Nariadenie vlády č. 1/1946 Zb.Nařízení, jímž se vydává železniční přepravní řád.

https://www.zakonypreludi.sk/zz/1946-1
Čiastka 1/1946
Platnosť od 16.01.1946 do31.03.1952
Účinnosť od 01.01.1950 do31.03.1952
Zrušený 2/1952 Zb.
Znenie 01.01.1950

1.

VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ

ze dne 21. prosince 1945,

jímž se vydává železniční přepravní řád.

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 85, odst. 1 zákona ze dne 20. května 1937, č. 86 Sb., o drahách (železničního zákona):

Čl. I.

Dnem 1. ledna 1946 vstoupí v účinnost nový železniční přepravní řád (ŽPŘ), který tvoří přílohu tohoto nařízení.

Čl. II.

Železniční smlouvy přepravní, sjednané ve vnitrozemské přepravě do 31. prosince 1945, ale splněné po tomto dni, se posuzují podle dosavadních předpisů.

Čl. III.

Dnem 31. prosince 1945 pozbývají platnosti všechna ustanovení o věcech jím upravených, zejména vládní nařízení ze dne 29. července 1938, č. 163 Sb., i s připojeným železničním přepravním řádem, příloha A železničního přepravního řádu, připojeného k vládnímu nařízení ze dne 17. července 1928, č. 144 Sb., a vládne nariadenie zo dňa 11. novembra 1944, č. 142 Sl. z., ktorým sa čiastočne mení železničný prepravný poriadok. Týmž dnem se zrušuje použivatelnost vládního nařízení ze dne 27. března 1941, č. 145 Sb., s připojeným železničním přepravním řádem a všech předpisů je měnících a doplňujících.

Čl. IV.

Toto nařízení i s níže uveřejněným ŽPŘ nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1946; provede je ministr dopravy.

Fierlinger v. r.

Gottwald v. r.

Dr. Stránský v. r.

Široký v. r.

Dr. Šrámek v. r.

Ursíny v. r.

Masaryk v. r.

gen. Svoboda v. r.

Dr. Ripka v. r.

Nosek v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Dr. Drtina v. r.

Kopecký v. r.

Laušman v. r.

Ďuriš v. r.

Dr. Pietor v. r.

gen. Hasal v. r.

Hála v. r.

Dr. Šoltész v. r.

Majer v. r.

gen. Dr. Ferjenčík v. r.

Lichner v. r.


Železniční přepravní řád (ŽPŘ).

DÍL I.

Všeobecná ustanovení.

Čl. 1.

Rozsah platnosti železničního přepravního řádu.

§ 1.

Železniční přepravní řád (značka ŽPŘ) je platný pro veřejnou přepravu na všech drahách v republice Československé; pro veřejnou přepravu na drobných drahách a na drahách pro omezenou přepravu veřejnou není platný, jsou-li tyto přepravy upraveny zvláštními ustanoveními.

§ 2.

Pro mezinárodní přepravu je platný v rozsahu podle § 1 jen potud, pokud není upravena zvláštními ustanoveními.

Čl. 2.

Účast jiných podniků než železnic.

Vzájemná přeprava, na které se účastní železniční podnik spolu s jiným podnikem pro veřejnou přepravu, bude upravena přímými tarify podle tohoto řádu s odchylkami, které vyplývají z různosti přepravy; tyto odchylky však nesmějí měniti ustanovení tohoto řádu o odpovědnosti.

Čl. 3.

Doplňující ustanovení. Odchylky.

§ 1.

Železnice může vydávati doplňující ustanovení po schválení dozorčím úřadem.

§ 2.

Dozorčí úřad může, hledíc ke zvláštním poměrům, schváliti odchylky od ustanovení tohoto řádu pro některé trati, stanice, vlaky, vozidla, přepravy nebo předměty, jakož i způsoby výpravní; tyto odchylky však nesmějí měniti ustanovení tohoto řádu o odpovědnosti.

§ 3.

Doplňující ustanovení a odchylky jsou platné, byly-li pojaty do tarifu; i jich schválení musí býti z tarifu zřejmé.

Čl. 4.

Přepravní povinnost. Soukromé vozy.

§ 1.

Železnice je povinna provésti přepravu:

a) je-li vyhověno přepravním podmínkám, zejména mají-li stanice (pobočné výpravny), v kterých se má přepravní smlouva sjednati a skončiti, dostatečnou oprávněnost výpravní, kterou určuje tarif;

b) je-li přeprava možná pravidelnými prostředky přepravními;

c) není-li přeprava zakázána zákonnými ustanoveními neb opatřeními úřadů, učiněnými z důvodů veřejného pořádku;

d) nebrání-li přepravě okolnosti, které železnice nemohla odvrátiti a které zdolati nebylo v její moci.

§ 2.

Železnice je povinna přijímati předměty, které je možné nakládati, překládati nebo vykládati pouze zvláštními zařízeními, jen tehdy, jsou-li ve stanicích, v kterých mají býti vykonány tyto úkony, taková zařízení.

§ 3.

Bylo-li přestoupeno ustanovení § 1 nebo 2, lze požadovati náhradu způsobené škody.

§ 4.

Železnice může povoliti přepravu ve vozech, které podle zvláštní smlouvy (zařaďovací smlouvy) byly od přepravců zařaděny do vozového obozu železnice (soukromé vozy). Zařaďovací smlouva upravuje podmínky, za kterých železnice soukromé vozy zařaďuje, zařaditeli dá k disposici a za kterých zařaditel po dobu zařadění odpovídá za ztrátu nebo poškození soukromého vozu. Zařaďovací podmínky musí býti schváleny dozorčím úřadem. Zařaďovací smlouva zavazuje též uživatele vozu. Pro soukromé vozy, zařaděné do vozového obozu jiné železnice než československé, může železnice stanoviti přepravní podmínky se schválením dozorčího úřadu.

Čl. 5.

Vlaky

§ 1.

K přepravě jsou určeny vlaky jezdící podle jízdních řádů pravidelně nebo podle potřeby.

§ 2.

Přepravu zvláštními vlaky provádí železnice podle svého uvážení.

§ 3.

Železnice může, pokud odesilatel v průvodní listině nestanovil jinak, přepraviti zboží a spěšniny, odevzdané jí k přepravě podle ustanovení tohoto řádu, buď zcela nebo po části cesty též jiným dopravním prostředkem. Odchylují-li se podmínky pro tuto přepravu od podmínek tohoto řádu, musí býti uveřejněny v tarifu; nesmějí však měniti ustanovení tohoto řádu o odpovědnosti a o dodacích lhůtách.

Čl. 6.

Tarify. Zákaz zvláštních úmluv.

§ 1.

Železnice je povinna sestaviti tarify, z kterých musí býti zřejmé přepravní podmínky, jakož i podmínky pro výpočet jízdného a přepravného.

§ 2.

Platnost tarifů je podmíněna řádným vyhlášením, pokud zákonné ustanovení nepředpisuje jinak.

§ 3.

Pokud tarif neustanovuje jinak, je stanice povinna na požádání každému zdarma předložiti k nahlédnutí tarify pro ni platné.

§ 4.

Ustanovení tarifů platí, pokud neodporují tomuto řádu; jinak jsou pokládána za neúčinná a neplatná. Srovnej však čl. 2 a čl. 3, § 2.

§ 5.

Tarifů musí býti užíváno vůči všem zájemníkům stejně.

§ 6.

Každá zvláštní úmluva, která by přiznávala slevu z tarifních sazeb jednomu nebo jen určitým zájemníkům, je zakázána a neplatná, nedotýká se však právní účinnosti přepravní smlouvy. Jízdné nebo přepravné se počítá i v takových případech podle tarifu.

§ 7.

Dovoleny jsou však slevy, které jsou řádně vyhlášeny a všem za týchž podmínek stejně přístupné. Také jsou dovoleny slevy přiznané pro službu železniční nebo veřejné správy nebo ve prospěch účelů dobročinných, výchovných nebo vzdělávacích nebo pro účely, na nichž se usnese vláda.

Čl. 7.

Platidla.

Mimo zákonná platidla tuzemská přijímá železnice též zákonná platidla cizozemská ve stanicích, v kterých je toho podle jejího uvážení potřeba. Železnice vývěskem u výpraven a výdejen vyhlásí, která cizozemská platidla přijímá a určí zároveň přijímací kurs.

Čl. 8.

Rozepře. Stížnosti.

§ 1.

Rozepře mezi cestujícími a rozepře mezi obecenstvem a zaměstnanci urovná zatímně (viz § 2) ve stanicích přednosta (dozorčí úředník), za jízdy průvodčí, podle potřeby vůdce vlaku.

§ 2.

Stížnosti lze podati ústně nebo písemně; železnice je vyřídí co nejdříve.

DÍL II.

Přeprava cestujících a cestovních zavazadel.

ČÁST I.

Přeprava cestujících.

Čl.9.

Právo na přepravu.

§ 1.

Cestující má právo na přepravu jen tehdy, je-li místo ve vozové třídě, pro kterou platí jeho jízdenka (viz i čl. 16, § 2, srovnej i čl. 4).

§ 2.

Cestující je povinen míti jízdenku, než nastoupí jízdu (viz však čl. 11, § 1, čl. 13, § 1 a čl. 23, § 2); tarif může ustanoviti výjimky.

§ 3.

Cestující je povinen míti jízdenku po celou dobu jízdy; musí ji na požádání zaměstnance k tomu oprávněného kdykoli předložiti a odevzdati při ukončení jízdy nebo - je-li tak nařízeno - před jejím ukončením.

Čl. 10.

Jízdenky.

§ 1.

Jízdenky musí míti, pokud tarif neustanovuje jinak, tyto údaje:

a) nástupní a cílovou stanici, třebas i cestu;

b) druh vlaku a vozovou třídu;

c) jízdné;

d) den počátku platnosti.

§ 2.

Jízdenka není postupitelná, zní-li na jméno; nezní-li na jméno je postupitelná, dokud jízda nebyla nastoupena. Tarif může ustanoviti výjimky.

Čl. 11.

Sleva pro děti.

§ 1.

Železnice přepravuje děti až do dovršeného čtvrtého roku zdarma bez jízdenky, není-li žádáno pro ně zvláštní místo.

§ 2.

Děti starší než čtyři léta až do dovršeného desátého roku a děti mladší, pro které je žádáno zvláštní místo, přepravuje železnice za zlevněné jízdné, které nesmí přesahovati polovinu obyčejného jízdného pro dospělé, bez újmy tarifních ustanovení o zaokrouhlování jízdného. Železnice není povinna poskytovati slevu z jízdného, které je již zlevněno v poměru k obyčejnému jízdnému pro dospělé.

Čl. 12.

Doba platnosti jízdenek.

§ 1.

Dobu platnosti jízdenek ustanovuje tarif. Viz též čl. 28, § 4. První den platnosti jízdenky se počítá do doby její platnosti jako celý den.

§ 2.

Pokud neustanovuje tarif jinak, může cestující jízdu nastoupiti v kterýkoli den platnosti jízdenky a musí ji ukončiti nejpozději ve 24.00 hodin posledního dne platnosti jízdenky.

Čl. 13.

Výdej jízdenek.

§ 1.

Výdejny jízdenek musí býti otevřeny před odjezdem vlaku tak včas, jak to vyžadují místní provozní poměry, alespoň však čtvrt hodiny před odjezdem vlaku. Není-li ve stanici výdejny jízdenek nebo ponechá-li železnice u užitých vlaků výdejnu jízdenek uzavřenu, platí cestující jízdné ve vlaku.

§ 2.

Vyžadují-li to provozní poměry, je železnice oprávněna pět minut před odjezdem vlaku odepříti cestujícímu výdej jízdenky.

§ 3.

Železnice vyvěsí ve stanicích seznam tarifního jízdného tištěných jízdenek, které tam vydává.

§ 4.

Cestující je povinen při přijímání jízdenky se přesvědčiti, zda mu byla vydána podle jeho údajů.

§ 5.

Železnice může žádati, aby cestující zaplatil jízdné odpočítané.

Čl. 14.

Čekárny.

§ 1.

Ve stanicích se slabší přepravou musí býti čekárny otevřeny alespoň půl hodiny, ve stanicích s čilejší přepravou alespoň hodinu před dobou odjezdu vlaku ustanovenou jízdním řádem; tarif může ustanoviti výjimky.

§ 2.

Na přestupních stanicích je dovoleno cestujícím s jízdenkou platnou pro jízdu přes tuto stanici, aby prodlévali až do odjezdu svého vlaku v čekárně té stanice, z které hodlají v jízdě pokračovati; nemohou však požadovati, aby zůstala pro ně čekárna otevřena v době od 23 hodin do 6 hodin příštího dne. Jenom je-li doba mezi příjezdem posledního a odjezdem prvního vlaku kratší než šest hodin, musí býti čekárna otevřena na těchto stanicích nebo na stanicích, kde zůstanou vlaky státi přes noc, pro cestující s jízdenkou platnou pro jízdu přes tuto stanici. I tu však má železnice právo uzavříti čekárnu, vyžadují-li to provozní poměry. Takové uzavření čekárny musí býti oznámeno vývěskem ve stanici.

§ 3.

Osobám, uvedeným v čl. 24, může býti zapověděno prodlévati v čekárnách.

§ 4.

Není dovoleno bráti s sebou do čekárny předměty, ruční zavazadla a živá zvířata, která není dovoleno bráti s sebou do vozu (viz čl. 25 až 27).

§ 5.

Kouřiti v čekárně může býti zakázáno. Kdo přestoupí zákaz, je povinen zaplatiti železnici 10 Kčs, na které mu železnice vydá stvrzenku.

Čl. 15.

Objednávka vozů, oddílů nebo jednotlivých míst.

§ 1.

Nebrání-li tomu provozní poměry, má cestující právo objednati si vůz nebo oddíl. Objednaný vůz nebo oddíl železnice označí.

§ 2.

Tarif ustanovuje podmínky a poplatky za objednaný vůz nebo oddíl.

§ 3.

Železnice určí, u kterých vlaků a za jakých podmínek je možné nebo nutné místo si objednati.

Čl. 16.

Přidělení míst.

§ 1.

Železniční zaměstnanci ve službě jsou oprávněni a průvodčí na požádání povinni určiti cestujícímu místo.

§ 2.

Nelze-li cestujícímu přiděliti místo ve vozové třídě, pro kterou platí jeho jízdenka, poněvadž jsou tam všechna místa obsazena, může cestující buď žádati, aby byl přepraven v nižší třídě vozové, kde jsou místa volná, nebo se může jízdy vzdáti. O vrácení zaplacených částek viz čl. 38. Cestující není oprávněn žádati náhradu.

§ 3.

Cestujícímu je zakázáno odmykati nebo zamykati klíčem nebo jiným předmětem vozy nebo oddíly. Kdo přestoupí tento zákaz, je povinen zaplatiti železnici 10 Kčs, na které mu železnice vydá stvrzenku.

§ 4.

Cestující smí při nástupu do vlaku obložiti jak pro sebe, tak pro každého s ním jedoucího cestujícího, pro kterého může býti předložena jízdenka, po jednom volném místě. Kdo obloží místo neoprávněně, je povinen zaplatiti železnici 30 Kčs, na které mu železnice vydá stvrzenku. Cestující, který opustí své místo a neobloží je zřejmým způsobem, ztrácí na ně oprávnění.

Čl. 17.

Nástup do vlaku. Odjezd.

§ 1.

Stanice označují podle potřeby, kam vlak jede. Stanice s čilejší přepravou upozorňují k nástupu do vlaku buď vyvoláváním nebo jiným vhodným způsobem.

§ 2.

Po znamení k odjezdu nesmí nikdo do vlaku nastoupiti.

Čl. 18.

Nekuřácké vozy a oddíly.

§ 1.

Železnice se postará, aby vlak měl přiměřený počet nekuřáckých vozů neb oddílů. Je-li u vlaku pouze jediný oddíl některé třídy vozové, není dovoleno v něm kouřiti.

§ 2.

Nekuřácké vozy a oddíly železnice označí.

§ 3.

V nekuřáckých vozech a oddílech není dovoleno vůbec kouřiti. Železnice může též zakázati kouřiti v chodbách vozů, v kterých jsou nekuřácké oddíly.

§ 4.

Kdo přestoupí zákaz kouřiti, je povinen zaplatiti železnici 10 Kčs, na které mu železnice vydá stvrzenku.

Čl. 19.

Jak se mají cestující chovati. Náhrada za poškození nebo znečištění.

§ 1.

Cestujúci sa musí sám starať, aby na určených miestach a na správnej strane v nástupnej stanici nastúpil alebo v prestupnej stanici prestúpil do správneho vlaku, ako aj v cieľovej stanici vystúpil z vlaku alebo, ak nezastavuje tam vlak, v stanici pred ňou. Ak je vlak v pohybe, nesmie cestujúci otvárať dvere vozňa, vychyľovať sa von z okien, vystupovať alebo nastupovať, ani sa zdržiavať na stúpadlách, spojovacích môstkoch a plošinách vozňa, okrem prípadu, že je užitie spojovacích môstkov alebo pobyt na plošinách výslovne dovolený.

§ 2.

Provozovati podomní obchod, kočovnou živnost nebo hudbu, žebrati, cestující obtěžovati nebo ohrožovati na zdraví nebo na bezpečnosti je zakázáno. Užívati psacích a podobných hlukem obtěžujících strojů je dovoleno jen za souhlasu cestujících téhož oddílu.

§ 3.

Nemohou-li se cestující dohodnouti o otevření nebo zavření oken, dveří nebo větracích otvorů, o zaclonění oken, o zaclonění, stlumení nebo zhasnutí světla, o řízení vytápěcích těles nebo jiných podobných opatřeních, rozhodne průvodčí.

§ 4.

Cestující je povinen nahraditi jím způsobené poškození nebo znečištění nádražních místností, vozidel nebo zařízení; železnice jest oprávněna ustanoviti pevné sazby a podle nich vyměřiti náhradu.

Čl. 20.

Zastavení ve stanici nebo na trati.

§ 1.

Při příjezdu vlaku do stanice vyvolají průvodčí její jméno, je-li třeba i přestup do jiného vlaku a dobu zdržení, trvá-li alespoň pět minut.

§ 2.

Zůstane-li vlak státi výjimečně buď ve stanici nebo mimo stanici, smějí cestující vystoupiti toliko za souhlasu průvodčího; musí se však ihned vzdáliti s kolejí a na vyzvání průvodčího opět nastoupiti.

Čl. 21.

Přerušení jízdy ve stanici na cestě.

§ 1.

Cestující má právo, pokud tarif neustanovuje jinak, přerušiti jízdu ve stanici za těchto podmínek:

a) doba platnosti jízdenek se přerušením jízdy neprodlužuje; jinak není přerušení jízdy časově obmezeno;

b) v jízdě lze pokračovati též z jiné stanice, která leží na téže cestě blíže k cílové stanici;

c) přeruší-li cestující jízdu na jízdenku, která platí podle volby na několika cestách, smí pokračovati v jízdě jen po cestě, na které jízdu přerušil, a to buď ze stanice, kde jízdu přerušil, nebo též z jiné stanice ležící blíže k cílové stanici.

§ 2.

Podrobnější podmínky pro přerušení jízdy ustanovuje tarif.

Čl. 22.

Užití vozové třídy nebo vlaku.

§ 1.

Cestující může za podmínek ustanovených tarifem zaujmouti místo ve vyšší třídě vozové nebo ve vlaku vyššího druhu, než pro které platí jeho jízdenka.

§ 2.

Železnice může z provozních důvodů stanoviti tarifem, jízdním řádem nebo vývěskem ve stanici zvláštní podmínky pro užití určitých vlaků.

§ 3.

Též pro užití vozů určitého druhu může stanoviti železnice tarifem, jízdním řádem nebo vývěskem zvláštní podmínky.

Čl. 23.

Cestující bez platné jízdenky. Vstup na nástupiště.

§ 1.

Cestující, který nemá platné jízdenky a ohlásí to průvodčímu teprve po vyzvání, aby předložil jízdenku, je povinen bez újmy stíhání podle trestních předpisů zaplatiti dvojnásobné jízdné z nástupní stanice nebo, nelze-li tuto stanici hned nepochybně zjistiti, z výchozí stanice vlaku až do nejbližší stanice, kde vlak zastaví k vystupování, alespoň však 50 Kčs. Tarif může ustanoviti úlevy.

§ 2.

Cestující, který ohlásí průvodčímu, aniž byl vyzván, že nemá platné jízdenky, je povinen zaplatiti k tarifnímu jízdnému přirážku 10 Kčs. Tarif může ustanoviti úlevy. Nastoupí-li však cestující ve stanici, v které jsou cestující odkazováni, aby platili jízdné ve vlaku (srovnej čl. 13, § 1), neplatí přirážky.

§ 3.

Jízdenka neoprávněně měněná je neplatná a železnice ji odejme; poškozenou nebo pošpiněnou jízdenku uzná jen tehdy, lze-li z ní zjistiti obsah.

§ 4.

Cestující, který odepře hned zaplatiti, může býti z jízdy vyloučen a nemá nároku na vrácení zaplacených částek (viz však čl. 38, § 13). Za dodatečné vymáhání jízdného nebo přirážky vybere železnice poplatek ustanovený tarifem. O vrácení cestovního zavazadla viz čl. 33, § 6.

§ 5.

Kdo prodlévá ve vlaku připraveném k odjezdu, aniž jím jede, je povinen zaplatiti 30 Kčs. Tarif může ustanoviti úlevy.

§ 6.

Ve stanicích, kde prohlásila železnice nástupiště nebo čekárnu za uzavřené, musí míti, kdo nemají platné jízdenky, před vstupem do uzavřených částí stanice vstupenku na nástupiště (srovnej však čl. 11, § 1, čl. 13, § 1 a tohoto článku § 2). Cestující musí vstupenku na požádání zaměstnance k tomu oprávněného kdykoli předložiti a při odchodu z uzavřených částí odevzdati. Kdo vstoupí do uzavřených částí stanice bez platné jízdenky nebo vstupenky na nástupiště, je povinen zaplatiti železnici 10 Kčs, pokud tarif neustanovuje jinak.

§ 7.

Bylo-li placeno, vydá železnice stvrzenku. Čl. 9, § 3 platí obdobně.

Čl. 24.

Osoby z přepravy vyloučené nebo k ní podmínečně připuštěné.

§ 1.

Do vlaku nebudou vpuštěni nebo mohou býti cestou z jízdy vyloučeni:

a) opilé osoby a ti, kdož se chovají neslušně nebo nezachovávají předpisy zákonů nebo tohoto řádu; osoby ty nemají nároku na vrácení zaplacených částek (viz však čl. 38, § 13);

b) osoby, které by mohly býti pro nemoc nebo z jiných důvodů ostatním cestujícím na obtíž, nebyl-li pro ně předem objednán zvláštní oddíl nebo nemůže-li jim býti přikázán. Zjistí-li se však onemocnění cestou, musí býti cestující přepraveni alespoň až do prvé stanice, kde je možné poskytnouti jim potřebné ošetření. Železnice vrátí jízdné, zavazadelné nebo dovozné za zvířata po odečtení částky za projetou trať.

§ 2.

Železnice nepřepravuje nemocné vzteklinou ve stadiu křečí a nemocné morem. Cestující, u kterých vypuknou cestou křečové záchvaty nebo u kterých se zjistí cestou mor, přepraví železnice až do prvé stanice, kde je možné poskytnouti jim potřebné ošetření.

§ 3.

Železnice přepraví nemocné asijskou cholerou, neštovicemi nebo skvrnivkou nebo podezřelé z takových nemocí ve zvláštním voze uzavřeném, a to jen na průkaz, že a za jakých zdravotně policejních podmínek přeprava jich je přípustná. Takovým průkazem je písemné potvrzení vydané úředním lékařem politického úřadu I. stolice, příslušného prováděti zdravotní opatření v místě posledního pobytu nemocného. S nemocným musí jeti v témž voze odpovědný průvodce. Železnice přepraví nemocné nebo podezřelé z ostatních nakažlivých nemocí všeobecně podrobených povinnému ohlašování, třebas i s odpovědným průvodcem, ve zvláštním uzavřeném oddílu, je-li přeprava dovolena písemným potvrzením lékaře ustanoveného ve veřejné službě zdravotní (úředního lékaře politického úřadu I. stolice, lékaře obecního, městského, obvodního), příslušného pro místo posledního pobytu nemocného. Potvrzení obsahuje též zdravotně policejní podmínky přepravy. Vznikne-li podezření, že cestující je stižen takovou nemocí, je železnice oprávněna žádati, aby předložil lékařské vysvědčení, z kterého lze poznati druh nemoci.

§ 4.

Za zvláštní vůz neb oddíl musí býti zaplacen tarifní poplatek.

§ 5.

O vrácení cestovního zavazadla viz čl. 33, § 6.

Čl. 25.

Předměty, které není dovoleno bráti s sebou do vozu.

§ 1.

