Zákony pre ľudí>Zbierka zákonov SR>Ročník 1984>Predpis č. 124/1984 Zb.

Predpis č. 124/1984 Zb.Vyhláška ministerstva školství Česko socialistické republiky o středních školách

Zo dňa
Čiastka026/1984
Platnosť od06.12.1984
Účinnosť od
Zaradené v právnych oblastiach
Trvalý odkaz Tlačená verzia Stiahnuť PDF
(aktualizované 23.06.2012)

Aktuálne znenie


124

VYHLÁŠKA

ministerstva školství České socialistické republiky

ze dne 15. listopadu 1984

o středních školách

Ministerstvo školství České socialistické republiky stanoví podle § 2 odst. 2, § 63 a v dohodě s ministerstvem zdravotníctví České socialistické republiky podle § 19 odst. 5 písm. b), § 20 odst. 3, § 21 odst. 5, §26 odst. 3 a § 43 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), a podle § 14 odst. 2 písm. a), § 21 odst. 3, § 22a odst. 2, § 23 odst. 4, § 26 odst. 2, § 26a odst. 4 a § 26b odst. 4 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 48/1984 Sb.):


Čl. I

§ 1

Základní ustanovení

(1) Tato vyhláška upravuje soustavu studijních a učebních oborů středních škol, zřizování a zrušování středních škol, typy středních odborných škol, plnění povinné školní docházky ve středních školách, rozsah, podmínky, délku a organizaci studia při zaměstnání a kombinovaného studia, organizaci studia jednotlivých vyučovacích předmětů a pomaturitního studia.

(2) Střední odborná učiliště, gymnázia a střední odborné školy (dále jen „střední školy“) poskytují výchovu a vzdělávání ve studijních a v učebních oborech, které jsou uvedeny v příloze.

(3) Střední školy se zřizují a zrušují1) podle sítě stanovené ministerstvem školství České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo školství“),2) a pokud jde o střední zdravotnické školy, ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky.2)

(4) Stanoví se tyto typy středních odborných škol: střední průmyslová škola, střední zemědělská škola, střední lesnická škola, střední rybářská škola, střední zdravotnická škola, střední ekonomická škola, střední hotelová škola, střední škola sociálně právní, střední knihovnická škola, střední pedagogická škola, střední uměleckoprůmyslová škola, střední uměleckořemeslná škola, střední výtvarná škola, konzervatoř, hudební a taneční škola.

(5) Pro rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků v oblasti hudby, tance a sportu mohou krajské národní výbory zřizovat školy poskytující výchovy a vzdělávání, které se jinak získává v pátém až osmém ročníku základní školy a ve střední škole.3)

ČÁST PRVNÍ

Povinná školní docházka ve středních školách

§ 2

(1) Žáci, kteří byli přijati ke studiu ve střední škole a nemají splněnou povinnou školní docházku, dokončí plnění povinné školní docházky ve střední škole.

(2) Jestliže žák, který nemá splněnou povinnou školní docházku, nezahájí studium ve střední škole do tří dnů od počátku školního roku, upozorní ředitel střední školy písemně zákonného zástupce žáka, pěstouna nebo občana, popřípadě ústav, jemuž byl žák na základě soudního rozhodnutí svěřen do výchovy (dále jen „zástupce žáka“) na povinnost dbát, aby žák docházel do střední školy pravidelně a včas.4) Jestliže ani do deseti dnů po doručení tohoto upozornění žák do střední školy nenastoupí ani není zástupcem žáka omluven, oznámí to neprodleně ředitel střední školy příslušnému okresnímu národnímu výboru.

§ 3

Vydělávání žáků středních škol, kteří plní povinnou školní docházku a jsou pro dlouhodobou nemoc v domácím ošetřování nebo ve zdravotnických zařízeních, zajistí krajský národní výbor, který odborně vede střední školu, do níž byl žák příjat.

ČÁST DRUHÁ

STUDIUM VE STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

Docházka do střední školy

§ 4

(1) Povinností žáka je docházet do střední školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a zúčastňovat se vyučování všem povinným a volitelným vyučovacím předmětům (dále jen „povinné předměty“) a nepovinným vyučovacím předmětům, které si zvolil.

(2) Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, požádá zástupce žáka třídního učitele nebo mistra odborné výchovy o uvolnění z vyučování; je-li žák ubytován v domově mládeže, uvědomí o tom současně vychovatele.

