Nariadenie č. 67/1953 Zb.Nariadenie, ktorým sa upravujú vysvetlivky k colnému sadzobníku

Čiastka 38/1953
Platnosť od 31.07.1953 do30.06.1980
Účinnosť od 01.07.1953 do30.06.1980
Zrušený 74/1980 Zb.

67.

Nařízení

ministra zahraničního obchodu

ze dne 30. června 1953,

jimž se upravují vysvětlivky k celnímu sazebníku.


Ministr zahraničního obchodu nařizuje v dohodě se zúčastněnými ministry podle § 1 zákona č. 145/1950 Sb., o upravování vysvětlivek k celnímu sazebníku, a podle § 2 vládního nařízení č. 27/1952 Sb., o organisaci celní správy:

§ 1.

Vysvětlivky k celnímu sazebníku vyhlášené v příloze vládního nařízení č. 258/1949 Sb., o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku, ve znění nařízení ministra financí č. 205/1950 Sb. a č. 126/1951 Sb. a nařízení ministra zahraničního obchodu č. 50/1952 Sb. se mění a doplňují. Změny a doplňky jsou obsaženy v příloze tohoto nařízení a vyhlašují se v příloze Sbírky zákonů.*)


§ 2

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1953.


Široký v. r.

Dvořák v. r.


Příloha nařízení ministra zahraničního obchodu č. 67/1953 Sb., jímž se upravují vysvětlivky k celnímu sazebníku.

ZMĚNY A DOPLŇKY

vysvětlivek k celnímu sazebníku.

1. V úvodní vysvětlivce 3 odstavec 3 se slovo „hedvábím“ nahrazuje slovy „přírodním hedvábím“.

2. Odstavec 3 vysvětlivek k saz. čís. 27 se vypouští.

3. Vysvětlivka 1 k saz. čís. 44, jejiž dosavadní znění se označuje jako odstavec 1, doplňuje se novým odstavcem tohoto znění:

(2) Zásilky sušené zeleniny podľa poznámky za saz. pol. 44 a) projedná celnice s výhradou, že přiležitostně dodatečně dohlédne ve zpracovávajícím podniku na použití zeleniny nebo že učiní opatření, aby takový dohled vykonala jiná celnice nebo některý národní výbor.

4. Vysvětlivka 1 k saz. čís. 71 se dopňuje novým odstavcem 6 tohoto znění:

(6) Jateční-koně se projednávají podle pznámky 2 bez ohledu na stáří koně, jestliže bude při jejich projednání předloženo celnici osvědčení ministerstva potravinářského průmyslu, že jsou určení na porážku. Bez takového osvědčení se koně projednají podle saz. pol. 71 a) nebo 71 b).

5. Ve vysvětlivce 2 odst. 3 k saz. čís. 88, 89 a 90 se slova „jde-li o tuky umělé“ nahrazují slovy „jde-li o tuky chemicky upravené, jež pozůstávají v podstatě z tuků rostlinného původu“.

6. Ve vysvětlivce 3 odst. 3 písm. e) k saz. čís. 88, 89 a 90 se vypouští slovo „umělé“.

7. Vysvětlivka 4 k saz. čís. 88, 89 a 90 se mění a zní:

4. Druh a množství denaturačních prostředků, jichž lze použít k denaturaci jedlých tuků za tím účelem, aby tyto tuky mohly být projednány sníženou celní sazbou podle poznámky 1 k saz. čís. 90, stanoví v jednotlivých případech celnice nebo ústřední celní správa, přihlížejíc při tom k jejich dalšímu zpracování. Denaturace může být nahrazena příležitostnou kontrolou jejich skutečného upotřebení k technickým účelům.

8. Vo vysvětlivce 5 k saz. čís. 88, 89 a 90 se slova „podle poznámky 3“ nahrazují slovy „podle poznámky 2“.

9. Vysvětlivka 5 k saz. čís. 108 se vypouští.

10. Vysvětlivka 4 k saz. čís. 109 se vypouští.

11. Vysvětlivky k saz. čís. 134 se mění a znějí:

Saz. čís. 134.

Dříví stavební a užitkové; korek.

1. (1) Jako dříví užitkové, na rozdíl od dříví palivového, se projednává dovážené dříví z lesních těžeb, které se buď přímo upotřebuje, zejména na př. ve stavebnictví, nebo se jako surovina dále zpracovává, zvláště způsoby mechanické nebo i chemické technologie.

(2) Do saz. čís. 134 patří užitkové dříví (k němuž patří i dříví stavební) jinde v sazebníku nejmenované nebo vysvětlivkami do jiných sazebních čísel nezařaděné, není-li opracováno dále než připouští saz. čís. 134.

(3) K evropskému dříví patří:

a) tvrdé:

akátové, bezové, brslenové, bruyerové, břekové, břestové, bukové, cesminové, citroníkové, cypřišové, čilimníkové, dřezovcové (gleditchiové), dřínové, dřišřálové, dubové, habrové, hlohové, hrušňové, jabloňové, jasanové, javorové, jeřábové, jilmové, kaštanu jedlého, lískové, mahalebkové, meruňkové, morušové, mukové, olivové, ořechové (evropské), ostryové (evropské), platanové, pomerančovníkové, rohovníkové (svatojánský chléb), řešetlákové, střemchové, svídové, šípkové, švestkové, tisové, třešňové, vavřínové, višňové, zimolezové;

b) měkké:

borové, březové, jalovcové, jedlové, jírovcové (maďalové, kaštanu koňského), korkové, limbové, lipové, modřínové, olšové, smrkové, topolové (zejména osikové), vejmutkové, vrbové.

(4) Mimoevropským dřevem rozumíme takové druhy dřev, které i když rostou v Evropě divoce, nevyskytují se tu v takové jakosti, aby byly technicky zužitkovatelné. Patří k nim dřevo: agalochové, algarobové, amabolové, amarantové (cayenské), ambakové, amboinské (cayaboca), ambrové (žluté santalové), andělikové, anghienské, angolové, anýzové, arkanové, atlasové (saténové, feriolové), balsamové, balsové, baratové, barsinové, blahovičníkové, (gumwood), carbriuva, cailcedrové (mahagonu senegalského), camagou, candelao, capo blanca, caracoles, cedrelové, cedrové, cimbalo, copie, cyperské, červené (redwood), dakagua, damarové, ebenové (grenadilové), fialkové, gabonové, greehartové, grenadilové, guajakové (svaté, francouzské, benediktinské, ligmum sanctum), hikorové, jalovce viržinského (tužkové), jasanové (americké), javorové (americké), jilmové (americké), kalamandrové, kampeškové (bahamské), kokosové, kokusové, kondorjové, korálové, koromandelové, košenilové, královské, lancewood, lianové, limbové (africké), lotusové, luciové, magnoliové (šácholánové, cucumbernut), mahagonové (akužuové), margeritové (obdužové), mastixové, moca, mumbrilové, muškátové (písmenkové, leopardí, tygří, hadí), myrtové, okumé, ořechové (americké), ořešákové (butternut), ostryové (stonewood), padukové, pajasanové, palisandrové (polyxandrové, jakarandové), palmové, panakokové (partridžové), parapotské (botanybay), pepřové, pičpajnové, pistáciové, primavera (bílého mahagonu), rôžové (rhodské), santalové, surinamské, sykomorové, tamanu, tamaryškové, teakové, topolové (americké), tyndolové, viuhatico, withewood, zebrové, zeravové (thujové), zimostrázové, železné atd.

2. (1)) Podle saz. pol. 134 a) se projednává úžitkové (i stavební) dříví evropské, a to jak kulatina, loupaná i neloupaná, též ve vorech (na př. resonanční, dýhárenská, loďařská, pilařská (rozlišuje se podle jakostních tříd), na sloupy, důlní (důlní dříví dlouhé i vzpěry), na tankové dříví, na suchou destilaci atd.), tak i dříví užitkové přitesané, řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované (na př. řezivo (prkna, fošny, latě, hranoly a trámy, hranolky, krajiny a pod.), kůly šindele bez drážky dříví kolářské, kořenové dříví pro soustružníky a řezbáře, štípané dříví brusné, dříví na dýmky, na pažby k puškám atd.).