Cestující nesmí bráti s sebou do vozu, pokud tarif neustanovuje jinak, nebezpečné předměty, zejména nabité zbraně, předměty, které mohou vybuchnouti, předměty samozápalné, snadno zápalné nebo žíravé, jakož i předměty, které by mohly cestující obtěžovati nebo býti jim nepohodlné.

§ 2.

Osoby, které nosí k výkonu veřejné služby střelnou zbraň, jakož i lovci a střelci, jsou oprávněni vzíti s sebou příruční střelivo. Příručním střelivem se vyrozumívá nejvýše 300 nábojů uschovaných v opascích na náboje, loveckých brašnách, skřínkách, ručních taškách a v podobných obalech. Strážím, které doprovázejí zatčené osoby nebo vězně a jedou s nimi ve zvláštním voze neb oddíle, je dovoleno vzíti s sebou nabitou zbraň.

§ 3.

Železniční zaměstnanci mají právo přesvědčiti se v přítomnosti cestujícího nebo svědka o povaze předmětů, které cestující vzal s sebou, jsou-li závažné důvody k podezření, že byla porušena ustanovení §§ 1 anebo 2.

§ 4.

Předmět, který nevyhovuje ustanovením §§ 1 anebo 2, je cestující povinen odstraniti z vozu.

§ 5.

Cestující, který nedbá ustanovení §§ 1 nebo 2, zaplatí bez újmy stíhání podle trestních předpisů, jestliže vzal s sebou předměty vyloučené z přepravy podle čl. 45, § 1 B nebo předměty přílohy A k čl. 46, částky ustanovené v čl. 30, § 3.

§ 6.

Pokud není v tomto článku ustanoveno jinak, platí ustanovení čl. 26 a čl. 37 o ručních zavazadlech.

Čl. 26.

Ruční zavazadlo. Odpovědnost za ně.

§ 1.

Cestující jest oprávněn bráti s sebou do vozu zdarma předměty snadno přenosné (ruční zavazadlo), nebrání-li tomu předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních a nemohou-li tyto předměty poškoditi nebo pošpiniti vozy a jejich zařízení.

§ 2.

Cestujícímu přísluší pro jeho ruční zavazadlo pouze prostor nad místem a pod místem, které zaujímá.

§ 3.

Ruční zavazadlo, které nevyhovuje ustanovením §§ 1 nebo 2, je cestující povinen odstraniti z vozu.

§ 4.

Dohled na ruční zavazadlo, které cestující bere s sebou, přísluší pouze jemu.

§ 5.

Železnice odpovídá za ruční zavazadlo, které vzal cestující s sebou podle ustanovení tohoto článku, pouze tehdy, zavinila-li škodu.

Čl. 27.

Živá zvířata v průvodu cestujících. Odpovědnost za ně.

§ 1.

Cestujícím není dovoleno bráti s sebou do vozu zvířata. Nebrání-li však tomu správní předpisy a nemá-li žádný spolucestující téhož oddílu námitek, je dovoleno vzíti s sebou malá zvířata uzavřená v klecích, bednách, koších nebo v jiných vhodných, podle potřeby bezpečných schránách s nepropustným dnem, malé psy též beze schrány, mohou-li býti tato zvířata držena na klíně nebo umístěna jako ruční zavazadlo (srovnej čl. 26, § 2). Železnice může tarifem nebo jízdním řádem zakázati, aby byla brána některá malá zvířata s sebou do všech nebo určitých druhů vozů nebo určitých vlaků; může však dovoliti, aby byli bráni s sebou do vozu i velcí psi.

§ 2.

Podrobnější podmínky pro přepravu psů, které bere cestující s sebou, ustanovuje tarif.

§ 3.

Tarif určuje, za která zvířata má cestující zaplatiti přepravné (dovozné a vedlejší poplatky). Přepravné je nutno zaplatiti při podeji, pokud tarif neustanovuje jinak. O zaplacení přepravného vydá železnice cestujícímu průkaz. O průkazu platí obdobně čl. 9, § 3 a čl. 12.

§ 4.

Cestující, který vzal s sebou zvíře podrobené přepravnému, ač nemá platného průkazu (§ 3), je povinen:

a) ohlásí-li to průvodčímu teprve po vyzvání, aby předložil průkaz, zaplatiti za zvíře - bez újmy stíhání podle trestních předpisů - z nástupní stanice nebo, nelze-li tuto stanici hned nepochybně zjistiti, z výchozí stanice vlaku až do nejbližší stanice, kde zastaví vlak k vystupování, dvojnásobné dovozné, alespoň však 50 Kčs;

b) ohlásí-li to průvodčímu, aniž byl vyzván, zaplatiti za zvíře k tarifnímu dovoznému přirážku 10 Kčs; nastoupí-li však cestující ve stanici, ve které jsou cestující odkazováni, aby platili ve vlaku (srovnej čl. 13, § 1), neplatí přirážky;

c) v případě a) i b) musí cestující zaplatiti též vedlejší poplatky. Tarif může stanoviti úlevu.

§ 5.

Čl. 23, §§ 3, 4 a 7 platí obdobně.

§ 6.

Zvíře, které nevyhovuje ustanovením §§ 1 nebo 2, nebo za které nebylo zaplaceno, je cestující povinen odstraniti z vozu.

§ 7.

Čl. 26, §§ 4 a 5 platí obdobně.

Čl. 28.

Zpoždění nebo vynechání vlaků; ztráta připojení. Provozní poruchy.

§ 1.

Zpožděný odjezd nebo příjezd nebo vynechání vlaků nejsou důvodem, aby byla žádána náhrada.

§ 2.

Bylo-li zpožděním vlaků zmeškáno připojení k jinému vlaku, nebo nejede-li některý vlak vůbec nebo jen po části cesty, může se cestující vzdáti jízdy a požadovati vrácení jízdného za neprojetou trať podle čl. 38, § 5.

§ 3.

Vzdá-li se cestující další jízdy a vrátí se nejbližším vhodným vlakem do nástupní stanice, aniž přerušil jízdu, vrátí mu železnice jízdné (viz čl. 38, § 5) a přepraví ho zdarma zpět. Aby cestující nepozbyl svého nároku na vrácení jízdného, musí jej ohlásiti dozorčímu úředníku hned po příjezdu vlaku do stanice, v které se vzdal další jízdy, jakož i při návratu do nástupní stanice, při čemž třeba zároveň předložiti jízdenku. Obě stanice vydají cestujícímu osvědčení, že ohlásil svůj nárok.

§ 4.

Zřekne-li se cestující vrácení jízdného a zpáteční jízdy zdarma a pokračuje v jízdě, přepraví ho železnice bez doplatku vlakem, který jede po téže cestě nebo i po jiné cestě, třebas i jiné železnice, jestliže se tím uspíší příjezd do cílové stanice. Dozorčí úředník stanice, odkud pokračuje cestující v jízdě do cílové stanice, osvědčí na jízdence, že bylo zmeškáno připojení nebo že nejel vlak, podle potřeby prodlouží dobu její platnosti, a je-li třeba, poznamená na ni, že platí pro jinou cestu, pro vlak vyššího druhu nebo pro vyšší třídu vozovou.

§ 5.

Železnice jest oprávněna vyloučiti tarifem nebo jízdním řádem některé vlaky z výpomocného užití (§§ 3 a 4). řádem některé vlaky z výpomocného užití (§§ 3 a 4).

§ 6.

Znemožní-li živelní pohromy nebo jiné podobné okolnosti jízdu po některé trati, má se železnice podle možnosti postarati o další přepravu až ke sjízdné trati. Jinak platí ustanovení §§ 2, 3, 4 a 5.

§ 7.

Ustanovení §§ 2 až 6 platí obdobně pro cestovní zavazadla a zvířata, která cestující vzal s sebou.

§ 8.

Ve stanicích s čilejší přepravou oznámí železnice vývěskem vynechání vlaků, zpoždění vlaků přes 15 minut a provozní poruchy.

ČÁST II.

Přeprava cestovních zavazadel.

Čl. 29.

Pojem cestovnej batožiny. Predmety vylúčené z prepravy alebo pripustené na prepravu podmienečne.

§ 1.

Cestujúci môže podať ako cestovnú batožinu predmety, ktorých objem, úprava, dĺžka a váha dovoľujú podľa úsudku odosielacej stanice, aby boly rýchle nakladané a umiestené v batožinovom voze (viď aj čl. 31). Tarifa môže obmedziť množstvo, objem, dĺžku a váhu predmetov alebo určiť ich úpravu.

§ 2.

Ako batožina sú z prepravy vylúčené predmety spomenuté v čl. 45 a predmety, ktoré podľa čl. 46 sú pripustené na prepravu len podmienečne; tarifa môže určiť výnimky.

Čl. 30.

Odpovědnost cestujícího za cestovní zavazadlo. Přirážky.

§ 1.

Cestující odpovídá za zachovaní ustanovení čl. 29, § 2; nezachová-li je, postihují jej následky z toho vzniklé. Železnice jest oprávněna, domnívá-li se, že byla porušena tato ustanovení, přezkoumati kdykoliv obsah zavazadla. Cestujícího je třeba přizvati k přezkoumání, nekoná-li se z důvodů správních opatření, ke kterým je stát oprávněn v zájmu bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Nedostaví-li se cestující nebo nemůže-li býti vypátrán, je nutné provésti přezkoumání v přítomnosti alespoň jednoho svědka, cizího železnici; není-li takového svědka, je přibrati alespoň jednoho železničního zaměstnance. Tu zpraví železnice cestujícího o provedení prohlídky nejpozději při výdeji zavazadla.

§ 2.

Je-li zjištěno, že boly porušené ustanovenia čl. 29, § 2, je cestující povinen, nehledíc ke stíhání podle trestních předpisů, zaplatiti výdaje způsobené přezkoumáním a přirážku podle § 3 a je-li třeba, též doplatiti na dovozné za zboží a nahraditi škodu snad vzniklou. Čl. 73, § 8 platí obdobně.

§ 3.

Pokud tarif neustanovuje jinak, činí přirážka za každý kilogram hrubé váhy toho kusu, v kterém byly:

a) předměty vyloučené z přepravy podle čl. 45, § 1 B 100 Kčs

b) předměty přílohy A k čl. 46:

1. třída Ia a Ib60 Kčs
2. třída Ic a Id40 Kčs
3. třídy Ie, II a III20 Kčs
4. třídy IV, V a VI5 Kčs
alespoň však za zavazadlo 50 Kčs.

Čl. 51, § 3 platí obdobně.

Čl. 31.

Obal a úprava cestovního zavazadla.

§ 1.

Ak vyžaduje povaha batožiny obal, musí býti baleno tak řádně, aby bylo za přepravy chráněno od úplné a částečné ztráty a poškození, jakož i aby nemohlo pošpiniti nebo způsobiti škodu, a to osobám, provozním prostředkům nebo jiným předmětům.

§ 2.

Jestliže u zavazadla, ktorého povaha vyžaduje obal, obal chybí nebo je vadný, je-li stav zavazadla vadný nebo jsou na něm zřejmé stopy poškození, může býti odmítnuto. Jestliže je železnice přece přijme ku přepravě, jest oprávněna poznamenati nedostatek na zavazadlovém lístku. Přijme-li cestující zavazadlový lístek s takovou poznámkou, platí to za uznání tohoto nedostatku.

§ 3.

Cestujícího stihnou následky toho, že obal chybí nebo že je vadný nebo že stav zavazadla je vadný nebo že jsou na něm zřejmé stopy poškození; zejména je cestující povinen nahraditi škodu, která by tím železnici snad vznikla. Jestliže není v zavazadlovém lístku poznámky podle § 2, přísluší provésti důkaz o těchto nedostatcích železnici.

§ 4.

Každý kus musí býti dostatečně trvanlivým způsobem a zřetelně označen adresou cestujícího, jakož i stanicí určení. Není-li tomu tak, může býti přijetí zavazadla odepřeno, pokud tarif neustanovuje jinak.

§ 5.

Staré nápisy a štítky, týkající se dřívější přepravy, musí cestující odstraniti nebo zřetelně přeškrtnouti.

Čl. 32.

Podej a přeprava cestovních zavazadel. Zavazadlový lístek.

§ 1.

Cestující je povinen podati zavazadlo buď u zavazadlové výpravny nebo ve stanicích, kde nejsou zavazadlové výpravny nebo jsou u užitých vlaků uzavřeny, přímo u vlaku, pokud tarif nebo vývěsek ve stanici neustanovuje jinak. Podává-li cestující zavazadlo u zavazadlové výpravny, je povinen tak učiniti v době stanovené pro výdej jízdenek (čl. 13, § 1). Železnice je oprávněna, vyžadují-li to provozní poměry, odmítnouti přijmouti zavazadlo, které nebylo podáno nejpozději do 15 minut před dobou odjezdu vlaku ustanovenou jízdním řádem.

§ 2.

Při podeji je povinen cestující předložiti jízdenku platnou alespoň do stanice určení zavazadla. Železnice vypraví zavazadlo po cestě, na které platí jízdenka. Platí-li jízdenka na několika cestách, musí cestující při podeji přesně označiti cestu, po které má býti zavazadlo vypraveno. Neučiní-li tak, postihují ho všechny následky z toho vzniklé.

§ 3.

Tarif určuje, zda a za jakých podmínek může býti zavazadlo přijato ku přepravě bez předložení jízdenky nebo vypraveno po jiné cestě, než na kterou platí jízdenka. Dovoluje-li tarif, že zavazadlo může býti přijato ku přepravě bez předložení jízdenky, platí ustanovení tohoto řádu o právech a povinnostech cestujícího pro držitele zavazadlového lístku.

§ 4.

Zavazadelné třeba zaplatiti při podeji, nebylo-li podle § 8 přijato zavazadlo s výhradou železnice o pozdějším placení přepravného (zavazadlo na doplatek). Tarif může ustanoviti podrobnější podmínky.

§ 5.

Přepravní smlouva je sjednána, jakmile je zavazadlo železnicí přijato ku přepravě. Po přijetí zavazadla ku přepravě vydá zavazadlová výpravna cestujícímu zavazadlový lístek. Cestující je povinen při přejímání zavazadlového lístku se přesvědčiti, zdali je správně podle jeho údajů sepsán. Přijetím tohoto lístku přejímá cestující odpovědnost za správnost údajů v něm uvedených a stihnou ho všechny následky vyplývající z toho, že tyto údaje jsou nesprávné, nepřesné nebo neúplné.

§ 6.

Zavazadlový lístek musí míti tyto údaje:

a) jméno odesílací stanice a stanice určení, podle potřeby i přepravní cestu;

b) den podeje a vlak, ke kterému bylo zavazadlo podáno;

c) počet kusů, druh obalu a váhu zavazadla v celých kilogramech;

d) přepravné (zavazadelné a vedlejší poplatky), jakož i výdaje (hotové výdaje a útraty);

e) částku, kterou byl opověděn zájem na dodání (viz čl. 97, § 1). Opověď nemá účinku, není-li zaznamenána v zavazadlovém lístku. Vzorec zavazadlového lístku určuje tarif, který může též stanoviti další údaje v zavazadlovém lístku.

§ 7.

Neustanovuje-li tarif jinak, je železnice povinna pro účely přepravní smlouvy zjistiti při přijetí zavazadla počet kusů a váhu; cestujícímu je dovoleno zúčastniti se tohoto zjišťování. Tarif určuje, zda železnice počítá za zjištění počtu kusů nebo váhy poplatek a jaký.

§ 8.

Přijímá-li železnice zavazadlo na doplatek, jest oprávněna při placení přepravného vybrati přirážku 10 Kčs. Opověděti zájem na dodání u zavazadla přijatého na doplatek není dovoleno.

§ 9.

Cestující má právo při podeji zavazadla určiti vlak, kterým má býti zavazadlo přepraveno (viz však § 10). Neučiní-li tak, nebo nepodá-li zavazadlo k určenému vlaku včas, přepraví železnice zavazadlo nejbližším vhodným vlakem. Musí-li býti zavazadlo cestou překládáno do jiného vlaku, musí býti dále přepraveno přípojným vlakem, kterým se přepravují zavazadla; není-li však na přeložení dosti času, přepraví železnice zavazadlo nejbližším vhodným vlakem.

§ 10.

Železnice může tarifem, jízdním řádem nebo vývěskem ve stanici vyloučiti přepravu zavazadel u některých vlaků.

§ 11.

Přijetí zavazadla přímo u vlaku (§ 1), jakož i přijetí těžkých kusů může býti učiněno závislým na zvláštních podmínkách.

§ 12.

Pro přepravu dětských kočárků, vencov, kytíc, jízdních a motorových kol, jakož i sáněk, lyží nebo jiného sportovního nářadí mohou býti tarifem stanoveny zvláštní podmínky.

Čl. 33.

Výdej cestovních zavazadel.

§ 1.

Železnice vydá zavazadlo po vrácení zavazadlového lístku a po zaplacení pohledávek váznoucích na zavazadle; není povinna zkoumat oprávněnost držitele zavazadlového lístku ku přijetí.

§ 2.

Držitel zavazadlového lístku jest oprávněn žádati u zavazadlové výdejny stanice určení výdej zavazadla, jakmile uplyne po příjezdu vlaku, kterým zavazadlo mělo býti přepraveno (srovnej čl. 32, § 9), doba potřebná k jeho přichystání, podle potřeby i ke splnění předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních. Ve stanicích, v kterých není zavazadlové výdejny nebo v kterých jest u užitých vlaků uzavřena, výdej zavazadla jakož i výdej těžkých kusů může býti učiněn závislým na zvláštních podmínkách.

§ 3.

Držitel zavazadlového lístku může při výdeji žádati, aby byla na nádraží ve stanici určení zjištěna váha zavazadla. Jestliže to dovolují provozní poměry, železnice žádosti vyhoví za poplatek ustanovený tarifem.

§ 4.

Zavazadlo, které neodebral cestující v době ustanovené v § 2, lze odebrati ve služebních hodinách vyhlášených železnicí vývěskem ve stanici. Není-li zavazadlo odebráno do 24 hodin po příjezdu vlaku, kterým došlo (odběrní lhůta), vybere železnice skladištné.

§ 5.

Nebyl-li vrácen zavazadlový lístek, je železnice povinna vydati zavazadlo jen tomu, kdo prokáže hodnověrně svou oprávněnost ku přijetí; nepokládá-li železnice provedení průkazu za dostatečné, může žádati jistotu.

§ 6.

Zavazadlo vydá železnice ve stanici, do které bylo vypraveno. Na včasnou žádost držitele zavazadlového lístku - dovolují-li to okolnosti a nebrání-li tomu předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních - železnice mu vrátí zavazadlo v odesílací stanici nebo je vydá v některé stanici na cestě, vrátí-li držitel zavazadlového lístku zavazadlový lístek (srovnej i § 1).

§ 7.

Držitel zavazadlového lístku, kterému nebylo vydáno zavazadlo v době ustanovené v § 2, může žádati, aby mu byly na zavazadlovém lístku potvrzeny den a hodina, kdy žádal o výdej. Chybějí-li při výdeji zavazadla některé z kusů označených v zavazadlovém lístku, může držitel zavazadlového lístku dříve, než přijme došlé kusy, žádati na železnici osvědčení o tom.

§ 8.

Se zavazadlem neodebraným do 14 dnů po jeho příchodu do stanice určení jedná železnice - pokud není tarifem ustanoveno jinak - obdobně podle čl. 74, §§ 6, 7, 8 a 11.

Čl. 34.

Nosiči.

§ 1.

Ve stanicích, kde je toho potřeba, ustanoví železnice nosiče, kteří jsou povinni přenášeti v nádražním obvodu ruční i cestovní zavazadla a předměty, vzaté s sebou, na místa označená cestujícími, a to za poplatek uveřejněný vývěskem.

§ 2.

Nosiči mají služební odznak. Na požádání cestujícího mu vydají známku opatřenou svým číslem a předloží tarif a služební průkaz.

§ 3.

Za předměty svěřené nosiči podle § 1 odpovídá železnice jako za cestovní zavazadlo přijaté ku přepravě.

§ 4.

Nosiči se ve své službě podle § 1 pokládají za zaměstnance železnice podle čl. 101.

Čl. 35.

Úschovny.

§ 1.

Ve stanicích, kde je toho potřeba, učiní železnice, pokud je to možné, opatření, aby cestující mohli odevzdati předměty do dočasné úschovy za poplatek uveřejněný vývěskem. Podmínky stanoví tarif a železnice je oznámí vývěskem u úschoven.

§ 2.

Nebyly-li uschované předměty odebrány ve lhůtě ustanovené tarifem, je železnice oprávněna bez formalit co nejlépe je prodati, podle potřeby i zničiti. Předměty, které podle úsudku stanice rychle se kazí, mohou býti prodány nebo podle potřeby zničeny i dříve. Jinak platí o prodeji a zničení obdobně čl. 74, § 7.

§ 3.

Železnice hradí, má-li vinu, za úplnou nebo částečnou ztrátu, poškození neb opožděný výdej uschovaného předmětu prokázanou škodu, nejvýše však 1000 Kčs za kus.

ČÁST III.

Společná ustanovení pro cestující a zavazadla.

Čl. 36.

Jízdní řády.

§ 1.

Železnice jsou povinny vyvěsiti ve stanicích, pokud tarif neustanovuje jinak, včas jízdní řády vlaků pro své trati. Jízdní řády, které pozbyly platnosti, musí býti neprodleně odstraněny.

§ 2.

Železnice má dáti cestujícímu, žádá-li o to, vysvětlení o vlakových spojeních na svých tratích.

Čl. 37.

Předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních.

§ 1.

Cestující je povinen říditi se předpisy celními, berními, finančními, policejními nebo předpisy jiných úřadů správních o osobní prohlídce a o prohlídce cestovních a ručních zavazadel i živých zvířat vzatých s sebou do vozu; srovnej i čl. 25, § 6. Cestující je povinen býti přítomen této prohlídce. Železnice nepřijímá vůči cestujícímu odpovědnosti za následky vzniklé z toho, že cestující nedbal těchto povinností.

§ 2.

Za svou účast při plnění předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních může železnice žádati poplatky ustanovené tarifem nebo vývěskem ve stanici a náhradu výdajů.

Čl. 38.

Návratky. Nároky z nesprávného užití tarifu nebo z nesprávného výpočtu jízdného nebo přepravného.

§ 1.

Nebylo-li jízdenky užito k jízdě, vrátí železnice na žádost zaplacené jízdné po srážkách uvedených v §§ 3 a 4 [srovnej však čl. 23, § 4 a čl. 24 § 1 a)]; bylo-li jízdenky užito jen k podeji zavazadla, vrátí železnice na žádost zaplacené jízdné jen tehdy, bylo-li též zavazadlo vzato zpět v odesílací stanici. Srážka podle § 4, věta první, není dovolena, jestliže byla jízdenka vrácena stanici, která ji vydala, v týž den, kdy byla vydána, nebo jestliže neužití jízdenky bylo alespoň osvědčeno touto stanicí v den výdeje.

§ 2.

Bylo-li jízdenky užito k jízdě jen částečně pro úmrtí, onemocnění nebo nehodu přihodivší se cestujícímu na cestě nebo z jiných nutných příčin podobného rázu, vrátí železnice na žádost rozdíl mezi zaplaceným jízdným a jízdným za projetou trať po srážkách uvedených v §§ 3 a 4.

§ 3.

Z návratků jsou vyloučeny částky zaplacené za poukázky na místo a provise zaplacené za prodej jízdenek.

§ 4.

Z částky, která má býti vrácena, sráží se 10 %, alespoň však 5 Kčs a nejvýš 40 Kčs za jízdenku. Vrací-li železnice částku poštou, má právo sraziti si poštovné (vplatné).

§ 5.

Vzdá-li se cestující podle čl. 28, §§ 2, 3 nebo 6 jízdy, jest oprávněn žádati vrácení rozdílu mezi zaplaceným jízdným a jízdným za projetou trať anebo vrácení jízdného. Srážka podle § 4, věta první, není tu dovolena.

§ 6.

Byl-li na žádost cestující podle čl. 16, § 2 přepraven v nižší třídě vozové nebo vzdal-li se jízdy, může žádati, aby mu byl vrácen rozdíl v jízdném neb aby mu bylo vráceno jízdné. Srážka podle § 4, věta první, není tu dovolena.

§ 7.

Ustanovení §§ 1 až 6 neplatí pro jízdenky opravňující k libovolnému počtu jízd.

§ 8.

Za ztracené jízdenky neposkytuje železnice náhrady.

§ 9.

Vezme-li držitel zavazadlového lístku cestovní zavazadlo zpět v odesílací stanici dříve, než bylo odesláno, může žádati vrácení zavazadelného. Vydá-li železnice cestovní zavazadlo v některé stanici na cestě, je držitel zavazadlového lístku oprávněn žádati o vrácení rozdílu mezi zaplaceným zavazadelným a zavazadelným za projetou trať jen v případech §§ 2, 5 a 6. Železnice jest oprávněna sraziti si za zavazadlový lístek 5 Kčs, a vrací-li příslušnou částku poštou, též poštovné (vplatné).

§ 10.