(3) Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování z nepředvídaného důvodu, je zástupce žáka, popřípadě vychovatel, jde-li o žáka ubytovaného v domově mládeže, povinen bez zbytečného odkladu oznámit třídnímu učiteli nebo mistru odborné výchovy důvod nepřítomnosti. Zástupce žáka ubytovaného v domově mládeže sdělí důvod nepřítomnosti též vychovateli. Při návratu do vyučování je nezletilý žák povinen předložit třídnímu učiteli nebo mistru odborné výchovy omluvenku podepsanou zástupcem žáka, a jde-li o žáka ubytovaného v domové mládeže, podepsanou jeho vychovatelem.

(4) Nepřítomnost při vyučování se omlouvá jen ze závažných důvodů (nemoc žáka, mimořádná událost v rodině, dopravní důvody apod.). Nepřítomnost pro nemoc, která trvala nejvýše dva vyučovací dny, omlouvá zástupce žáka nebo vychovatel. Trvá-li nepřítomnost pro nemoc déle než dva dny, předloží žák potvrzení ošetřujícího lákaře.5) Opakuje-li se dvoudenní nepřítomnost pro nemoc u žáka častěji, může třídní učitel požadovat potvrzení lékaře na každou tuto nepřítomnost.

(5) Nepřítomnost žákyně pro těhotenství a mateřství se omlouvá stejně jako nepřítomnost pro nemoc.

(6) Zletilý žák se omlouvá sám způsobem uvedeným v odstavcích 2 až 4.

(7) Onemocní-li žák nebo některá z osob, s nimiž bydlí nebo je v trvalém styku, přenosnou nemocí, oznámí to žák, a je-li nezletilý, jeho zástupce, popřípadě vychovatel ihned řediteli školy.

§ 5

(1) Ředitel střední školy může uvolnit žáka s výjimkou uvedenou v odstavci 2 od účasti na vyučování povinnému předmětu nebo od tělesných úkonů spojených s výukou některým vyučovacím předmětům na základě vyjádření příslušného lékaře, a pokud jde o osobu se změněnou pracovní schopností, na základě vyjádření posudkového lékaře sociálního zabezpečení, Při uvolňování od vyučování tělesné výchově se postupuje podle zvláštních předpisů.6)

(2) Žáka nelze uvolnit na celý školní rok nebo jeho část od vyučování povinnému předmětu rozhodujícímu pro odborné zaměření absolventa, jako jsou dílenská a provozní cvičení, odborný výcvik, odborná (umělecká) praxe, odborné kreslení, výtvarná příprava, navrhování, odborné modelování, modelářství, odborné modelářství, praktický výcvik, praktické cvičení, laboratorní cvičení, ve středních pedagogických školách tělesná výchova, hudební výchova a výtvarná výchova, ve středních zdravotníckých školách cvičení z odborných předmětů a odborná praxe, ve školách zřízených pro rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků v oblasti sportu (§ 1 odst. 5) tělesná výchova a sportovní příprava.

(3) Jestliže to dovoluje charakter učiva, může ředitel střední školy umožnit žákyni z důvodů těhotenství nebo mateřství přípravu a vykonání zkoušek v termínech stanovených ředitelem střední školy. Ředitel střední školy poskytuje tyto výjimky na žádost žákyně, a je-li nezletilá, po souhlasném vyjádření jejího zástupce s přihlédnutím k vyjádření příslušného lékaře nebo i bez žádosti z podnětu příslušného lékaře. Žákyně mohou docházet jen do vyučování předmětům obsahujícím činnosti, které jim zvláštními předpisy7) nejsou zakázány.

(4) Ve zvláštních prípadech, pokud to dovoluje charakter učiva, umožní ředitel střední školy na žádost žáka, a je-li nezletilý, po souhlasném vyjádření zástupce žáka, doloženou vyjádřením příslušného lékaře tělesně postiženému nebo dlouhodobě nemocnému žáku připravu a vykonání zkoušek v termínech stanovených ředitelem střední školy.

(5) Ředitel střední školy umožní na žádost žáka, a je-li nezletilý, po souhlasném vyjádření zástupce žáka mimořádně nadanému a talentovanému žáku přípravu a vykonání zkoušek podle individuálního studijního plánu.8)

§ 6

Změna studijního mebo učebního oboru a přestup do jiné střední školy

(1) Změnu studijního nebo učebního oboru v prvním a druhém ročníku střední školy9) povoluje ředitel střední školy zpravidla k začátku školního roku. Podmínkou pro povolení změny je zdravotní způsobilost žáka ke studiu a k výkonu povolání, na ktoré se má připravovat v nově zvoleném studijním nebo učebním oboru, a úspěšné vykonání rozdílové zkoušky z těch povinných předmětů nebo z učiva, kterým se nevyučovalo ve studijním nebo učebním oboru, ve kterém žák dosud studuje. Obsah, rozsah a termín rozdílové zkoušky určí ředitel štřední školy.