(2) Železniční pražce, patřící do této sazební položky, jsou ze dřeva dubového, bukového, borového nebo modřínového, buď řezané nebo přitesané.

(3) Sudovina (dužiny, též tvaru kuželovitého a dna k sudům) se projednává podle saz. pol. 134 a), je-li štípaná (též opracovaná sekerou nebo telicí) nebo řezaná (také pilou válcovou a pod.), avšak nehoblovaná, bez drážky atd. O připravené sudovině, patřící do saz. čís. 347, viz vysvětlivku 3 k saz. čís. 347.

(4) Surové vlysy (bukové i dubové) sazební položky 134 a), na rozdíl od vlysů patřících do saz. čís. 350, jsou nehoblovaná nedrážkovaná prkénka, rovnoběžně hraněná, tloušťky 24 mm až 30 mm, šířky 4 cm až 12 cm, délky 20 cm až 100 cm. Hoblované vlysy, saz. čís. 350.

3. Podle saz. pol. 134 b) se projednává užitkové (i stavební) dříví mimoevropské, nepatří-li do saz. čís. 62, 156 nebo 157, ať se tvaru kulatiny nebo v hrubých špalcích sekerou otesaných, též řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované.

4. Jako korek saz. pol. 134 c) se projednávají surové přírodní kusy korkové kůry, též přiřezané.

5. Dříví saz. čís. 134 impregnované nebo pařené se nepovažuje za dále opracované nebo pařené se nepovažuje za dále opracované a projednává se proto podle saz. pol. 134 a) nebo saz. pol. 134 b). Za impregnované se považuje dříví natřené asfaltem nebo dehtem anebo napuštěné olejem nebo jinými látkami (rtuťnatými solemi, chloridem zinečnatým atd.)

6. (1) Dýhy, t. j. dřevěná prkna silná 3 mm nebo slabší, jakož i překližky (desky ze sklížených dyh), saz. čís. 351.

(2) Dřevené desky (prkna silnější než 3 mm), nařezané nožem loupačky nebo dyhovačky, působícím jako hoblík, saz čís. 347.

(3) Sklížené zboží pilou řezané, nebohlované atd. (na př. prkna ze sklížených prkének), saz. čís. 356.

(4) Tyčky na hole dále neopracované, saz. čís. 136.

(5) Dříví užitkové (i stavební) a korek, opracované dále, než připouští saz. čís. 134, se vyclívá podle příslušných saz. čísel a saz. položek saz. třídy XXXIV.

12. Ve vysvětlivce 5 odst. 8 k saz. čís. 162 se slová „saz. čís. 622“ nahrazují slovy „saz. čís. 598“.

13. V odstavci 4 vysvětlivek k saz. čís. 179 se slová „saz. čís. 622“ nahrazují slovy „saz. čís. 598“.

14. V odstavci 4 oddílu II všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII-XXV se slova „patří v dovozu do saz. čís. 657; ve vývozu viz saz. čís. 658“ nahrazují slovy „patří do saz. čís. 657“.

15. Ve vysvětlivce 1 odstavec 8 oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII-XXV se slova „saz. pol. 256 b)“ nahrazují slovy „saz. čís. 256“ a slova „saz. pol. 250 b)“ se nahrazují slovy „saz. čís. 250“.

16. Ve vysvětlivce 2 odstavec 4 oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII-XXV se vypouští poslední věta.

17. Ve vysvětlivce 3 oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII-XXV se vypouštějí slova na konci „a vysvětlivky k saz. čís. 250“.

18. Ve vysvětlivce 9 odstavce 1 oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII-XXV se v poslední větě vypouštějí slova „podle poznámek za saz. čís. 194, 214, 231, za saz. pol. 253 c)1, 253 c)2, 259 c)2 a 259 c)3.

19. Ve vysvětlivce 14 odstavec 2 oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII-XXV se vypouštějí slova “: látky záclonové vyrovené na způsob bobinetu a nábytkové síťky z bavlny odměřeně tkané patří však do saz. čís. 196„.

20. Ve vysvětlivce 14 odstavec 3 oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII-XXV se vypouštějí slova “(vyjma látky záclonové a nábytkové sítě, vyrobené na způsob bobinetu)„.

21. Vysvětlivka 15 odstavce 2 oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII-XXV se doplňuje tuto větou: “Krajkové látky záclonové saz. čís. 196.„.

22. Vysvětlivky k saz. čís. 196 se mění a znějí:

Saz. čís. 196.

Krajkové záclony a krajkové nábytkové síťky, odměřeně tkané; krajkové látky záclonové.

(1) Sem patří jen výrobky zhotovené na krajkářských stavech pro výrobu záclon, a to: záclony (story, vitrážky a pod: věci) a nábytkové šíťky, odměřeně tkané, jakož i neodměřené krajkové látky záclonové. Záclony a nábytkové šíťky odměřeně tkané tvorí kusy omezené třásněmi, bordurami, okraji, lemy a pod., vzniklými při tkaní. Tkají se buď odděleně nebo souvisle. Jako záclony se vyclívají též odměřené krajky oltářní.

(2) Krakové látky záclonové neodměřené (zboží metrové) mají šíři od 150 do 300 cm. Jsou vyrobeny z hrubšího materiálu, mají větší vzorování a musí mít na dvou stranách uzavřené okraje, vzniklé při jejich tkaní.

(3) Síťky nábytkové a krajky oltářní, neodměřené, saz. čís. 197.

(4) Viz 12. a 15. vysvětlivku oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII-XXV.

23. Vysvětlivky k saz. čís. 250 se mění a znějí:

Saz. čís. 250.

Celohedvábné tkaniny výslovně nejmenované.

(1) Viz 1. až 7., dále 17., 18. a 19. vysvětlivku oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII-XXV.

(2) Při celním projednávání placetek k filtračním účelům podle poznámky 2 musí být předloženo prohlášení výrobního podniku - neprohlašuje-li je sám výrobní ponik - že se plachetek použije jen k účelu uvedenému v této poznámce. Projednávající celnice si vyhradí při celním projednání, že příležitostne dohlédne dodatečně na upotřebení takto projednaných plachetek ve výrobním podniku, nebo že účiní opatření, aby dohled vykonala jiná celnice nebo některý národní výbor.

(3) Tkaniny vyrobené z běleného (degumovaného) hedvábí se vyclívají jako surové.

24. Odstavec 2 vysvětlivek k saz. čís. 253 se vypouští. Dosavadní označení odstavce 1 se škrtá.

25. Vysvětlivky k saz. čís. 256 se mění a znějí:

Saz. čís. 256.

Polohedvábné tkaniny výslovně nejmenované.

Viz 1. až 7., dále 17., 18. a 19. vysvětlivku oddílu V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII až XXV.

26. Nadpis vysvětlivek k saz. čís. 257 se mění a zní:

Aksamity a zboží tkané jako aksamit, též aksamitové stuhy.

27. Vysvětlivky k saz. čís. 257 se doplňují novým odstavcem tohoto znění:

(3) Jako polohedvábné stuhy aksamitové se projednávají též stuhy, jejichž jedna strana je z hedvábného atlasu, druhá však z bavlněného nebo vlněného flóru (vlasu), jakož i stuhy, jejichž jedna strana je z hedvábného atlasu, druhá z hedvábného flóru (vlasu) se spodním útkem z vavlny atd. nevystupujícím na líc, takže mají ráz celohedvábných stuh aksamitových.

