109.

Zákon

ze dne 26. června 1947

o dani ze mzdy.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:


§ 1.

Podmět daně.

Dani ze mzdy podléhají fysické osoby veškerou svou mzdou, plynoucí z tuzemska (nadále nazývané „příjemci“), bez ohledu na to, mají-li v tuzemsku bydliště.

§ 2.

Předmět daně.

(1) Předmětem daně jest mzda.

(2) Mzdou podle tohoto zákona jsou:

a) veškeré požitky (příjmy) plynoucí příjemci z pracovního poměru nebo v souvislosti s ním (odstavec 3);

b) všeliké odpočivné (zaopatřovací) platy, plynoucí z veřejného pensijního zaopatření, dávky z veřejnoprávního sociálního pojištění a obdobná plnění, poskytovaná vzhledem k dřívějšímu pracovnímu poměru zaměstnancům a jejich pozůstalým na podkladě smluv, stanov, služebních řádů a pod.;

c) funkční požitky vyplácené ze státní nebo jiné veřejné pokladny;

d) požitky plynoucí ze zaměstnání vykonávaných v poměru podobném poměru pracovnímu. Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním listě, které druhy zaměstnání sem patří;

e) odměny příslušníkům domácnosti majitelů nebo spolumajitelů podniku, zaměstnaným v tomto podniku, poskytované podnikatelem ve výši odpovídající podle platných mzdových (platových) vyhlášek mzdě zaměstnance, který by vykonával tutéž práci.

(3) Požitky (příjmy) plynoucími příjemci z pracovního poměru jsou zejména:

a) služební platy, jakékoliv přídavky k nim, remunerace, mzdy úkolové a od kusu a všechny jiné, jakkoli zvané platy všech veřejných a soukromých zaměstnanců,

b) příspěvky, které dostávají na výživu světští duchovní a členové řeholních společenstev ze státní pokladny, z veřejných fondů nebo od obcí, zejména celá kongrua (podrobnosti stanoví ministr financí),

c) veškeré jiné požitky, které pobírají osoby jmenované pod písm. a) a b) ze svého pracovního poměru nebo v souvislosti s ním, bez ohledu na to, spočívají-li na právním nároku nebo ne, jako tantiemy, presenční známky, kolejné, zkušební taxy, provise, odměny, dary a jiná bezplatná věnování a pod., pokud nejsou osvobozena podle § 3.

(4) Požitky uvedené v odstavcích 2 a 3 jsou mzdou bez rozdílu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v přírodninách. Požitky v přírodninách ocení plátce hodnotami, které jsou podkladem pro výpočet pojistného v nemocenském pojištění. Není-li tu takového podkladu pro ohodnocení, započtou se podle běžných místních cen.

(5) Mzdou podrobenou dani nejsou požitky, které jsou náhradou skutečných služebních výdajů. Je-li mzda určena též z části na úhradu výdajů vyžadovaných službou, odečte se od ní služební náklad skutečně z ní zapravený. Ministr financí stanoví, které požitky jest pokládati za náhradu služebních výdajů po případě je stanoví paušálem.

§ 3.

Osvobození.

(1) Od daně ze mzdy jsou osvobozeny:

a) plat presidenta republiky Československé,

b) tři pětiny funkčních požitků (platů a činovních - funkčních - přídavků) vyplácených ze státní nebo jiné veřejné pokladny s výjimkou funkčních požitků státních a jiných veřejných zaměstnanců,

c) representační přídavky předsedy Národního shromáždění, členů vlády, předsedy a místopředsedů Slovenské národní rady a členů sboru pověřenců, jakož i přídavky místopředsedů Národního shromáždění,

d) odměny poskytované v rámci platných mzdových předpisů zaměstnancům za zlepšovací návrhy (na úplaty za patenty, licence a pod. se nevztahují ustanovení tohoto zákona) až do úhrnné výše 20.000 Kčs ročně. Jiné dary a bezplatná věnování (jubilejní dary) věnovaná zaměstnavatelem v souvislosti s pracovním poměrem, pokud se řídí směrnicemi nebo zásadami státní řízené mzdové politiky, až do úhrnné výše 10.000 Kčs ročně; dani podléhá jen ta část, o kterou zmíněné odměny, dary a věnování tyto částky přesahují,

e) příplatky ke mzdě za práci zdraví zvláště škodlivou, poskytované až do výše sazeb stanovených platnými mzdovými (platovými) vyhláškami,

f) přídavky za zranění nebo za újmu utrpěnou na zdraví nebo za neschopnost k vojenské službě následkem služby válečné, vyplácené osobám vojenským v činné službě nebo z ní již propuštěným a příslušníkům ozbrojených strážních sborů v činné službě nebo z ní propuštěným,

g) úmrtné po veřejných a soukromých zaměstnancích v částce stanovené platnými předpisy,

h) veškerá plnění (peněžité a naturální požitky) z veřejnoprávního nemocenského pojištění a veřejnoprávního úrazového pojištění (zaopatření, které je nahrazuje), jakož i naturální plnění, a jednorázová plnění (odbytné, výbavné, pohřebné a pod.) ostatních odvětví veřejnoprávního sociálního pojištění (zaopatření, které je nahrazuje) nebo veřejného pensijního zaopatření,

ch) zvýšení důchodů (zaopatřovacích platů) pro bezmocnost,

i) výchovné, jakož i zvláštní přídavek k němu, rodinný přídavek a obdobná plnění, poskytovaná na nezaopatřené děti veřejným i soukromým zaměstnancům, jakož i poživatelům veřejných odpočivných (zaopatřovacích) platů, nebo příjemcům důchodů veřejnoprávního důchodového pojištění až do výše stanovené platnými předpisy,

j) zaopatřovací požitky vyplácené podle zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce.