O vrácení dovozného nebo rozdílu dovozného za živá zvířata, která vzal cestující s sebou, platí obdobně ustanovení §§ 1-6 a 8.

§ 11.

Nárok na návratek podle §§ 1, 2, 5, 6, 9 a 10 zaniká, nebyl-li uplatněn u železnice do šesti měsíců. Tato lhůta se počíná u jízdenek a průkazů za přepravu zvířat uplynutím posledního dne jejich platnosti, u zavazadlových lístků uplynutím dne, kdy byla sjednána přepravní smlouva (srovnej čl. 32, § 5).

§ 12.

Železnice může se schválením dozorčího úřadu stanoviti zásady pro poskytování návratků z ochoty.

§ 13.

Bylo-li užito tarifu nesprávně, nebo bylo-li užito nesprávného tarifu, nebo stala-li se chyba při výpočtu jízdného nebo přepravného nebo přirážky k jízdnému, zavazadelnému nebo dovoznému za zvířata, která vzal cestující s sebou, nebo při výpočtu výdajů, musí býti doplaceno, oč bylo méně vybráno, a vráceno, oč bylo přeplaceno. Přeplatky zjištěné železnicí, přesahují-li 5 Kčs za jednu jízdenku nebo jeden zavazadlový lístek anebo jeden průkaz za přepravu zvířat, musí železnice z vlastního podnětu co nejdříve zúčastněnému, může-li ho zjistiti, oznámiti a co nejdříve vrátiti.

DÍL III.

Přeprava spěšnin.

Čl. 39.

Pojem spěšniny. Předměty vyloučené z přepravy nebo připuštěné k ní podmínečně.

§ 1.

Předměty způsobilé podle úsudku odesílací stanice ku přepravě v zavazadlovém voze přijímá železnice podle podrobnějších ustanovení tarifu jako spěšninu.

§ 2.

Jako spěšnina jsou z přepravy vyloučeny předměty uvedené v čl. 45 a předměty, které podle čl. 46 jsou připuštěny k přepravě podmínečně (viz však §§ 3 a 4).

§ 3.

Železnice však přijímá ku přepravě jako spěšninu za podmínek stanovených tarifem živá zvířata a předměty přílohy A.

§ 4.

Tarif nebo jízdní řád mohou obmeziti množství, objem, délku a váhu předmětů přepravovaných jako spěšnina nebo stanoviti jich úpravu; mohou též jiné předměty, než které jsou uvedeny v § 3, jako spěšninu ku přepravě připustiti nebo jiné předměty, než které jsou uvedeny v § 2, z přepravy spěšnin vyloučiti.

Čl. 40.

Podej spěšnin. Spěšninový lístek.

§ 1.

Spěšninu třeba podati buď u výpraven určených železnicí v době stanovené tarifem, nebo podle ustanovení tarifu přímo u vlaku. Pokud tarif neustanovuje jinak, nakládá spěšniny železnice.

§ 2.

Každý kus spěšniny musí býti označen dostatečně trvanlivým způsobem a zřetelně adresou příjemce i odesilatele. Železnice může též žádati, aby byl na spěšnině označen její obsah. Tarif může předepsati nebo dovoliti ještě jiné záznamy neb ustanoviti, kdy není potřebí záznamů uvedených v tomto paragrafu.

§ 3.

Spěšninu doprovází spěšninový lístek, do kterého jest odesilatel povinen zapsati:

a) jméno stanice určení a podle potřeby i přepravní cestu;

b) adresu příjemce a odesilatele;

c) počet kusů, druh obalu a obsah spěšniny;

Vzorec spěšninového lístku určuje tarif, který též může stanoviti další předepsané nebo dovolené údaje ve spěšninovém lístku, jakož i podmínky pro sepsání spěšninového lístku.

§ 4.

Odesilatel odpovídá za své zápisy ve spěšninovém lístku; stihnou ho všechny následky vyplývající z toho, že jeho zápisy jsou nesprávné, nepřesné, neúplné nebo že jsou napsány ve spěšninovém lístku na místě jiném, než které je pro ně určeno.

§ 5.

Neustanovuje-li tarif jinak, je železnice povinna pro účely přepravní smlouvy zjistiti při přijetí spěšniny počet kusů a váhu; odesilateli je dovoleno zúčastniti se tohoto zjišťování. Tarif určuje, zda železnice počítá za zjištění počtu kusů nebo váhy poplatek a jaký.

§ 6.

Přepravní smlouva je sjednána, jakmile přijme železnice ku přepravě spěšninu a spěšninový lístek. Po prijatí spešniny na prepravu vydá železnica odosielateľovi druhopis spešninového lístku, pokiaľ tarifa neustanovuje inak.

§ 7.

Tarif stanoví podmínky pro výpočet a placení přepravného (dovozného a vedlejších poplatků), jakož i zda a za kterých podmínek jest odesilateli dovoleno uložiti na spěšninu dobírku. Poskytnutí zálohy může železnice odepříti.

§ 8.

Tarif stanoví, zda a za jakých podmínek má právo odesilatel pozměniti přepravní smlouvu. Toto právo zaniká, i má-li odesilatel druhopis spěšninového lístku, jakmile je odevzdán spěšninový lístek příjemci, nebo jakmile příjemce uplatní své nároky z přepravní smlouvy podle čl. 42, § 4.

Čl. 41.

Přeprava spěšnin.

§ 1.

Spěšninu přepravuje železnice vlaky dopravujícími cestující. Železnice může tarifem, jízdním řádem nebo vývěskem ve stanici obmeziti nebo vyloučiti přepravu spěšnin u některých vlaků.

§ 2.

Odesilatel má právo při podeji spěšniny určiti vlak, kterým má býti spěšnina přepravena (srovnej však § 1). Neučiní-li odesilatel tak nebo nepodá-li spěšninu k určenému vlaku včas (srovnej čl. 40, § 1), přepraví ji železnice nejbližším vhodným vlakem. Musí-li býti spěšnina cestou překládána do jiného vlaku, musí býti dále přepravena přípojným vlakem, kterým se přepravují spěšniny; není-li však na přeložení dosti času, přepraví železnice spěšninu nejbližším vhodným vlakem.

§ 3.

Dodací lhůta je překročena, nepřichystala-li železnice spěšninu k odběru nejpozději do hodiny po příjezdu vlaku, kterým spěšnina měla býti přepravena (srovnej § 2); tarif může ustanoviti výjimky.

Čl. 42.

Dodání spěšnin.

§ 1.

Pokud tarif neustanovuje jinak, vykládá spěšniny železnice. Železnice je povinna ve stanici určení odevzdati příjemci spěšninový lístek a vydati mu spěšninu na potvrzení a po zaplacení pohledávek vyplývajících ze spěšninového lístku.

§ 2.

Neodebere-li příjemce spěšninu do hodiny po příchodu spěšniny, stanice určení podle ustanovení tarifu buď podá příjemci zprávu o příchodu spěšniny nebo spěšninu doveze do domu. Tarif může ustanoviti výjimky.

§ 3.

Spěšninu, kterou neodebral příjemce v době stanovené v § 2, lze odebrati ve služebních hodinách vyhlášených železnicí vývěskem ve stanici ve lhůtě, jejíž počátek, délku a třebas i stavení ustanovuje tarif (odběrní lhůta). Po uplynutí odběrní lhůty vybírá železnice skladištné stanovené tarifem.

§ 4.

Po příchodu spěšniny do stanice určení má příjemce právo žádati na železnici, aby mu odevzdala spěšninový lístek a vydala spěšninu (srovnej i § 1). I když spěšnina nepřišla ve lhůtě stanovené v čl. 92, § 2, je příjemce oprávněn uplatniti nároky z přepravní smlouvy proti železnici, splnil-li dříve závazky, které mu tato smlouva ukládá. Příjemce může uplatniti své nároky podle tohoto paragrafu jen tehdy, nedošel-li stanici určení od odesilatele opačný příkaz podle čl. 40, § 8 nebo návrh podle čl. 43 ještě přípustný.

§ 5.

Tarif ustanovuje, jak jedná železnice, nastala-li překážka při dodání nebo průtah v odběru spěšniny.

Čl. 43.

Další ustanovení.

Pokud tento řád neustanovuje jinak, platí pro přepravu spěšnin ustanovení čl. 36, § 1 a ustanovení pro zboží vyjma čl. 44 a 61. Tarif může ustanoviti výjimky.

DÍL IV.

Přeprava zboží.

ČÁST I.

Přímá přeprava. Předměty vyloučené z přepravy nebo připuštěné k ní podmínečně.

Čl. 44.

Přímá přeprava.

Železnice je povinna přijímati zboží k přímé přepravě ze všech stanic (pobočných výpraven) do všech stanic (pobočných výpraven) vyjma drobné dráhy nebo dráhy pro omezenou přepravu veřejnou, pokud není stanoveno jinak. Srovnej čl. 4, § 1 a).

Čl. 45.

Předměty vyloučené z přepravy.

§ 1.

Z přepravy jsou vyloučeny:

A. předměty, jichž přeprava je vyhrazena jen poště;

B. pokud příloha A jinak nepředpisuje:

1. předměty výbuchem nebezpečné, a to:

a) výbušiny, (trhaviny, střeliviny a podobné látky),

b) munice,

c) zapalovací tělesa, ohňostrojná tělesa a pod.,

d) stlačené, zkapalněné nebo pod tlakem rozpuštěné plyny,

e) látky, které ve styku s vodou vyvíjejí zápalné nebo hoření podporující plyny;

2. samozápalné látky;

C. lokomotivy a motorová vozidla hnaná vlastní silou (viz však čl. 46, § 1 C).

§ 2.

Železnice může tarifem za určitých podmínek připustiti ku přepravě předměty vyloučené z přepravy podle § 1, B a C.

Čl. 46.

Předměty připuštěné podmínečně k přepravě.

§ 1.

Podmínečně jsou ku přepravě připuštěny:

A. předměty přílohy A za podmínek tam ustanovených;

B. mrtvoly za podmínek uvedených v části V tohoto dílu;

C. železniční vozidla přepravovaná na vlastních kolech (srovnej však čl. 45, § 1 C); jsou připuštěna jen tehdy, zjistila-li některá železnice, že vozidlo je způsobilé k jízdě, a osvědčí-li to záznamem na vozidlo nebo zvláštním průkazem. Lokomotivy, tendry a motorová vozidla musí mimo to býti doprovázeny (srovnej čl. 9, § 2) odborníkem, kterého dá odesilatel zejména proto, aby obstarával mazání;

D. živá zvířata za podmínek uvedených v části VI tohoto dílu;

E. předměty, jichž nakládání nebo přeprava by způsobovala podle uvážení odesílací stanice zvláštní obtíže nebo které by se svými rozměry, svou vahou nebo svou úpravou nehodily k žádané přepravě hledíc k zařízením anebo provozním prostředkům zúčastněné železnice; jsou připuštěny jen za zvláštních podmínek, které musí býti smluveny případ od případu.

§ 2.

Zjistí-li železnice, že přijala k přepravě předměty připuštěné podmínečně k přepravě, u kterých nejsou zachovány stanovené podmínky, jedná podle čl. 73, § 8.

§ 3.

Železnice může tarifem ustanoviti mírnější podmínky pro předměty uvedené pod § 1, A nebo C.

ČÁST II.

Úprava nákladního listu a podmínky přepravní smlouvy.

Čl. 47.

Nákladní list; jeho úprava.

§ 1.

Odesilatel je povinen odevzdati s každou zásilkou zboží nákladní list, který ji doprovází; vzorec nákladních listů předpisuje příloha B. Dovoluje-li tarif, aby zásilka byla přepravena po části cesty jako rychlé zboží a po části cesty jako nákladní zboží, musí odesilatel předložiti nákladní list pro nákladní zboží.

§ 2.

Nákladní listy musí býti tištěny na papíru, jehož jakost ustanoví dozorčí úřad.

§ 3.

Nákladní listy, které nejsou tištěny nákladem státní správy finanční nebo státních drah, označí železnice, zmocněná k tomu dozorčím úřadem, přezkoušecím razítkem za poplatek ustanovený tarifem, je-li předloženo najednou alespoň 100 výtisků, na důkaz toho, že vyhovují předpisům. Dozorčí úřad může ustanoviti výjimky. Nákladní listy tištěné nákladem státní správy finanční nebo státních drah jsou označeny místo přezkoušecím razítkem zvláštním znamením.

§ 4.

Výpravny zboží jsou povinny prodávati nákladní listy za ceny uvedené v tarifu.

§ 5.

Tarif může stanoviti jiné vzorce nákladního listu než podle přílohy B.

Čl. 48.

Obsah nákladního listu.

§ 1.

Odesilatel vyplňuje části nákladního listu orámované silnou čarou; nevyplní-li některou z nich, musí ji přeškrtnouti. Ostatní části nákladního listu vyplňuje železnice.

§ 2.

Odesilatel je povinen zapsati do nákladního listu:

a) stanici nebo pobočnou výpravnu, až do které má býti zásilka přepravena (stanici určení);

b) přesnou adresu příjemcovu. Jako příjemce smí býti zapsána pouze jediná osoba fysická nebo právnická, jediná firma neb orgán veřejné služby. Zapsati stanici nebo přednostu stanice určení jako příjemce je přípustné jen tehdy, dovoluje-li to tarif železnice určení nebo prokáže-li odesilatel, že smí takové adresy užíti. Pokud tarif neustanovuje jinak, není přípustné zapsati adresu, která neudává jména příjemcova, jako »na řad.....« nebo »držiteli druhopisu nákladního listu«;

c) označení zboží, které zásilka obsahuje, u kusových zásilek též znamení (značku a číslo) nebo místo znamení poznamenati, že kusy jsou označeny adresou příjemcovou, pak počet kusů a druh obalu. Železnice může i u vozových zásilek žádati označení druhu obalu, a dovoluje-li to povaha zboží, i údaj počtu kusů. Pro označení předmětů přílohy A platí ustanovení této přílohy nebo tarifu; pro označení ostatního zboží platí ustanovení tarifu;

d) svou přesnou adresu a podepsati se. Jako odesilatel smí býti označena pouze jediná osoba fysická nebo právnická, jediná firma nebo orgán veřejné služby.

§ 3.

Odesilatel zapíše do nákladního listu též (viz i § 4):

a) vlastnickou značku, řadu a číslo vozu, vlastní váhu vozu, ložnou váhu nebo plochu vozu a údaj, zda vůz jest otevřený či krytý - nakládá-li zásilku;

b) poznámku o zboží neb obalu podle čl. 56;

c) podrobný výpočet průvodních listin vyžadovaných úřady celními, berními, finančními, policejními nebo jinými úřady správními, jsou-li takové listiny připojeny k nákladnímu listu, nebo o kterých je v něm poznamenáno, že jsou uloženy v určité stanici, na celním nebo jiném úřadě nebo u odesilatelova zmocněnce (čl. 57, § 1);

d) místo určení, liší-li se od stanice určení;

e) návrh přepraviti uspíšeně zboží rychlé, přeje-li si toho způsobu přepravy (čl. 60, § 1);

f) záznam na přihlášku, přeje-li si, aby byla zásilka ponechána na dráze na přihlášku [čl. 66, § 5 a)];

g) váhu zásilky nebo jednotlivých kusů; též může navrhnouti zjištění váhy nebo počtu kusů železnicí v odesílací stanici (čl. 50, §§ 3, 4 a 6) nebo ve stanici určení (čl. 64, § 1);

h) částku opověděného zájmu na dodání (čl. 97, § 2), dobírku nebo zálohu (čl. 70);

i) platební záznam podle čl. 68, §§ 2 až 4;

k) tarify nebo přepravní cestu (čl. 54, §§ 2 a 3, čl. 55, § 10 a čl. 96, § 1);

l) zrušené od 1. 1. 1948;

m) stanici nebo místo, kde má býti vykonáno řízení celní, berní, finanční, policejní nebo řízení jiných úřadů správních;

n) záznam, že se zúčastní ve stanici na cestě sám nebo zmocněncem řízení celního, berního, finančního, policejního nebo řízení jiných úřadů správních, anebo jiný záznam o plnění předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních podle čl. 62;

o) návrh, aby jemu byla podána zpráva o překážce při dodání prostřednictvím odesílací stanice telegraficky nebo přímo telegraficky nebo přímo poštou, nebo aby byla podána označené osobě (čl. 74, § 3), nebo návrh, jak má železnice jednati se zásilkou při přepravní překážce nebo při překážce při dodání (čl. 73, § 3 a čl. 74, § 4);

p) místo a datum napsání nákladního listu.

§ 4.

Učiniti jiné zápisy v nákladním listu nebo připojiti jiné listiny k nákladnímu listu než ty, které jsou předepsány nebo dovoleny zákonnými ustanoveními, tímto řádem nebo tarifem, není dovoleno.

§ 5.

Jedním nákladním listem smí býti podáno pouze zboží, které lze naložiti - podle úsudku odesílací stanice - do jednoho vozu, vyjímajíc nedílné předměty, které vyžadují více než jednoho vozu. Toto ustanovení však neplatí, jestliže tarif dovoluje, aby bylo přepraveno několik vozů, třebas i jen po části cesty, jedním nákladním listem.

§ 6.

Jedním nákladním listem není dovoleno podati:

a) předměty, které nemohou býti přepraveny pohromadě v jednom voze bez závady nebo bez porušení předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních;

b) předměty, které má nakládati odesilatel, s předměty, které má nakládati železnice; tarif může stanoviti výjimky.

§ 7.

Předměty připuštěné k přepravě podmínečně je dovoleno podati jedním nákladním listem buď pohromadě nebo s jiným zbožím jen tehdy, je-li dovoleno je spolu nakládati nebo nakládati s jiným zbožím (viz čl. 75, § 5, čl. 78, § 1, čl. 80, § 2 a přílohu A). Jedním nákladním listem smí býti podáno pouze jedno železniční vozidlo přepravené na vlastních kolech.

§ 8.

Nestačí-li místo v nákladním listu určené k označení zboží, musí odesilatel užíti k označení zboží poslední strany nákladního listu; podle potřeby musí užíti vložek téže velikosti jako nákladní list, každou z nich podepsati a pečlivě k nákladnímu listu připevniti. V nákladním listu musí odesilatel na místě určeném pro označení zboží poznamenati, že k označení zboží užil poslední strany nákladního listu a podle potřeby vložek; udává-li též úhrnnou váhu zásilky, musí ji zapsati do nákladního listu na místě pro označení váhy. K nákladnímu listu musí ještě odesilatel připojiti dva průpisy zápisů z poslední strany nákladního listu a z vložek.

§ 9.

Odesilatel může zapsati na poslední stranu nákladního listu krátké záznamy, týkající se zásilky, jako pouhou zprávu pro příjemce a bez závaznosti a odpovědnosti železnice, na př. „Zásilka p. N.“, „Ze zásilky p. N.“, „Z rozkazu p. N.“, „Pro p. N.“, „K další přepravě p. N.“, „Pro lodní trať N.“, „Pro loď N.“, „Z lodní trati N.“, „Z lodi N.“, „Pro automobilovou trať N.“, „Z automobilové trati N.“, „Pro leteckou trať N.“, „Z letecké trati N.“, „K vývozu do N.", „Pojištěno u N.".

§ 10.

Zápisy v nákladním listu, jakož i ve vložkách k němu (§§ 2 až 4 a 8), musí býti zapsány nebo vytištěny v jazyku státním pouze latinkou, a to trvalým písmem.

§ 11.

Nákladní listy, v kterých bylo přepisováno, přelepováno, vymazováno nebo škrabáno, železnice odmítne. Škrtání je dovoleno jen tehdy, potvrdí-li je zvlášť odesilatel podpisem, a jde-li o počet kusů nebo o váhu, zapíše-li opravené množství též slovy.

§ 12.

Železnice má za to, že ten, kdo odevzdá nákladní list, jest odesilatelem zmocněn změniti nebo doplniti nákladní list, jakož i k zápisům a ke všem jednáním, která se týkají sjednání přepravní smlouvy, pokud odesilatel v nákladním listu neustanovil jinak.

Čl. 49.

Odpovědnost odesilatele za jeho zápisy v nákladním listu.

Odesilatel odpovídá za své zápisy v nákladním listu; stihnou ho všechny následky vyplývající z toho, že jeho zápisy jsou nesprávné, nepřesné, neúplné nebo že jsou napsány v nákladním listu na místě jiném, než které je pro ně určeno. Nedostačuje-li však určené místo, musí na něm odesilatel poznamenati, kde na nákladním listu je zapsána další část zápisu; o označení zboží v nákladním listu však srovnej čl. 48, § 8.

Čl. 50.

Přezkoumání zásilky; zjištění váhy nebo počtu.

§ 1.

Železnice jest oprávněna kdykoli (viz však § 2) přezkoumati, shoduje-li se zásilka se zápisy v nákladním listu a jsou-li zachovány předepsané bezpečnostní předpisy. Liší-li se výsledek přezkoumání od zápisů v nákladním listu, musí býti do něho zapsán; koná-li se přezkoumání v odesílací stanici, musí býti výsledek zapsán též do druhopisu nákladního listu, má-li jej odesílací stanice. Neshoduje-li se zásilka se zápisy v nákladním listu, je železnice oprávněna vybrati si výdaje vzniklé přezkoumáním, nebyly-li hned zaplaceny; viz i čl. 51.

§ 2.

K přezkoumání obsahu, nekoná-li se z důvodů správních opatření, ke kterým je stát oprávněn v zájmu bezpečnosti nebo veřejného pořádku, musí býti pozván v odesílací stanici odesilatel, ve stanici určení příjemce. Nedostaví-li se nebo koná-li se přezkoumání na cestě, je nutné provésti přezkoumání v přítomnosti alespoň jednoho svědka, cizího železnici; není-li takového svědka, je přibrati alespoň jednoho železničního zaměstnance. Přezkoumání obsahu zásilky na cestě však smí železnice provésti jen tehdy, vyžadují-li to provozní poměry nebo předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních.

§ 3.

U kusových zásilek, které má nakládati železnice (čl. 58, § 1), je železnice, přijímajíc je, povinna pro účely přepravní smlouvy zjistiti v odesílací stanici váhu. Tarif určuje, zda železnice počítá za to poplatek a jaký. Zapsal-li odesilatel váhu do nákladního listu a nenavrhl v nákladním listu zjištění váhy, může odesílací stanice upustiti od zjištění váhy nebo může kusy téhož druhu zvážiti zkusmo.

§ 4.

U všech ostatních zásilek je železnice povinna pro účely přepravní smlouvy zjistiti váhu, není-li tato váha zapsána v nákladním listu nebo navrhl-li odesilatel v nákladním listu zjistiti váhu a dostačují-li k tomu váhy, nebo dovolují-li to provozní poměry, a to v odesílací stanici, nebo alespoň podle volby železnice buď na cestě nebo ve stanici určení. Za toto zjištění může železnice počítati tarifní poplatek.

§ 5.

Volba vah a způsobu zjištění váhy přísluší železnici.

§ 6.

Železnice je povinna pro účely přepravní smlouvy zjistiti v odesílací stanici též počet kusů zásilky; u zásilek však, které má nakládati odesilatel, jen tehdy, navrhl-li to odesilatel v nákladním listu a dovolují-li to povaha zboží nebo provozní poměry. Za zjištění počtu kusů může železnice počítati tarifní poplatek.

§ 7.

Odesilatel nebo jeho zmocněnec (čl. 48, § 12) může při podeji zásilky žádati, aby mu byla poskytnuta příležitost zúčastniti se zjištění váhy nebo počtu kusů, koná-li se v odesílací stanici. Nežádá-li toho nebo zmešká-li příležitost mu poskytnutou, může odesílací stanice k návrhu odesilatele nebo jeho zmocněnce opakovati zjištění váhy v jeho přítomnosti; za toto opakované zjištění vybere železnice tarifní poplatek.

§ 8.

Odesilatel má též právo žádati, aby byla mimo váhu zásilky podle § 4 zjištěna váha prázdného vozu. Železnice žádosti vyhoví, jestliže jí to dovolují provozní poměry. Tarif určuje, zda železnice za to počítá poplatek a jaký.

§ 9.

Zjišťuje-li železnice váhu zásilky na kolejové váze a nezjistí-li zároveň váhu prázdného vozu (srovnej i § 8), určí váhu zásilky tak, že odečte váhu vozu na něm označenou od zjištěné celkové váhy naloženého vozu. Tarif může ustanoviti výjimku.

§ 10.

Neustanovuje-li tarif jinak, osvědčí železnice v nákladním listu, že zjistila váhu nebo počet kusů zásilky nebo váhu prázdného vozu podle §§ 3, 4, 6 a 8. Zjistila-li váhu nebo počet kusů odesílací stanice, osvědčí to též v druhopisu nákladního listu, má-li jej.

Čl. 51. Přirážky k dovoznému.

§ 1.