(2) Přestup do jiné střední školy9) do téhož studijního nebo učebního oboru povoluje ředitel střední školy, do které se žák hlásí, ve všech ročnících střední školy.

(3) Změna studijního nebo učebního oboru a přestup do jiné střední školy se povolují na žádost žáka. K žádosti nezletilého žáka se vyžaduje vyjádření zástupce žáka.

§ 7

Přerušení studia

(1) Studium může být přerušeno žáku, který splnil povinnou školní docházku;10) jde-li o žáka středního odborného učiliště, po projednání s organizací, pro kterou se žák přípravuje. Po uplynutí doby přerušení studia pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo studium přerušeno. Jestliže bylo studium přerušeno po úspěšném ukončení ročníku, nastoupí žák po uplynutí doby přerušení studia do následujícího ročníku. Jestliže uplynula doba přerušení studia v průběhu školního roku, umožní ředitel střední školy žáku dodatečné vykonat zkoušky za příslušné období.

(2) Těhotenství a mateřství jsou zvlásť vážnými osobními důvody pro přerušení studia. Ředitel střední školy je povinen z vlastního podnětu přerušit studium, jestliže praktické vyučování probíhá v pracích a na pracovištích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu podle zvláštních předpisů7) nebo jestliže činnosti praktického vyučování podle lékařského posudku ohrožují těhotenství žákyně.

(3) Pominou-li důvody přerušení studia, může být na žádost žáka přerušení studia ukončeno i před uplynutím stanovené doby přerušení.

(4) K přerušení studia nebo k ukončení přerušení studia před uplynutím stanovené doby se k žádosti nezletilého žáka vyžaduje vyjádření zástupce žáka.

§ 8

Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku

(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl. Žák, který neprospěl v období, kdy plní povinnou školní docházku, opakuje ročník.11)

(2) Pokud žák neprospěl v některém školním roce po splnění povinné školní docházky, může na jeho žádost ředitel střední školy povolit opakování ročníku;11) k žádosti nezletilého žáka se vyžaduje vyjádření jeho zástupce. Povolit opakování téhož ročníku lze jen jednou.

§ 9

Zanechání studia

(1) Jestliže žák, který splnil povinnou školní docházku, hodlá zanechat studia,12) sdělí to písemně řediteli střední školy; je-li žák nezletilý, je součástí sdělení souhlasné vyjádření zástupce žáka.

(2) Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni, kdy řediteli střední školy bylo doručeno sdělení o zanechání studia. Jde-li o žáka středního odborného učiliště, unformuje ředitel štředního odborného učiliště, informuje ředitel štředního odborního učiliště o zanechání studia organizaci, pro kterou se žák připravuje.

(3) Jestliže žák, který splníl povinnou školní docházku, se neúčastní vyučování po dobu nejméně jednoho týdne a jeho neúčast při vyučování není omluvena, vyzve ředitel střední školy písemně žáka, a je-li nezletilý, zástupce žáka, aby v lhůte stanovené ředitelem střední školy doložil důvod žákovy nepřítomnosti ; zároveň upozorní, že jinak se žák bude posuzovat, jako by stucia zanechal. Jestliže do deseti dnů od doručení výzvy žák do střední školy nenastoupí nebo není doložen důvod jeho nepřítomnosti ve škole, posuzuje se, jako by studia zanechal prvním dnem po uplynutí lhůty stanovené ředitelem střední školy pro omluvu; tímto dnem přestává být žákem školy.

ČÁST TŘETÍ

PRAVIDLA HODNOCENÍ A KLASIFIKACE ŽÁKŮ

§ 10

Pravidla chování žáků (školní řád)

(1) Žáci mají tyto povinnosti:

a) osvojovat si vědomosti a dovednosti a získávat návyky potřebné k dosažení středního vzdělání nebo úplného středního vzdělání, připravovat se na tvořivou práci a odbornou činnost v povolání, na obranu socialistické vlasti na kulturní život,

b) osvojovat si zásady socialistické morálky a řídit se jimi, být ukáznění, plnit pokyny pedagogických pracovníků, instruktorů a jiných pracovníků školy a dodržovat pravidla socialistického soužití ve střední škole i mimo ní tak, aby dělali čest škole i sobě,

c) chránit své zdraví i zdraví jiných, dbát o čistotu a pořádek a pomáhat při udržování pořádku ve škole a v jejím okolí,

d) být ve škole vhodně, čistě a bez výstředností upraveni a oblečeni,

e) šetřit školní zařízení, chránit je před poškozením a hospodárně zacházet s učebnicemi a učebními pomůckami,

f) dodržovat vyučovací dobu, rozsah přestávek a plnit další pokyny obsažené ve vnitřním řádu školy, který vydá ředitel střední školy.