(2) Vláda může usnesením z důvodů zvláštního zřetele hodnýchvšeobecně osvoboditi některé druhy nebo části mezd od daně ze mzdy.

§ 4.

Povinnosti plátců.

Každý, kdo vyplácí dani podrobenou mzdu (nadále nazýván „plátce“), jest povinen při její výplatě srážeti daň ze mzdy a odváděti ji státní pokladně.

§ 5.

Základ daně.

(1) Mzdou srážce podléhající se rozumí dani podrobená hrubá mzda, počítajíc v to požitky v přírodninách, bez jakýchkoliv srážek.

(2) Daň ze mzdy se sráží v době, kdy se vyplácí nebo připisuje k dobru mzda, bez ohledu na to, za kterou dobu se vyplácí.

§ 6.

Daňová sazba.

(1) Daň ze mzdy se vybírá při výplatách v týdenních a měsíčních mzdových obdobích částkami stanovenými v tabulce daně ze mzdy připojené k tomuto zákonu.

(2) Ministerstvo financí může vydati tabulky daně ze mzdy i pro jiná než týdenní a měsíční mzdová období, přepočtené z tabulky připojené k tomuto zákonu.

(3) Je-li mzda vyplácena za dobu kratší než pravidelné mzdové období (na př. při nastoupení nebo skončení pracovního poměru), nutno daň vypočítati tak, že srážka za každý pracovní den bude činiti jednu šestinu daňových částek, uvedených v tabulce pro týdenní mzdové období.

§ 7.

Sleva na příslušníky domácnosti.

(1) Příjemcům aspoň s jedním příslušníkem domácnosti (§ 8, odst. 1) se poskytne při srážce daně ze mzdy sleva ve výši stanovené v odstavcích 2 a 3.

(2) Sleva na příslušníky domácnosti uvedené v § 8, odst. 1, písm. a) a b) se poskytne tím způsobem, že se od dani podrobené mzdy odečte:

a) na manželku (družku), po případě manžela (druha) při týdenním mzdovém období 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období 500 Kčs,

b) na první dítě při týdenním mzdovém období 138 Kčs a při měsíčním mzdovém období 600 Kčs,

c) na druhé dítě při týdenním mzdovém období 161 Kčs a při měsíčním mzdovém období 700 Kčs,

d) na třetí dítě při týdenním mzdovém období 231 Kčs a při měsíčním mzdovém období 1.000 Kčs a

e) na čtvrté a každé další dítě při týdenním mzdovém období po 277 Kčs a při měsíčním mzdovém období po 1.200 Kčs. Ve stejné výši jako na děti se poskytne sleva na vnuky, pastorky a schovance zmíněné v § 8, odst. 1, písm. a) a na ostatní příslušníky domácnosti uvedené v § 8, odst. 1, písm. b).

(3) Sleva na příslušníky domácnosti uvedené v § 8, odst. 1, písm. c) a d) se poskytne tím způsobem, že se od dani podrobené mzdy odečte za každého z těchto příslušníků domácnosti při týdenním mzdovém období po 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období po 500 Kčs.

(4) U příjemců, kteří jsou vdovci (vdovy) nebo osoby rozloučené, rozvedené nebo trvale nežijící s manželem a manželkou) ve společné domácnosti a mají alespoň jedno dítě (vnuka, pastorka, schovance) jako příslušníka domácnosti, zvýší se sleva příslušející podle odstavce 2 při týdenním mzdovém období o částku 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období o částku 500 Kčs. Totéž platí pro svobodné příjemce, kteří mají jako příslušníka domácnosti alespoň jedno nemanželské dítě.

(5) Vdané příjemkyni (družce), která žije s manželem (druhem) ve společné domácnosti, nepříslušejí slevy uvedené v odstavcích 2 a 3; od její dani podrobené mzdy bude odečtena při týdenním mzdovém období částka 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období částka 500 Kčs.

(6) Na žádost obou manželů (druha a družky) povolí berní správa, příslušná podle příjemcova bydliště, aby příjemkyni, která žije s manželem (druhem) ve společné domácnosti, byla místo slevy stanovené v odstavci 5 poskytnuta sleva podle ustanovení odstavců 2 a 3; v tomto případě bude jejímu manželovi (druhu) poskytnuta pouze sleva stanovená v odstavci 5.

(7) Příjemcům, kteří vychovali alespoň dvě děti, t. j. měli je v zaopatření (§ 8, odst. 3) alespoň do jejich čtrnáctého roku, bude úhrnem odečtena při týdenním mzdovém období částka 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období částka 500 Kčs, nemají-li nárok na odečtení téže nebo vyšší částky podle předchozích odstavců. Omezení do čtrnáctého roku neplatí, jestliže se děti staly přímými obětmi národní, politické nebo rasové persekuce.