28. Nadpis vysvětlivek k saz. čís. 259 se mění a zní:

Stuhové zboží (mimo aksamitové stuhy).

29. V odstavci 1 vysvětlivek k saz. čís. 259 se vypouštějí slova “250 a„.

30. Odstavec 2 vysvětlivek k saz. čís. 259 se vypouští.

31. Odstavec 3 vysvětlivek k saz. čís. 259 se označuje jako odstavec 2 a slova v něm “pol. 259 c)1„ se nahrazují slovy “pol. 259 b)„ a slova “pol. 259 c)2„ se nahrazují slovy “pol. 259 c)„.

32. Odstavec 4 vysvětlivek k saz. čís. 259 se označuje jako odstavec 3 a slova v něm “saz. pol. 259 c)„ se nahrazují slovy “saz. pol. 259 b) nebo 259 c)„.

33. Vysvětlivka 6 odstavec1 k saz. čís. 274 se mění a zní:

6. (1) Při zařaďování konfekcí složených z látek zatížených různým clem - vyjma podšívek u šatstva, na něž se nepřihlíží - se bere za zákad při mužské (chlapecké) konfekci, prádlu a jiných šitých předmětech hlavní součástka, při ženské (dívčí) konfekci a zboží výstrojném (prádle výstrojném) však součástka podrobená nejvyššímu clu.

34. Odstavce 4 a 5 vysvětlivky 6 k saz. čís. 274 se mění a znějí:

(4) Při zařaďování ženské (dívčí) konfekce a zboží výstrojného se nehledí na to, vyskytuje-li se součástka - u ženské (dívčí) konfekce jiná součástka než podšívka, na níž se nehledí - zatížená nejvyšším clem a tvořící základ projednání, ve větším nebo menším rozsahu a bylo-li jí užito na líci nebo na rubu konfekčního kusu.

(5) Za všech okolností zůstanou nepovšimnuty u šatstva podšívky a při veškerém zboží tohoto sazebního čísla zcela nepodstatné přídavky, které vzhledem k ceně a účelu upotřebení předmětu nemají ráz zvláštní přípravy nebo výzdoby (na př. pouhé lemování na okrajích nebo jednotlivé prýmky a pod.).

35. Vysvětlivky k saz. čís. 278 se doplňují novým odstavcem tohoto znění:

(6) Jako řešetářské zboží se dny z hedvábí se projedná podle pol. 278 c) jen to, které má dna z přírodního hedvábí; řešetářské zboží se dny z umělého hedvábí nebo stříže, saz. pol. 278 b).

36. Ve vysvětlivce 4 k saz. čís. 281 se slova “propletené hedvábnými stuhami, hedvábnými ženilkami, hedvábnou sparterií a pod.;„ nahrazují slovy “propletené hedvábným zbožím z přírodního hedvábí, jako stuhami, ženilkami, sparterií a pod.;„ a slova “smyčkou nebo pod. z hedvábí, krajek,„ se nahrazují slovy “smyčkou nebo pod. z přírodního hedvábí, krajek,„.

38. Ve vysvětlivce 4 odstavec 1 k saz. čís. 282 se slova “provlečenými hedvábnými nitkami nebo hedvábnými sparteriemi,„ nahrazují slovy “ provlečenými nitkami z přírodního hedvábí nebo spatreriemi z přírodního hedvábí.„.

39. Vysvětlivka 6 k saz. čís. 285 se mění a zní:

6. Při celním projednávání barytovaných kartonů podle poznámky musí být předloženo prohlášení výrobního podniku - neprohlašuje-li je sám výrobní podnik - že se v něm barytované kartony zpracují na fotografický papír. Celnice si při celním projednávání vyhradí, že příležitostně dodatečně dohlédne ve výrobním podniku na zpracování nebo použití dovezeného zboží, nebo že učiní opatření, aby takový dohled vykonala jiná celnice nebo některý národní výbor.

40. Za vysvětlivku 3 odstavec 11 k saz. čís. 287 se vkládá nový odstavec tohoto znění:

(12) Papír k výrobě papírových pytlů, papírové příze, kabelů a umělých vrstvených hmot může být též barvený. při jeho celním projednávání musí být předloženo prohlášení výrobního podniku - neprohlašuje-li je sám výrobní podnik - že se papír zpracuje v jeho podniku k povolenému účelu. Celnice si vyhradí při celním projednání, že příležitostně dohlédne dodatečně ve výrobním podniku na zpracování nebo použití dovezeného papíru, nebo že učiní opatření, aby takový dohled vykonala jiná celnice nebo některý národní výbor.

41. Odstavec 15 vysvětlivek k saz. čís. 290 se mění a zní:

(15) O projednávání barytovaného papíru k výrobě fotografických papírů podle poznámky platí obdobně ustanovení 6. vysvětlivky k saz. čís. 285.

42. Vysvětlivka 3 k saz. čís. 292 se mění a zní.

3. O projednávání želatinového papíru k výrobě fotografických papírů citlivých podle poznámky platí obdobně ustanovení 6. vysvětlivky k saz. čís. 285.

43. Ve vysvětlivce 1 odstavec 2 k saz. čís. 293 se slova “s proráženou hlavicí se projednávají podle saz. pol 300 b),„ nahrazují slovy “s ozdobně proráženou hlavicí se projednávají podle saz. pol. 300 b); s hlavicí, v níž jsou vyraženy pouze otvory nutné k připevnění blan na válce rozmnožovacích přístrojů, saz. pol. 300 a).„.

44. Za vysvětlivku 4 k saz. čís. 296 se vkládá nová vysvětlivka tohoto znění:

5. O projednávání papíru k výrobě papírové příze, kabelů a umělých vrstvených hmot podle poznámky platí obdobně ustanovení 6. vysvětlivky k saz. čís. 285.

45. Odstavec 1 vysvětlivek k saz. čís. 318 se mění a zní:

(1) Sem patří všecko zboží z kaučuku spojené s velmi jemnými hmotami, vyjma zboží saz. čís. 309 a obuv z kaučuku, na př. pružné pásy a pružné podvazky spojené s hedvábným zbožím z přírodního hedvábí, pláště do deště a pláště do prachu s límci z aksamitu zcela nebo zčásti z přírodního hedvábí nebo s kápěmi z tkanin zcela nebo zčásti z přírodního hedvábí, loutky kaučukové s šatečkami zcela nebo zčásti z přírodního hedváby, s šatečkami krajkovými a pod.

46. Ve vysvětlivce 2 odstavce 1 k saz. čís. 320 se slova v závorce “povlečené přírodným nebo prýmky).„ nahrazují slovy “povlečené přírodním hedvábím nebo prýmky).„

47. Ve vysvětlivce 5 odstavec 4 k saz. čís. 339 se v poslední větě slova “okrasné stehy a výšivky z hedvábí„ nahrazují slovy “okrasné stehy a výšivky z přírodního hedvábí„.

48. Odstavec 2 vysvětlivek k saz. čís. 340 se mění a zní:

(2) Pouhé o emování kožešinou zůstává u obuvi z kůže nebo u obuvi ze zboží textilního s koží bez povšimnutí. Rovněž se nepřihlíží k tomu, zda obuv z kůže je uvnitř vyložena kožešinou. O střevících z kožešiny spojených s koží viz vysvětlivky k saz. čís. 346.

49. Odstavec 1 vysvětlivek k saz. čís. 341 se mění a zní:

(1) Sem patří kožené rukavice, též pouze přistřižené, též lemované, povlečené nebo podšité kožešinou, nebo spojené s textilním zbožím (na př. tamburované nebo vyšité nitmi), anebo spojené s jinými obyčejnými i jemnými nebo velmi jemnými hmotami.

50. Vysvětlivky k saz. čís. 346 se mění a znějí:

Saz. čís. 346.

Kožešiny konfekcionované.