(2) Žákům je zakázáno:

a) kouřit v prostorách školy, žákům denního studia i při činnostech organizovaných školou,

b) přinášet do školy nebo na činnosti organizované školou alkoholické nápoje a jiné zdraví škodlivé látky nebo je požívat ve škole nebo při činnostech organizovaných školou,

c) přinášet do školy nebo na činnosti organizované školou věci nebezpečené pro život a zdraví a věci, které by mohly rozptylovat pozornost ostatních žáků při vyučování.

§ 11

Výchovná opatření

(1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků.

(2) Pochvalu nebo jiné ocenění13) uděluje žákům třídní učitel, ředitel střední školy nebo orgán státní správy ve školství; může je udělit též společenská organizace a u žáků středních odborných učilišť organizace, pro kterou se žák připravuje, nebo orgán, který střední odborné učiliště zřídil. Pochvalu uděluje zpravidla před shromážděním třídy nebo školy.

(3) Podle závažnosti provinění mohou být žákům uložena některá z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy; u žáků středních škol, kteří splnili povinnou školní docházku, se může uložit též podmíněné vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia. O podmíněném vyloučení ze studia rozhoduje ředitel střední školy, o vyloučení ze studia rozhoduje krajský nárdní výbor, který školu odborně vede; jde-li o žáka středního odborného učiliště, po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje.14)

(4) V rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia podle odstavce 3 stanoví ředitel střední školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Jestliže se pomíněné vyloučený žák ve skušební lhůtě osvědčil, upustí se od vyloučení; jestliže se žák v této lhůtě dopustí dalšího závažného provinění, podá ředitel střední školy krajskému národnímu výboru, který střední školu odborně vede, návrh na vyloučení žáka ze studia.

§ 12

Hodnocení a klasifikace žáků

(1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se klasifikuje těmito stupni:

1 - výborný

2 - chválitebný

3 - dobrý

4 - dostatečný

5 - nedostatečný.

(2) Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:

1 - velmi dobré

2 - uspokojivé

3 - méně uspokojivé

4 - neuspokojivé.

(3) Ředitel střední školy zajišťuje, aby o prospěchu a chování žáka, který je nezletilý, byl průběžně informován jeho zástupce a u žáka středního odborného učiliště též organizace, pro kterou se žák připravuje.

(4) Nelze-li žáka vyzkoušet a klasifikovat v řádném termínu v prvním pololetí pro závažné obejktivní příčiny (např. dlouhodobá omluvená nepřítomnost), není žák za první pololetí klasifikován. Ředitel střední školy určí pro jeho vyzkoušení a klasifikaci náhradní termín, a to zpravidla tak, aby klasifikace mohla být ukončena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí.

(5) Nelze-li žáka vyzkoušet a klasifikovat v řádném termínu v druhém pololetí z důvodů uvedených v odstavci 4, je žák zkoušen a klasifikován za toto období v posledním týdnu měsíce srpna v den určený ředitelem střední školy.

(6) Jestliže má žák nebo zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ředitele střední školy o komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím ředitel střední školy, může být požádán o přezkoušení žáka krajský nárdní výbor, který střední školu odborně vede. Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen. ředitel střední školy nařídí komisionální přezkoušení žáka z vlastního podnětu, jestliže zjistí, že vyučující hrubě porušil pravidla hodnocení a klasifikace.

§ 13

Celkové hodnocení žáka

(1) Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjdřuje výsledky jeho klasifikace v povinných předmětech a klasifikaci jeho chování; nezahrnuje klasifikaci v nepovinných vyučovacích předmětech.

(2) Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí se vyjadřuje takto:

a) prospěl s vyznamenáním

b) prospěl velmi dobře

c) prospěl

d) neprospěl.

(3) Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném povinném předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,5, jeho chováni je velmi dobré a má-li prospěch výborný z odborného výcviku ve středních odborných učilistích nebo z hlavního odborného předmětu ve studijních oborech skupiny 82 umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba.