(8) Při jiných než týdenních nebo měsíčních mzdových obdobích činí odčitatelná částka příslušný násobek nebo díl částek shora uvedených.

(9) Pro povolení shora uvedených slev jest rozhodný stav na počátku mzdového období. Narodí-li se však příjemci během mzdového období dítě, poskytne se příjemci na ně sleva již pro mzdové období, v němž se dítě narodilo.

§ 8.

Příslušníci domácnosti.

(1) Příslušníky domácnosti jsou:

a) manželka (družka), po případě manžel (druh), a nezletilé děti (vnuci, pastorci, schovanci), žijí-li s příjemcem ve spotřebním společenství,

b) zletilé děti, nezletilí sourozenci, nezletilí synovci a neteře příjemce (příjemkyně) nebo jeho manželky (jejího manžela), jsou-li v příjemcově zaopatření,

c) rodiče, prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, zeťové, snachy, tchán a tchyně příjemce (příjemkyně) nebo jeho manželky (jejího manžela), jsou-li v příjemcově zaopatření,

d) zletilí sourozenci, synovci a neteře příjemce (příjemkyně) nebo jeho manželky (jejího manžela), jsou-li práce neschopni a v příjemcově zaopatření.

U duchovních církví a náboženských společností státem uznaných, kteří podle církevních předpisů nesmějí vstoupiti v manželství, považuje se za příslušníka domácnosti také osoba vedoucí jim domácnost.

(2) Osoby uvedené v odstavci 1, písm. a) žijí s příjemcem ve spotřebním společenství, hradí-li se jejich životní potřeby v rámci domácnosti a převážně z prostředků domácnosti. Spotřební společenství není vyloučeno přechodným pobytem příslušníka domácnosti mimo domácnost.

(3) Osoby uvedené v odstavci 1, písm. b) až d) jsou v příjemcově zaopatření, poskytuje-li nebo hradí-li jim příjemce převážně byt, stravu a ošacení. O zaopatření nejde, mají-li tyto osoby vlastní příjmy, postačující k jejich výživě. Táž osoba může býti uznána za příslušníka domácnosti pouze jednoho příjemce, a to toho, který hradí větší část výloh zaopatření.

§ 9.

Daňové úlevy.

(1) Při srážce daně ze mzdy bude na žádost poskytnuta úleva na dani ze mzdy ve výši stanovené v odstavci 2 těmto příjemcům, pokud jejich hrubá roční mzda nepřesahuje 150.000 Kčs, a to:

a) válečným invalidům z prvé nebo druhé světové války, kteří mají nárok na zaopatřovací požitky ze státní pokladny pro poškození zdraví nebo těla;

b) vojenským (neválečným) invalidům a všem občanským invalidům, jimž pro poškození zdraví nebo těla patří zaopatřovací požitky ze státní pokladny nebo podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění;

c) jiným osobám tělesně nebo duševně vadným (na př. nevidomým, zmrzačeným a pod.), po případě příjemcům, na jejichž mzdu jsou odkázáni příslušníci domácnosti, kteří jsou tělesně nebo duševně vadní;

d) vdovám (po dobu vdovství) a nezletilým sirotkům po padlých legionářích (zákon ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb.) a příslušnících národního boje za osvobození (zákon ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb.), po obětech bojových událostí nebo národní, rasové nebo politické persekuce.

(2) Úleva se poskytne tím způsobem, že se u příjemců uvedených v odstavci 1, písm. a) až c) odečte od dani podrobené mzdy při stupni invalidity od 20% až do 44% včetně při týdenním mzdovém období částka 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období částka 500 Kčs a při stupni invalidity přes 44% při týdenním mzdovém období částka 231 Kčs a při měsíčním mzdovém období částka 1.000 Kčs. Při tom se předpokládá, že stupeň invalidity u invalidů požívajících důchody z veřejnoprávního důchodového pojištění přesahuje 44%. U příjemců uvedených v odstavci 1, písm. d) se odečte od dani podrobené mzdy při týdenním mzdovém období částka 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období částka 500 Kčs. Při jiných než týdenních a měsíčních mzdových obdobích činí úleva příslušný násobek nebo díl uvedených částek.

(3) O žádosti za přiznání této úlevy rozhoduje berní správa příslušná podle příjemcova bydliště. Uplatňuje-li příjemce proti plátci poskytnutí úlevy, jest povinen předložiti mu potvrzení zmíněné berní správy o rozsahu povolené úlevy.

(4) Úleva se poskytne nejdříve ve mzdovém období následujícím po předložení potvrzení berní správy.

§ 10.

Sleva na dani.

(1) Pro zvláštní poměry, které jsou uvedeny v odstavci 3 a které nebyly při srážce daně důvodem pro poskytnutí slevy na příslušníky domácnosti podle § 7 nebo na povolení daňové úlevy podle § 9, povolí berní správa příslušná podle příjemcova bydliště, příjemci přiměřenou slevu z daně sražené v roce, v němž se tyto poměry vyskytly. Slevenou daň vrátí berní správa jako přeplatek.

(2) Sleva bude poskytnuta na žádost, kterou nutno podati do konce února roku, následujícího po roce, v němž zvláštní poměry vznikly nebo trvaly.