Napsal-li odesilatel do nákladního listu nesprávné zápisy, které měly za následek přijetí předmětů vyloučených z přepravy podle čl. 45, § 1 B nebo které mohly míti za následek počítání menšího dovozného, rovněž nedbal-li odesilatel bezpečnostních předpisů přílohy A nebo přetížil-li vůz, který nakládal, musí býti zaplacena přirážka a třebas i doplacen rozdíl dovozného; mimo to je třeba nahraditi škodu snad vzniklou, nehledíc ke stíhání podle trestních předpisů.

§ 2.

Přirážka jest ustanovena takto:

a) byly-li nesprávně označeny předměty vyloučené z přepravy podle čl. 45, § 1 B nebo předměty přílohy A, anebo nebylo-li dbáno bezpečnostních předpisů této přílohy, činí přirážka za každý kilogram hrubé váhy toho kusu, v kterém byl takový předmět:

1. u předmětů vyloučených z přepravy podle čl. 45, § 1 B100 Kčs;
2. u předmětů přílohy A, třída Ia a Ib60 Kčs;
3. u předmětů přílohy A, třída Ic a Id40 Kčs;
4. u předmětů přílohy A, třídy Ie, II a III20 Kčs;
5. u předmětů přílohy A, třídy IV, V a VI5 Kčs.

Byla-li by přirážka vypočtená podle zásad uvedených v odst. b) větší, musí býti zaplacena tato přirážka.

b) bylo-li nesprávně označeno jiné zboží, než které je v odst. a), rovná se přirážka dvojnásobnému rozdílu mezi dovozným z odesílací stanice až do stanice určení, počítaným podle zapsaného označení, a dovozným, které by se vybralo podle správného označení. Skládá-li se zásilka z různých druhů zboží, za které se počítá různé dovozné, a lze-li váhu jednotlivých druhů zboží snadno zjistiti, vyměří se přirážka, je-li takto menší, dvojnásobnou částkou rozdílu mezi dovozným, vypočítaným podle zapsaného označení a dovozným, které by se vybralo za různé druhy zboží podle správného označení;

c) byla-li zapsána menší váha než skutečná, rovná se přirážka dvojnásobnému rozdílu mezi dovozným za zapsanou váhu a dovozným za zjištěnou váhu z odesílací stanice až do stanice určení;

d) byl-li přetížen vůz, který nakládal odesilatel, rovná se přirážka šestinásobnému dovoznému z odesílací stanice až do stanice určení za váhu, která přesahuje zatížení, stanovené v čl. 52, § 1;

e) přirážky ustanovené v odst. a) až d) se vybírají na sobě nezávisle. Bylo-li však nesprávně označeno zboží uvedené v odst. b) a zároveň zapsána menší váha než skutečná, rovná se přirážka dvojnásobnému rozdílu mezi dovozným za zapsané označení a za zapsanou váhu a dovozným za správné označení a za zjištěnou váhu. Druhá věta odst. b) platí obdobně.

§ 3.

Tarif určuje zásady, podle kterých může železnice z ochoty zmírniti nebo prominouti přirážky.

§ 4.

Přirážka nesmí býti vybírána:

a) při zapsání menší váhy než skutečné, byla-li železnice povinna zjistiti váhu zásilky podle čl. 50, § 3;

b) při zapsání menší váhy než skutečné, byla-li železnice povinna zjistiti váhu zásilky na odesilatelův návrh podle čl. 50, § 4;

c) při zapsání menší váhy než skutečné, navrhl-li odesilatel zjištění váhy zásilky ve stanici určení [čl. 48, § 3 g)] a kolejové váhy ve stanici určení dostačují;

d) při přetížení vozu nakládaného odesilatelem, nezapsal-li odesilatel v nákladním listu váhu nebo navrhl-li zjištění váhy podle čl. 50, § 4;

e) přibylo-li za přepravy zásilce váhy, aniž nastalo přetížení, dokáže-li odesilatel nebo příjemce, že přírůstek váhy vznikl povětrnostními vlivy;

f) při přetížení způsobeném za přepravy povětrnostními vlivy, dokáže-li odesilatel, že při nakládání vozu nepřekročil ložnou váhu na něm označenou.

§ 5.

Závazek ku placení přirážky vzniká sjednáním přepravní smlouvy (čl. 53, § 1). Přirážka vázne na zásilce nehledíc k tomu, kde byly zjištěny okolnosti, které k vybírání přirážky opravňují. Příjemce je však povinen zaplatiti přirážku, přijal-li nákladní list, jen tehdy, je-li tato poznamenána v nákladním listu. Jinak je povinen platiti přirážku odesilatel.

§ 6.

Pokud neustanovuje tarif jinak, je příjemce povinen, neužil-li zboží k účelu, ke kterému ho mělo býti podle nákladního listu užito, nebo nebylo-li se zbožím naloženo podle prohlášení v nákladním listu, zaplatiti přirážku stanovenou tarifem, jestliže přijal nákladní list, a to i tehdy, není-li přirážka v nákladním listu poznamenána.

Čl. 52.

Zatížení vozu. Přetěž.

§ 1.

Pro zatížení vozu je rozhodná ložná váha na něm označená. Zatížiti vůz až do nosnosti na něm označené je dovoleno jen tehdy, není-li třeba obávati se podle přirozené povahy zboží, že zatížení vlivem povětrnosti za přepravy překročí nosnost. Má-li vůz jen jeden nápis, je jím označena ložná váha, kterou lze za týchž podmínek překročiti až do 5 %. Zatížení přesahující nosnost - přetížení - není dovoleno, pokud železnice na přechodnou dobu v zájmu provozu, avšak bez újmy jeho bezpečnosti, nestanoví se schválením dozorčího úřadu jinak. Bylo-li přetížení vozu zjištěno v odesílací stanici nebo v některé stanici na cestě, musí býti přetěž z vozu vyložena.

§ 2.

Bylo-li zjištěno přetížení vozu v odesílací stanici, může železnice žádati, aby odesilatel přetěž z vozu vyložil. Neučiní-li tak odesilatel ihned nebo bylo-li přetížení vozu zjištěno v některé stanici na cestě, železnice přetěž na odesilatelovo nebezpečí vyloží. Zároveň vyzve odesilatele - podle své volby - buď přímo nebo prostřednictvím odesílací stanice, aby navrhl, jak jednati s přetěží. Výdaje železnice váznou na zásilce. Neučiní-li odesilatel proveditelný návrh ve lhůtě stanovené tarifem, je železnice oprávněna jednati podle čl. 74, §§ 6, 7 a 11. Za vykládání, uložení a třebas i přikládání přetěže a za zdržení vozu může železnice vybrati poplatky podle tarifu. Za přetěž se počítá přepravné podle ustanovení tarifu z odesílací stanice až do stanice, kde byla přetěž vyložena. Přirážka vázne na zásilce, která zůstala ve voze. Navrhl-li odesilatel, aby byla přetěž vrácena do odesílací stanice nebo zaslána dále, jedná se s ní jako se samostatnou zásilkou. Za provádění návrhů může železnice vybírati poplatek podle tarifu.

Čl. 53.

Sjednání přepravní smlouvy. Potvrzení o přijetí zásilky.

§ 1.

Přepravní smlouva je sjednána, jakmile přijme odesílací stanice ku přepravě zásilku a nákladní list (viz však čl. 61). Na znamení přijetí vytiskne výpravna zboží na nákladním listu datové razítko staniční, a to hned po úplném podeji zásilky zapsané v nákladním listu, a vyjma případ podle čl. 68, § 5 nebo nebylo-li ujednáno jinak, po zaplacení pohledávek železnice, které má odesilatel platiti. Orazítkování nákladního listu se musí státi v přítomnosti odesilatele nebo jeho zmocněnce, požádá-li o to.

§ 2.

Důkazem o přepravní smlouvě je nákladní list označený datovým razítkem.

§ 3.

U zboží, které má odesilatel nakládati podle ustanovení tohoto řádu nebo tarifu anebo podle dohody železnicí s ním sjednané a do nákladního listu pojaté, jsou zápisy nákladního listu o váze nebo počtu kusů zásilky důkazem proti železnici jen tehdy, když železnice zjistila váhu nebo počet kusů zásilky a osvědčila to v nákladním listu.

§ 4.

Výpravna zboží je povinna potvrditi přijetí zásilky vytištěním datového razítka staničního na druhopisu nákladního listu, jakmile sjedná přepravní smlouvu. Druhopis nákladního listu nemá povahy ani nákladního listu ani nakládacího listu.

§ 5.

Výpravna zboží může na odesilatelovu žádost vedle druhopisu nákladního listu vydati ještě osvědčení o přijetí zásilky za podmínek ustanovených tarifem a může za ně žádati tarifní poplatek. Taková osvědčení nemají povahy druhopisu nákladního listu.

Čl. 54.

Zásady pro výpočet přepravného (dovozného a vedlejších poplatků). Předpisy tarifů a přepravní cesty. Výdaje (hotové výdaje a útraty).

§ 1.

Přepravné počítá železnice podle platných tarifů (srovnej čl. 6), a to podle odesilatelových zápisů v nákladním listu, pokud tento řád nebo tarif neustanovuje jinak.

§ 2.

Odesilatel může zapsati v nákladním listu tarify, kterých má býti užito; železnice počítá dovozné podle zapsaných tarifů (viz však §§ 4 a 6).

§ 3.

Odesilatel může, pokud tarif neustanovuje jinak, zapsati v nákladním listu přepravní cestu. Železnice počítá dovozné po zapsané cestě přepravní (viz však §§ 4 až 6).

§ 4.

Zapsal-li odesilatel do nákladního listu stanice, v kterých má býti vykonáno řízení celní, berní, finanční, policejní nebo řízení jiných úřadů správních, počítá železnice dovozné po cestě, na které tyto stanice leží. Neshoduje-li se však tento zápis se zapsanými tarify (§ 2) nebo se zapsanou cestou přepravní (§ 3), řídí se železnice jen zápisem o řízení celním, berním, finančním, policejním nebo o řízení jiných úřadů správních.

§ 5.

Železnice smí provésti - mimo případy uvedené v čl. 60, § 3 a čl. 73, § 1 - přepravu po jiné cestě, než kterou zapsal odesilatel, jen tehdy, jestliže

a) dovozné a dodací lhůta nebudou větší než dovozné a dodací lhůta počítané po přepravní cestě zapsané odesilatelem;

b) předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních budou splněny vždy ve stanicích zapsaných odesilatelem.

Železnice podá na své útraty odesilateli zprávu, že se přeprava koná po jiné cestě, než kterou zapsal.

§ 6.

Nezapsal-li odesilatel do nákladního listu ani tarifů, kterých má býti užito (§ 2), ani přepravní cesty (§ 3), anebo nedostačují-li odesilatelovy zápisy k úplnému určení tarifů nebo přepravní cesty, nebo vylučují-li se tyto zápisy navzájem, poskytne železnice nejlevnější dovozné. Dovozným se vyrozumívají též převozní a místní poplatky, stanovené pro některé stanice tarifem.

§ 7.

Mimo přepravné stanovené v tarifech a přirážky k dovoznému (čl. 51) smí železnice započítati toliko hotové výdaje, jako dávky a poplatky celní, berní nebo policejní, výdaje nebo poplatky za převoz zásilky v tarifu neustanovené, výdaje za přezkoumání zásilky (čl. 50, § 1), za nutnou úpravu vnějšího nebo vnitřního obalu zásilky, za správky nebo jiné práce k zachování zásilky a podobné výdaje.

§ 8.

Železnice musí částky, které jest oprávněna podle § 7 vybrati, odděleně zapsati a přesně označiti v nákladním listu (viz i čl. 68, § 6) nebo ve výplatním účtu (čl. 68, § 5) a připojiti doklady o výdajích. Má-li však zaplatiti výdaje odesilatel, nesmějí býti doklady odevzdány s nákladním listem příjemci, nýbrž musí býti s výplatním účtem vydány odesilateli. K částce přirážky k dovoznému musí býti poznamenán důvod, proč byla započtena.

§ 9.

Železnice jest oprávněna vybírati z hotových výdajů poplatek ustanovený tarifem (provisí). Vyňaty jsou povozné, kolkový poplatek a poštovné.

Čl. 55. Dodací lhůty.

§ 1.

Pokud tarif neustanovuje kratší lhůty výpravní a přepravní, platí tyto (viz však § 10):

a) pro rychlé zboží
1. výpravní lhůta12 hodin
2. přepravní lhůta za každých započatých 300 tarifních kilometrů24 hodin
b) pro nákladní zboží
1. výpravní lhůta24 hodin
2. přepravní lhůta při vzdálenostech až do 150 tarifních kilometrů 24 hodin při větších vzdálenostech za každých dalších započatých 200 tarifních kilometrů dalších24 hodin

c) pro kusové zásilky nákladního zboží přílohy A jakož i prázdných obalů od takového zboží, jestliže příloha A předepisuje přepravu v otevřených vozech, nebo jestliže je zakázáno je spolunakládati s jiným zbožím, pak pro kusové zásilky nákladního zboží, které pro svou délku, šířku nebo výšku nemůže býti nakládáno do obyčejných vozů krytých ..... dvojnásobné lhůty uvedené pod b).

§ 2.

Přepravní lhůta se počítá podle úhrnné vzdálenosti mezi odesílací stanicí a stanicí určení, výpravní lhůta se počítá pouze jednou i tehdy, je-li při přepravě zúčastněno několik železnic.

§ 3.

Železnice může po schválení dozorčím úřadem ustanoviti přirážky k výpravním a přepravním lhůtám:

a) pro přepravu po vodních cestách anebo po silnicích bez železničních kolejí;

b) pro přepravu z pobočných výpraven nebo do nich;

c) pro přepravu po trati spojující různé trati téže dráhy nebo několika drah;

d) pro přepravu po podružné trati, jakož i pro přechod na trať s odlišným rozchodem anebo s této trati;

e) za mimořádných okolností, které mohou způsobiti neobvyklý vzrůst přepravy nebo neobvyklé obtíže provozní.

§ 4.

Přirážky v § 3 a) až d) určuje tarif. Přirážky v § 3 e) musí býti vyhlášeny a nenabývají účinnosti před vyhlášením; ve vyhlášce musí býti uvedeno, že bylo schválení uděleno.

§ 5.

Dodací lhůta se u zásilek přijatých k přepravě dopoledne počíná uplynutím 12. hodiny, u zásilek přijatých k přepravě odpoledne uplynutím 24. hodiny. Následuje-li však u zásilek nákladního zboží po dni, kdy byly přijaty k přepravě, neděle, zákonný svátek nebo památný den, může býti tarifem ustanoveno, že se dodací lhůta u zásilek přijatých k přepravě odpoledne počíná uplynutím 24. hodiny příštího dne. Tarif může též ustanoviti u zásilek nákladního zboží, které podle ustanovení tarifu nebo podle ujednání s odesilatelem byly přijaty k přepravě v neděli, o zákonných svátcích nebo památných dnech, že se dodací lhůta počíná uplynutím 12. hodiny příštího dne.

§ 6.

Dodací lhůta byla zachována, jestliže před jejím uplynutím

a) zásilka byla příjemci dovezena do domu, nebo byl-li učiněn řádný pokus o to, nebo

b) zpráva příjemci o příchodu zásilky byla uskutečněna (čl. 66, § 3) a zásilka byla přichystána k odběru, nebo

c) byla přichystána k odběru zásilka, která má býti ponechána na dráze na přihlášku, neb u které se příjemce zřekl zprávy písemně.

§ 7.

Měla-li by končiti dodací lhůta v neděli, o zákonném svátku nebo památném dnu, uplyne u rychlého zboží teprve ve stejnou hodinu příštího dne, u nákladního zboží teprve ve stejnou hodinu příštího dne všedního.

§ 8.

Dodací lhůta se staví po dobu zadržení způsobeného:

a) plněním předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních;

b) provozní poruchou železnicí nezaviněnou, pro kterou nelze dočasně přepravu začíti nebo v ní pokračovati;

c) přezkoumáním zásilky (čl. 50, § 1), a to neshoduje-li se zásilka se zápisy v nákladním listu, jakož i vykládáním přetěže (čl. 52, § 1);

d) příkazem odesilatele (čl. 71 a 72).

Tarif může stanoviti stavení dodací lhůty i z jiných důvodů.

§ 9.

Stavení lhůty dodací se lze dovolávati jen tehdy, jestliže železnice poznamenala důvod a trvání jejího stavení v nákladním listu.

§ 10.

Železnice může, poskytuje-li zvláštní podmínky přepravní, které poskytují slevu proti dovoznému počítanému za celou přepravu podle všeobecných podmínek, prodloužiti dodací lhůty. Žádá-li odesilatel, aby bylo užito takových zvláštních podmínek, musí to navrhnouti v nákladním listu.

Čl. 56.

Stav zboží. Obal a označení.

§ 1.

Jsou-li na zásilce zřejmé stopy poškození, může železnice buď odmítnouti přijetí zásilky nebo žádati, aby odesilatel uznal poškození v nákladním listu a aby je přesně popsal. Tarif může ustanoviti výjimky.

§ 2.

Vyžaduje-li povaha zboží obalu, jest odesilatel povinen je baliti tak řádně, aby bylo za přepravy chráněno od úplné a částečné ztráty a poškození, jakož i aby nemohlo způsobiti škodu, a to osobám, provozním prostředkům nebo jiným předmětům.

§ 3.

Nevyhověl-li odesilatel ustanovením § 2, může železnice buď odmítnouti přijetí zásilky nebo žádati, aby odesilatel uznal v nákladním listu, že obal chybí nebo že má vadu, a aby ji přesně popsal. Tarif může ustanoviti výjimky.

§ 4.

Odesilatel odpovídá za následky toho, že na zásilce jsou zřejmé stopy poškození, že obal chybí nebo je vadný; zejména je povinen nahraditi škodu, která by tím železnici snad vznikla. Jestliže odesilatel v nákladním listu nepoznamenal, že zboží je poškozeno, že obal chybí nebo že je vadný, přísluší provésti důkaz o tom železnici.

§ 5.

Nejsou-li tarifem ustanoveny výjimky, jest odesilatel povinen u kusových zásilek opatřiti dostatečně trvanlivým způsobem a zřetelně každý kus znamením, t. j. značkou a číslem, které vylučují jakoukoli záměnu a shodují se úplně se zápisy v nákladním listu [čl. 48, § 2 c)], nebo místo nich adresou příjemcovou. Viz i přílohu A. Mimo to jest odesilatel povinen dostatečně trvanlivým způsobem opatřiti každý kus názvem stanice určení, pokud tarif neustanovuje jinak. Staré nápisy a štítky, týkající se dřívější přepravy, je povinen odesilatel odstraniti nebo zřetelně přeškrtnouti.

§ 5a.

U vozových zásilek v krytých vozech jest odesilatel povinen připevniti na vnitřní stěnu vozů u obou dveří lístky s údaji o zásilce, zvláště s údajem adresy příjemce zásilky, obsahu a váhy.

§ 6.

Železnice může žádati, aby bylo drobné zboží kusové stejného druhu (drobné výrobky železné nebo pod.), které nelze přijímati ani nakládati bez značné ztráty času, svázáno nebo baleno ve větší jednotky.

§ 7.

Podmínky pro balení a nakládání předmětů přílohy A ustanovuje tato příloha. Železnice může též v tarifu stanoviti podmínky pro balení a nakládání zboží, které sice nenáleží k předmětům přílohy A, může však způsobiti svými vlastnostmi za přepravy závady.

§ 8.

Nejsou-li tarifem ustanoveny výjimky, přepravuje železnice jen jako vozové zásilky předměty křehké (jako sklo, porculán, hrnčířské zboží), předměty, které by se roztrousily ve voze (jako ořechy, ovoce, krmivo, kamení), jakož i zboží, které by mohlo jiné zboží pošpiniti nebo poškoditi (jako uhlí, vápno, popel, obyčejná prsť, zemitá barva), nejsou-li zabaleny nebo svázány tak, aby se nemohly rozbíti, ztratiti, anebo aby nemohly pošpiniti nebo poškoditi jiné předměty.

Čl. 57.

Listiny ke splnění předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních. Úřední závěrka.

§ 1.

Odesilatel je povinen připojiti k nákladnímu listu průvodní listiny, kterých je zapotřebí, aby byly před dodáním zboží příjemci splněny předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních. Tyto listiny se smějí týkati pouze zboží, které náleží k témuž nákladnímu listu, leda by shora uvedené předpisy nebo tarif ustanovovaly něco jiného. Odesilatel je povinen tyto listiny zapsati jednotlivě a přesně do nákladního listu; nemohou-li býti připojeny k nákladnímu listu, ježto jsou uloženy v některé stanici, na celním nebo jiném úřadě nebo u odesilatelova zmocněnce, musí býti v nákladním listu přesně označeno místo i adresa, kde jsou uloženy.

§ 2.

Železnice není povinna zkoumati, jsou-li připojené listiny průvodní správné, přesné nebo úplné.

§ 3.

Odesilatel odpovídá železnici, pokud nelze přičísti vinu jí, za všechny škody, které vzniknou tím, že tyto listiny chybějí, jsou nesprávné, nepřesné nebo neúplné. Mimo to vybere železnice za dobu, po kterou je tím zadržena přeprava, pokud tarif neustanovuje jinak, skladištné, stojné nebo zdržné.

§ 4.

Železnice odpovídá jako špeditér za následky ztráty, neužití nebo nesprávného užití průvodních listin, zapsaných do nákladního listu a k němu připojených nebo ve stanici uložených; u průvodních listin uložených na celním nebo jiném úřadě nebo u odesilatelova zmocněnce odpovídá železnice jen za neužití nebo nesprávné užití. Náhrada však, kterou by měla platiti, nesmí býti větší než náhrada za ztrátu zboží.

§ 5.

Odesilatel je povinen postarati se o to, aby zásilka byla zabalena a přikryta tak, jak určují předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních. Jestliže odesilatel nezabalil anebo nepřikryl zásilku podle těchto předpisů, může tak učiniti železnice za něho; výdaje váznou na zásilce. Železnice může též odmítnouti zásilku, jejíž úřední závěrka je porušena nebo vadná.

ČÁST III.

Provádění přepravní smlouvy.

Čl. 58.

Nakládání.

§ 1.

Zdali má zboží nakládati železnice či odesilatel, určuje tarif, pokud nemá tento řád o tom ustanovení nebo nebyla-li sjednána a do nákladního listu pojata zvláštní dohoda mezi odesilatelem a železnicí.

§ 2.

Pro zboží, které má nakládati odesilatel, je nutné objednati vůz; podmínky stanoví tarif. Objednateli nepřísluší nárok na vůz s určitou vahou ložnou nebo na vůz stavěný zvláštním způsobem, nehledíc k nároku podle čl. 59, § 2. Při objednávce vozu může železnice žádati jistotu v částce rovnající se zdržnému za jeden den.

§ 3.

Nelze-li objednaný vůz přichystati, podá železnice o tom, pokud je to možné, objednateli zprávu na své útraty. Nebyl-li včas přichystán vůz přislíbený písemně, nahradí železnice objednateli na žádost výdaje vzešlé tím, že se marně pokusil zásilku podati, alespoň však zdržné za jeden den. Tarif může stanoviti poplatek, který má objednatel zaplatiti, byla-li objednávka vozu odvolána dříve, než byl vůz přichystán. Byla-li objednávka vozu odvolána teprve tehdy, když byl již vůz přichystán, ale ještě před skončením nakládací lhůty (čl. 60, §§ 6 a 10), má objednatel zaplatiti tarifem ustanovený poplatek, který však nesmí býti větší než zdržné za jeden den. Nepoužil-li objednatel přichystaného vozu v nakládací lhůtě aniž odvolal objednávku, pokládá se objednávka za zrušenou a železnice vybere zdržné od okamžiku přichystání vozu.

§ 4.

Než započne odesilatel nakládati, je povinen prohlédnouti vůz, nemá-li zjevných vad a hodí-li se k přepravě podávaného zboží.

§ 5.

Pokud železnice nemá viny, neodpovídá a není povinna náhradou za škody, které vzniknou na zboží při nakládání odesilatelem nebo jeho lidmi.

§ 6.

Pokud nemá tento řád předpisů o nakládání do vozu, platí ustanovení tarifu.

§ 7.

Železnice může v tarifu stanoviti, že bude sama nebo podnikateli za poplatek vyhlášený tarifem nebo vývěskem ve stanici překládati zboží, které má v odesílací stanici přejíti od dopravního prostředku jiného druhu přímo na dráhu. Osoby, kterých při tom užije, pokládají se za zaměstnance železnice podle čl. 101.

§ 8.

Tarif ustanovuje, zdali je dovoleno doplňovati zásilku přikládkou ve stanici na cestě a za jakých podmínek.

Čl. 59.

Přeprava ve vozech krytých nebo otevřených nebo zvlášť zařízených.

§ 1.

Pokud tento řád nemá zvláštních předpisů, ustanovuje tarif, zdali se přepravuje zboží ve vozech krytých nebo otevřených - podle potřeby přikryté plachtou - nebo ve vozech zvlášť zařízených a za jakých podmínek.

§ 2.