(4) Žák prospěl velmi dobře, nemá-li v žádném povinném předmětu prospěch horší než dobrý, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 2,00, jeho chování je veľmi dobré a nemá horší prospěch než chvalitebný z odborného výcviku ve středních odborných učilištích nebo z hlavního odborného předmětu ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba.

(5) Žák prospěl, nemá-li v žádném povinném předmětu prospěch nedostatečný.

(6) Žák neprespěl, má-li z některého povinného předmětu i po opravné zkoušce (§ 14) prospěch nedostatečný.

§ 14

Opravné zkoušky

(1) Žák, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný nejvýše ze dvou povinných předmětů, může se souhlasem ředitele střední školy konat opravnou zkoušku z těchto předmětů. Opravná zkouška se neumožňuje z odborného výcviku ve středních odborných učilištích, z vyučovacích předmětů výtvarná výchova, hudební výchova a tělesná výchova ve středních pedagogických školách a z hlavních odborných předmětů ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba.

(2) Opravnou ukouškou může konat i žák, jehož prospěch na konci prvního pololetí je nedostatečný nejvýše ze dvou povinných předmětů, kterým se vyučuje pouze v prvním pololetí.

(3) Termín opravných zkoušek určí ředitel střední školy tak, aby opravné zkoušky

a) podle odstavce 1 byly vykonány nejpozději do 31. srpna; žákovi, který se z vážných důvodů nemůže dostavit k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září a žákovi, který byl klasifikován v termínu uvedeném v § 12 odst. 5, do 15. října,

b) podle odstavce 2 byly vykonány nejpozději do klasifikační porady za druhé pololetí.

(4) Žák, který se bez vážných důvodů k vykonání opravné zkoušky nedostaví, se klasifikuje ve vyučovacím předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu nedostatečný.

§ 15

Komisionální zkoušky

(1) Žák se klasifikuje na základě výsledků komisionální zkoušky v těchto případech:

a) koná-li rozdílovou zkoušku,

b) je-li zkoušen v náhradním termínu,

c) požáda-li žák nebo jeho zástupce o přezkoušení žáka nebo koná-li se přezkoušení z podnětu ředitele střední školy,

d) koná-li opravné zkoušky,

e) při zkouškách v externím studiu, studiu podle individuálního studijíno plánu a při studiu jednotlivých vyučovacích předmětů,

f) při praktických zkouškách v hudební a taneční škole, v konzervatoři a při odborných zkouškách ve výtvarných studijních oborech středních odborných škol,

g) koná-li zkoušky uvedené v § 5 odst. 3 až 5,

h) v případě uvolnění žáka od docházky na vyučování.

(2) Komisie pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. komisi tvoří předseda, kterým je zpravidla ředitel střední školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, kterým je zpravidla učitel vyučující žáka danému vyučovacímu předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

ČÁST ČTVRTÁ

ORGANIZACE VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI

§ 16

(1) Střední školy ve své výchovně vzdělávací činnosti zajišťují teoretické vyučování, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování diferencovaně podle jednotlivých druhů středních škol, studijních oborů a učebních oborů.

(2) V teoretickém vyučování získavají žáci vědomosti, dovednosti a návyky, které aplikují při praktických činnostech, Teoretické vyučování probíhá průběžně s praktickým vyučováním po celé období školního vyučování; uskutečňuje se podle schválených učebních plánů a učebních osnov.

(3) Ve středních odborných učilištích se teoretické vyučování v denním studiu organizuje též v jednom nebo ve dvou časových cyklech, jestliže průběžnému vyučování brání rozptýlenost žáků od sídla středního odborného učiliště, popřípadě povaha studijnícho nebo učebního oboru, např montážní nebo sezónní práce, Po ostatní část obodbí školního vyučování se koná odborný výcvik.

§ 17

Praktické vyučování

(1) Praktické vyučování se uskutečňuje podle schválených učebníchplánů a učebních osnov v těchto hlavních formách: odborný výcvik, cvičení, učební praxe a odborná (umělecká) praxe.

(2) Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách, ve škoských zařízeních a v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo národních výborů.15) Pokud jde o praktické vyučování žáků gymnázií a středních odborných škol, určí tyto orgány a organizace jejich nadřízený orgán na návrh krajského národního výboru, který příslušnou střední školu odborně vede.