(3) Za zvláštní poměry zmíněné v odstavci 1 dlužno pokládati alimentační plnění, k němuž je příjemce právně zavázán, podporování nemajetných příbuzných v linii vzestupné nebo sestupné, nebo v linii pobočné do třetího stupně a nemajetných osob sešvakřených až do druhého stupně, nákladné léčení příjemce a příslušníků jeho domácnosti a živelní pohromy.

(4) Ministr financí vydá směrnice pro stanovení přiměřené slevy.

§ 11.

Hranice daněprosté mzdy.

(1) Daň ze mzdy se nesráží, nepřesahuje-li dani podrobená mzda, po případě po odečtení částek stanovených v §§ 7 a 9, při týdenních mzdových obdobích 369 Kčs nebo při měsíčních mzdových obdobích 1.600 Kčs.

(2) Při jiných než týdenních a měsíčních mzdových obdobích činí hranice mzdy, do které se daň nesráží, příslušný díl nebo násobek částek uvedených v odstavci 1.

§ 12.

Srážka daně z jednorázové mzdy.

(1) Jednorázovou mzdou se rozumí část mzdy, která je vyplácena nepravidelně vedle běžné mzdy (na př. dani podrobená část darů, jednorázové přídavky a pod.).

(2) Z jednorázové mzdy vypočte plátce daňovou srážku tím způsobem, že zjistí, jaká mzda bude pravděpodobně vyplacena příjemci za celý rok, a to včetně vyplácené mzdy po případě již vyplacených jednorázových mezd. Z tohoto základu vypočte plátce celoroční daň a odečte od ní celoroční daň, která by připadala na tento základ, ale zmenšený o právě vyplácenou jednorázovou mzdu. Zbytek srazí plátce při výplatě jednorázové mzdy.

(3) Ze záloh a jiných zatímních plateb na mzdu za delší dobu než za obvyklé mzdové období se vypočte daňová srážka, která by vyplývala, kdyby záloha nebo platba byla vyplacena v příslušných pravidelných mzdových obdobích. Zálohy a jiné zatímní platby vyplacené na mzdu téhož mzdového období se připočtou k částce, jež bude vyplacena za toto období. Ze záloh, jež mají povahu zápůjčky, se daň nesráží.

(4) Doplatky k výplatám za uplynulá mzdová období téhož roku se připočtou k výplatám za ta mzdová období, za něž se vyplácejí, daň se vypočte z tohoto součtu a z doplatku za každé mzdové období srazí se rozdíl mezi takto vypočtenou daní a daní, jež byla v dotyčném mzdovém období sražena. Z doplatků za dřívější kalendářní léta se vypočte daňová srážka způsobem uvedeným v odstavci 2.

§ 13.

Súčtování.

(1) Plátce jest povinen u příjemců, kterým vyplácel mzdu po celý rok, vypočítati při poslední výplatě v kalendářním roce, jaká celoroční daň připadá na mzdu v témž roce vyplacenou; při tom odečte od celoroční mzdy podrobené dani součet částek, jež měly býti v jednotlivých mzdových obdobích odečteny podle §§ 7 a 9. S takto vypočtenou celoroční daní porovná daň, kterou v témže roce příjemci skutečně srazil. O částku, o kterou srazil více než kolik činí vypočtená celoroční daň, srazí příjemci při výplatě mzdy méně, po případě ji příjemci vrátí, činí-li alespoň 20 Kčs, a odvede o ni při příštích odvodech daně méně.

(2) Byl-li příjemce zaměstnán u více plátců, provede plátce výše uvedený výpočet pouze, předloží-li mu příjemce potvrzení předchozích plátců o výši vyplacených mezd a provedených srážek daně, avšak pouze za dobu, po kterou příjemce pobíral mzdu.

(3) Ministerstvo financí vydá tabulku daně ze mzdy přepočtené na rok.

§ 14.

Předpis daně ze mzdy.

(1) Srážkou vykonanou řádně podle ustanovení §§ 6, 7, 9, 12 a 13 jest daňové povinnosti, pokud jde o mzdu podrobenou dani ze mzdy, učiněno zadost, vyjímajíc případy, uvedené v odstavci 3.

(2) Nebyla-li srážka daně ze mzdy provedena buď vůbec nebo nebyla-li provedena řádně, předpíše vyměřovací úřad příslušný podle příjemcova bydliště dodatečně příjemci příslušnou částku k přímému placení.

(3) Byla-li témuž příjemci v kalendářním roce vyplácena mzda zároveň různými plátci, předepíše se daň ze mzdy příjemci částkou, rovnající se úhrnu srážek podle ustanovení §§ 6 až 9, které by se byly vykonaly, kdyby tu byl jediný plátce. Daňové částky, které plátci srazili, se od ní odečtou.

(4) V případech uvedených v odstavci 3 jest příjemce povinen oznámiti do konce února následujícího roku vyměřovacímu úřadu, v jehož obvodu měl 31. prosince uplynulého roku bydliště, jména a sídla všech plátců, výši vyplacených mezd a sražené daně na tiskopise, jehož vzor vydá ministerstvo financí.