1. (1) Jako konfekcionované kožešiny saz. čís. 346 se projednávají kožichy (bundy, ovčí kožichy a jiné kožichy), kazajky, čepice, boa, nánožníky a podobné součástky oděvu z kožešiny, dále všechny kožešiny podšité, garnované nebo vypravené různými přídavky a pokrývky z kožešin.

(2) Konfekcionované kožešiny mohou být podšity nebo povlečeny textilními hmotami. Jsou-li však konfekcionované kožešiny z obyčejných kožešin podšity nebo povlečeny hedvábným zbožím sazební třídy XXV z přírodního hedvábí, patří do saz. pol. 346 b). Zboží kožešinou pouze vystrojené se projednává podle své jinaké sazební povahy.

(3) Za zboží kožešinou pouze vystrojené se považuje zboží lemované, t. j. opatřené úzkým jednoduchým pruhem z kožešiny o šířce do 10 cm, jakož i šatstvo s našitými kožešinovými límci nebo manžetami.

(4) Obyčejné pro upotřebení nutné přídavky z přírodního hedvábí nebo z jiných hmot zůstávají při projednávání konfekcionované kožešiny bez povšimnutí, jako na př. lemování knoflíkových dírek, knoflíky, klíčky, háčky, stahovací šnůrky, řetízky, přezky; též kaučukové a kožené součástky u střevíců z kožešiny atd.

2. (1) Ke konfekcionovaným kožešinám patří dále všechny kožešiny pro určitý účel přizpůsobené nebo přikrojené, též nešité, zvláště pruhy přistřižené pro lemování, obsázky z kožešin, dále ohony z kožešin, které byly seřazeny na šnůrách atd. a nabyly tak povahy metrového zboží nebo jsou-li tak upraveny k použití jako boa a pod. Podle saz. čís. 346 se projednávají konečně i pokrývky z kožešin, též nepodšité a pokrývky ze surových koží pštrosích a z koží jiných ptáků, vyjma pokrývky z koží kozích, srnčích a ovčích, zařazené podle 2. vysvětlivky k saz. číl. 345 do tohoto saz. čísla.

(2) Zboží patřící ke konfekcionovaným kožešinám se projednává podle saz. čís. 346 též ve stavu polohotovém (na př. pruhy na rukávníky, jemné kožešeiny astrachánské atd. sešité do podoby kožichu); rovněž tak se projednávají kožešiny šité vůbec (na př. sešité kusy, pytle (sukně), tabule z kožešin do podoby čtverce nebo do podoby špičky (rotundy); z toho jsou vyňaty kožešiny sešité z koží obyčejných, viz 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 345). Jsou-li takové nehotové konfekcionované kožešiny spojeny s textiliemi a s jinými hmotami, projednávají se podle ustanovení 1. vysvětlivky.

(3) O švech vzniklých vyspravením a o sešitých pokrývkách, viz také vysvětlivky 1 a 2 k saz. čís. 345.

(4) Klobouky a čepice, obsazené, obroubené atd. kožešinami, jež nemají povahu kožešnického zboží, patří k ozdobným kloboukům saz. čís. 269.

(5) Obuv z kožešiny spojená s textiliemi, též s kůží nebo koučukem a podešve z kůže, lepenky a pod. povlečené kožešinou se projednávají podle saz. čís. 346. K pouhému lemování kožešinou u obuvi kožené, koučukové nebo u obuvi z textilního zboží spojené s kůží nebo kaučukem (saz. čís. 340 nebo 311) se nepřihlíží.

3. (1) Přírodní kožešiny z peří nalepené na textilních látkách a zboží z přírodních kožešin z peří se vždy projednávají podle saz. pol. 346 b).

(2) Stejně se projednávají umělé kožešiny ze srsti nalepené na tkaninách.

(3) O tom, které kůže patří k obyčejným a které k jemným, viz 2., 3. a 5. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

(4) Umělé kožešiny z peří, saz. čís. 264.

(5) Zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské z koží se srstí, saz. čís. 338 a 339.

(6) Hračky povlečené kožešinou, saz. čís. 342.

(7) Rukavice kožené lemované, povlečené nebo podšité kožešinou, saz. čís. 341.

51. Ve vysvětlivce 3 k saz. čís. 347 se slova “(viz 3. odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 134)„ nahrazují slovy “(viz vysvětlivku 2 odst. 3 k saz. čís. 134)„.

52. Vysvětlivka 4 k saz. čís. 394 se vypouští.

53. Ve vysvětlivce 1 odst. 2 k saz. čís. 424 se slova “vyjma loutkové hlavičky;„ nahrazují slovy “také hlavičky k loutkám (k připevnění na loutkové trupy), z nichž se pro celní zařadění nepřihlíží k brvám z vlasů nebo chlupů;„.

54. Ve vysvětlivce 2 k saz. čís. 424 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto odstavcem:

(2) O projednávání hraček viz též všeobecná ustanovení úvodních vysvětlivek.

55. V nadpise vysvětlivek k saz. čís. 428 se vypouštějí slova “k metalurgickému zpracování„ a čárka před nimi.

56. Ve vysvětlivce 2 odst. 1 k saz. čís. 428 se slova “jako na př. třísky od vrtakčy„ nahrazují slovy “jako na př. piliny, obrus, okuje, třísky od vrtačky„ a slova na konci odstavce “nebo při výrobě elektrické oceli„ se nahrazují slovy “nebo při výrobě elektrické oceli, anebo kterých lze použít jen v chemické výrobě, na př. k zpracování odpadků bílého plechu k výrobě chloridu cíničitého, použítí železných polin k výrobě zápalného zboží a pod.„.

57. Vysvětlivky 4 a 5 k saz. čís. 428 se mění a znějí:

4. (1) Kontrolní předpisy, podle nichž lze staré železo atd., kterého lze upotřebit podle jeho povahy přímo ke kovářským pracím atd. a které může být projednáno pro železárny, ocelárny nebo jiné podniky podle saz. čís. 428, jsou tyto:

(2) návrh na celní řízení musí obsahovat prohlášení vedení podniku a závodní rady, že se dováženého starého železa atd. použije jen k metalurgickému zpracování nebo v chemické výrobě, a že podnik každé jiné použití nebo odeslání jinému podniku ohlásí projednávající celnici k dalšímu opatření, zejména k dodatečnému vyměření cla. Celnice projedná zboží podle návrhu a vyhradí si, že příležitostně dohlédne (na př. nahlédnutím do podnikových zápisů a porovnáním se zásobami), jak se ho používá, anebo že zařídí, aby takto dohlédla jiná celnice nebo národní výbor.

5. (1) Železný thermit (směs zrněného hliníku s okujemi), saz. čís. 488.

(2) Ocelový písek k technickým účelům, saz. čís. 436.

58. Vysvětlivka 5 k saz čís. 434 se vypouští.

59. Vysvětlivka 1 odst. 4 k saz. čís. 471 se mění a zní:

(4) Podmínky, za jakých se projednávají pera pro továrny na výrobu motorových vozidel za sníženou sazbu podle poznámky k saz. pol. 471 b), stanoví ústřední celní správa.

60. Vysvětlivka 2 odst. 1 k saz čís. 480 se doplňuje touto větou: “Malá množství papírových roznětek (amorces) a pod., patřící k dováženým hračkám, se projednávají zároveň s hračkami.„.

61. Ve vysvětlivce 2 odst. 3 k saz. čís. 488 se vypouštějí slova “starého přelámaného„. Slova “strana požaduje„ se nahrazují slovy “se navrhuje„.

62. Vysvětlivka 2 odst. 4 k saz. čís. 488 se doplňuje touto další větou: “Bližší podmínky totoho dozoru stanoví celnice podle všeobecných směrnic ústřední celní správy„.