Nebrání-li tomu předpisy tohoto řádu, předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních, předpisy o užívání vozů nebo provozní důvody, jest odesilatel oprávněn navrhnouti, aby zboží

a) pro které určuje tarif otevřené vozy, bylo přepraveno ve vozech krytých,

b) pro které určuje tarif kryté vozy, bylo přepraveno na vozech otevřených.

§ 3.

Tarif určuje, zda dodává železnice plachty k přikrytí zboží na otevřených vozech a za jakých podmínek.

Čl. 60.

Podej a přijetí zboží.

§ 1.

Železnice přijímá zásilky jako nákladní nebo jako rychlé zboží. Srovnej čl. 47, § 1. V tarifu může býti stanoveno, které zboží nepřijímá železnice jako rychlé, a zda a za jakých podmínek přijímá rychlé zboží k uspíšené přepravě (uspíšené zboží rychlé). Viz i přílohu A.

§ 2.

Železnice je povinna přijímati ku přepravě jen zboží, jehož přeprava může býti hned započata (viz i čl. 61).

§ 3.

Jestliže veřejný zájem nebo potřeby provozu to vyžadují, může dozorčí úřad ustanoviti, aby

a) provoz byl zastaven úplně nebo zčásti,

b) určité zboží přechodně bylo buď vyloučeno z přepravy nebo připuštěno ku přepravě za určitých podmínek,

c) určité zboží bylo přechodně přednostně přepraveno.

Tato opatření musí býti uveřejněna a nenabývají účinnosti před uveřejněním. Železnice odmítne zásilku, jejíž přepravě by bránila taková obmezení.

§ 4.

Přestoupením §§ 2 a 3 je dán nárok na náhradu způsobené škody.

§ 5.

Zboží, které má nakládati železnice, jakož i železniční vozidlo přepravované na vlastních kolech je povinen odesilatel odevzdati železnici na místech ustanovených železnicí buď trvale nebo případ od případu. Podej musí býti ukončen ve lhůtě, která trvá alespoň 24 hodin (lhůta prostá skladištného nebo lhůta prostá stojného), pokud pro některé zboží nebo pro některá železniční vozidla tento řád anebo tarif neustanovuje jinak (viz i § 13). Neodevzdal-li odesilatel ve lhůtě prosté skladištného všechno zboží zapsané v nákladním listu nebo ve lhůtě prosté stojného železniční vozidlo přepravované na vlastních kolech, vybere železnice po uplynutí těchto lhůt za zboží skladištné nebo za železniční vozidlo přepravované na vlastních kolech stojné.

§ 6.

Zboží, které má nakládati odesilatel, jest odesilatel povinen nakládati ve stanici na místech ustanovených železnicí buď trvale nebo případ od případu. Nakládání musí býti ukončeno ve lhůtě, která trvá alespoň 24 hodin (nakládací lhůta), pokud pro některé zboží tento řád anebo tarif neustanovuje jinak (viz i § 13). Nenaložil-li odesilatel v nakládací lhůtě všechno zboží zapsané v nákladním listu, vybere železnice po uplynutí této lhůty zdržné. Uplynula-li nakládací lhůta teprve po 14. hodině v den, který přímo předchází neděli, zákonný svátek nebo památný den, nevybírá železnice za neděli, zákonný svátek nebo památný den zdržné; následuje-li tu však neděle a zákonný svátek nebo památný den, nebo zákonný svátek a památný den, anebo několik zákonných svátků nebo památných dnů přímo po sobě, vybírá železnice zdržné za jeden z těchto dnů. Je-li nakládací lhůta překročena o více než 24 hodin, může železnice zboží na útraty a nebezpečí odesilatelovo vyložiti a vzíti na sklad nebo odevzdati na sklad špeditérovi nebo do veřejného skladiště, při čemž odpovídá za pečlivost řádného obchodníka; učiní-li tak, podá odesilateli o tom na jeho útraty zprávu.

§ 7.

Železnice vybírá skladištné, stojné nebo zdržné též tehdy, jestliže odesilatel ve lhůtách uvedených v §§ 5 nebo 6 neodevzdal železnici nákladní list nebo nevrátil opravený nákladní list, který mu železnice vrátila pro nesprávnost, nepřesnost nebo neúplnost, že učinil zápisy na jiném místě než pro ně určeném anebo že nepřipojil k nákladnímu listu předepsané listiny průvodní (srovnej však čl. 57, § 1). Tytéž poplatky vybírá železnice i tehdy, jestliže odesilatel v těchto lhůtách buď nezaplatil pohledávky železnice, pokud mají býti placeny napřed, anebo nedal na ně přibližnou jistotu.

§ 8.

Neustanovuje-li tarif jinak, není dovoleno v neděli, o zákonných svátcích nebo o památných dnech podávati nákladní zboží. Rychlé zboží může býti podáváno, nepřekáží-li nic řízení celnímu, bernímu, finančnímu, policejnímu nebo řízení jiných úřadů správních.

§ 9.

Podávanie a nakladanie tovaru je odosielateľ povinný vykonať v čase určenom tarifou alebo výveskom na stanici; okrem tohto času len so súhlasom stanice, ktorá je oprávnená vyberať za to poplatok určený tarifou alebo výveskom na stanici.

§ 9a.

Podej a nakládání vozových zásilek je odesilatel povinen provésti v době od 7 do 19 hodin, pokud stanice vývěskem nebo případ od případu nestanovila jinak.

§ 10.

Lehota oslobodená od skladištného alebo lehota oslobodená od stojného (§ 5) a nakladacia lehota (§ 6) spočíva za čas plnenia predpisov colných, daňových, finančných, policajných alebo predpisov iných správnych úradov, pokiaľ plnenie nebolo zdržované odosielateľom, lehota oslobodená od skladištného alebo lehota oslobodená od stojného aj v nedeľu, v zákonných sviatkoch alebo pamätných dňoch. Železnica môže so schválením dozorného úradu vyhlásiť, že v nedeľu, v zákonných sviatkoch alebo pamätných dňoch spočíva i nakladacia lehota; také spočívanie lehoty sa nevzťahuje však na zásielky, pre ktoré bol vozeň objednaný výslovne na nedeľu, zákonný sviatok alebo pamätný deň.

§ 11.

Železnice může v místě odesílací stanice nebo z okolních míst sama nebo povozníky přivážeti zboží na stanici za poplatek, který vyhlásí vývěskem ve stanici. Osoby, kterých při tom užije, se pokládají za zaměstnance železnice podle čl. 101, která odpovídá jako povozník. Tyto osoby jsou povinny předložiti na požádání poplatkový tarif. Odesilatelé mají na vůli buď užíti tohoto opatření, nebo si zboží přivážeti nebo dáti je přivážeti.

§ 12.

Pro podej zásilek může železnice zříditi pobočné výpravny.

§ 13.

Je-li pravidelnost provozu ohrožena mimořádnými poměry, může železnice podle potřeby zkrátiti lhůtu prostou skladištného, stojného nebo nakládací lhůtu, ne však na dobu kratší než 8 denních hodin, jakož i zvětšiti skladištné, stojné, zdržné nebo poplatek za odvolání objednaného vozu. Výjimečně může železnice zkrátiti nakládací lhůtu až na 6 denních hodin, nakládá-li odesilatel do vozu, z kterého vyložil zboží pro něho došlé. Železnice může též odvolati úlevy ve výpočtu zdržného uvedené v § 6. Všechna tato opatření, k nimž je zapotřebí schválení dozorčím úřadem, musí býti vyhlášena a nenabývají účinnosti před vyhlášením; ve vyhlášce musí býti uvedeno, že bylo schválení uděleno.

Čl. 61.

Zatímní úschova.

Zboží, jehož přeprava nemůže býti hned započata, je železnice na odesilatelovu žádost povinna, pokud stačí místo, vzíti zatím v úschovu a vydati o tom potvrzení. Odesilatel je povinen odevzdati se zbožím nákladní list a žádati v něm o zatímní úschovu a naložení zboží železnicí. Takové zboží přijme železnice k přepravě teprve tehdy, až bude jeho přeprava možná, a sama je nakládá. Železnice odpovídá až do sjednání přepravní smlouvy (čl. 53) jako schovatel. Zatímní úschova zboží, které - podle úsudku odesílací stanice - rychle se kazí, a předmětů uvedených v čl. 46 může býti odepřena.

Čl. 62.

Předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních.

§ 1.

Mají-li býti splněny předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních v odesílací stanici, jest odesilatel povinen, pokud není stanoveno jinak, splniti je před přijetím zásilky k přepravě, ledaže je na odesilatelův návrh splní železnice.

§ 2.

Pokud je zásilka na cestě, splňuje předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních železnice; může též svěřiti tento úkol špeditérovi na svou odpovědnost a na útraty oprávněného. V obou případech má povinnosti špeditéra.

§ 3.

Předepsal-li odesilatel v nákladním listu, že se zúčastní sám nebo zmocněncem řízení podle předpisů v § 2, přísluší jemu nebo jeho zmocněnci, aby podal nutná vysvětlení; nemá však práva vzíti zásilku v držení nebo sám provésti předepsané úkony. Železnice podá zprávu o příchodu zásilky do stanice, kde se úkony ty budou prováděti, odesilateli nebo jeho zmocněnci; výdaje váznou na zásilce. Nedostaví-li se pozvaný ve lhůtě stanovené tarifem, budou úkony provedeny bez jeho účasti.

§ 4.

Zapsal-li odesilatel do nákladního listu pro plnění předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních stanici, v které podle platných ustanovení plnění těchto předpisů není dovoleno, nebo předepsal-li pro plnění těchto předpisů řízení, které nelze provésti, učiní stanice, co uzná v zájmu oprávněného za nejvýhodnější, a podá o tom odesilateli zprávu. Za zadržení z toho vzniklé může železnice počítati skladištné, stojné nebo zdržné.

§ 5.

Odesilatelův zápis v nákladním listu o vyplacení cla jest odesilatelovým návrhem na plnění předpisů celních železnicí. Tu může železnice podle § 2 provésti příslušné řízení buď na cestě nebo ve stanici určení.

§ 6.

S výhradou výjimky stanovené v § 5 přísluší příjemci právo plniti celní předpisy ve stanici určení, je-li v ní celní úřad a je-li v nákladním listu navrženo vyclení ve stanici určení nebo dojde-li bez takového návrhu zásilka do stanice určení nevyclená. Užije-li příjemce toho práva, musí dříve přijmouti nákladní list. Nepřijal-li příjemce nákladní list nebo nesplnil-li celní předpisy ve lhůtě stanovené tarifem, může železnice jednati podle § 2. Pro plnění předpisů berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních platí zvláštní předpisy.

§ 7.

Za plnění předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních podle ustanovení tohoto článku v železničních prostorách, místnostech nebo na drážních zařízeních je železnice oprávněna vybírati poplatky bez zřetele na to, plní-li předpisy ty sama nebo plní-li je odesilatel nebo příjemce.

Čl. 63.

Dodání. Zástavní právo železnice.

§ 1.

Železnice je povinna ve stanici určení označené odesilatelem odevzdati příjemci nákladní list a vydati mu zásilku na potvrzení a po zaplacení pohledávek vyplývajících z nákladního listu.

§ 2.

Přijetím nákladního listu se zavazuje příjemce zaplatiti železnici pohledávky vyplývající z přepravní smlouvy (viz i čl. 69, § 2).

§ 3.

Po příchodu zásilky do stanice určení má příjemce právo žádati na železnici, aby mu odevzdala nákladní list a vydala zásilku (srovnej § 1). I když zásilka nepřišla ve lhůtě stanovené v čl. 92, § 2, je příjemce oprávněn uplatniti nároky z přepravní smlouvy proti železnici, splnil-li dříve závazky, které mu tato smlouva ukládá. Příjemce může uplatniti své nároky podle tohoto § jen tehdy, nedošel-li stanici určení od odesilatele opačný příkaz podle čl. 71, § 10 nebo odesilatelův návrh podle čl. 74 ještě přípustný.

§ 4.

Železnice určení je povinna vybrati všechny pohledávky vyplývající z přepravní smlouvy, jako přepravné, přirážku k dovoznému, dobírku, zálohu, clo a jiné výdaje, a to jak na svůj účet, tak i na účet předchozích železnic a jiných zájemníků.

§ 5.

Pro veškeré pohledávky uvedené v § 4 má železnice na zásilce zástavní právo, pokud je zásilka v držení železnice nebo třetí osoby, která ji drží za ni.

§ 6.

Zdali má zboží vykládati železnice či příjemce, určuje tarif, pokud nemá tento řád o tom ustanovení, nebo nesjednala-li železnice s příjemcem jinak.

§ 7.

O příchodu zásilky do stanice určení podá železnice příjemci zprávu (čl. 66). Zboží však, které má železnice vykládati, může příjemci na jeho útraty dovézti do domu (čl. 65); tu zprávu o příchodu zásilky nedává.

§ 8.

Pro dodání zásilek může železnice zříditi pobočné výpravny.

§ 9.

Železnice může v tarifu stanoviti, že bude sama nebo podnikateli za poplatek vyhlášený tarifem nebo vývěskem ve stanici překládati zboží, které má ve stanici určení přejíti s dráhy přímo na dopravní prostředek jiného druhu. Osoby, kterých při tom užije, pokládají se za zaměstnance železnice podle čl. 101.

§ 10.

Stanice vydá zásilku tomu, kdo se prokáže vyplaceným nákladním listem (srovnej však § 3). Při dodání nesmí železnice žádati mimo potvrzení o odběru (§ 1) jiných prohlášení, zejména ne o bezvadném nebo včasném dodání. Chybějí-li při dodání zásilky z několika kusů označených v nákladním listu některé, může příjemce v potvrzení o odběru poznamenati, které kusy mu nebyly dodány.

§ 11.

Tarif ustanovuje, zdali je dovoleno zapsati do nákladního listu několik zásilek do téže stanice nebo do různých stanic a za jakých podmínek.

Čl. 64.

Zjištění váhy nebo počtu kusů ve stanici určení.

§ 1.

Navrhl-li odesilatel v nákladním listu nebo žádá-li příjemce při dodání, aby na nádraží ve stanici určení byla zjištěna váha nebo počet kusů zásilky, je železnice povinna provésti odesilatelem navržené nebo příjemcem žádané zjištění váhy nebo počtu kusů, leda by zjištění váhy nebo počtu kusů nedovolovaly povaha zboží nebo provozní poměry, nebo by zjištění váhy nebylo možné proto, že váhy ve stanici určení nedostačují. Na příjemcovu žádost provede železnice zjištění váhy nebo počtu kusů v jeho přítomnosti; čl. 50, § 7, poslední věta platí obdobně.

§ 2.

Železnice vybere za zjištění váhy nebo počtu kusů poplatek ustanovený tarifem.

§ 3.

O zjištění váhy zásilky platí ustanovení čl. 50, §§ 5 a 9.

§ 4.

Odesilatel má též právo v nákladním listu navrhnouti nebo příjemce při dodání žádati, aby byla zjištěna váha prázdného vozu. Železnice vyhoví tomu návrhu nebo té žádosti, jestliže jí to dovolují provozní poměry. Tarif určuje, zda železnice za to počítá poplatek a jaký.

§ 5.

Odepřela-li železnice zjistiti váhu zásilky, může si dáti příjemce po odběru zjistiti váhu zásilky na vhodné váze, která je buď v obvodu nádraží nebo poblíže něho. Toto zjištění váhy se pokládá za zjištění váhy podle § 1, bylo-li zboží vykládáno, naloženo na povoz, dováženo k váze a váženo v přítomnosti zmocněnce železnice. Výdaje vzešlé vážením a ustanovením zmocněnce zaplatí příjemce.

Čl. 65.

Dovoz do domu.

§ 1.

Dováží-li železnice zboží do domu v místě stanice určení nebo do okolních míst sama nebo povozníky (čl. 63, § 7), vyhlásí to, jakož i poplatky, za které dováží, vývěskem ve stanici. Osoby, kterých při tom užije, pokládají se za zaměstnance železnice podle čl. 101. Tyto osoby jsou povinny na požádání předložiti poplatkový tarif. Stanice, kde železnice obstarává dovoz, určuje tarif.

§ 2.

I na stanici, kde železnice obstarává dovoz, je příjemce oprávněn zásilku si odvézti nebo dáti ji odvézti, oznámí-li to písemně výpravně zboží dříve, než zásilka došla. Železnice však může v provozním zájmu po schválení dozorčím úřadem obmeziti nebo zrušiti toto právo dočasně nebo - vyžadují-li to místní poměry - i trvale. Tato opatření musí býti vyhlášena a nenabývají účinnosti před vyhlášením; ve vyhlášce musí býti uvedeno, že bylo schválení uděleno.

§ 3.

Musí-li býti zásilka dovezena do celních nebo berních místností mimo nádraží, doveze ji tam železnice nebo dá dovézti za náhradu výdajů na svou odpovědnost, a to i tehdy, když si příjemce vyhradil, že si zásilku odveze nebo dá odvézti.

Čl. 66.

Zpráva o příchodu zásilky.

§ 1.

Podává-li železnice příjemci zprávu o příchodu zásilky (čl. 63, § 7), učiní tak podle vlastní volby poštou, telegraficky, telefonicky nebo poslem; podává-li zprávu poštou nebo poslem, oznámí zároveň lhůtu, v které třeba zásilku odebrati. K písemnému návrhu příjemcovu může výpravna zboží ujednati s ním zvláštní způsob podávání zpráv.

§ 2.

O příchodu zásilky podá stanice určení zprávu hned po jejím příchodu, nejpozději však u rychlého zboží ve dvou hodinách po příchodu, u nákladního zboží, jakmile bylo přichystáno k odběru. Došla-li však zásilka všedního dne po uplynutí 16. hodiny nebo v neděli, o zákonném svátku nebo památném dnu, lze žádati podání zprávy, nebylo-li jinak ujednáno, teprve začátkem služebních hodin nejblíže příštího dne všedního.

§ 3.

Zpráva se pokládá za uskutečněnou:

a) stala-li se poštou, za 4 hodiny, stala-li se telegraficky, za hodinu po podání zprávy;

b) stala-li se telefonicky, okamžikem dodání zprávy;

c) stala-li se poslem, okamžikem dodání zprávy neb okamžikem, kdy byl učiněn řádný pokus o dodání zprávy;

d) stala-li se na návrh příjemcův jiným způsobem podle § 1, okamžikem, který ustanovuje tarif.

§ 4.

Za dodání zprávy nebo za řádný pokus o ně může železnice žádati náhradu výdajů nebo poplatek. Sepisuje-li zprávu železnice, učiní tak zdarma.

§ 5.

Zpráva se nepodává:

a) navrhl-li odesilatel v nákladním listu, aby byla zásilka ponechána na dráze na přihlášku;

b) zřekl-li se příjemce zprávy písemně;

c) dováží-li železnice zboží do domu nebo

d) není-li zpráva možná.

§ 6.

Byla-li vozová zásilka pro nezpůsobilost vozu k jízdě cestou přeložena, musí to stanice určení oznámiti příjemci ve zprávě.

Čl. 67.

Lhůty pro odběr zásilek.

§ 1.

Zboží, které má vykládati železnice, jakož i železniční vozidlo přepravované na vlastních kolech má příjemce odebrati ve stanici určení na místech ustanovených železnicí buď trvale nebo případ od případu v odběrní lhůtě, která trvá alespoň 24 hodin (lhůta prostá skladištného nebo lhůta prostá stojného), pokud pro některé zboží nebo pro některá železniční vozidla tento řád anebo tarif neustanovuje jinak (viz i § 9).

§ 2.

Zboží, které má vykládati příjemce, má příjemce odebrati a vykládati na místech ustanovených železnicí buď trvale nebo případ od případu v odběrní lhůtě, která trvá alespoň 24 hodin (vykládací lhůta), pokud pro některé zásilky tento řád anebo tarif neustanovuje jinak. (Viz i § 9.)

§ 3.

Odběrní lhůta (§§ 1 a 2) se počíná okamžikem, kdy se pokládá zpráva o příchodu zásilky za uskutečněnou (čl. 66, § 3). Nebyla-li však zásilka včas přichystána k odběru nebo navrhl-li odesilatel v nákladním listu, aby byla zásilka ponechána na dráze na přihlášku, nebo zřekl-li se příjemce zprávy písemně nebo není-li zpráva možná, počíná se odběrní lhůta přichystáním zásilky k odběru.

§ 4.

Neustanovuje-li tento řád anebo tarif jinak, není dovoleno v neděli, o zákonných svátcích neb o památných dnech odebírati nákladní zboží. Rychlé zboží může býti odebráno, nepřekáží-li nic řízení celnímu, bernímu, finančnímu, policejnímu nebo řízení jiných úřadů správních.

§ 5.

Odber a odvezenie zásielok, v prípade § 2 aj vykladanie zásielok, je príjemca povinný vykonať v čase určenom tarifou alebo výveskom na stanici; okrem toho času len so súhlasom stanice, ktorá je oprávnená vyberať za to poplatok určený tarifou alebo výveskom na stanici.

§ 5a.

Odběr a vykládku vozových zásilek je příjemce povinen provésti v době od 7 do 19 hodin, pokud stanice vývěskem nebo případ od případu nestanovila jinak.

§ 6.

Lehota oslobodená od skladištného alebo lehota oslobodená od stojného (§ 1) a vykladacia lehota (§ 2) spočíva za čas plnenia predpisov colných, daňových, finančných, policajných alebo predpisov iných úradov správnych, pokiaľ plnenie nebolo zdržované odosielateľom alebo príjemcom, lehota oslobodená od skladištného alebo lehota oslobodená od stojného aj v nedeľu, v zákonných sviatkoch alebo pamätných dňoch. Železnica môže so schválením dozorného úradu vyhlásiť, že v nedeľu, v zákonných sviatkoch alebo pamätných dňoch spočíva i vykladacia lehota.

§ 7.

Nebyla-li zásilka v odběrní lhůtě (§§ 1, 2 a 6) odebrána, v případě § 2 i vyložena, vybírá železnice po uplynutí této lhůty skladištné, stojné nebo zdržné. Uplynula-li vykládací lhůta teprve po 14. hodině v den, který přímo předchází neděli, zákonný svátek nebo památný den, nevybírá železnice za neděli, zákonný svátek nebo památný den zdržné; následuje-li tu však neděle a zákonný svátek nebo památný den, anebo zákonný svátek a památný den, anebo několik zákonných svátků nebo památných dnů přímo po sobě, vybírá železnice zdržné za jeden z těchto dnů. Je-li vykládací lhůta překročena o více než 24 hodin, může železnice zásilku na útraty a nebezpečí oprávněného vyložiti; učiní-li tak, podá oprávněnému o tom na jeho útraty zprávu.

§ 8.

Hlásí-li se příjemce, kterému byla o příchodu zásilky podána zpráva, k odběru a nelze-li mu přichystati zásilku nejpozději za hodinu, kdy se dostavil, nahradí železnice příjemci na žádost útraty vzešlé tím, že se marně pokusil zásilku odebrati. Na požádání příjemce potvrdí železnice v nákladním listu, že se marně pokusil o odběr.

§ 9.

Je-li pravidelnost provozu ohrožena mimořádnými poměry, může železnice podle potřeby zkrátiti lhůtu prostou skladištného, stojného nebo vykládací lhůtu, ne však na dobu kratší než 8 denních hodin, jakož i zvětšiti skladištné, stojné nebo zdržné. Výjimečně může železnice zkrátiti vykládací lhůtu až na 6 denních hodin, vykládá-li příjemce z vozu, do kterého potom nakládá. Železnice může též odvolati úlevy ve výpočtu zdržného uvedené v § 7. Všechna tato opatření, k nimž je zapotřebí schválení dozorčím úřadem, musí býti vyhlášena a nenabývají účinnosti před vyhlášením; ve vyhlášce musí býti uvedeno, že bylo schválení uděleno.

Čl. 68.

Placení pohledávek železnice.

§ 1.

Odesilatel má na vůli, zdali chce zaplatiti pohledávky železnice (dovozné, vedlejší poplatky a ostatní za přepravy vzniklé výdaje) při podeji nebo zdali chce tyto poukázati k zaplacení příjemci. Pohledávky železnice, jichž placení odesilatel podle nákladního listu nepřevzal (viz § 2), zaplatí železnici příjemce. Tarif může ustanoviti, že odesilatel má právo při podeji zboží zaplatiti též výdaje vzniklé mimo přepravní smlouvu.

§ 2.