(5) Předepisuje-li se daň podle odstavců 2 nebo 3, odečte se od příjemcovy celoroční mzdy, podrobené dani, součet částek, jež měly býti odečteny v jednotlivých mzdových obdobích podle §§ 7 a 9, a to v případech odstavce 3 tak, jako by celá mzda byla vyplácena jedním plátcem.

(6) Daň ze mzdy se nesráží z požitků docílených činností ve vlastní ordinaci, které pobírají lékaři (zubní technici, dentisté a zkoušení zubní technici) od nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění na podkladě rámcových nebo obdobných smluv. Tito nositelé jsou však povinni vždy do konce února po uplynutí kalendářního roku oznámiti vyměřovacímu úřadu, v jehož obvodu příjemce bydlí, výši hrubých požitků, vyplacených příjemci v uplynulém roce. Příjemce má právo v téže lhůtě uplatniti zvláštním podáním u vyměřovacího úřadu, příslušného podle jeho bydliště, výši služebních výdajů spojených s tímto příjmem (§ 2, odst. 5). Vyměřovací úřad přezkouší výši uplatněných služebních výdajů a odečte je od vykázaných požitků. Zbývající částka se zdaní podle odstavce 2 nebo, pobírá-li příjemce požitky od několika plátců, spolu s případnou ostatní mzdou podle odstavce 3.

§ 15.

Odvod a vymáhání sražené daně ze mzdy.

(1) Částky, které byli plátci povinni v měsíci srážeti, odvedou do konce příštího měsíce bernímu úřadu v sídle berní správy, v jejímž obvodu je sídlo plátcovy pokladny.

(2) Nepřesahuje-li úhrn daně všem příjemcům sražené měsíčně částku 100 Kčs, odvede plátce daň sraženou v každém kalendářním pololetí do konce měsíce následujícího po uplynutí pololetí.

(3) Neodvedl-li plátce sraženou daň ze mzdy, bude na něm vymáhána berní (soudní) exekucí podle zákona o přímých daních jako jeho dluh.

(4) Ministerstvo financí může povoliti odchylky ve věci způsobu a doby odvodu sražené daně. Na Slovensku toto právo přísluší pověřenectvu financí podle směrnic ministerstva financí.

§ 16.

Potvrzení plátcovo příjemci.

Plátce jest povinen po uplynutí každého kalendářního roku nebo při skončení pracovního poměru nebo při zániku povinnosti vypláceti mzdu, dáti každému příjemci na žádost písemné potvrzení o tom, kolik činila v uplynulém roce, po případě do dne skončení pracovního poměru jeho hrubá mzda a jaká daň mu z ní byla sražena.

§ 17.

Záznamy pro daň ze mzdy

Pro účely daně ze mzdy jsou plátci povinni vésti záznamy. Náležitosti těchto záznamů vyhlásí ministr financí v Úředním listě.

§ 18.

Hlášení o sražené dani ze mzdy a roční výkazy.

(1) Plátce jest povinen předkládati za každý měsíc, v němž byla srážka vykonána, do konce příštího měsíce bernímu úřadu v sídle berní správy, v jejímž obvodu jest sídlo plátcovy pokladny, hlášení o sražené dani ze mzdy na tiskopisech, jejichž vzor vydá ministerstvo financí.

(2) Plátce jest povinen do konce února po uplynutí každého kalendářního roku předložiti berní správě, v jejímž obvodu jest sídlo jeho pokladny, roční výkaz všech příjemců; roční výkaz nutno vyhotoviti na tiskopisech, jejichž vzor stanoví ministerstvo financí a které plátcům bezplatně vydá berní správa.

(3) Ministr financí může povoliti úlevy v povinnostech stanovených v §§ 17 a 18. Na Slovensku toto právo přísluší pověřenectvu financí podle směrnic ministerstva financí.

§ 19.

Průkaz o počtu příslušníků domácnosti.

Příjemce jest povinen prokázati plátci počet příslušníků domácnosti i jejich příjmové poměry a všechny změny, které mají vliv na povolení slevy podle § 7, po případě odůvodňují upuštění od srážky daně podle § 11. Dokud příjemce tyto okolnosti neprokáže, nesmí mu plátce poskytnouti slevu podle § 7, po případě nesmí zvýšiti rozsah této slevy, kdyby šlo o změnu ve prospěch příjemce. K předloženému průkazu bude - s výhradou ustanovení § 7, odst. 9, věty druhé - přihlédnuto počínajíc mzdovým obdobím, následujícím po období, v němž bude průkaz plátci předložen. Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním listě způsob provedení průkazu.

§ 20.

Kontrola daně ze mzdy.

(1) Berní správa dozírá na řádnou srážku a odvod daně ze mzdy kontrolou plátců, kteří mají provozovnu v obvodu berní správy.

(2) Plátci jsou povinni:

a) osobám, zmocněným berní správou ke kontrole srážky daně, dovoliti vstup do provozních místností v obvyklých provozních hodinách a poskytnouti jim potřebné pomůcky (náčiní, osvětlení) a potřebnou místnost nebo pracovní místo k vyřízení jejich úkolů,

b) kontrolujícímu orgánu dáti vysvětlení, jichž je třeba k porozumění zápisům v knihách,

c) osobě zmocněné berní správou dáti na požádání také o jiných osobách činných pro podnik, u nichž jest sporné, v jakém poměru jsou k plátci, požadovanou informaci k zjištění jejich daňových poměrů,

d) předložiti berní správě požadované doklady.

