| Čís. 187 |
| Zákon ze dne 10. dubna 1919, |
| jímž se upravuje oběh a správa platidel v Československém státě a doplňuje zmocnění ministerstva financí dané zákonem ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n. |
| Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje: |
|
|
| § 2. |
| Bankovky označené ve smyslu zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., jsou, pokud nebudou vyměněny za jiná platidla, zákonným platidlem, a jest stát i kdokoliv jiný povinen přijímati je při placení v jmenovité jich hodnotě. |
| § 3. |
| Neoznačené bankovky Rakousko-uherské banky - pokud ministr financí ohledně některých druhů přechodně jinak neustanoví - přestávají býti zákonným platidlem. |
| § 4. |
| V právním poměru Rakousko-uherské banky k bankovkám jí vydaným nenastává touto úpravou žádná změna. Státní správa Československého státu vyhražuje si však ohledně bankovek označených ve smyslu zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., výhradní právo, uplatňovati vůči Rakousko-uherské bance nároky z nich plynoucí. |
| § 5. |
| Měnová jednotka pro oblast Československého státu označuje se jako koruna československá, ve zkratce K č. |
| § 6. |
| Závazky znějící na koruny rakousko-uherské měny, které jsou splatny v oblasti Československého státu, platí se v korunách česko-slovenských, při čemž se počítá jedna koruna československá za jednu korunu rakousko-uherskou. Ministr financí je zmocněn stanoviti, pokud mezinárodní styk zvláštními státními smlouvami nebude upraven, z tohoto pravidla úchylky. |
| V platnosti nařízení vlády republiky Československé ze dne 1. dubna 1919, č. 167 Sb. z. a n., nenastává změna. |
| § 7. |
| Zlaté, stříbrné, niklové, bronzové a železné mince korunové měny rakousko-uherské a stříbrné zlatníky rakouské měny zůstávají až na další v oběhu. Ministr financí může stanoviti v tomto ohledu úchylky. |
| § 9. |
| Nová platidla, k jichž vydání se ministr financí zmocňuje za účelem výměny kolkem označených, pokud se týče neoznačených, ale zatím v oběhu ponechaných bankovek, budou zníti na čekoslovenské koruny a budou jako státovky tvořiti část přechodného měnového dluhu Československého státu, jenž je bude ve jmenovité hodnotě přijímati u svých pokladen při placení. |
| Stejně bude kdokoliv jiný povinen přijímati je po rozumu tohoto zákona jako placení. |
| § 10. |
| Zvýšení oběhu stávovek nad úhrnný obnos bankovek, zákonem ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., a nařízením spravedlnosti ze dne 25. února 1919, č. 86 Sb. z. a n., jako platidlo s nuceným oběhem stanovených, jest přípustno jen tehdy, je-li pro tato platidla plná soukromo-právní úhrada bankovní. Jiné rozmnožování může se státi pouze zákonem. |
| Úhrnný obnos bankovek v předchozím odstavci zmíněný sestává: |
| 1. z bankovek při původním okolkování kolkem opatřených, |
| 2. z bankovek vydaných do polovice obnosů žírových účtů a pokladničních poukázek Rakousko-uherské banky, převzatých po rozumu nařízení vlády republiky Československé ze dne 6. března 1919, č. 119 Sb. z. a n., a |
| 3. z bankovek jedno- a dvoukorunových, které jsou na území státu Československého v oběhu. |
|
|
| § 11. |
| Pokud opatření tohoto zákona nenabyla účinnosti již ve smyslu zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 a 88 Sb. z. a. n., nabývají účinnosti dnem vyhlášení. |
| § 12. |
| Výkon tohoto zákona ukládá se ministru financí. |
|
|
| T. G. Masaryk v. r. |
| Švehla v. r., v zastoupení min. předsedy. |
| Dr. Rašín v. r. |