Nariadenie vlády č. 25/1949 Zb.Nařízení o náhradách příslušejících soudcům z lidu

§ 1

(1) Soudcům z lidu, činným u soudů okresních, soudů krajských nebo u nejvyššího soudu, kteří mají bydliště mimo sídlo soudu, k němuž byli povoláni, přísluší náhrada hotových vydání spojených s cestou z bydliště do sídla soudu, s pobytem v sídle soudu a se zpáteční cestou v této výši:

1. Náhrada jim skutečně vzniklých jízdních výloh, avšak nejvýše v částce rovnající se jízdnému veřejnými dopravními prostředky o pravidelných spojích III. třídy vozové nebo II. třídy lodní.

2. Denní nocležné 70 Kčs, trvalo-li zasedání, k němuž byli povoláni, několik dnů za sebou, nebo nemohli-li v den zasedání již nastoupit zpáteční cestu.

3. Stravné, trval-li pobyt na cestě a v místě soudu déle než 6 hodin, a to za každý den při pobytu

(2) Koná-li se soudní zasedání mimo sídlo soudu, platí ustanovení předchozího odstavce obdobně.

§ 2

Mimo náhradu hotových vydání přísluší soudci z lidu náhrada za prokázanou ušlou mzdu (ušlý služební plat) a platy za zasedání. Tyto platy činí za každý den, trvalo-li zasedání denně:

1. nejvýše 5 hodin, 40 Kčs,

2. déle než 5 hodin, 70 Kčs.

§ 3

Soudcům z lidu lze poskytnout zálohu na náhradu hotových vydání a za ušlou mzdu (ušlý služební plat).

§ 4

(1) Nárok na náhrady a platy podle §§ 1 a 2 třeba uplatnit do 15 dnů po skončení zasedání, k němuž soudce z lidu byl povolán.

(2) Náhrady, platy a zálohy se soudcům z lidu poskytují z úřední zálohy soudů. O těchto nárocích rozhoduje předseda soudu; proti rozhodnutí není opravného prostředku.

§ 5

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. února 1949; provede je ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem financí.