(3) Příjemci jsou povinni dáti osobě zmocněné ke kontrole požadovanou informaci o druhu a výši své mzdy.

(4) Osoba zmocněná ke kontrole je oprávněna požadovati od osob, u nichž jest sporné, v jakém poměru jsou k plátci, jakoukoliv informaci k zjištění povahy tohoto poměru.

§ 21.

Součinnost nositelů sociálního pojištění.

Nositelé sociálního pojištění jsou povinni poskytnouti finančním úřadům potřebnou pomoc při provádění tohoto zákona.

§ 22.

Spory a opravné prostředky.

(1) O stížnostech vyplývajících ze sporů, které vzniknou mezi plátci a příjemci o provádění srážky daně ze mzdy, rozhoduje berní správa, v jejímž obvodu je sídlo plátcovy pokladny.

(2) Berní správa jest povinna sděliti stranám všechna svá rozhodnutí písemně s poučením o opravných prostředcích.

(3) Z rozhodnutí berních správ uvedených v odstavcích 1 a 2 lze se odvolati k finančnímu úřadu II. stolice (na Slovensku k pověřenectvu financí), který rozhodne s konečnou platností.

§ 23.

Osvobození od poplatků a dávek.

Podání, žádosti, odvolání a potvrzení ve věcech daně ze mzdy jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

§ 24.

Ručení.

Plátce ručí státu rukou společnou a nerozdílnou s příjemcem za daň ze mzdy, kterou příjemci nesrazil.

§ 25.

Trestní ustanovení.

(1) Jednání a opomenutí příčící se ustanovením tohoto zákona se trestají, pokud nejsou trestná podle odstavce 2 nebo podle hlavy VIII. zákona o přímých daních, pořádkovou pokutou od 100 Kčs až do 50.000 Kčs. Pořádkovou pokutu ukládá berní správa, v jejímž obvodu je sídlo plátcovy pokladny, a může ji opakovati.

(2) Neodvede-li plátce (jeho zákonný zástupce) sraženou daň ze mzdy ani na úřední výzvu, dopouští se trestného činu a potrestá se, nejde-li o čin přísněji trestný podle všeobecného trestního zákona, v daňovém trestním řízení peněžitou pokutou od 1.000 Kčs až do 100.000 Kčs. Pro případ nedobytnosti pokuty jest vyměřiti náhradní trest vězení a to nejméně za každých 500 Kčs jeden den vězení. Při opakování trestného činu jest vedle peněžité pokuty uložiti trest vězení až do jednoho roku. Při tom nesmí náhradní trest vězení spolu s uloženým trestem na svobodě přesahovati jeden rok. Ustanovení hlavy VIII. zákona o přímých daních platí obdobně.

§ 26.

Podpůrná platnost zákona o přímých daních.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro obor daně ze mzdy obdobně ustanovení zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb., o přímých daních, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

§ 27.

Zrušení dosavadních předpisů.

(1) Veškerá ustanovení hlavy I. zákona o přímých daních a vládního nařízení ze dne 4. února 1937, č. 15 Sb., kterým se provádí zákon o přímých daních, upravující zdaňování mzdy uvedené v § 2 tohoto zákona, a čl. 2 a 3 zákona ze dne 25. října 1946, č. 202 Sb., jímž se mění některá ustanovení o dani důchodové, se zrušují dnem 1. července 1947. Platí s výhradou § 30 naposled pro zdanění požitků vyplacených do tohoto dne.

(2) Ustanovení hlavy VII. zákona o přímých daních týkající se daně z vyššího služného se zrušují počínajíc berním rokem 1947.

§ 28.

Osvobození služebních smluv a plnění zaopatřovacích zařízení od poplatků.

(1) Poplatek ze služebních smluv podle § 1 a § 6, odst. 3 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 295 Sb., o poplatku ze služebních smluv, a podle § 20 zákona ze dne 3. dubna 1925, č. 54 Sb., kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, taxách a kolcích (hrací karty), se nevybírá z požitků vyplacených po 30. červnu 1947.

(2) Služební smlouvy o požitcích podrobených zásadně dani ze mzdy nebo osvobozených od ní podle tohoto zákona a listiny vyhotovené o takových smlouvách nepodléhají poplatku.

(3) Výplaty zaopatřovacích částek zaopatřovacími zařízeními (pensijními a provisními ústavy, pensijními fondy, pokladnami, spolky a pod.) jsou osvobozeny od poplatku podle § 4, odst. 1, č. 2 nařízení ze dne 15. září 1915, č. 280 ř. z., o poplatcích z pojistných, doživotních důchodových a zaopatřovacích smluv, a podle § 4 zák. čl. VIII/1883, o poplatcích ze smluv pojišťovacích, podléhají-li zásadně dani ze mzdy.

§ 29.

Mzdy za práci přes čas a za vyšší výkony.

(1) Mzdy vyplácené za práci přes čas a za vyšší výkony jsou osvobozeny od daně ze mzdy do 31. prosince 1948.