Odesilatel musí v nákladním listě ve sloupci »Platební záznam« zapsati dovozné, vedlejší poplatky nebo výdaje, které má platiti, takto:

a) má-li platiti dovozné se všemi vedlejšími poplatky, které vzejdou v odesílací stanici až do přijetí zásilky k přepravě, počítajíc v to i poplatek za opověď zájmu na dodání a provisi z dobírky nebo zálohy, označí to na př. „vyplaceno";

b) má-li platiti i jiné pohledávky, než v odst. a) uvedené, označí to na př. „vyplaceno i se......." [přesné označení těch pohledávek, které má platiti přes rozsah platebního záznamu podle odst. a)];

c) má-li platiti dovozné a všechny vedlejší poplatky a výdaje, označí to na př. „vyplaceno se všemi vedlejšími poplatky a výdaji";

d) má-li platiti jen dovozné, označí to na př. „vyplaceno jen dovozné";

e) má-li platiti všechny nebo jen některé vedlejší poplatky nebo výdaje nebo obojí, označí to na př. „vyplaceny všechny vedlejší poplatky" nebo „vyplaceny všechny výdaje" nebo „vyplaceno jen......." (přesné označení toho vedlejšího poplatku nebo toho výdaje, které má platiti, na př. „vyplaceno jen vážné"). Zápis o vyplacení cla značí, že odesilatel zaplatí nejen všechny částky, které požadují celní úřady od železnice, nýbrž i vedlejší poplatky a výdaje, které vybírá železnice na plnění celních předpisů;

f) má-li platiti pohledávky železnice podle odst. a), b), c), d) nebo e) jen k hranici nebo jen do pohraniční stanice nebo jen do některé stanice na cestě, označí to příslušným záznamem podle odst. a) až e) doplněným na př. slovy „jen do pohraniční stanice x";

g) má-li platiti jen určitou částku, označí to na př. „vyplaceno (částka slovy)......".

§ 3.

Je dovoleno zapsati do nákladního listu několik platebních záznamů uvedených v § 2 odst. a) až f), které se vzájemně doplňují.

§ 4.

U zboží, které - podle úsudku odesílací stanice - rychle se kazí nebo svou nepatrnou hodnotou nebo svou povahou nehradí bezpečně přepravné, jakož i u zboží, které má býti přepravováno za zlevněné dovozné, je železnice oprávněna stanoviti tarifem, zda-li má býti zaplaceno odesilatelem přepravné podle § 2a), anebo má-li býti placeno příjemcem.

§ 5.

Nelze-li při podeji přesně určiti dovozné nebo jeho část anebo vedlejší poplatky anebo výdaje, které má odesilatel platiti, může odesílací stanice žádati, aby odesilatel dal přibližnou jistotu za ty částky, které nelze přesně vypočísti; o tom vydá mu stvrzenku. Tyto částky budou zapsány do výplatního účtu, podle kterého je železnice povinna nejpozději do 14 dnů po odevzdání nákladního listu příjemci provésti s odesilatelem zúčtování. Při zúčtování vydá odesílací stanice odesilateli výplatní účet, vrátí-li stvrzenku o jistotě. Danou jistotu železnice nezúročí.

§ 6.

Odesílací stanice musí - vyjma případ uvedený v § 5 - odděleně zapsati a přesně označiti jak v nákladním listu tak v druhopisu nákladního listu dovozné, vedlejší poplatky a výdaje, které zaplatí odesilatel. (Srovnej i čl. 54, § 8.)

Čl. 69.

Nároky z nesprávného užití tarifu nebo z nesprávného výpočtu přepravného.

§ 1.

Bylo-li užito tarifu nesprávně nebo bylo-li užito nesprávného tarifu (čítajíc v to i opominutí čl. 54, § 6) anebo stala-li se chyba při výpočtu přepravného, přirážek k dovoznému nebo výdajů, musí býti doplaceno, oč bylo vybráno méně, a vráceno, oč bylo přeplaceno. Přeplatky zjištěné železnicí, přesahují-li 5 Kčs u nákladního listu, musí železnice z vlastního podnětu co nejdříve oprávněnému oznámiti a co nejdříve vrátiti.

§ 2.

Částky, o které bylo vybráno méně, doplatí železnici odesilatel, nebyl-li nákladní list odevzdán příjemci. Přijal-li příjemce nákladní list, doplatí odesilatel jen podle svého platebního záznamu v nákladnímu listu (čl. 68); jinak doplatí příjemce (čl. 63, § 2). Srovnej však čl. 51, § 5.

§ 3.

Přijmouti přeplatek jest oprávněn odesilatel anebo příjemce podle toho, kdo přeplatil.

§ 4.

Částky dlužné podle tohoto článku, přesahují-li 150 Kčs u nákladního listu, zúročí se 5 %. Tyto úroky se započítají ode dne výzvy ku placení nebo ode dne reklamace (čl. 102), anebo nebylo-li výzvy ku placení nebo reklamace, ode dne podání žaloby.

Čl. 70.

Dobírky a zálohy.

§ 1.

Odesilatel může, pokud tento řád neustanovuje jinak, uložiti na zásilku dobírku až do její hodnoty [čl. 48, § 3 h)]. Na zásilku, obsahující popel z mrtvol, není dovoleno uložiti dobírku.

§ 2.

Železnice není povinna vyplatiti dobírku odesilateli dříve, než byla jí zaplacena příjemcem. Zaplacená dobírka musí býti odesilateli přichystána co nejdříve; nebude-li přichystána do 21 dnů od zaplacení, platí železnice od té doby 5 % úroky.

§ 3.

Byla-li zásilka vydána příjemci, aniž dobírku zaplatil, je železnice povinna nahraditi odesilateli škodu z toho vzniklou až do částky, na kterou zněla dobírka; má však právo postihu proti příjemci.

§ 4.

Železnice může poskytnouti zálohu [čl. 48, § 3 h)], jsou-li podle úsudku odesílací stanice - jak záloha tak i nezaplacené přepravné bezpečně hrazeny hodnotou zásilky.

§ 5.

Z dobírek a ze záloh vybírá železnice poplatek (provisi) podle podrobnějších ustanovení tarifu.

ČÁST IV.

Změna přepravní smlouvy.

Čl. 71.

Právo pozměniti přepravní smlouvu.

§ 1.

Pouze odesilatel má právo pozměniti přepravní smlouvu tím, že přikáže, aby

a) zásilka byla vrácena v odesílací stanici;

b) zásilka byla zadržena na cestě;

c) dodání zásilky bylo oddáleno;

d) zásilka byla dodána ve stanici určení jinému příjemci nebo dodána v jiné stanici příjemci zapsanému v nákladním listu nebo jinému příjemci;

e) zásilka byla vrácena do odesílací stanice;

f) na zásilku byla uložena dobírka;

g) dobírka byla zvětšena, zmenšena nebo zrušena;

h) zásilka, u které odesilatel nepřevzal podle nákladního listu placení pohledávek železnice, byla dodána vyplaceně podle čl. 68.

§ 2.

Dává-li odesilatel příkaz podle § 1 d) nebo e), může zároveň přikázati, pokud tarif neustanovuje jinak, aby zásilka, přepravovaná jako nákladní zboží, byla přepravena dále nebo vrácena do odesílací stanice jako rychlé zboží, nebo opačně. Odesilatel může též zároveň předepsati tarify, kterých má býti užito, nebo, pokud tarif neustanovuje jinak, přepravní cestu, po které má býti zásilka přepravena (srovnej i čl. 54, § 4). Tarif může dovoliti i jiný způsob výpravní.

§ 3.

Jinaké příkazy než v §§ 1 a 2 mohou býti dovoleny tarifem.

§ 4.

Příkaz nesmí míti nikdy v zápětí rozdělení zásilky.

§ 5.

Příkaz musí odesilatel uděliti písemným, jím podepsaným prohlášením podle vzorce přílohy C. Tarif může stanoviti jiný vzorec prohlášení. Příkaz musí býti opakován na druhopisu nákladního listu, který odesilatel zároveň předloží železnici a který mu železnice vrátí. Provedla-li železnice příkaz, aniž si vyžádala předložení druhopisu nákladního listu, odpovídá za škodu vzešlou z toho příjemci, odevzdal-li mu odesilatel druhopis nákladního listu.

§ 6.

Železnice provede odesilatelův příkaz pouze tehdy, je-li dán prostřednictvím odesílací stanice, pokud tento řád (viz § 7) nebo tarif neustanovuje jinak.

§ 7.

Příkazu podanému přímo ve stanici určení, aby bylo oddáleno dodání zásilky, může býti vyhověno za podmínek ustanovených tarifem.

§ 8.

Dá-li odesilatel příkaz, aby byla zásilka na cestě zadržena nebo její dodání ve stanici určení oddáleno, je železnice oprávněna za zadržení přesahující 6 hodin vybrati skladištné, stojné nebo zdržné. Přesahuje-li zadržení 24 hodin, může železnice se zásilkou jednati obdobně podle čl. 74, §§ 6, 7, 8 a 11.

§ 9.

Odesílací stanice odešle na potvrzení, nebylo-li jinak ujednáno, odesilatelův příkaz na jeho útraty co nejdříve stanici určení nebo stanici, kde má býti zásilka zadržena. Žádá-li toho odesilatel, bude odesilatelův příkaz odeslán za podmínek ustanovených tarifem telegramem nebo telefonem; stanice určení nebo stanice, kde byla zásilka zadržena, nesmí však příjemci ani odevzdati nákladní list ani vydati zásilku ani zásilku poslati dále nebo zpět, dokud neobdrží písemné prohlášení (§ 5). Tarif může ustanoviti výjimky.

§ 10.

Právo odesilatelovo měniti přepravní smlouvu zaniká, i má-li druhopis nákladního listu, jakmile je odevzdán nákladní list příjemci nebo jakmile příjemce uplatní své nároky z přepravní smlouvy podle čl. 63, § 3. Od toho okamžiku smí železnice dbáti jen návrhů příjemcových.

Čl. 72.

Provedení změny přepravní smlouvy.

§ 1.

Železnice nesmí příkaz odmítnouti neb s jeho provedením sečkati, leč by

a) provedení nebylo možné v okamžiku, kdy dojde do stanice provádějící příkaz;

b) provedením byla rušena pravidelná služba provozní;

c) provedení bránily předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních;

d) hodnota zásilky při změně stanice určení nehradila pravděpodobně pohledávky železnice, které by vázly na zásilce po příchodu do nové stanice určení, leda že by byly hned zaplaceny nebo zajištěny.

§ 2.

Železnice podá odesilateli neprodleně zprávu o překážkách, které brání provedení jeho příkazu. Nemohla-li železnice tyto překážky předvídati, nese odesilatel všechny následky toho, že železnice počala prováděti jeho příkaz.

§ 3.

Přikázal-li odesilatel, aby byla zásilka dodána v některé stanici na cestě, počítá železnice dovozné až do této stanice podle tarifů platných mezi odesílací stanicí a jmenovanou stanicí na cestě.

§ 4.

Přikázal-li odesilatel, aby byla zásilka dodána v některé stanici na cestě, avšak zásilka již touto stanicí prošla, počítá železnice dovozné:

a) do stanice, kde byla zásilka zadržena, podle tarifů platných mezi touto stanicí a stanicí odesílací,

b) ze stanice, kde byla zásilka zadržena, zpět do jmenované stanice na cestě podle tarifů platných na této cestě.

§ 5.

Přikázal-li odesilatel, aby byla zásilka vrácena do odesílací stanice, počítá železnice dovozné:

a) do stanice, kde byla zásilka zadržena, podle tarifů platných mezi touto stanicí a stanicí odesílací,

b) ze stanice, kde byla zásilka zadržena, do odesílací stanice podle tarifů platných na této cestě.

§ 6.

Přikázal-li odesilatel další přepravu do jiné stanice, počítá železnice dovozné:

a) do stanice, kde byla zásilka zadržena, podle tarifů platných mezi touto stanicí a stanicí odesílací,

b) ze stanice, kde byla zásilka zadržena, do nové stanice určení podle tarifů platných mezi těmito stanicemi.

§ 7.

V případech §§ 4, 5 a 6 může tarif ustanoviti podmínky pro výpočet levnějšího dovozného.

§ 8.

Vedle zaplacení dovozného, vedlejších poplatků za úkony již provedené a výdajů, může železnice žádati, pokud nemá viny, za provádění příkazu - třebas i za pokus o jeho provedení - poplatek.

Čl. 73.

Přepravní překážky.

§ 1.

Nelze-li přepravu pro překážku započíti nebo byla-li přerušena přeprava a určila-li železnice pomocnou cestu, přepraví zásilku do stanice určení po této cestě nevybírajíc za to větší přepravné; dodací lhůty se však počítají po pomocné cestě.

§ 2.

Neurčila-li železnice pomocné cesty, vyzve odesilatele podle své volby buď přímo nebo prostřednictvím odesílací stanice, aby navrhl, jak jednati se zásilkou. Pro odesilatelův návrh platí čl. 71, pokud není jinak ustanoveno tímto řádem anebo tarifem. Železnice není povinna vyzvati odesilatele, aby navrhl, jak jednati se zásilkou, jde-li pouze o přechodnou překážku, vzniklou z příčin uvedených v čl. 60, § 3.

§ 3.

Odesilatel může v nákladním listu dáti návrh pro případ, že vznikne přepravní překážka. Nemůže-li býti - podle úsudku železnice - tento návrh proveden, vyzve odesilatele, aby učinil nový návrh.

§ 4.

Nepředloží-li odesilatel při podávání návrhu druhopis nákladního listu, nesmí měniti návrhem ani osobu příjemcovu ani stanici určení, ledaže by tarif ustanovoval jinak.

§ 5.

Pomine-li přepravní překážka dříve, než dojde odesilatelův návrh, odešle železnice zásilku do stanice určení, aniž vyčká návrhu, a podá o tom odesilateli co nejrychleji zprávu.

§ 6.

O provádění odesilatelových návrhů podle tohoto článku platí obdobně ustanovení čl. 72, pokud není jinak ustanoveno tímto řádem anebo tarifem. Výdaje za podání zprávy podle §§ 2, 3 a 5 váznou na zásilce.

§ 7.

Neučiní-li odesilatel, kterému byla podána zpráva o přepravní překážce, proveditelný návrh ve lhůtě stanovené tarifem, jedná železnice se zásilkou podle čl. 74, §§ 6, 7, 8 a 11.

§ 8.

Zjistí-li železnice, že přijala ku přepravě předměty vyloučené z přepravy podle čl. 45, § 1 A nebo B, a není-li zákonnými nebo správními předpisy nebo tarifem stanoveno jinak, jedná s nimi, a to i tehdy, jsou-li označeny správně, obdobně podle ustanovení čl. 74, §§ 6, 7, 8 a 11. O přirážce k dovoznému srovnej čl. 51, §§ 1 a 2 a) 1.

Čl. 74.

Překážky při dodání. Průtah v odběru.

§ 1.

Nelze-li vypátrati příjemce neb odmítne-li příjemce přijmouti nákladní list nebo nákladní list ve lhůtě stanovené tarifem nežádá, nebo nastane-li jiná překážka při dodání, podá hned stanice určení prostřednictvím odesílací stanice odesilateli na potvrzení zprávu o příčině překážky a vyžádá si jeho návrhu; tarif může stanoviti výjimky. Pro odesilatelův návrh platí čl. 71, pokud není jinak ustanoveno tímto řádem nebo tarifem.

§ 2.

Odmítl-li příjemce přijmouti nákladní list, má odesilatel právo dáti návrh i tehdy, nemůže-li předložiti druhopis nákladního listu.

§ 3.

Odesilatel může v nákladním listu navrhnouti, aby mu byla podána zpráva prostřednictvím odesílací stanice telegraficky nebo přímo telegraficky nebo přímo poštou, a to buď dopisem na potvrzení, nebo za podmínek ustanovených tarifem obyčejným dopisem. Též může v nákladním listu navrhnouti, aby stanice určení podala zprávu o překážce při dodání místo jemu třetí osobě v nákladním listu označené a vyžádala si jejího návrhu. Tarif stanoví podmínky, kdy jest odesilatel anebo třetí osoba oprávněna dávati návrhy přímo stanici určení.

§ 4.

Odesilatel může v nákladním listu navrhnouti, aby mu byla zásilka vrácena, nastane-li překážka při dodání. Jinak nesmí býti zásilka odesilateli vrácena bez jeho výslovného souhlasu. Tarif může stanoviti i jiné návrhy, které smí odesilatel zapsati do nákladního listu.

§ 5.

Jestliže příjemce, který odmítl přijmouti nákladní list, hlásí se dodatečně k odběru, odevzdá mu stanice určení nákladní list jen tehdy, nedostala-li zatím opačný příkaz od odesilatele (čl. 71, § 10) nebo opačný návrh od odesilatele nebo od třetí osoby odesilatelem podle § 3 označené. Zprávu o dodání, byla-li již odesilateli podána zpráva o překážce (§ 1), podá železnice odesilateli na potvrzení, pokud tarif neustanovuje jinak.

§ 6.

Není-li možné odesilatele nebo jím podle § 3 označenou třetí osobu zpraviti, nebo otálí-li odesilatel nebo třetí osoba učiniti návrh, anebo nelze-li návrh provésti, může železnice vzíti zásilku na sklad na útraty odesilatele (viz čl. 89, § 7). Též je železnice oprávněna odevzdati zásilku na sklad špeditérovi nebo do veřejného skladiště na útraty oprávněného a vybrati si částky váznoucí na zásilce vyjma dobírku, kterou zruší; tu odpovídá za pečlivost řádného obchodníka.

§ 7.

Železnice jest oprávněna zásilku, kterou nelze dodati, bez formalit co nejlépe prodati, a to:

a) se zbožím, které - podle úsudku stanice určení - buď rychle se kazí nebo jehož hodnota by nehradila přepravné, hned;

b) s ostatním zbožím též ihned, nemůže-li železnice zásilku podle místních poměrů vzíti nebo odevzdati na sklad a není-li možné odesilatele nebo třetí osobu (§ 3) o překážce zpraviti, nebo otálí-li odesilatel nebo třetí osoba uděliti návrh anebo nelze-li návrh provésti;

c) se zbožím, které vzala na sklad a které se rychle nekazí, za 30 dnů po dni, kterým uplynula lhůta prostá skladištného, stojného nebo vykládací lhůta, a třebas i dříve, jestliže by se jeho hodnota uložením nepoměrně zmenšila anebo jestliže by tarifní poplatky nebo výdaje spojené s uložením zboží nebyly úměrné hodnotě zboží.

Prodává-li železnice, může vybrati mimo výdaje zvláštní poplatek. Výtěžek z prodeje vyplatí odesilateli po srážce pohledávek uvedených v čl. 63, § 4. Neuhradí-li výtěžek z prodeje všechny pohledávky železnice, musí odesilatel doplatiti. Odesilatel je též povinen zaplatiti všechny pohledávky železnice, musilo-li býti zboží bez jejího zavinění zničeno.

§ 8.

Železnice podá hned odesilateli a příjemci zprávu, že vzala nebo odevzdala zboží na sklad (§ 6). O zamýšleném prodeji jim podá zprávu pouze tehdy, jde-li o § 7 c), o provedeném prodeji vždy. Tarif ustanovuje, podává-li železnice některou z těchto zpráv místo odesilateli třetí osobě uvedené v § 3. Opomine-li železnice podati některou z těchto zpráv, ačkoli to bylo možné, je povinna nahraditi škodu z toho vzniklou.

§ 9.

Přijal-li příjemce nákladní list, zásilku však neodebral, vyzve železnice příjemce, aby zásilku odebral. O vzetí nebo odevzdání na sklad, jakož i o prodeji zásilky a o podání zprávy příjemci platí předpisy §§ 6, 7 a 8. Výtěžek z prodeje vyplatí železnice příjemci po srážce pohledávek uvedených v čl. 63, § 4; pohledávky železnice, neuhrazené prodejem zásilky, musí doplatiti příjemce. Příjemce je též povinen zaplatiti všechny pohledávky železnice, musilo-li býti zboží bez jejího zavinění zničeno.

§ 10.

Jinak platí o provádění návrhů podle tohoto článku obdobně ustanovení čl. 72.

§ 11.

Za dodání zprávy podle tohoto článku nebo za řádný pokus o ně může železnice žádati poplatek, který vázne na zásilce, pokud nebyl zaplacen odesilatelem (srovnej i § 3) nebo příjemcem.

ČÁST V.

Přeprava mrtvol.

Čl. 75.

Podej.

§ 1.

Mrtvolu podanou na nákladní list pro rychlé zboží přepravuje železnice osobními vlaky, uspíší-li se tím přeprava a dovolují-li to provozní poměry.

§ 2.

Při podeji musí býti železnici odevzdán průvodní list pro mrtvolu (úmrlčí pas); železnice jej vydá při dodání příjemci.

§ 3.

Pokud není ustanoveno jinak, musí býti mrtvola neprodyšně uzavřena v rakvi, a to buď jednoduché nebo dvojité kovové nebo vnitřní kovové a vnější dřevěné nebo jiné. Tato jednoduchá neb dvojitá rakev musí býti vložena ještě do dřevěné bedny tak těsně, aby se v ní nemohla pohnouti. Bedny není třeba, zajistí-li odesilatel náležitě rakev s mrtvolou ve voze proti posunutí.

§ 4.

Nakládání mrtvoly musí býti provedeno odesilatelem ve lhůtě, jejíž počátek a délku s ním sjedná stanice při objednávce vozu. Neprovede-li odesilatel v této lhůtě nakládání a železnice je nezdržovala, počítá železnice po jejím uplynutí zdržné podle ustanovení tarifu.

§ 5.

Pokud tarif nestanoví jinak, je zakázáno k mrtvole do vozu přikládati jiné zboží.

§ 6.

Železnice jest oprávněna stanoviti tarifem, zda-li má býti odesilatelem zaplaceno přepravné podle čl. 68, § 2 a).

Čl. 76.

Přeprava.

§ 1.

Mrtvoly přepravuje železnice v krytých vozech. Mrtvoly podané v pohřebních vozech se všech stran uzavřených se přepravují na otevřených vozech.

§ 2.

Mrtvola musí býti doprovázena průvodcem (srovnej čl. 9, § 2), který jede týmž vlakem. Průvodce není třeba, odevzdá-li odesilatel odesílací stanici písemné nebo telegrafické prohlášení příjemcovo, že mrtvolu dá hned odvézti, jakmile bude o jejím příchodu zpraven. U mrtvoly adresované pohřebnímu ústavu nebo ústavu pro spalování mrtvol není třeba takového prohlášení.

§ 3.

Mrtvola má býti přepravována co nejrychleji a smí býti cestou překládána, jen jestliže je to nezbytně nutné. Stane-li se přeprava nedoprovázené mrtvoly zamýšlenými vlaky nemožnou, oznámí stanice, kde vznikla překážka, telegraficky příjemci, kterým vlakem bude přeprava provedena; za zprávu železnice nic nepožaduje.

Čl. 77.

Dodání.

§ 1.

O příchodu mrtvoly do stanice určení podá hned železnice zprávu příjemci na jeho útraty podle vlastní volby telegraficky, telefonicky nebo poslem. O příchodu mrtvoly, kterou doprovází průvodce, jestliže neustanovuje tarif jinak, železnice zprávu nedává; zpraviti příjemce je povinností průvodcovou.

§ 2.

Vykládati mrtvolu přísluší příjemci. Mrtvola má býti odebrána, vyložena a odvezena nejpozději v 5 denních hodinách (odběrní lhůta). Odběrní lhůta se počíná okamžikem přichystání mrtvoly k odběru nebo, byla-li podána železnicí příjemci o příchodu zpráva, okamžikem, kdy se pokládá zpráva za uskutečněnou (čl. 66, § 3). Odběrní lhůta se staví, neustanovuje-li tarif jinak, pouze po dobu plnění předpisů celních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních. Po uplynutí odběrní lhůty vybírá železnice zdržné nebo skladištné. Železnice může též po uplynutí odběrní lhůty mrtvolu na nebezpečí a útraty oprávněného vyložiti a odevzdati místnímu sboru národní bezpečnosti; o tom podá zprávu odesilateli i příjemci na jejich útraty.

Čl. 78.

Výjimečná a další ustanovení.

§ 1.

Mrtvoly podávané sbory národní bezpečnosti, trestnicemi, nemocnicemi a pod. vyšším učilištím veřejným anebo mrtvoly podávané těmito učilišti není třeba doprovázeti, ani není zapotřebí prohlášení podle čl. 76, § 2. Mohou býti podávány v bednách nepropustně uzavřených a přepravovány na otevřených vozech. Zboží pevné jakosti (dřevo, kov a pod.) nebo v pevném obalu (v bednách, sudech a pod.) je dovoleno přikládati. Je zakázáno přikládati potraviny a poživatiny, jakož i jejich suroviny, a předměty přílohy A. Po schválení dozorčím úřadem lze též upustiti od předložení umrlčího pasu.

§ 2.

Pokud není v této části ustanoveno jinak, platí pro přepravu mrtvol obdobně ustanovení části I až IV tohoto dílu, vyjma čl. 48, § 3 f), čl. 55, čl. 63, § 5, čl. 65, čl. 70 a čl. 74.

ČÁST VI.

Přeprava živých zvířat.

Čl. 79.

Dodací lhůty.

§ 1.

Pokud tarif neustanovuje kratší lhůty přepravní (viz i čl. 87, § 2) platí tyto:

a) pro rychlé zboží za každých započatých 300 tarifních kilometrů 24 hodin,

b) pro nákladní zboží při vzdálenostech až do 150 tarifních kilometrů 24 hodin, při větších vzdálenostech za každých dalších započatých 200 tarifních kilometrů dalších 24 hodin.