63. Vysvětlivka 9 odst. 10 k saz. čís. 488 se vypouští.

64. Vysvětlivka 7 odst. 2 k saz čís. 526 se mění a zní:

(2) O cisternách a tancích připevněných na podvozcích železničních vozů nebo vestavěných do nákladních železných vozů viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 555; o cisternách a tancích vestavěných do lodí viz 1. odst. vysvětlivek k saz. čís. 559; jsou-li však cisterny a tanky připevněny na silničních vozidlech nebo podvozcích, vyclívají se s nimi podle saz. čís. 526.

65. Vysvětlivky k saz. čís. 558 a 559 se mění a znějí:

Plavidla.

Saz. čís. 558.

Cluny sportovní, přívozní a pod.

(1) Podle saz. čís. 558 se projednávají všeliké čluny sportovní (joly, kajaky, kanoe, maňásky, plachetnice, skify, závodní veslice a pod.), čluny přívozní, rybárské, hlídkové, záchranné a pod., i když jsou vybaveny motorem, osobní i nákladní, bez zřetele na hmotu, z níž jsou vyrobeny.

(2) Pontony, plavatky (boje) a pod se vyclívají podle své jinaké povahy sazební.

(3) Dřevěná plavidla (na př. vory), jež jsou určena k tomu, aby byla rozebrána, se projednávají jako dříví stavební nebo užitkové.

Saz. čís. 559.

Parníky, lodi motorové a všeliké lodi ostatní.

(1) Do saz. čís. 559 patří lodi větších rozměrů a větší nosnosti poháněné vlastním motorem nebo jenom vlečené, obchodní i válečné. Mohou být určeny k dopravě osobní (osobní parníky, jachty atd.), k dopravě nákladní (na př. remorkéry, tankové lodi (speciálně stavěná plavidla, poháněná vlastním motorem nebo vlečená, jež mají vestavěné cisterny nebo komory na dopravu minerálních olejů), vlečné lodi na dopravu obilí, rud, uhlí a pod.) nebo k dopravě smíšené (parníky pro smíšenou dopravu, propelery a pod.). Ke hmotám, z nichž jsou lodi vyrobeny, se nepřihlíží.

(2) Velké lodí plachetní a plachetní koráby (barky, brigy, škunery atd.), nákladní čluny velkých rozměrů, čluny torpedové, monitory a pod. se projednávají rovněž podle saz. čís. 559.

(3) Lodi tohoto sazebního čísla s vlastním pohonem vybavené hlubidly, jeřáby, čerpadly a pod., jež jsou do nich vestavěny, se vyclívají vždy podle saz. čís. 559.

(4) Plovoucí hlubidla, plovoucí jeřáby, plovoucí mlýny a pod., které nemají vlastního motoru na lodní pohon, patří však do saz. tř. XL.

66. Ve vysvětlivce 6 odst. 2 k saz. čís. 597 se slova “saz. čís. 622„ nahrazují slovy “saz. čís. 598„.

67. Vysvětlivka 1 odst. 4 saz. čís. 598 se mění a zní:

(4) Pevná kyselina fosforečná, kyselina metafosforečná a kyselina pyrofosforečná, jež bývají v obchodě ve sklovitých, průhledných, ledu podobných, kusech, saz. pol. 598 h). Kysličník fosforečný (anhydrid kyseliny fosforečné, anhydrid fosforečný), bílý sněhovitý prášek, krystalický nebo amorgní, bez zápachu, jenž se na vzduchu rozplývá a ve vodě rozpouští za sykotu, saz. čís. 622.

68. Vysvětlivka 6 odst. 3 a 4 k saz. čís. 598 se mění a zní:

(3) Jako kyselina fluorovodíková se projednávají též směsi fluoridů s volnou kyselinou fluorovodíkovou. Avšak uměle připravené fluoridy (na př. fluorid sodný, fluorid chromitý, antimonová sůl, t. j. fluorid antimonitý, jakož i t. zv. podvojné soli antimonové, t. j. sloučeniny fluoridu antimonitého s fluoridem sodným, amonným, síranem smonným atd.), neobsahující volné kyseliny fluorovodíkové, saz. čís. 622.

(4) Kyselina fluorovodíková a roztoky fluoridů, obsahující volnou kyselinu fluorovodíkovou, vyleptají zřetelně skleněnou desku za 10 až 20 minut. Pevné fluoridy se dokáží touto zkouškou: Vzorek zkoušené látky smísíme s křemenným pískem, ovlhšíme v porcelánovém kelímku sehnanou kyselinou sírovou a pokryjeme kelímek skleněnou deskou, na jejíž spodní straně je kapka vody. Jde-li o fluorid, objeví se zanedlouho kolem kapky bílý kroužek kyseliny křemičité. Zkoušíme-li roztoky fluoridů, musíme je nejprva po přidání malého množství sodného louhu odpařit do sucha; odparek pak zkoušíme způsobem nahoře uvedeným.

69. Za vysvětlivku 6 k saz. čís. 598 se vkládají vysvětlivky 7, 8 a 9 tohoto znění:

7.(1) Ke kyselinám anorganickým jinam nezařazeným patří na př. kyselina arseničná, bromovodíková, fluorokřemičitá, chloristá, chlorsulfonová a wolframová, též vodný roztok kysličníku siřičitého; avšak kysličník siřičitý (nesprávně zvaný kyselina siřičitá), zkapalněný, saz. čís. 621. O kyselině cíničité viz vysvětlivku 8 k saz. čís. 597.

(2) Kyselina arseničná připravuje se oxydací kysličníku arsenitého kyselinou dusičnou; v obchodě je buď pevná v krystalech na vzduchu rozplývavých nebo jako roztok, nejčastěji 80%ní. Kyselina arseničná dává po neutralisaci amoniakem s dusičnanem stříbrným červenohnědou sraženinu arseničnanu stříbrného; používá se jí v barvářství, k výrobé léčiv, přípravků k ničení rostlinných škůdců a pod.

(3) Kyselina bromovodíková je vodný roztok bromovodíku různé koncetrace; s roztokem dusičnanu stříbrného dává nažloutlou sraženinu rozpustnou v roztoku kyanidu draselného a v žíravém amoniaku. Solí kyseliny bromovodíkové (bromidů) se používá ve fotografii, v lékařství atd. Bromidy dávají s roztokem dusičnanu stříbrného tutéž reakci jako kyselina bromovodíková.

(4) Kyselina fluorokřemičitá (silikofluorovodíková) je bezbarvá nebo slabé zkalená tekutina, která vzniká na př. jako vedlejší výrobek při zpracování fosfátů, obsahujících fluor, při čištění surového grafitu kyselinou fluorovodíkovou, a pod.; při odpaření nezanechává žádného zbytku. Varem s vodou (ve zkoumavce) se rozkládá, při čemž se vylučuje kyselina křemičitá a uvolněná kyselina fluorovodíková leptá stěny zkoumavky. Používá se jí při elektrolytické výrobé kovů, jako antiseptického prostředku v pivovarství apod. Její soli (fluáty), na př. fluorokřemičitan sodný, projednávají se podle saz. čís. 622; dávají reakci uvedenou u fluoridů (vysv. 6 odst. 4) i bez přísady křemenného písku.

(5) Kyselina chloristá bezvodá je bezbarvá kapalina, na vzduchu dýmající, která ve stykus organickými látkami (dřevěným uhlím, papírem atd.) vybuchuje; na pokožce způsobuje těžko zhojitelné rány. Její vodné roztoky nepůsobí však jako silné okysličovadlo, neoxydují na př. kyselinu solnou na chlor (žlutozelený dusivý plyn) ani neodbarvují lakmus a indigo; jsou velmi stálé a mají povahu silné kyseliny. Roztok kyselin chloristé dává, s roztoky solí draselných bílou krystalickou sraženinu. Její soli, chloristany, jsou většinou ve vodě rozpustné a slouží jako chlorečnany k výrobě výbušnin. Kyseliny chloristé se používá jako činidla v analytické chemii.