(3) Pokud se praktické vyučování žáků gymnázií a středních odborných škol uskutečňuje v orgánech a organizacích, uzavírá krajský národní výbor s orgánem nebo organizací, v níž se má praktické vyučování uskutečnit, dohodu, v níž bude stanoveno zejména:

a) druh činností, které budou žáci při praktickém vyučování vykonávat,

b) místo konání praktického vyučování,

c) časový rozvrh praktického vyučování, jeho délka a den jeho zahájení,

d) počet žáků, kteří se zúčastní praktického vyučování,

e) pracovní a hygienické podmínky (ubytovací a stravovací podmínky, poskytování výstroje, nářadí a osobních ochranných pracovních prostředků),

f) způsob odměňování žáků za produktivní práci,

g) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování.

(4) Žákům gymnázií a středních odborných skol, kteří vykonávají při praktickém vyučování produktivní práci, přísluší odměna, kterou se sledují výchovné cíle jako u žáků středních odborných učilisť v období odborného rozvoje.16)

§ 18

Povinosti organizací při zajišťování a řízení praktického vyučování

(1) Orgány a organizace, ve kterých se uskutečňuje praktické vyučování, jsou povinny pro praktické vyučování vytvářet potřebné podmínky, bezplatně poskytovat stanovené učební pomůcky a hradit osobní a věcné náklady spojené s praktickým vyučováním.15

(2) Orgány a organizace uvolňují pro praktické vyučování osvědčené, politicky a odborně vyspělé pracovníky, kteří svými osobními vlastnostmi a pracovními výsledky mohou být žákům vzorem (dále jen „instruktoři“).

(3) Instruktoři jsou odměňováni za činnosti při praktickém vyučování podle zvláštních předpisů.17)

§ 19

Péče o žáky gymnázií a středních odborných škol při praktickém vyučování

(1) Prí praktickém vyučování organizace poskytuje, popřípadě zajišťuje žákům závodní stravování18) za stejných podmínek jako ostatním pracovníkům.

(2) Žákům, kteří se zúčastňují praktického vyučování mimo sídlo školy, se uhrazuje jízdné do místa konání praktického vyučování a zpět, a to z prostředků národního výboru, který střední školu odborně vede. Hradí se pouze prokázené jízdné za vlak ve druhé vozové třídě nebo za autobus.

(3) Žákům, kteří nebydlí v místě konání praktického vyučování a na nichž nelze požedovat, aby denné dojížděli, je organizace povinna zajistit bezplatné ubytování, které vyhovuje hygienickým požadavkům na hromadné ubytování.19)

§ 20

Odborný výcvik žáků středních odborných učilišť

(1) Odborný výcvik je základním vyučovacím předmětem studia žáků ve středních odborných učilištích, v němž se uskutečňují cíle jejich odborné přípravy. Je zaměřen na získaní odborných dovedností pro výkon povolání, pro něž studium ve studijním nebo učebním oboru připravuje. Uskutečňuje se v souladu s učební osnovou zejména na produktivní práci spočívající ve zhotovování výrobků, ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu.

(2) Vyučování odbornému výcviku se uskutečňuje

a) v přípravném období ve skupinách pod vedením mistra odborné výchovy ve středních odborných učilištích, popřípadě střediscích praktického vyučování nebo na provozních pracovištích organizací schválených ředitelem středního odborného učiliště; velikost skupiny je určena počtem žáků příslušného studijního nebo učebního oboru na jednoho mistra odborné výchovy stanoveným v oddílu A a E přílohy. Výjimky ze stanoveného počtu žáků ve skupině a ze způsobu organizace odborného výcviku může povolit ministerstvo školství ve zvlášť odůvodněných případech, a to na žádost příslušného ústředního orgánu,

b) v období odborného rozvoje individuálně za přímého dozoru určeného instruktora nad žákem na stanovených pracovištích zpravidla organizaci, pro něž jsou žáci připravováni, popřípadě na pracovištích středních odborných učilisť nebo středisek praktického vyučování, která odpovídají svým vybavením požadavkům výchovy a bezpečné práce a která schváli ředitel středního odborného učiliště, popípadě vedoucí střediska praktického vyučování. Pedagogickou činnost instruktora řídí a kontroluje pedagogický pracovník středního odborného učiliště určený jeho ředitelem.

§ 21

Odborná praxe

(1) Odborná praxe žáků středních odborných učilišť, kteří splnili povinnou školní docházku, 20) je zaměřena na prohloubení odborných dovedností získaných v odborném výcviku, které jsou potřebné pro výkon příslušného dělnického povolání.