§ 2.

Mimo případy uvedené v čl. 55, § 3 může železnice po schválení dozorčím úřadem ustanoviti tarifem přirážky k přepravním lhůtám též pro přechod s jedné dráhy na jinou dráhu nebo s jedné trati na jinou trať téže železnice.

§ 3.

Dodací lhůta se u zvířat podaných ku přepravě vlakem odjíždějícím podle jízdního řádu dopoledne počíná uplynutím 12. hodiny, u zvířat podaných ku přepravě vlakem odjíždějícím podle jízdního řádu odpoledne uplynutím 24. hodiny.

§ 4.

Dodací lhůta se staví mimo případy uvedené v čl. 55, § 8 také po dobu zadržení způsobeného krmením, napájením nebo postřikováním.

Čl. 80.

Nakládání a podej.

§ 1.

Stanice s pravidelným značnějším podejem zvířat beze schrán musí míti zařízení, která umožňují účelné a bezpečné nakládání.

§ 2.

Jedním nákladním listem není dovoleno podati zvířata beze schrán s jiným zbožím, pokud tento řád a tarif neustanovuje jinak.

§ 3.

Pokud není ustanoveno jinak, může býti odepřeno přijetí nemocných nebo poraněných zvířat.

§ 4.

Zvířata nakládati přísluší odesilateli, neustanovuje-li tarif jinak nebo nebyla-li sjednána a do nákladního listu pojata zvláštní dohoda mezi odesilatelem a železnicí. Velká zvířata (koně a skot) musí odesilatel ve voze uvázati.

§ 5.

Při nakládání nesmí býti schránami se zvířaty házeno a nesmějí býti překlápěny.

§ 6.

Nakládání musí býti provedeno odesilatelem ve lhůtě, jejíž počátek a délku s ním sjedná stanice při objednávce vozu. Neprovede-li odesilatel v této lhůtě nakládání a železnice je nezdržovala, počítá železnice po jejím uplynutí zdržné podle ustanovení tarifu.

§ 7.

Při nakládání zvířat ve schránách musí býti dbáno toho, aby měl čerstvý vzduch dostatečný přístup ke zvířatům. Schrány je dovoleno klásti na sebe jen tehdy, je-li podloženými lištami nebo jinak postaráno o to, aby zůstala mezi dnem vrchní schrány a vrchem spodní schrány volná prostora alespoň 3 cm; jiné zboží na ně klásti je zakázáno.

§ 8.

Při nakládání zvířat beze schrán musí býti při určení největšího počtu zvířat, který má býti přepraven v jednom voze, dbáno toho, aby nestála veliká zvířata stlačena na sebe a na stěny vozu a aby bylo zamezeno poranění zvířat odřením nebo pod. Drobným zvířatům musí býti dána možnost ulehnouti.

§ 9.

Velká a drobná zvířata, jakož i zvířata různých druhů je dovoleno nakládati pohromadě do vozu toliko tehdy, jsou-li jednotlivé druhy navzájem odděleny přehradou nebo přepažením z prken nebo latí, které opatří a upevní odesilatel. Toto obmezení neplatí při přepravě matek se ssajícími mláďaty a u drůbeže.

§ 10.

Vozy s drůbeží beze schrán musí býti opatřeny kovovou závěrkou.

§ 11.

U zvířat beze schrán musí odesilatel vystlati podlahu vozu. Podlaha otevřeného vozu nebo vozu, který má toliko laťové stěny, a vozu, jehož dveře jsou za přepravy otevřeny do větší šířky, než stanoví čl. 82, § 1, nesmí býti vystlána snadno hořlavými látkami. Za snadno hořlavé látky se pokládají zejména plevy, travnaté stelivo a sláma. Jsou-li podestlaná zvířata nedoprovázená cestou překládána, obstará železnice podestlání ve voze pro další přepravu. Železnice má právo vybrati za podestlání tarifní poplatky, pokud překládání sama nezavinila.

§ 12.

Železnice jest oprávněna stanoviti tarifem, zda-li má býti odesilatelem zaplaceno přepravné podle čl. 68, § 2 a).

Čl. 81.

Obal.

§ 1.

Jsou-li zvířata podána ku přepravě ve schránách, musí býti schrány dostatečně vzdušné a prostorné, aby zvířata mohla v nich pohodlně státi i ležeti. Zvířata nesmějí býti podávána spoutaná.

§ 2.

Klece, bedny, koše nebo podobné schrány musí míti dna úplně a klece mimo to i stěny tak vysoko utěsněné, aby nebylo možné znečištění vozidel nebo zařízení výkalem nebo stelivem. Toto ustanovení neplatí pro drůbež ve vozových nákladech. Klece nebo schrány, které jsou částečně nebo zcela sbité z latí, musí býti upraveny tak, aby zvířata nemohla prostrčiti jednotlivé části těla. Lze-li předvídati, že bude přeprava trvati déle než 36 hodin, musí býti schrány opatřeny též účelným zařízením k napájení a u drobných zvířat též ke krmení. Pokud tarif neustanovuje jinak, musí býti dno schrán pokryto pískem, sypkou rašelinou nebo pilinami.

Čl. 82.

Vozy pro živá zvířata.

§ 1.

Zvířata třeba přepravovati v krytých vozech, jejichž světlá šířka činí alespoň 2.6 m a které mají u střechy v podélných nebo čelních stěnách po dvou větracích otvorech, dlouhých alespoň po 0.40 m a širokých alespoň po 0.30 m, které lze zavírati zevnitř. Mimo to musí býti vozy opatřeny na dveřích zařízením umožňujícím stále jich pootevření v šířce 0.35 m u velkých zvířat a 0.15 m u drobných zvířat. Větrací otvory a dveře musí zůstati za přepravy takto otevřeny proto, aby vzduch měl dostatečný přístup, ledaže by odesilatel navrhl něco jiného v nákladním listu. Otvory ve dveřích musí odesilatel zahraditi prknem alespoň 30 cm širokým, aby bylo zabráněno vypadávání výkalů a steliva. Na odesilatelův návrh přepraví železnice v době od 1. dubna do 31. října veliká jatečná zvířata v otevřených vozech vysokostěnných.

§ 2.

Je-li nutné výjimečně užíti pro veliká zvířata vozů bez větracích otvorů, musí býti dveře alespoň z polovice otevřeny a v této poloze bezpečně upevněny proti posunutí, ledaže by odesilatel navrhl něco jiného v nákladním listu. Otvory ve dveřích musí býti zahrazeny dřevěnými paženími nebo mřížemi.

§ 3.

Vepřový dobytek, telata, ovce, kozy a drůbež beze schrán, avšak vepřový dobytek a telata jen v době od 1. dubna do 31. října, se přepravují v krytých vozech s několika patry, s laťovými stěnami a s napajedly, která podle potřeby dodá odesilatel. Stěny musí býti tak vysoko zhotoveny z prken k sobě těsně přiléhajících, nebo opatřeny příklopkami přiléhajícími k sobě tak těsně, aby zvířata byla chráněna proti průvanu zdola a aby bylo zabráněno vypadávání výkalů a steliva. Není-li vozů s laťovými stěnami, musí býti vepřový dobytek, telata, ovce a kozy přepravovány v krytých vozech s větracími otvory, s mřížemi ve dveřích a s napajedly, dodanými odesilatelem. Stejným způsobem musí býti přepravován vepřový dobytek a telata v době od 1. listopadu do 31. března.

§ 4.

Dřevěná pažení a mříže, jichž upevnění ve dveřích přísluší odesilateli, musí býti alespoň 1,5 m vysoké a musí míti na dolním okraji alespoň 30 cm široké prkno, aby bylo zabráněno vypadávání výkalů a steliva. Tarif stanoví, zda železnice na odesilatelovo požádání dodá dřevěná pažení nebo mříže nebo i napajedla a za jakých podmínek.

§ 5.

Koně, muly a mezky přepravuje železnice na odesilatelův návrh v nákladním listu za podmínek ustanovených tarifem ve voze opatřeném polštáři (stájovém voze), který může míti světlou šířku menší než 2,6 m.

§ 6.

Schrán na spodní straně vozu lze užíti, pokud tarif neustanovuje jinak, toliko k přepravě zvířat, která uhynula za železniční přepravy.

§ 7.

Vůz musí býti opatřen uvnitř zařízeními, aby mohla býti zvířata uvázána (železnými kruhy a pod.).

§ 8.

Na vnější straně vozu pro přepravu zvířat musí býti udána ložná plocha, a to u vozu s několika patry nebo u vozu rozděleného na několik oddílů tak, aby byla velikost každého prostoru zřejmá.

§ 9.

Tarif určuje, zda železnice dodává poprsníky nebo přívory a za jakých podmínek.

Čl. 83.

Přeprava.

§ 1.

Železnice přepravuje zvířata dobytčími nebo nákladními vlaky, výjimečně též vlaky dopravujícími cestující. Odesilatel má právo určiti vlak, kterým má býti zásilka přepravena; železnice takovému přání, dovolují-li to provozní poměry, vyhoví.

§ 2.

Na tratích se silnou přepravou zvířat zavede železnice dobytčí vlaky, jezdící buď pravidelně denně nebo v určité dny, nebo jezdící jen podle potřeby. Železnice vyhlásí v tarifu nebo vývěskem ve stanici dobytčí vlaky jezdící pravidelně denně nebo v určité dny. Dobytčí vlaky musí býti zavedeny tak, aby zvířata přicházející s přípojných tratí nebo přecházející na ně pobyla v přípojných stanicích jen dobu nezbytně nutnou. V napájecích stanicích se musí dobytčí vlak zdržeti po dobu potřebnou k napájení zvířat.

§ 3.

Zvířata, o jichž přepravě lze předpokládati, že bude trvati déle než 24 hodin, musí odesilatel před nakládáním nakrmiti a napojiti. Trvá-li přeprava déle než 36 hodin, musí býti zvířata nakrmena a napojena vždy nejpozději po každých 36 hodinách. Za parného počasí jest však nutno napojiti přepravovaná zvířata alespoň jednou za 24 hodiny. Za přepravy přísluší krmiti a napájeti zvířata, jakož i postřikovati vepřový dobytek průvodci. Na odesilatelův návrh a nebezpečí ponechá železnice za přepravy za podmínek, které určuje tarif, napájeti a krmiti zvířata, jakož i postřikovati vepřový dobytek odesilatelovu zmocněnci. Nejsou-li zvířata doprovázena nebo neprovedl-li odesilatelův zmocněnec napojení nebo nakrmení zvířat ve stanovené lhůtě, železnice obstará na odesilatelovo nebezpečí napojení zvířat, nakrmení, přidal-li odesilatel krmivo, a navrhl-li to odesilatel v nákladním listu, též postřikování vepřového dobytka; podmínky určuje tarif.

§ 4.

Posunování vozů se zvířaty musí býti omezeno na nejnutnější potřebu a vykonáno vždy se zvláštní opatrností.

§ 5.

Pro překládání zvířat ve schránách platí obdobně čl. 80, § 5.

Čl. 84.

Průvodci.

§ 1.

Zvířata musí býti doprovázena, pokud tarif neustanovuje jinak; pro drobná zvířata v přenosných schránách uzavřených není doprovodu třeba.

§ 2.

Průvodce (srovnej čl. 9, § 2) má opatrovati zvířata za přepravy a meškati ve voze u zvířat; ve služebním voze nebo v osobním voze může prodlévati toliko se souhlasem dozorčího úředníka nebo vůdce vlaku. Pokud není tarifem ustanoveno jinak, má odesilatel právo v nákladním listu zmocniti průvodce, že smí za něho cestou nebo ve stanici určení měniti přepravní smlouvu nebo činiti návrhy. Tarif může ustanoviti i jiné odchylky od ustanovení čl. 71 až 74.

Čl. 85.

Zjištění váhy. Přirážky k dovoznému.

§ 1.

Železnice není povinna zjistiti váhu (čl. 50) též tehdy, jestliže počítá dovozné podle jednotkových vah anebo nepočítá-li dovozné podle váhy.

§ 2.

Byl-li zapsán menší počet kusů než skutečný, rovná se přirážka dvojnásobnému rozdílu mezi dovozným za zapsaný počet kusů a dovozným za zjištěný počet kusů z odesílací stanice až do stanice určení. Čl. 51, § 2 b), poslední věta a § 2 e) platí obdobně.

Čl. 86.

Dodání.

§ 1.

Zvířata musí býti po příchodu do stanice určení přichystána k odběru co nejrychleji. O příchodu zvířat podá železnice zprávu příjemci na jeho útraty podle vlastní volby telegraficky, telefonicky nebo poslem ihned, nejpozději však ve dvou hodinách po příchodu (srovnej i čl. 66, § 2, druhá věta), pokud tarif neustanovuje jinak. O příchodu zvířat, kterým odesilatel přidal průvodce, jestliže neustanovuje tarif jinak, železnice zprávu nedává; zpraviti příjemce je povinností průvodcovou.

§ 2.

Zvířata vykládati přísluší příjemci, neustanovuje-li tarif jinak anebo pokud železnice s příjemcem jinak nesjednala. Zvířata mají býti odebrána, vyložena a odvezena (odehnána) nejpozději v 5 denních hodinách (odběrní lhůta). Odběrní lhůta se počíná okamžikem přichystání k odběru nebo, byla-li podána železnicí příjemci o příchodu zpráva, okamžikem, kdy se pokládá zpráva za uskutečněnou (čl. 66, § 3). Čl. 67, §§ 4 a 6 platí obdobně. Po uplynutí odběrní lhůty vybírá železnice zdržné, skladištné nebo stojné. Železnice může též po uplynutí odběrní lhůty dáti zvířata na útraty a nebezpečí oprávněného do ošetřování; o tom podá zprávu odesilateli i příjemci na jejich útraty.

§ 3.

Ustanovení čl. 80, §§ 1 a 5 platí obdobně.

Čl. 87.

Výjimečná a další ustanovení.

§ 1.

Divoká zvířata je železnice povinna přepraviti jen tehdy, byly-li splněny podmínky předepsané v zájmu bezpečnosti.

§ 2.

Pokud není v této části jinak ustanoveno, platí pro přepravu zvířat obdobně ustanovení části I až IV tohoto dílu, vyjma čl. 55, § 1.

§ 3.

Byla-li podána jedním nákladním listem zvířata ve schránách s jiným zbožím (srovnej čl. 80, § 2), platí na celou zásilku ustanovení této části. Tarif může ustanoviti výjimky.

DÍL V.

Odpovědnost železnic z přepravní smlouvy. Reklamace. Žaloby.

ČÁST I.

Odpovědnost.

Čl. 88.

Společná odpovědnost železnic.

§ 1.

Železnice, která přijala ku přepravě cestovní zavazadlo, se spěšninovým lístkem spěšninu nebo s nákladním listem zboží, odpovídá za provedení přepravy na celé cestě až do výdeje cestovního zavazadla neb až do dodání spěšniny nebo zboží.

§ 2.

Každá následující železnice vstupuje v přepravní smlouvu převzetím cestovního zavazadla, spěšniny s průvodním spěšninovým lístkem nebo zboží s původním nákladním listem - a to u spěšniny podle zápisu ve spěšninovém lístku a u zboží podle zápisu v nákladním listu - a přejímá závazky z toho vyplývající bez újmy ustanovení čl. 104, § 1 c), která se týkají železnice určení.

Čl. 89.

Rozsah odpovědnosti.

§ 1.

Železnice odpovídá za podmínek ustanovených v této části za zpožděný výdej cestovního zavazadla a za překročení dodací lhůty u spěšniny nebo zboží, jakož i za škodu vzniklou úplnou nebo částečnou ztrátou nebo poškozením u cestovního zavazadla od přijetí ku přepravě až do výdeje, u spěšniny a zboží od přijetí ku přepravě až do dodání. Doveze-li železnice spěšninu podle čl. 42, § 2 nebo zboží podle čl. 65 do domu, končí odpovědnost až dodáním do domu.

§ 2.

Pokud jde o odpovědnost železnice, pokládá se za výdej cestovního zavazadla nebo za dodání spěšniny nebo zboží též odevzdání cestovního zavazadla, spěšniny nebo zboží ve stanici určení celní nebo berní správě do jejich skladišť, která nejsou pod závěrem železnice, dále, pokud je to tímto řádem dovoleno, jich vzetí železnicí na sklad nebo odevzdání železnicí na sklad ve stanici určení, jakož i odevzdání mrtvoly ve stanici určení místnímu sboru národní bezpečnosti (čl. 77, § 2). Viz též přílohu A, Ia a Ib.

§ 3.

Železnice neodpovídá za úplnou nebo částečnou ztrátu nebo poškození cestovního zavazadla, dokáže-li, že škoda byla způsobena zaviněním cestujícího, vlastní vadností cestovního zavazadla nebo vyšší mocí.

§ 4.

Železnice neodpovídá za úplnou nebo částečnou ztrátu nebo poškození spěšniny nebo zboží, dokáže-li, že škoda byla způsobena zaviněním oprávněného nebo jeho příkazem, návrhem nebo jinak z jeho podnětu, pokud nevyplývají ze zavinění železnice, nebo vlastní vadností přepravovaného předmětu (vnitřní zkázou, ubýváním, obyčejným prosakováním atd.) anebo vyšší mocí.

§ 5.

Železnice neodpovídá za zpožděný výdej cestovního zavazadla a za překročení dodací lhůty u spěšniny nebo zboží, dokáže-li, že byly způsobeny okolnostmi, které nemohla odvrátiti a které zdolati nebylo v její moci.

§ 6.

Bylo-li zboží, přepravované podle ustanovení tohoto řádu nebo Mezinárodní úmluvy o přepravě zboží po železnicích, znovu podáno, a zůstalo-li v držení železnice, má se za to, že částečná ztráta nebo poškození, jestliže byly zjištěny podle čl. 105 za poslední přepravní smlouvy, vznikly za této smlouvy.

§ 7.

Vezme-li železnice na sklad cestovní zavazadlo, spěšninu nebo zboží podle ustanovení § 2, odpovídá za péči řádného obchodníka.

Čl. 90.

Obmezená odpovědnost za škody, které mohou vzniknouti ze zvláštních příčin.

§ 1.

Železnice neodpovídá u cestovního zavazadla za škodu vzniklou zvláštní povahou zavazadla, vadností obalu, nakládáním nebo vykládáním, jestliže nakládal anebo vykládal cestující zavazadlo podle ustanovení tohoto řádu nebo podle tarifu, anebo tím, že předměty z přepravy vyloučené jako cestovní zavazadlo (čl. 29, § 2) byly přece podány ku přepravě jako cestovní zavazadlo. Dovoluje-li tarif přepravovati jako cestovní zavazadlo některá živá zvířata, neodpovídá u nich železnice též za škodu vzniklou ze zvláštního nebezpečí spojeného s přepravou pro živá zvířata.

§ 2.

Železnice neodpovídá u spěšniny nebo u zboží za škodu vzniklou z jedné nebo z několika příčin níže uvedených:

a) z nebezpečí souvisícího s přepravou na otevřených vozech u zboží, které je na nich přepravováno podle ustanovení tohoto řádu nebo podle tarifu nebo podle úmluvy sjednané s odesilatelem a pojaté do nákladního listu;

b) z nebezpečí souvisícího s tím, že obal chybí nebo že je vadný u spěšniny nebo zboží, které - nejsou-li řádně baleny - jsou svou povahou vydány nebezpečí ztráty nebo poškození;

c) z nebezpečí souvisícího s nakládáním, vykládáním anebo s vadným naložením u spěšniny nebo zboží, které nakládal odesilatel anebo vykládal příjemce podle ustanovení tohoto řádu neb podle tarifu nebo podle úmluvy sjednané s odesilatelem a pojaté do nákladního listu nebo podle úmluvy s příjemcem;

d) ze zvláštního nebezpečí úplné nebo částečné ztráty nebo poškození - zejména lomem, rzí, přirozenou zkázou vnitřní, kromobyčejným prosakováním, vysycháním, roztroušením - kterému jsou vydány určitá spěšnina neb určité zboží z příčin vlastních jejich povaze;

e) z nebezpečí souvisícího s tím, že předměty, které jsou z přepravy vyloučeny, byly přece podány ku přepravě s pojmenováním nesprávným, nepřesným nebo neúplným, anebo že předměty, které jsou připuštěny ku přepravě podmínečně, byly podány ku přepravě s pojmenováním nesprávným, nepřesným nebo neúplným, anebo s opominutím předepsaných opatření bezpečnostních;

f) ze zvláštního nebezpečí spojeného s přepravou pro živá zvířata;

g) z nebezpečí, které má býti odvráceno doprovodem, jestliže podle ustanovení tohoto řádu nebo podle tarifu nebo podle úmluvy sjednané s odesilatelem a pojaté do spěšninového lístku nebo do nákladního listu má býti přidán průvodce. Za takové škody neodpovídá železnice ani, upustí-li odesílací stanice podle tarifu od doprovodu zvířat.

§ 3.

Mohla-li podle okolností vzniknouti škoda z jedné nebo z několika příčin uvedených v §§ 1 a 2, platí domněnka, že z nich vznikla, nedokáže-li oprávněný opak. Při neobyčejné ztrátě váhy nebo při ztrátě celých kusů za přepravy zboží na otevřených vozech však neplatí domněnka podle § 2 a).

Čl. 91.

Velikost náhrady při úplné nebo částečné ztrátě.

§ 1.

Musí-li železnice podle ustanovení tohoto řádu dáti náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu cestovního zavazadla, může býti žádána:

a) je-li velikost škody dokázána, náhrada této škody až do 700 Kčs za každý chybějící kilogram skutečné hrubé váhy;

b) není-li velikost škody dokázána, částka 200 Kčs za každý chybějící kilogram skutečné hrubé váhy.

§ 2.

Musí-li železnice podle ustanovení tohoto řádu dáti náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu spěšniny nebo zboží, vypočte ji:

podle bursovní ceny,

není-li jí, podle tržní ceny,

není-li ani této ani oné, podle obecné hodnoty spěšniny nebo zboží téhož druhu a jakosti v odesílací stanici a v době, kdy byly spěšnina nebo zboží přijaty ku přepravě.

Náhrada však nemůže přesahovati 2000 Kčs za každý chybějící kilogram skutečné hrubé váhy s výhradou obmezení stanovených v čl. 96.

§ 3.

Mimo to má oprávněný nárok na přepravné, clo a jiné výdaje, vzešlé u příležitosti přepravy ztraceného cestovního zavazadla, spěšniny nebo zboží, které byly nebo budou zaplaceny.

§ 4.

Další náhrada může býti žádána jen podle čl. 97, § 7 b), byl-li opověděn zájem na dodání, a podle čl. 98 při zlém úmyslu nebo hrubé nedbalosti železnice.

§ 5.

Nejsou-li u spěšniny nebo u zboží částky, které tvoří základnu pro výpočet náhrady, vyjádřeny v zákonné měně tuzemské, přepočítávají se podle kursu dne a místa placení náhrady.

Čl. 92.

Domněnka o ztrátě. Nalezení.

§ 1.

Chybějící cestovní zavazadlo se pokládá za ztracené uplynutím 14. dne, který následuje po tom, kdy bylo žádáno za výdej. Bylo-li cestovní zavazadlo pokládané za ztracené nalezeno do 3 let po žádosti za výdej, je železnice povinna podati o tom zprávu cestujícímu, je-li jeho bydliště známé, nebo může-li býti vypátrán.

§ 2.

Oprávněný může bez dalších důkazů pokládati spěšninu nebo zboží za ztracené, nebyly-li ve 30 dnech po uplynutí dodací lhůty (čl. 41 a čl. 55) příjemci dodány nebo přichystány k odběru. Oprávněný přijímaje náhradu za ztracenou spěšninu nebo zboží může si písemně vyhraditi, aby mu byla hned podána zpráva, budou-li spěšnina nebo zboží nalezeny do 3 let po vyplacení náhrady. O této výhradě mu železnice vydá osvědčení.

§ 3.

Oprávněný může do 30 dnů po obdržení zprávy žádati, aby mu nalezené cestovní zavazadlo, nalezená spěšnina nebo nalezené zboží byly vydány v některé stanici ležící na přepravní cestě. Železnice této žádosti vyhoví, jestliže oprávněný zaplatí zavazadelné nebo dovozné z odesílací stanice až do stanice, kde mu nalezené cestovní zavazadlo, spěšnina nebo zboží mají býti vydány, a vrátí-li náhradu vyjma zavazadelné nebo dovozné, které bylo v této náhradě zahrnuto. Přísluší mu však nárok za zpožděný výdej cestovního zavazadla nebo za překročení dodací lhůty u spěšniny nebo zboží a třebas i nárok na náhradu za částečnou ztrátu nebo poškození.

§ 4.

Neučinil-li oprávněný u spěšniny nebo zboží výhradu podle § 2, anebo nebyly-li nalezené cestovní zavazadlo, spěšnina nebo zboží požadovány ve lhůtě 30 dnů uvedené v § 3, anebo bylo-li cestovní zavazadlo, spěšnina nebo zboží nalezeny teprve po době 3 let, uvedené v §§ 1 nebo 2, jedná železnice s nalezeným cestovním zavazadlem nebo s nalezenou spěšninou nebo zbožím podle svého uvážení.