(2) O tom, co se pokládá za mzdu za práci přes čas a za mzdu za vyšší výkon, rozhodne na zaměstnavatelův návrh ministerstvo financí, po případě finanční úřad jím pověřený po slyšení ústředních hospodářských organisací a Ústřední rady odborů. Na Slovensku toto právo přísluší pověřenectvu financí podle směrnic ministerstva financí a po slyšení Slovenské odborové rady.

(3) Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním listě podrobnosti o řízení podle odstavce 2.


§ 30.

Přechodné ustanovení.

(1) Řádně provedenou srážkou daně důchodové podle zákona č. 161/1945 Sb. z běžných mezd vyplacených v roce 1947 před 1. červencem jest učiněno zadost daňové povinnosti stran těchto mezd. Nebyla-li tato srážka řádně provedena, platí ustanovení poslední věty tohoto odstavce. Jednorázové mzdy (§ 12) vyplacené v uvedené době nutno však dodatečně zdaniti podle ustanovení § 12. Súčtování podle § 13 se provede v roce 1947 pouze za dobu od 1. července do 31. prosince. Předepisuje-li se daň podle § 14 z mezd vyplacených v roce 1947, vyměří se ve výši součtu jedné poloviny daně připadající na celoroční mzdu podle sazeb stanovených zákonem ze dne 20. prosince 1945, č. 161 Sb., jímž se mění některá ustanovení o dani důchodové, a jedné poloviny daně připadající na týž základ podle tohoto zákona.

(2) Pokud ministr financí byl zmocněn k provedení opatření podle tohoto zákona, vyhlásí je v Úředním listě.

(3) Pokud v dosavadních zákonech a nařízeních se mluví o dani důchodové, rozumí se tím u příjemců mezd též daň ze mzdy.

§ 31.

Účinnost a provedení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1947; bude ho použito pro zdanění mezd uvedených v § 2, které budou vyplaceny po 30. červnu 1947; provede jej ministr financí.


Dr. Beneš v. r.

Gottwald v. r.

Dr. Dolanský v. r.


Příloha k § 6 zák. č. 109/1947 Sb.

Tabulka daně ze mzdy
pro mzdové období:

stupeňtýdenní mzda
přes – do
Kčs
daňová srážka
činí týdně
Kčs
stupeňměsíční mzda
přes – do
Kčs
daňová srážka
činí měsíčně
Kčs
1369 – 3921011.600 – 1.70045
2392 – 4151221.700 – 1.80051
3415 – 4381331.800 – 1.90057
4438 – 462s1541.900 – 2.00063
5462 – 4851652.000 – 2.10070
6485 – 5081862.100 – 2.20077
7508 –5311972.200 – 2.30084
8531 – 5542182.300 – 2.40092
9554 – 5772392.400 – 2.500100
10577 – 60025102.500 – 2.600109
11600 – 62327112.600 – 2.700118
12623 – 64629122.700 – 2.800127
13646 – 66931132.800 – 2.900136
14669 – 69234142.900 – 3.000147
15692 – 71536153.000 – 3.100158
16715 – 73839163.100 – 3.200169
17738 – 76242173.200 – 3.300180
18762 – 78544183.300 – 3.400191
19785 – 80847193.400 – 3.500202
20808 – 83149203.500 – 3.600214
21831 – 85452213.600 – 3.700226
22854 – 87755223.700 – 3.800238
23877 – 90058233.800 – 3.900251
24900 – 92361243.900 – 4.000264
25923 – 94664254.000 – 4.100279
26946 – 96968264.100 – 4.200294
27969 – 99271274.200 – 4.300309
28992 – 1.01575284.300 – 4.400324
291.015 – 1.03878294.400 – 4.500339
301.038 – 1.06282304.500 – 4.600355
311.062 – 1.08586314.600 – 4.700371
321.085 – 1.10889324.700 – 4.800387
331.108 – .13193334.800 – 4.900408
341.131 – 1.15497344.900 – 5.000419
351.154 – 1.177101355.000 – 5.100439
361.177 – 1.200107365.100 – 5.200462
371.200 – 1.223112375.200 – 5.300485
381.223 – 1.246117385.300 – 5.400508
391.246 – 1.269123395.400 – 5.500533
401.269 – 1.292129405.500 – 5.600558
411.292 – 1.315135415.600 – 5.700583
421.315 – 1.338140425.700 – 5.800608
431.338 – 1.362146435.800 – 5.900633
441.362 – 1.385153445.900 – 6.000661
451.385 – 1.408159456.000 – 6.100689
461.408 – .1431165466.100 – 6.200717
471.431 – 1.454172476.200 – 6.300745
481.454 – 1.477178486.300 – 6.400773
491.477 – 1.500185496.400 – 6.500803
501.500 – 1.523192506.500 – 6.600833
511.523 – 1.546199516.600 – 6.700863
521.546 – 1.569206526.700 – 6.800893
531.569 – 1.592213536.800 – 6.900923
541.592 – 1.615221546.900 – 7.000956
551.615 – 1.638228557.000 – 7.100989
561.638 – 1.662236567.100 – 7.2001.022
571.662 – 1.685246577.200 – 7.3001.055
581.685 – 1.708251587.300 – 7.4001.088
591.708 – 1.731259597.400 – 7.5001.123
601.731 – 1.754267607.500 – 7.6001.158
611.754 – 1.777275617.600 – 7.7001.193
621.777 – 1.800284627.700 – 7.8001.229
631.800 – 1.823292637.800 – 7.9001.266
641.823 – 1.846301647.900 – 8.0001.303
651.846 – 1.869312658.000 – 8.1001.350
661.869 – 1.892322668.100 – 8.2001.397
671.892 – 1.915333678.200 – 8.3001.444
681.915 – 1.938344688.300 – 8.4001.491
691.938 – 1.962355698.400 – 8.5001.538
701.962 – 1.985366708.500 – 8.6001.585
711.985 – 2.008377718.600 – 8.7001.632
722.008 – 2.031387728.700 – 8.8001.679
732.031 – 2.054398738.800 – 8.9001.726
742.054 – 2.077409748.900 – 9.0001.773
752.077 – 2.100420759.000 – 9.1001.820
762.100 – 2.123431769.100 – 9.2001.867
772.123 – 2.146442779.200 – 9.3001.914
782.146 – 2.169453789.300 – 9.4001.961
792.169 – 2.192463799.400 – 9.5002.008
802.192 – 2.215474809.500 – 9.6002.055
812.215 – 2.238485819.600 – 9.7002.102
822.238 – 2.262496829.700 – 9.8002.149
832.262 – 2.285507839.800 – 9.9002.196
842.285 – 2.308518849.900 – 10.0002.243
852.308 – 2.3315288510.000 – 10.1002.290
862.331 – 2.3545398610.100 – 10.2002.337
872.354 – 2.3775508710.200 – 10.3002.384
882.377 – 2.4005618810.300 – 10.4002.431
892.400 – 2.4235728910.400 – 10.5002.478
902.423 – 2.446583 9010.500 – 10.6002.525
912.446 – 2.4695949110.600 – 10.7002.572
922.469 – 2.4926049210.700 – 10.8002.619
932.492 – 2.5156159310.800 – 10.9002.666
942.515 – 2.5386269410.900 – 11.0002.713
952.538 – 2.5626379511.000 – 11.1002.760
962.562 – 2.5856489611.100 – 11.2002.807
972.585 – 2.6086599711.200 – 11.3002.854
982.608 – 2.6316699811.300 – 11.4002.901
992.631 – 2.6546809911.400 – 11.5002.948
1002.654 – 2.67769110011.500 – 11.6002.995
1012.677 – 2.70070210111.600 – 11.7003.042
1022.700 – 2.72371310211.700 – 11.8003.089
1032.723 – 2.74672410311.800 – 11.9003.137
1042.746 – 2.76973510411.900 – 12.0003.185
1052.769 – 2.792746 10512.000 – 12.1003.233
1062.792 – 2.81575710612.100 – 12.2003.281
1072.815 – 2.83876810712.200 – 12.3003.329
1082.838 – 2.86277910812.300 – 12.4003.377
1092.862 – 2.88579010912.400 – 12.5003.425
1102.885 – 2.90880111012.500 – 12.6003.473
1112.908 – 2.93181311112.600 – 12.7003.521
1122.931 – 2.95482411212.700 – 12.8003.569
1132.954 – 2.97783411312.800 – 12.9003.612
1142.977 – 3.00084611412.900 – 13.0003.665
1153.000 – 3.02385711513.000 – 13.1003.713
1163.023 – 3.04686811613.100 – 13.2003.761
1173.046 – 3.06987911713.200 – 13.3003.809
1183.069 – 3.09289011813.300 – 13.4003.857
1193.092 – 3.11590111913.400 – 13.5003.905
1203.115 – 3.13891212013.500 – 13.6003.953
1213.138 – 3.16292312113.600 – 13.7004.001
1223.162 – 3.18593412213.700 – 13.8004.049
1233.185 – 3.20894512313.800 – 13.9004.097
1243.208 – 3.23195712413.900 – 14.0004.145
1253.231 – 3.25496812514.000 – 14.1004.193
1263.254 – 3.27797912614.100 – 14.2004.241
1273.277 – 3.30099012714.200 – 14.3004.239
1283.300 – 3.3231.00112814.300 – 14.4004.337
1293.323 – 3.3461.01212914.400 – 14.5004.385
1303.346 – 3.3691.02313014.500 – 14.6004.433
1313.369 – 3.3921.034 13114.600 – 14.7004.481
1323.392 – 3.4151.04513214.700 – 14.8004.529
1333.415 – 3.4381.05613314.800 – 14.9004.577
1343.438 – 3.4621.06713414.900 – 15.0004.625

(1) Přesahuje-li mzda částku 15.000 Kčs měsíčně nebo 3.462 Kčs týdně, činí daň ze mzdy při výplatách:

a) měsíčních jednu dvanáctinu daně, která podle odstavce 2 připadá na dvanáctinásobek měsíční mzdy,

b) týdenních jednu dvaapadesátinu daně, která podle odstavce 2 připadá na dvaapadesátinásobek týdenní mzdy.

(2) Daň ze mzdy činí ročne

z roční hrubé mzdyprocent ze mzdyméně o Kčs
přes Kčsaž včetně do Kčs
180.000240.0005339.900
240.000300.0006773.500
300.000540.0007391.500
540.000600.00077113.100
600.0001,000.00081137.100
1,000.000 a výše89217.100

Daň však nesmí činiti více než 85% mzdy.