(2) Odborná praxe žáků středních odborných učilisť se organizuje v období školních prázdnin v délce čtyř týdnů, u studijních a učebních oborů pro hlubinné hornictví v délce tří týdnů; uskutečňuje se na pracovištích organizací, pro které se žáci připravují, popřípadě ve středních odborných učilištích nebo ve střediscích praktického vyučování. Organizace, střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování zabezpečují produktivní práci zahrnující činnosti, které prohlubují dovednosti žáků získané v odborném výcviku.

(3) Odborná praxe žáků gymnázií a středních odborných škol se uskutečňuje v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo národních výborů.jejím cílem je utvářet, prohlubovat a upevňovat vědomosti a dovednosti žáků, rozvíjet a posilovat jejich socialistické uvědomění a pracovní výchovu a spojovat teoretické poznatky s praktickou činností žáků.

§ 22

Cvičení

(1) Cvičení se uskutečňují jako součást vyučovacích předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty ve školách nebo školských zařízeních, popřípadě v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo národních výborů.

(2) Při cvičeních si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky, nacvičují a získávají dovednosti při technologických, technických, ekonomických, grafických, výtvarných a jiných činnostech a ve středních zdravotnických školách též při poskytování léčebně preventivní péče.

§ 23

Učební praxe žáků středních odborných škol

(1) Učební praxe se organizuje ve školách nebo školských zařízeních, poprípadě v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo nárdních výborů.

(2) Při učební praxi žáci získají základní dovednosti a návyky v práci s nástroji, v ovládání přístrojů, strojů a technických zařízení a motorových vozidel.

§ 24

Výchova mimo vyučování

(1) Prí organizovaní výchovy mimo vyučování ve středních školách je cílem poskytnout žákům aktivní odpočinek, rozvíjet jejich schopnosti, nadání a zájmy, vést je k účasti na spoločenském životu příměřeně jejich věku, pomáhat jim při přípravě na vyučování a přispívat též k volbě povolání.

(2) Vlastní výchovu mimo vyučování ve středních odborných učilištích a střediscích praktického vyučování provádějí vychovatelé a instruktoři pro tělesnou výchovu. Jejich počet se stanoví takto:

a) u žáků, kterým se poskytuje celodenní péče včetně ubytování, se stanoví na 30 žáků jeden vychovatel; přitom počet vyhovatelů v jednom domově mládeže v zájmu plynulé práce ve výchově mimo vyučování není nižší než tři vychovatelé, a to bez ohledu na počet ubytovaných žáků,

b) u žáků, kterým se neposkytuje ubytování, se stanoví do 80 žáků jeden vychovatel a na každý započatý počet 80 žáků další vychovatel,

c) instruktor pro tělesnou výchovu se ustanovuje na 100 - 200 ubytovaných žáků a na každý započatý počet 200 ubytovaných žáků další instruktor; instruktor pro tělesnou výchovu se nezapočítává do počtu vychovatelú.

§ 25

Členění doby studia žáků středních odborných učilišť

(1) Doba studia ve studijních oborech21) a doba studia v učebních oborech stanovená v příloze se člení na přípravné období ve studijních oborech trvá po dobu stanovenou v oddílu A, v učebních oborech po dobu stanovenou v oddílu A, v učebních oborech po dobu stanovenou v oddílu E přílohy. Ostatní doba studia je období odborného rozvoje.

(2) V přípravném období získavají žáci pod vedením mistra odborné výchovy v souladu s učební osnovou odborného výcviku dovednosti a návyky zejména na produktivní práci.

(3) V období odborného rozvoje si žáci v souladu s učební osnovou odborného výcviku zejména procvičují a zdokonalují dovednosti a návyky získané v přípraném období. Procvičování a zdokonalování dovedností a návyků se uskutečňuje na produktivní práci pod vedením instruktorů.

ČÁST PÁTÁ

STUDIUM PŘI ZAMĚSTNÁNÍ VE STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH, KOMBINOVANÉ STUDIUM A STUDIUM JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚTŮ

§ 26

Organizace studia při zaměstání ve středních školách

(1) Studium při zaměstnání ve středních školách lze organizovat ve studjiních a učebních oborech uvedených v příloze; ve středních odborných učilištích zřizovaných generálním ředitelem výrobní hospodářské jednotky nebo orgánem, který plní obdobnovu funkci, popřípadě ředitelem hospodářšké organizace se organizuje se souhlasem těchto orgánů.