Čl. 93.

Obmezená odpovědnost při ztrátě váhy u spěšniny nebo zboží.

§ 1.

U spěšnin nebo zboží, které svou zvláštní povahou utrpí zpravidla za přepravy ztrátu váhy, odpovídá železnice nehledíc k délce přepravy, jen za část ztráty váhy, která přesahuje takto ustanovenou mez:

a) 2 % váhy u tekutin nebo předmětů, podaných ve vlhkém stavu, jakož i u těchto druhů:

dřevo barvířské, strouhané nebo mleté,

chmel,

kořeny,

kosti celé nebo mleté,

kožišiny,

kůra stromová,

kůže surové,

kůže zpracované (usně),

lékořice (sladké dřevo),

mýdla a hutné oleje,

odpadky koží,

plodiny čerstvé, sušené nebo pečené,

rohy a paznehty,

ryby sušené,

sůl,

šlachy zvířecí,

štětiny,

tabák řezaný,

tabákové listy čerstvé,

tmely čerstvé,

tuky,

vlna ovčí,

zelenina čerstvá,

žíně;

b) 1 % váhy u všech ostatních předmětů suchých, které rovněž podléhají ztrátě váhy za přepravy.

§ 2.

Obmezenou odpovědnost ustanovenou v § 1 nelze uplatniti, je-li dokázáno, že ztráta váhy nevznikla podle okolností z příčin, které ospravedlňují stanovenou mez.

§ 3.

Přepravuje-li se několik kusů se spěšninovým lístkem nebo s nákladním listem, počítá železnice shora stanovenou mez u každého kusu zvlášť, je-li jeho váha při podeji buď odděleně označena v spěšninovém lístku nebo v nákladním listu nebo lze-li ji jinak zjistiti.

§ 4.

Při úplné ztrátě není dovoleno při výpočtu náhrady něco s váhy srážeti.

§ 5.

Tímto článkem nejsou dotčena ustanovení čl. 90, § 2 d).

Čl. 94.

Velikost náhrady při poškození.

§ 1.

Za poškození musí železnice kromě výjimky uvedené v čl. 96 zaplatiti znehodnocení. Další náhrada může býti žádána jen podle čl. 97, § 7 b), byl-li opověděn zájem na dodání, a podle čl. 98 při zlém úmyslu nebo hrubé nedbalosti železnice.

§ 2.

Náhrada však nemůže přesahovati:

a) byly-li cestovní zavazadlo, spěšnina nebo zboží poškozením znehodnoceny celé, částku, kterou by bylo platiti za úplnou ztrátu;

b) byla-li poškozením znehodnocena jen část, částku, kterou by bylo platiti za ztrátu znehodnocené části.

§ 3.

Čl. 91, § 5 platí obdobně.

Čl. 95.

Velikost nároku nebo náhrady při zpožděném výdeji nebo při překročení dodací lhůty.

§ 1.

Za zpožděný výdej cestovního zavazadla (čl. 33, § 2) nebo za překročení dodací lhůty u spěšniny (čl. 41, § 3) může býti požadováno:

a) jestliže oprávněný nedokáže, že vznikla z tohoto zpoždění nebo z tohoto překročení škoda, 2 Kčs za kilogram skutečné hrubé váhy cestovního zavazadla nebo spěšniny, a to za každých započatých 24 hodin, počítajíc u cestovního zavazadla od žádosti za výdej, u spěšniny od uplynutí dodací lhůty, nejvýše však za 14 dní;

b) bude-li dokázáno, že vznikla z tohoto zpoždění nebo z tohoto překročení škoda, náhrada, která však nemůže přesahovati čtyřnásobek částky vypočtené podle odst. a).

§ 2.

Za překročení dodací lhůty u zboží (čl. 55) může býti požadováno:

a) jestliže oprávněný nedokáže, že vznikla z tohoto překročení škoda:
1/10dovozného za překročení až do 24 hodin;
2/10 dovozného za překročení přes 24 hodiny, nejvýše však 48 hodin;
3/10 dovozného za překročení přes 48 hodin, nejvýše však 72 hodin;
4/10 dovozného za překročení přes 72 hodiny, nejvýše však 96 hodin;
5/10 dovozného za překročení přes 96 hodin;
b) bude-li dokázáno, že vznikla z tohoto překročení škoda, náhrada až do částky dovozného.

§ 3.

Částky uvedené v §§ 1 a 2 nepříslušejí při úplné ztrátě zavazadla, spěšniny nebo zásilky zboží (viz však § 4).

§ 4.

Částky uvedené v §§ 1 a 2 se poskytují při částečné ztrátě nebo při ztrátě jednotlivých kusů, vyznačených v průvodní listině, za zbylou část vedle náhrady podle čl. 91, při poškození vedle náhrady podle čl. 94.

§ 5.

Další nárok nebo náhrada mohou býti uplatňovány jen podle čl. 97, byl-li opověděn zájem na dodání, a podle čl. 98 při zlém úmyslu nebo hrubé nedbalosti železnice.

§ 6.

Viz i čl. 96.

Čl. 96.

Obmezení nároku při zvláštních tarifech u spěšnin nebo zboží.

§ 1.

Železnice může u spěšnin nebo u zboží, poskytuje-li zvláštní podmínky přepravní, které poskytují slevu proti dovoznému počítanému za celou přepravu podle všeobecných podmínek (pravidelných tarifů), obmeziti nárok příslušející oprávněnému při úplné nebo částečné ztrátě, poškození nebo překročení dodací lhůty na určitou nejzazší částku. Žádá-li odesilatel, aby bylo užito takových zvláštních podmínek, musí to navrhnouti u spěšniny ve spěšninovém lístku a u zboží v nákladním listu.

§ 2.

Je-li taková nejzazší částka stanovena ve zvláštních podmínkách přepravních, užitých pouze na části přepravní cesty, platí ustanovení tohoto článku jen tehdy, povstala-li příčina odůvodňující nárok na této části přepravní cesty.

Čl. 97.

Opověď zájmu na dodání.

§ 1.

U cestovního zavazadla, jakož i spěšniny - pokud tento řád anebo tarif neustanovuje jinak - může býti opověděn zájem na dodání.

§ 2.

U zboží může býti opověděn zájem na dodání zapsáním do nákladního listu.

§ 3.

Je-li nárok u spěšniny nebo zboží obmezen podle čl. 96 nejzazší částkou, není přípustné opověděti zájem na dodání nad tuto částku.

§ 4.

Poplatek za opověděný zájem na dodání vypočítá železnice za nedílné jednotky po 10 Kčs a po 10 tarifních kilometrech; poplatek nesmí býti větší než 0.10 h za jednotku. Vybývající částka při výpočtu poplatku se vzestupně zaokrouhlí na 10 h. Nejmenší poplatek za přepravu z odesílací stanice až do stanice určení ustanovuje tarif.

§ 5.

Byl-li opověděn zájem na dodání, může býti požadováno:

a) za zpožděný výdej cestovního zavazadla (čl. 33, § 2) nebo za překročení dodací lhůty u spěšnin (čl. 41, § 3):

1. jestliže oprávněný nedokáže, že vznikla z tohoto zpoždění nebo z tohoto překročení škoda, 4 Kčs za kilogram skutečné hrubé váhy cestovního zavazadla nebo spěšniny, a to za každých započatých 24 hodin, počítajíc u cestovního zavazadla od žádosti za výdej, u spěšniny od uplynutí dodací lhůty, nejvýše však za 14 dní, a to až do částky odpovědného zájmu;

2. bude-li dokázáno, že vznikla z tohoto zpoždění nebo z tohoto překročení škoda, náhrada až do částky opověděného zájmu;

b) za překročení dodací lhůty u zboží (čl. 55):

1. jestliže oprávněný nedokáže, že vznikla z tohoto překročení škoda, dvojnásobek částek ustanovených v čl. 95, § 2 a), a to až do částky opovědného zájmu;

2. bude-li dokázáno, že vznikla z tohoto překročení škoda, náhrada až do částky opověděného zájmu.

§ 6.

Je-li částka opověděného zájmu menší než částky příslušející podle čl. 95, mohou býti požadovány tyto částky místo částek uvedených v předchozím § 5.

§ 7.

Při úplné nebo částečné ztrátě nebo při poškození cestovního zavazadla, spěšniny nebo zboží, u kterých byl opověděn zájem na dodání, mohou býti požadovány:

a) náhrada podle čl. 91 anebo 94, u spěšnin a zboží třebas podle čl. 96, a mimo to

b) náhrada další dokázané škody až do částky opověděného zájmu.

§ 8.

Částky uvedené u §§ 5 a 6 nepříslušejí při úplné ztrátě zavazadla, spěšniny nebo zásilky zboží (viz však § 9).

§ 9.

Je-li tu částečná ztráta nebo ztráta jednotlivých kusů vyznačených v průvodní listině a zároveň zpožděný výdej cestovního zavazadla nebo částečná ztráta nebo ztráta jednotlivých kusů vyznačených v průvodní listině a zároveň překročení dodací lhůty u spěšniny nebo zboží, poskytují se vedle náhrady podle čl. 91 (u spěšnin a zboží třebas podle čl. 96) další částky podle § 7 b) a za zbylou část podle §§ 5 nebo 6; tyto částky podle §§ 7 b) a 5 nebo 6 však nesmějí býti větší než částka opověděného zájmu.

§ 10.

Je-li tu poškození a zároveň zpožděný výdej cestovního zavazadla nebo poškození a zároveň překročení dodací lhůty u spěšniny nebo zboží, poskytují se vedle náhrady podle čl. 94 (u spěšnin a zboží třebas podle čl. 96) další částky podle §§ 7 b) a 5 nebo 6; tyto částky podle §§ 7 b) a 5 nebo 6 však nesmějí býti větší než částka opověděného zájmu.

§ 11.

Další náhrada může býti uplatňována jen podle čl. 98 při zlém úmyslu nebo hrubé nedbalosti železnice.

Čl. 98.

Velikost náhrady při zlém úmyslu nebo hrubé nedbalosti železnice.

Kdykoli způsobila železnice úplnou nebo částečnou ztrátu, poškození nebo zpožděný výdej nebo překročení dodací lhůty zlým úmyslem nebo hrubou nedbalostí, je povinna dáti plné zadostiučinění až do dvojnásobných nejzazších částek uvedených v čl. 91, 94, 95, 96 a 97.

Čl. 99.

Zúrokování.

Oprávněný může žádati 5 % úroky z částky přiznané podle této části, pokud je tato částka z jedné přepravní smlouvy větší než 150 Kčs. Úroky se počítají ode dne reklamace (čl. 102) anebo, nebylo-li reklamace, ode dne podání žaloby (čl. 104).

Čl. 100.

Vrácení částky přijaté neprávem.

Částka přijatá neprávem musí býti vrácena. Při podvodu má železnice mimo to nárok na zaplacení částky, rovnající se částce vyplacené neprávem, nehledíc ke stíhání podle trestních předpisů.

Čl. 101.

Odpovědnost železnice za její zaměstnance.

§ 1.

Železnice odpovídá za své zaměstnance ve své službě a za jiné osoby, kterých užije ku provedení převzaté přepravy.

§ 2.

Provádějí-li železniční zaměstnanci na žádost zájemců úkony, které železnici nepříslušejí, jsou pokládáni za zmocněnce toho, za něhož jsou činni.

ČÁST II.

Reklamace. Žaloby. Zánik a promlčení nároků z přepravní smlouvy.

Čl. 102.

Reklamace.

§ 1.

Uplatňuje-li reklamant (§ 2) mimosoudně nároky z přepravní smlouvy (reklamace), je povinen tak učiniti písemně u železnice příslušné podle čl. 104; nároky je povinen odůvodniti.

§ 2.

Reklamace může podati ten, kdo má podle čl. 103 právo žalovati železnici. Tarif může ustanoviti výjimky.

§ 3.

Reklamant je povinen předložiti doklady určené tarifem, a to buď v prvopise nebo v opise, na přání železnice řádně ověřeném. Předložil-li reklamant jen opisy, může železnice při vyřízení reklamace žádati, aby jí předložil ještě prvopisy příslušných dokladů, aby v nich poznamenala, že reklamace byla projednána.

§ 4.

Reklamace se pokládá za platnou, neustanovuje-li tarif jinak, byla-li podána reklamantem (§ 2) u příslušné železnice (§ 1), a to okamžikem, kdy byly k ní předloženy doklady o oprávněnosti (§ 3).

Čl. 103.

Osoby oprávněné k žalobě na železnici.

§ 1.

Domáhati se žalobou částek zaplacených podle přepravní smlouvy jest oprávněn:

a) u nároku z přepravy cestujících nebo cestovních zavazadel ten, kdo předloží jízdenku nebo zavazadlový lístek anebo, nemá-li těchto dokladů, prokáže jinak svou oprávněnost;

b) u nároku z přepravy spěšnin nebo zboží odesilatel anebo příjemce podle toho, kdo částku tu zaplatil.

§ 2.

Domáhati se žalobou nároku z dobírky jest oprávněn odesilatel.

§ 3.

Domáhati se žalobou ostatních nároků z přepravní smlouvy, než které jsou uvedeny v §§ 1 a 2, jest oprávněn:

a) u nároku z přepravy cestovních zavazadel ten, kdo předložil zavazadlový lístek anebo, nemá-li tohoto dokladu, prokáže jinak svou oprávněnost;

b) u nároku z přepravy spěšnin odesilatel, pokud má právo měniti přepravní smlouvu (čl. 40, § 8), anebo příjemce od okamžiku, kdy buď dostal spěšninový lístek nebo uplatnil nároky, které mu příslušejí podle čl. 42, § 4;

c) u nároku přepravy zboží odesilatel, pokud má právo měniti přepravní smlouvu (čl. 71, § 10), anebo příjemce od okamžiku, kdy buď dostal nákladní list nebo uplatnil nároky, které mu příslušejí podle čl. 63, § 3.

§ 4.

Chce-li odesilatel uplatniti žalobou své nároky, uvedené v § 3 b) anebo c), musí předložiti u spěšnin druhopis spěšninového lístku, u zboží druhopis nákladního listu. Nemůže-li odesilatel předložiti druhopis spěšninového lístku nebo druhopis nákladního listu, může uplatniti svůj nárok jen tehdy, prokáže-li příjemcův souhlas anebo, že příjemce odmítl přijmouti spěšninový lístek nebo nákladní list.

Čl. 104.

Železnice, na které lze podati žalobu.

§ 1.

Žalobou mohou býti uplatněny:

a) nárok na částku zaplacenou podle přepravní smlouvy, buď proti železnici, která příslušnou částku vybrala, nebo proti železnici, v jejíž prospěch byla částka vybrána;

b) nárok z dobírky, jen proti odesílací železnici;

c) ostatní nároky z přepravní smlouvy, buď proti železnici sjednavší přepravní smlouvu nebo proti železnici určení nebo proti té železnici, na jejíž trati se udála skutečnost, opravňující k žalobě. Nepřevzala-li železnice určení cestovní zavazadlo, spěšninu nebo zboží, může býti nicméně žalována.

§ 2.

Mezi železnicemi jmenovanými v § 1 a) nebo c) má žalobce právo volby. Právo volby zaniká podáním žaloby.

§ 3.

Žalobou navzájem nebo námitkami může býti uplatněn nárok i proti jiné než v § 1 jmenované železnici, zakládá-li se žaloba železnice na téže přepravní smlouvě. (Viz však čl. 108.)

Čl. 105.

Zjištění ztráty nebo poškození.

§ 1.

Objeví-li železnice částečnou ztrátu nebo poškození, nebo domnívá-li se toho, nebo tvrdí-li tak oprávněný, je železnice povinna hned, a to co možná v přítomnosti oprávněného, zjistiti zápisem, v jakém pořádku je cestovní zavazadlo, spěšnina nebo zboží, je-li třeba i jejich váhu a co možná též velikost škody, její příčinu a dobu, kdy škoda vznikla. Zda za to železnice počítá poplatek a jaký určuje tarif. Na žádost oprávněného vydá mu železnice opis zápisu zdarma.

§ 2.

K zjišťování částečné ztráty nebo poškození přibere železnice alespoň jednoho svědka, cizího železnici; není-li takového svědka, je přibrati alespoň jednoho železničního zaměstnance. Je-li toho třeba nebo požádá-li o to oprávněný, přibere železnice i znalce. I oprávněný si může přibrati svého znalce na vlastní útraty.

§ 3.

Neuzná-li oprávněný zjištění zápisem (§ 1), může navrhnouti soudní zjišťování podle zákonných ustanovení.

§ 4.

Úplnou ztrátu zjistí železnice písemně; podá o ní zprávu oprávněnému a vydá mu zdarma na požádání opis zjištění.

§ 5.

K usnadnění železničního pátrání při ztrátě cestovního zavazadla je cestující povinen ztracené kusy co možná přesně popsati.

Čl. 106.

Zánik nároků proti železnici z přepravní smlouvy.

§ 1.

Přijetím cestovního zavazadla a odběrem spěšniny nebo zboží zanikají všechny nároky proti železnici z přepravní smlouvy.

§ 2.

Nezaniknou však:

a) nároky na náhradu škody, dokáže-li oprávněný, že škoda byla způsobena zlým úmyslem anebo hrubou nedbalostí železnice;

b) nároky za zpožděný výdej cestovního zavazadla nebo za překročení dodací lhůty u spěšnin nebo zboží, byly-li uplatněny do 30 dnů, den přijetí neb odběru v to nepočítajíc (viz i čl. 107);

c) nároky na náhradu za částečnou ztrátu nebo poškození:

1. byly-li částečná ztráta nebo poškození zjištěny podle čl. 105 před přijetím nebo odběrem;

2. bylo-li zjištění, které mělo býti provedeno podle čl. 105, opominuto toliko vinou železnice.

V případě podle čl. 89, § 6 nezaniknou též nároky ani z původní přepravní smlouvy, jestliže byly splněny podmínky shora uvedené;

d) nároky na náhradu za zevně neznatelné škody, které byly zjištěny teprve po přijetí nebo po odběru, podal-li oprávněný návrh na zjištění podle čl. 105 ihned po objevení škody, nejpozději ve 3 dnech po přijetí cestovního zavazadla nebo nejpozději v 7 dnech po odběru spěšniny nebo zboží, a dokáže-li, že škoda vznikla od přijetí ku přepravě do výdeje nebo dodání;

e) nároky na částky zaplacené podle přepravní smlouvy nebo nároky z dobírky.

§ 3.

Oprávněný může přijetí cestovního zavazadla nebo odběr spěšniny nebo zboží, a to u spěšniny nebo zboží i tehdy, jestliže přijal spěšninový lístek anebo nákladní list, odpírati tak dlouho, dokud železnice nevyhoví jeho návrhu na zjištění tvrzených škod. Výhrady učiněné při přijetí nebo při odběru nemají účinku, nejsou-li železnicí uznány písemně.

§ 4.

Odpovědnost za úplnou ztrátu cestovního zavazadla zaniká, nebylo-li žádáno o výdej ve stanici určení do 6 měsíců po příjezdu vlaku uvedeného v čl. 33, § 2; ustanovení čl. 92, § 1, druhá věta, není tím dotčeno.

Čl. 107.

Promlčení nároků z přepravní smlouvy.

§ 1.

Nároky z přepravní smlouvy se promlčují v jednom roce, nebyla-li příslušná částka již určena uznáním, smírem nebo rozsudkem. Promlčení však nastane ve 3 letech, jde-li o nároky:

a) za škody způsobené zlým úmyslem;

b) z důvodu podvodu podle čl. 100;

c) odesilatele na vyplacení dobírky vybrané železnicí od příjemce;

d) na vyplacení výtěžku z prodeje.

§ 2.

Promlčení se počíná:

a) při nárocích na náhradu za částečnou ztrátu, poškození, jakož i při nárocích za zpožděný výdej anebo za překročení dodací lhůty uplynutím dne výdeje cestovního zavazadla nebo uplynutím dne dodání spěšniny nebo zboží;

b) při nárocích na náhradu za úplnou ztrátu

1. cestovního zavazadla uplynutím dne, kdy mělo býti vydáno,

2. spěšniny nebo zboží uplynutím 30. dne po uplynutí dodací lhůty;

c) při nárocích na doplacení nebo vrácení jízdného, přepravného, přirážky nebo výdajů, nebo při nárocích na jich opravu, bylo-li užito tarifu nesprávně, nebo bylo-li užito nesprávného tarifu (čítajíc v to i opomenutí čl. 54, § 6), anebo stala-li se chyba při jich výpočtu, uplynutím dne, kdy bylo placeno, nebo - nebylo-li placeno - u cestujících a cestovních zavazadel uplynutím dne, kdy mělo býto placeno, u spěšnin a zboží uplynutím dne, kdy byly přijaty ku přepravě. Při nárocích týkajících se částek, zaplacených podle výplatního účtu, uplynutím dne zúčtování s odesilatelem. Při nárocích železnice na zaplacení částek, které železnice oprávněnému vrátila, poněvadž je zaplatil příjemce, ač je měl platiti odesilatel, anebo odesilatel, ač je měl platiti příjemce, uplynutím dne vrácení těchto částek;

d) při nárocích na doplacení rozdílu dovozného nebo přirážky, neužil-li příjemce zboží k účelu, ke kterému ho mělo býti podle nákladního listu užito, nebo nebylo-li se zbožím naloženo podle prohlášení v nákladním listu (čl. 51, § 6), uplynutím dne, který ustanovuje tarif;

e) při nárocích z dobírek uplynutím 14. dne po uplynutí dodací lhůty;

f) při nárocích na vyplacení výtěžku z prodeje uplynutím dne prodeje;

g) při nárocích na zaplacení celních pohledávek požadovaných celním úřadem uplynutím dne, kdy celní úřad uplatnil své nároky;

h) při ostatních nárocích z přepravy cestujících uplynutím dne, kdy uplynula doba platnosti jízdenky.

§ 3.

Promlčení se staví platnou reklamací písemnou (čl. 102, § 4). Promlčení pokračuje dnem, kdy železnice písemně zamítla reklamaci a vrátila doklady, které k ní byly připojeny, pokud železnice není oprávněna si je ponechati. Důkaz o přijetí reklamace neb odpovědi a o vrácení dokladů přísluší tomu, kdo se toho dovolává. Opětovná reklamace téhož nároku nestaví promlčení.

§ 4.

O přetržení promlčení a s výhradou předchozích ustanovení též o stavení promlčení platí všeobecné předpisy zákonné.

Čl. 108.

Nepřípustnost uplatňovati zaniklé nebo promlčené nároky.

Nároky zaniklé (čl. 38, § 11 a čl. 106) nebo promlčené nemohou býti uplatňovány ani žalobou navzájem ani námitkami.

DÍL VI.

Závěrečná ustanovení.

Čl. 109.

Vzájemný poměr železnic.

§ 1.

Každá železnice je povina zaplatiti zúčastněným železnicím podíl, který jim připadá z částek, které podle ustanovení tohoto řádu nebo tarifu vybrala nebo měla vybrati.

§ 2.

Odevzdání zboží jednou železnicí další opravňuje první železnici, aby připsala hned druhé železnici na vrub částky, které váznou na zboží podle nákladního listu v době odevzdání, s výhradou konečného vyúčtování podle § 1.

§ 3.

Poskytla-li některá ze zúčastněných železnic náhradu z přepravní smlouvy, přísluší jí postih proti železnici, která škodu způsobila. Nelze-li tuto železnici zjistiti, nesou zúčastněné železnice škodu společně podle poměru délky tratí, kterými se zúčastnily přepravy, neprokáže-li některá, že škoda nenastala na její trati.

§ 4.

Vrátila-li některá železnice podle ustanovení tohoto řádu nebo tarifu oprávněnému částky za jinou železnici, má postih proti této železnici.

§ 5.

Byla-li dána náhrada podle čl. 25, § 6, čl. 26, § 5 nebo čl. 27, § 7, nemá postih místa.

§ 6.

Železnicím je zůstaven vzájemný postih při přepravě po pomocné cestě podle čl. 28, §§ 4, 6 nebo 7 anebo čl. 73, § 1.

§ 7.

Železnice jsou oprávněny dohodnouti se o vzájemném postihu i jinak, a to buď všeobecně napřed, anebo zvlášť v jednotlivém případě.


Příloha A (k čl. 46, § 1 A).

Předpisy o předmětech, připuštěných ku přepravě podmínečně.

Příloha A

Příloha B (k čl. 47, § 1)

Nákladní list

Vzor 01

Návěští a odběrný list

Vzor 02

Účetní list

Vzor 03

Druhopis nákladního listu

Vzor 04

Místo pro označení zboží, pro odesilatelovu adresu nebo pro zápisy podle čl. 48, § 9 ŽPR.

UPOZORNĚNÍ! Před psaním na tuto stranu nákladní list rozložiti!

Příloha C (k čl. 71, § 5).

Změny přepravní smlouvy.

Vzor 05