(6) Kyselina chlorosulfonová je tekutina bezbarvá, ostře páchnoucí, na vzduchu dýmající, silně leptavá; vodou se prudce rozkládá. Používá se ji v chemickém průmyslu a ve válečné technice.

(7) Kyselina wolframová připravuje se z wolframových rud; je to těžký prášek s odstínem do oranžova nebo do zelena (podle čistoty); rozpouští se v alkalických louzích i v roztocích alkalických uhličitanů. Kyseliny wolframové se používá jako keramické barvy, jako laboratorního činidla, v chemiském průmyslu k přípravé wolframových sloučenin a t. zv. wolframových bronzů, k výrobě wolframu, z něhož se vyrábějí vlákna do elektrických žárovek, atd.

(8) Kysličník arsenitý, neprávně zvaný kyselina arsenitá, saz. pol. 597 f); kysličník uhličitý, zkapalněný, nesrávně zvaný kyselina uhličitá, saz. pol. 597 m).

8. (1) Organické kyseliny acyklické jsou kyseliny s uhlíkovým řetězcem otevřeným; bývají označovány též jako kyseliny řady mastné čili alifatické. K organickým kyselinám acyklickým jinam nezařazeným patří na př. kyselina mravenčí, kyselina mléčná, kyselina jantarová, kyselina fumarová, kyselina adipová a j.

(2) Tak zvané vyšší mastné kyseliny, t. j. kyseliny, které - sloučeny s glycerínem - jsou obsaženy v tucích a olejích, saz. čís. 95 a 97. Sehnaná kyselina octová, jakož i kyselina monochloroctová, dichloroctová a trichloroctová, saz. pol. 619 a).

(3) Bezvodá kyselina mravenčí je kapalina bezbarvá, na vzduchu slabě dýmající, ostře páchnoucí a silně leptavá; rozpouští se dobře ve vodě, alkoholu i etheru. V obchodě je zpravidla její vodný roztok. Připravuje se na př. rozkladem mravenčanu sodného, vyrobeného pod tlakem z kysličníku uhelnatého (generátorového plynu) a hydroxydu sodného; používá se v průmyslu textilním, v koželužství, v kvasném průmyslu (k desinfekci sudů a podl), ke konservování potravin, v chemickém průmyslu k výrobé rozpouštědel, barviv, léčiv, vonných esterů atd. Kyselina mravenčí dává s roztokem dusičnanu stříbrného bílou sraženinu, která časem zčerná; roztok manganistanu draselného, okyselený kyselinou sírovou, se přidáním kyseliny mravenčí odbarví.

(4) Kyselina mléčná vzniká mléčným kvašením cukernatých látek; bezvodá je látka pevná, krystalická, na vzduchu rozplývavá. Obchodní kyselina mléčná však obsahuje vodu a tvoří téměř bezbravou syrupovitou tekutinu slabého zápachu. Připravuje se nejčastěji z roztoku sladového cukru s přísadou uhličitanu vápenatého zkvašením čistými kulturami bakterií mléčného kvašení a rozkladem získaného těžce rozpustného mléčnanu vápenatého zředěnou kyselinou sírovou. Lze ji připravit též syntheticky z acetaldehydu. Používá se v barvířství, v koželužství, v kvasném průmyslu (jako antiseptika), v potravinářském průmyslu (při výrobě syrupů, ovocných šťáv, limonád a j.) v chemickém průmyslu atd. Smísí-li se na porcelánové misce několika kapek silně zředěného vodného roztoku chloridu železitého, okyseleného několika kapkami kyseliny solné, s kyselinou mléčnou, zabarví se směs citronově žlutě.

(5) Soli kyseliny mléčné k technickým účelům, na př. mléčnan titanu (corichrom a corilaktin), mléčnan železitý (čiticí hmota plynárenská), mléčnan antimonylosodný (mořidlo v textilním průmyslu), saz. čís. 622.

(6) Kyselina jantarová tvoří bezbarvé hranoly rozpustné ve vodě i v alkoholu; její vodný roztok se nesráží přidáním amoniaku a vodného roztoku chloridu vápenatého ani za varu, avšak přísadou lihu se z tohoto roztoku vyloučí bílý jantaran výpenatý. Kyseliny jantarové se používá v chemickým průmyslu k výrobé barviv, léčiv a j.

(7) Kyselina fumarová vzniká dlouhým mírným zahříváním kyseliny jablečné; je to látka krystalická, bezbarvá, zahříváním sublimující, ve studené vodě těžko rozpustná. Je surovinou pro výrobu esterů, užívaných při výrobě likérů a pod.

(8) Kyselina adipová je krystalická látka snadno rozpustná v alkoholu; lze ji připravit na př. z tuků, z cyklohexanolu a z petrolejového etheru vyrobeného z některých rop (Baku) oxydací kyselinou dusičnou. Používá se ji k výrobě rozpouštědel pro nitrocelulosu a pod.

9. (1) Organické kyseliny cyklické jsou kyseliny s řetězcem uzavženým (kruhovým); isocyklické s řetězcem z atomů uhlíku a heterocyklické, jejichž řetězec je tvořen jak atomy uhlíku tak i atomy jiných prvků, na př. dusíku. Ke kyselinám organickým jinam nezařaděným patří na př. kyselina tříslová (tanin), kyselina gallová, kyselina anthranilová, kyselina resorcylová a j.

(2) Kyselina salicylová a její deriváty, saz. pol 604 g); kyselina bezoová, saz. pol. 622 b). Kyselina glycerinoboritá, glycerinovinná, glycerinofosforečná a soli těchto kyselin, saz. čís. 622 nebo 630; viz též vysvětlivku 2 k saz. čís. 604.

(3) Kyselina tříslová (kyselina gallotříslová, tanin) připravuje se z duběnek a pod.; je to beztvarý, bílý, nažloutlý až žlutohnědý přášek charakteristického zápachu a stahující chuti, rozpustny ve vodě, alkoholu a etheru. Její vodný roztok se sráží roztokem klihu, chloridem železitým se zbarvuje modročerně, jodem v slabě alkalickém prostředí červenofialově. Taninu se používá jako barvířského mořídla, k výrobě inkoustů, k impregnaci tkanin, v lékařství atd.

(4) Z taninu připravovaná a jemu podobná kyselina gallová (trhydroxybenzoová, pyrogallolkkarbonová) dává se solemi železitými a jodem tytéž reakce jako tanin, avšak rozoky klíhovými se nesřáží. Používá se v chemickém průmyslu, na př. k výrobě pyrogallolu, barviv, fotografických papírů, dále v lékařství a v analytické chemii.

(5) Sloučeniny taninu a kyseliny gallové k léčebným účelům. na př. tannát vizmutitý, tannát antipyrinu, gallan urotropinu a j., saz. čís. 630. Pyrogallol (t. zv. kyselina pyrogallová, trihydroxybenzen), saz. čís. 622.

(6) Kyselina anthranilová (kyselina aminobenzoová) je látka bezbarvá, ve vodě málo rozpustná, dobře rozpustnáv alkoholu na roztok modře fluoreskující. Je surovinou barvářskou pro výrobu barviv azových, indiga a j.; její estery, na př. antgranilan methylnatý, mají upotřebení ve voňavkářství.

(7) Kyselina resorcylová (dihydroxybenzoová), bezbervé jehlice rozpustné ve vodě, alkoholu i etheru, slouží k výrobě azových barviv; její vodné roztoky se chloridem železitým nebarví.

(8) Sem patří též naftenové kyseliny obsažené v některých druzích rop (na př. kavkazské), z nichž se získávají; jsou to tekutiny nažloutlé až tmavohnědé, ve vodě nerozpustné, nepříjemně páchnoucí.

(9) soli naftenových kyselin, saz. čís. 637; naftenové kyseliny sulfonované a soli sulfonovaných naftenových kyselin, saz. čís. 638.

