve zlepšení pracovních podmínek, ve zvýšení bezpečnosti, v zavedení nové výroby, ve zlepšení jakosti výrobků nebo ve zvýšení jejich odbytu a pod., stanoví se výše odměny volnou úvahou s ohledem na význam vynálezu nebo zlepšovacího námětu. Při tom se přihlíží na př. k rozsahu škod na zdraví, ke ztrátám pracovního času, jimž se zabrání využitím vynálezu nebo námětu, ke zvýšení odbytu výrobků zlepšením jejich jakosti a pod.

Výše odměny podle úspory i významu.

14. U vynálezů nebo zlepšovacích námětů, které přinášejí zjistitelnou úsporu a které vedle toho mají význam podle předchozího bodu, upraví se odměna stanovená podle dosažené úspory s ohledem na význam vynálezu nebo zlepšovacího námětu podle předchozího bodu.

Odměna za zlepšovací námět, jehož vypracováním byl splněn pracovní úkol.

15. Zlepšovatel, který vypracováním námětu splnil svůj pracovní úkol, může být odměněn jen, je-li námět zvláště významný.

U ředitelů, vedoucích závodů, hlavních inženýrů, hlavních technologů, hlavních metalurgů, hlavních konstruktérů, hlavních mechniků, hlavních energetiků, vedoucích provozu a techniků ve výzkumných ústavech a střediscích se považují za zvláště významné jen náměty, které vykazují prvky tvůrčí činnosti a které příslušné ministerstvo nebo orgán jím zmocněný uznaly za hospodářsky nebo technicky význané.

Zvýšení odměny.

16. Odměna za vynálezy nebo složitá technická zdokonalení stanovená podle předchozích ustanovení může být zvýšena:

a) až o 10%, byly-li předloženy vynálezy nebo technická zdokonalení s vypracovanými technickými protekty,

b) až o 20%, byly-li předloženy s dílenskými výkresy nebo pracovními postupy,

c) až o 30%, byly-li předloženy s modely nebo prototypy.

Zvýšení nesmí však přesahovat účelné náklady, jež by podnik nebo orgán sám musil vynaložit na vypracování projektu, výkresů, pracovních postupů, modelů nebo prototypů. Odměna se však nezvyšuje, bylo-li vypracování projektu, výkresů, pracovních postupů, modelů nebo prototypů povinností plynoucí z pracovního úkolu.

17. Za vynálezy nebo zlepšovací náměty, podle nichž lze zavedením nových hmot a látek z domácí surovinové základny nahradit dovážené suroviny, nebo které jinak mimořádně přispějí k rozvoji našeho hospodářství, může se odměna stanovená podle dosažené úspory zvýšit až o 100%.

Stejně lze zvýšit odměnu za vynálezy nebo zlepšovací náměty, jež vyřešily úkol celostátního významu.

18. Za významné vynálezy nebo zlepšovací náměty, jež mohou být využity jen v malém rozsahu nebo u jednotlivých výrobků, může být odměna stanovená podle dosažené úspory zvýšena až o 300 %.

19. Při zvýšení odměny podle bodů 16-18 nesmí být překročena nejvyšší hranice odměny podle připojené tabulky a odměna nesmí přesahovat 75 % dosažené úspory.

Snížení odměny.

20. Nesplní-li původce vynálezu nebo zlepšovatel povinnosti uložené mu v §§ 19 a 55 zákona, může mu být odměna snížena.

Náhrada výdajů.

21. Původcům vynálezů nebo zlepšovatelům (jejich dědicům) může být přiznána náhrada výdajů, jež prokazatelně vynaložili na vynález nebo zlepšovací námět; bude-li taková náhrada přiznána, nemůže již být odměna zvýšena podle bodu 16.

Odměna za význačné vynálezy uskutečnitelné v budoucnosti.

22. Za význačné vynálezy, pro jejichž využití nejsou dosud vhodné technické nebo hospodářské podmínky, takže mohou být uskutečněny až v budoucnosti, stanoví odměnu i její splatnost podle volné úvahy příslušný ústřední úřad v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními úřady.

Schválení odměny za zlepšovací námět.

23. Odměny za zlepšovací náměty přesahující hranici 4.000,- Kčs schvaluje ústřední úřad, do jehož působnosti náleží orgán nebo podnik, který odměnu stanovil. Jednotlivé ústřední úřady mohou v dohodě s úřadem pro vynálezy podle svých potřeb stanovit nižší hranici.

Splatnost odměny

24. Odměna za vynález do výše 200,- Kčs vyplatí se do 2 měsíců od jeho přijetí, odměna za zlepšovací námět do výše 200,- Kčs do 1 měsíce od jeho přijetí, avšak u zlepšovacích námětů, které je třeba zařadit do plánu, do 1 měsíce od zařazení; je-li odměna vyšší, vyplatí se z ní v uvedených lhůtach 20 %, nejvíše však 2000,- Kčs a nejméně 200,- Kčs. Dalších 30 % odměny se vyplatí po uplynutí šesti měsíců od doby, kdy bylo započato s využíváními vynálezu nebo zlepšovacího namětu, a to nejpozději do 1 měsíce. Po uplynutí prvního roku využívání vypočte se výše odměny podle skutečně dosažené úspory a její zbytek se vyplatí nejpozději do dvou měsícú po uplynutí prvního roku využívámí.

25. Dojd-li k úpravě odměny za vynález podle bodu 9, vyplatí se doplatek odměny nejpozději do 2 měsíců po uplynutí příslušného roku využívání; doplatek odměny za zlepšovací námět vyplatí se nejpozději do dvou měsíců po uplynutí druhého roku využívání.

26. Dojde-li k úpravě odměny podle bodu 10, vyplatí příslušný ústřední úřad doplatek odměny do dvou měsíců po rozhodnutí o zvýšení odměny.

27. Příslušný ústřední úřad může ve výjimečných případech zvláště odůvodněných prodloužit lhůty stanovené v bodech 24-26.

Odměna za účast při technickém provedení, zavedení, využití nebo rozšíření vynálezu nebo zlepšovacího námětu.

28. Orgán nebo podnik, který využívá přijatého vynálezu nebo zlepšovacího námětu, může vyplatit zaměstnancům za přímou účast při technickém provedení, zavedení, využití nebo rozšíření vynálezu nebo námětu, odměnu. Odměnu nelze přiznat zaměstnanci za účast, která patří do povinností plynoucích z jeho pracovního úkolu.

Celková výše této odměny činí nejvýše 30% odměny, jež přísluší původci vynálezu nebo zlepšovateli.

Odměnu za účast určuje a rozděluje vedoucí orgány nebo podniku podle stupně pomoci, iniciativy a pracovního úsílí, které zaměstnanci projevili při vypracování a uskutečňování vynálezu nebo zlepšovacího námětu, a podle toho jak plnili jiné jim uložené úkoly s tím spojené.

Odměna se vyplácí čtvrtletně podle výsledků práce v příslušném čtvrtletí, ne však dříve, než je vyplacena původci vynálezu nebo zlepšovateli odměna nebo její první splátka.

Odměna za zlepšovací náměty přijaté před 1. dubnem 1952.

29. Zlepšovací náměty přijaté před 1. dubnem 1952 se odměňují podle dřívějších předpisů.

TABUĽKA ODMĚN.

Tabulka 01

Poznámky pod čiarou

*) Poznámka. Vládní nařízení č. 10/1952 Sb. ve znění vyplývajícím z vládního nařízení č. 48/1953 Sb. nabývá účinnosti dnem 8. června 1953; provede je předseda vlády v dohodě se zúčastněnými členy vlády.