(10) Kyselina karbolová (fenol, hydroxybenzen), saz. čís. 604; kyselina pikrová (trinitrofenol), saz. čís. 646.

70. Vysvětlivka 11 odst. 2 k saz. čís. 599 se mění a zní:

(2) Vodné roztoky kysličníku siřičitého (kyselina siřičitá), saz. čís. 598.

71. Ve vysvětlivce 14 odst. 8 k saz. čís. 599 vypouštějí se slova “jakož i roztoky kyseliny chloristé,„.

72. Odstavce 1 až 3 vysvětlivek k saz. čís. 622 sa vypouštějí.

73. Dosavadní odstavce 4 až 16 vysvětlivek k saz. čís. 622 se označují jako odstavce 1 až 13.

74. Odstavce 16 a 17 vysvětlivek k saz. čís. 624 se mění a znějí:

(16) Roztoky umělých pryskyříc, bez přísad mohou podle poznámky 2 k saz. čís. 624 projednávat všechny nádražní celnice.

(17) Roztoky umělých pryskyřic dovážené podle poznámky 2 k saz. čís. 624 jsou polotovary pro výrobu laků; jsou to husté, syrupovité, lepkavé tekutiny, zpravidla bezbarvé. Obsahují-li přísady, na př. přírodní pryskyřici, změkčovadlo, olejový pokost, barvu a podl, nemohou být projednány s celní výhodou. Má-li celnice pochybnost o povaze zboží, je oprávněna vzít ze zásilky vzorek pro chemický rozbor a dohlédnout příležitostně na použití zboží nebo učinit opatření, aby takovou kontrolu provedla jiná celnice nebo některý národní výbor.

75. Nadpis vysvětlivek k sazební třídě XLVIII se mění a zní:

XLVIII. Výrobky z tuků, vosků, parafinu a podobných látek.

Do této třídy je zařazeno zboží vyrobené nebo tvářené z tuků, vosků a podobných látek a saponáty.

76. Vysvětlivky k saz. čís. 634 se mění a znějí:

Saz. čís. 634.

Pasty na podlahu.

(1) Pasty na podlahu pozůstávají ze směsi vosků přírodních i umělých, pevných uhlovodíků a podobných látek a některého rozpouštědla; jsou zpravidla pastovité až tuhé, bílé, nažloutlé nebo nazelenalé, někdy přibarvené, na př. barvivy v tuku rozpustnými. K jejich výrobě se používá zejména vosku karnaubového, včelího, t. zv. vosku japonského, montanního, ceresinu, parafinu atd., jako rozpouštědla terpentinu, benzinu, tetralinu, dekalinu, tetrachlormethanu a j. Tekuté přípravky na leštění podlah sem patřící mají buď velký obsah rozpuštědla (až 90%) nebo jsou to vodné emusle připravené částečným zmýdelněním včelího vosku a pod.

(2) Jako pasty na podlahu se projednávají též práškovité přípravky k leštění podlah tanečních sálů atd., pozůstávající z parafinu, ceresinu, stearinu, mýdla, talku a j.

(3) Přípravky z vosků, tuků, rozpouštědel, barev atd. k ošetřování obuvi, viz vysvětlivky k saz. čís. 608.

77. Vysvětlivky k saz. čís. 635 se mění a znějí:

Saz. čís. 635.

Svíčky a podobné zboží.

1. (1) Sem patří svíčky všech druhů, t. j. svíčky vyrobené z parafinu, stearinu, loje, vosku a pod. látek nebo ze směsí těchto látek, jakož i voskové sloupky a noční knůtky.

(2) Nejobvyklejší jsou svíčky parafinové, které se proti jiným svíčkám vyznačují průsvitností; neobsahují zpravidla jiných přísad. Svíčky stearinové (z technického stearinu), t. j. ze směsi kyseliny stearové a palmitové), často s nepatrnou přísadou parafinu, jsou neprůsvitné, tvrdé, bílé, někdy po delším uskladnění nažloutlé. Svíčky komposiční (ze směsi stearínu a prafinu) jsou různé jakosti podle obsahu stearinu (max. 50%). K výrobě voskových svíček (voskovic) se včelího vosku používá již jen velice zřídka (a to hlavně k výrobě svic pro bohoslužebné úkony); zpravidla jsou to svíce ze směsí ceresinu, rostlinného vosku (zejména karnaubového), montanního vosku, vorvaniny, stearinu, parafinu a pod. K výrobě voskových svíček užívá se též vosků umělých, získaných exterifikací vysokomolekulárních kyselin a alkoholů. Svíčky zvané voskové bývají též zdobeny malbou, voskovými květinami, ornamenty, obrázky, figurkami a pod. Za pravé voskové svíčky považují se svíčky obsahující více než 5% včelího vosku; svíce polovoskové obsahují tento vosk pouze v polevě (nad 2%). Svíčky lojové (z loje skopového, hovězího a j.) jsou značně měkké, na omak mastné, zřetelně zapáchají po loji a bývají svými knoty svázány do svazků. Voskové sloupky kostelní se vyrábějí protahováním bavlněných knotů roztaveným voskem, parafinem, stearinem a pod., lakují se a zdobí; bývají navinuty na papírových kartonech.

(3) Jako svíčky se projednávají též tvářené svíčkové hmoty k technickým účelům, na př. slévárenský drát, který se vyrábí z ceresinu, parafinového gače a destilované smůly. Používá se ho k vyplňování vzdušných kanálků odlévacích forem při odlévání železné litiny.

2. (1) Noční knůtky jsou krátké kusy knotu napuštěné parafinem, stearinem, lojem a pod.; bývají též spojeny s kotoučky z tuhého papíru a s plováčky z korku, plechu nebo jiných hmot atd., se zasazeným knotem. K výrobě těchto svítidel používá se zhusta ztuženého rybího tuku.

(2) Voskové zápalky (zapalovací svíčičky) a voskové pochodně, saz. čís. 640.

78. Vysvětlivky k saz. čís. 636 se mění a znějí:

Saz. čís. 636.

Olej na tureckou červeň.

1. (1) Olejem na tureckou červeň rozumí se přípravek, získaný působením koncentrované kyseliny sírové na skočcový (ricinový) olej a neutralisací vzniklého produktu sodou nebo sodným louhem. Pozůstává v podstatě ze sodné soli kyseliny sulforicinolejové (sírového exteru kyseliny ricinolejové). Podle množství použité alkalie je výsledný výrobek kyselý, neutrální nebo slabě zásaditý; je-li kyselý, nerozpouští se ve vodě čiře, nýbrž dává s ní jen emulsi, jež se vyjasní přidáním amoniaku. Olej na tureckou červeň je čirá, řídká až zahoustlá kapalina světležluté až hnědé barvy; používá se ho zejména jako olejového mořidla při barvení alizarinem atd. Do obchodu přichází též pod různými obchodními jmény, na př. Sulfopol S a Synferol AH extra.

(2) Neutralisuje-li se produkt získaný působením koncetrované kyseliny sírové na olej ricinový potaší nebo louhem draselným nebo amoniakem, získá se přípravek obsahující draselnou nebo amonnou sůl kyseliny sulforicinolejové, jenž se projednává též jako olej na tureckou červeň.

2. (1) Působením sehnané kyseliny sírové na olej olivový, lněný, řepkový, bavlníkový, kokosový, rybí tuk atd. a následující neutralisací sodou, potaší, louhem sodným, louhem draselným nebo amoniakem získávají se přípravky označované jako náhražky oleje na tureckou červň; projednávají se rovněž podle tohoto sazebního čísla. Používá se, jich jako olejů k maštění v průmyslu textilním a koželužském. Sulfonovaný lůj přichází do obchodu pod jmény Molian S. Tallosan S, Estosan T a j.

(2) Přípravky sem patřící obsahují často jako přísadu benzin, benzen, xylen, hydronaftalen, chlorované uhlovodíky a pod.

(3) Apretury a šlichty, obsahující olej na tureckou červeň a pod. přípravky, projednávají se podle své povahy, na př. podle saz. pol. 614 b).

79. Ve vysvětlivce 1 odst. 1 k saz. čís. 637 se vypouštějí slova “pak olej na tureckou červeň a j.„ a čárka před nimi; vysvětlivka 2 odst. 1 písm c) k saz. čís. 637 se mění a zní:

c) mýdlo tekuté, t. j. vodné roztoky mýdla, nenavoněné, ve velkých nádobách, neupravené pro drobný prodej;

80. Vysvětlivky k saz. čís. 638 se mění a znějí:

Saz. čís. 638.

Smáčecí, prací, emulgační a podobné prostředky pro textilní průmysl.

1. (1) Sem patří s výjimkou oleje na tureckou červeň a mýdla všechny uměle vyrobené látky povrchově aktivní, jichž se užívá v textilním průmyslu jako prostředků smáčecích, čisticích, pracích, emulgačních, dispergačních, stabilisačních, pomocných barvířských, jako pěnidel atd. Používá se jich i v jiných oborech, na př. v průmyslu koželužském, kožešinářském, kosmetickém, v průmyslu tuků, minerálních olejů a laků, jako pěnidel pro flotaci rud, do hasicích přístrojů a pod. Označují se souhrnným názvem “saponáty„.

(2) Tyto prostředky se vyznačují tím, že jejich vodné roztoky při třepání zpravidla pění. Na rozdíl od mýdla jsou stálé nejen v prostředí alkalickém, ale i neutrálním a kyselém, a nesřážejí se ani tvrdou vodou ani roztoky solí.

(3) Podle tohoto sazebního čísla projednávají se všechny výrobky s rozmanitým obchodním označením, obsahují-li saponáty jako hlavní součást. Výrobky, jejichž hlavní součástí jsou jiné látky (na př. rozpouštědla, minerální oleje, škrob, klih, deriváty buničiny a pod.), projednávají se podle jejich povahy.

2. Podle složení a vlstností patří k saponátům na př. tyto skupiny látek: Sulfatované vyšší mastné alkoholy (označované jako sulfonáty mastných alkoholů), amidy, estery a jiné deriváty mastných kyselin (přípravky Gardinoly, Syntapony, Sandopany, Texapony, Cyklanony, Duponoly, Syntopaly, Persapony a j.). Soli alkylsulfonových a alkylarylsulfonových kyselín (alkylsulfonany a alkylarylsulfonany), jež se vyrábějí ponejvíce z minerálních olejů na příklad z ropy atd. (přípravky Nacconoly, Mersoláty, Teepoly, Neokal atd.). Soli dusíkatých zásad s vyšším alkylem, jež jsou zcela stálé i v silně kyselém prostředí (Sapaminy, Repellat a j.). Kondensační produkty ethylenoxydu nebo propylenoxydu s vyššími mastnými kyselinami , alkoholy nebo alkylfenoly, jež jsou téměř zcela stálé ve tvrdé vodě, roztocích kyselin, zásad a solí (přípravek Emulphor), a j.

3. (1) Saponiny získané z odpadních celulosových louhů nebo vyluhováním některých rostlin, na př. kůry mydlice lékařské (Quillaia saponaria), koňských kaštanů a j., jichž se užívá při praní vlněných a hedvábných tkanin, saz. čís. 618.

(2) Monglyceridy nenasycených vyšších mastných kyselin a glykolmonoestery mastných kyselin a pod., jichž se užívá jako emulgátorů k přípravě léčivých a kosmetických mastí a krémů (Homodan, Thegomuls, Emulgátor C), saz. čís. 622.

(3) Prací, čistící a pod. přípravky ze směsí solí, též s přísadou saponátů, potom enzymatické namáčecí prostředky, t. j. směs síranu sodného a extraktu ze slinivky bříšní, někdy s přísadou žluče, nebo s obsahem enzymů, vyrobených ze speciálních plísní, upravené k použití v domácnostech, saz. čís. 618.

(4) Desinfekční (baktericidní) přípravky ze saponátů, saz. čís. 630

81. Nadpis vysvětlivek k saz. čís. 639 se mění a zní:

Saz. čís. 639.

Výrobky tvářené z vosku, parafinu, stearinu a podobných látek, jinam nezařaděné.

82. Odstavec 1 vysvětlivek k saz. čís. 639 se nahrazuje těmito dvěma odstavci:

(1) Sem patří jinam výslovně nezařaděné výrobky tvářené (modelované), lité nebo lisované z vosku, parafinu, ceresinu, stearinu, pevných tuků a z jiných podobných látek, jako na př. vosková poprsí, figury, reliefy, hlavy k loutkám, květiny, plody, průsvitné (cerofánové) obrazy atd., potom takové zboží z jiných hmot (na př. z papíroviny, želatiny), povlečené uvedenými látkami.

(2) Výrobky tvářené z mýdla (figurky, plody atd.), saz. pol. 637 b).

83. Odstavce 2 až 4 vysvětlivek k saz. čís. 639 se označují jako odstavce 3 až 5.

84. Vysvětlivky k saz. čís. 640 se mění a znějí:

Saz. čís. 640.

Zápalky a ostatní obyčejné zápalné zboží.

(1) Jako zápalky saz. pol. 640 a) se projednávají nejen obyčejné zápalky, t. j. tyčinky ze dřeva, papíru a pod., s hlavičkami ze zápalné hmoty, která se vznítí třením o drsnou plochu (někdy jen z určitých látek) ale i t. zv. voskové zápalky.

(2) Voskové zápalky jsou krátké kusy bavlněných knotů nebo nití, povlečené parafinem, stearinem, voskem atd., s hlavičkami ze zápalné hmoty jako zápalky obyčejné.

(3) Bengálské zápalky, obarvené dřevěné tyčinky s vrstvou bengálské hmoty a s hlavičkou jako obyčejné zápalky a podobné výrobky, saz. čís. 641.

(4) Jako zápalky se projednávají též sirné niti a sirné knoty, t. j. proužky papíru nebo tkanin, na kterých je nanesena síra.

(5) Jako ostatní zápalné zboží obyčejné se projednávají na př. smolné a voskové pochodně (též smolné věnce), troud (přírodní i umělý), troudový papír, přírodný zápalná hubka mořená i zápalná hubka umělá (papírová hubka) a pod. Přírodní zápalná hubka surová, saz. čís. 62; klobouky (též přilbice) ze zápalní hubky, viz vysvětlivku 1 k saz. čís. 267 - 269; jiné zboží ze zápalné hubky, saz. pol. 361 a).

(6) Smolné pochodně jsou dřevěné tyče, též ovinuté konopnými provazci, napuštěné smůlou, pryskyřicí a pod., nebo trubice z papíru nebo z plátna vyplněné smolnými látkymi. Voskové pochodně mají jeden nebo více knotů, též hrubě spletených, napuštěných parafinem, ceresinem, voskem nebo jinými podobnými látkami.

(7) Do saz. čís. 640 patří též umělé podpalovače, t. j. všeliká podpalovadla, jež nejsou pouhými palivy, jako na př. tabuěky, kostky a brikety vyrobené ze směsi pilin nebo rašeliny s dehtem, smůlou nebo s minerálním olejem, dále podpalovadla z dřevěné vlny napuštěné pryskyřicí a t. zv. pevný minerální olej, t. j. podpalovadla z pryskyřičného mýdla a minerálního oleje, pak trhací uhlí na sklo, t. j. tyčinky z dřevěného uhlí, ledku a pojidla a papírové dutinky se směsí práškovité síry, dřevěných pilin a ledku k hubení myší.

85. Vysvětlivky k saz. čís. 658 a 659 se vypuštějí.

Poznámky pod čiarou

*) Na straně 97.