§27

Druhy studia a jeho délka

(1) Studium při zaměstnání ve středních odborných učilištích je určeno pracujícím, kteří bez splnění kvalifikoačního požadavku vzdělaní vykonávají v pracovním poměru práce odpovídající zvolenému studjinímu nebo učebnímu oboru; organizuje se ve studijních a učebních oborech uvedených v oddílech A, D a E přílohy, přičemž

a) pro pracující se vzděláním, které poskytuje základní škola, a pro pracující se základním vzděláním je dělka studia stejná jako délka denního studia příslušného studijního nebo učebního oboru,

b) pro pracující, kteří získali střední vzdělání, stanoví délku studia ředitel středního odborného učiliště podle zařazení uchazeče do příslušného ročníku studijního nebo učebního oboru,

c) pro pracující, kteří vykonali závěrečnou zkoušku v učebních oborech uvedených v oddílu E části IV. přílohy, trvá v příbuzném učebnímoboru uvedeném v oddílu E části I. přílohy jeden rok,

d) ve sudijních oborech podle oddílu D přílohy je určeno pro pracující, kteří vykonali závěrečnou zkoušku v učebních oborech uvedených v oddílu E části I. přílohy nebo závěrečnou učňovskou zkoušku v učebních oborech podle dřívějších předpisů; studium trvá dva roky,

e) pro absolventy gymnázií, kde součástí studia je odborná příprava příbuzného zaměření, a pro absolventy středních odborných škol příbuzného oboru trvá až 1 rok; studium ve studijních oborech je jednolete, v učebních oborech je délka stanovena v oddílu E přílohy,

f) pro absolventy ostatních gymnázií a absolventy ostatních středních odborných škol trvá až 2 roky; studium ve studijních oborech je dvouleté, v učebních oborech je délka studia stanovena v oddílu E přílohy.

(2) Studium při zaměstnání v gymnáziích a středních odborných školách ve studijních oborech uvedených v oddílu B a C přílohy trvá

a) 4 roky pro pracující, kteří získali vzdělání, které poskytuje základní škola, nebo základní vzdělání,

b) 3 nebo 2 roky pro pracující se středním vzděláním,

c) 2 roky pro pracující s úplným středním vzděláním získaným v jiném studijním oboru,

d) 1 rok pro pracující s úplným středním vzděláním získaným v příbuzném studijním oboru.

(3) Dříve absolvované studium ve středních školách se započítává pro další studium při zaměstnání ve středních školách podle zvláštního předpisu.23)

§ 28

Způsoby studia při zaměstnání a kombinované studium

(1) Studium při zaměstnání ve středních školách se organizuje jako studium večerní (směnné), dálkové nebo externí. Podle potřeb pracujících, možností škol a podle charakteru studijního nebo učebního oboru může být studium při zaměstnání organizováno též střídáním uvedených způsobů studia. Ve středních odborných učilištích lze studium při zaměstnání kombinovat s denním studiem (kombinované studium).

(2) Večerní studium je určeno pro pracující, kteří se mohou pravidelně několikrát v týdnu zůčastňovat vyučování. Přímá pedagogická práce je doplňována samostatným studiem a vypracováváním zadaných domácích úloh. Večerní studium se organizuje též jako směnné, kdy vyučování se koná střídavě v dopoledních a odpoledních hoddinách ve shodě se střídáním pracovních směn studujících.

(3) Dálkové studium se organizuje zpravidla jednou týdně v rozsahu 6-7 konzultačních hodín s výjimkou učebních a studjiních oborů středních odborných učilišť, kde dálkově studium je organizováno v rozsahu zpravidla 16 konzultačních hodin za čtyři týdny. Dálkové studium nelze organizovat ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba s výjimkou studijních oborů konzervatoří.

(4) Externí studium je samostatné studium podle studijního plánu, v němž se pracující podle pokynů školy samostatně připravují ke zkouškám. Termíny zkoušek stanoví ředitel střední školy. Zkoušky se konají podle plánu vypracovaného ve shodě s učebním plánem a učebními osnovami platnými pro večerní nebo dálkové studium popřípadě podle učebního plánu a učebních osnov denního studia v oborech, v nichž studium večerní a dálkové není zavedeno. Externě mohou pracující studovat i ve středních školách, kde není studium při zaměstnání zavedeno, s výjimkou studijních oborů „veterinářství“, „zdravotní sestra“, „dětská sestra“, „ženská sestra“, „radiologický laborant“, „rehabilitační pracovník“, „zubní laborant“, „učitelství pro mateřské školy“, „vychovateství“ a studijních oborů skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba. V uvedených studijních oborech středních zdravotnických škol se výjimečně umožňuje externí studium pracovníků, kteří v příslušném nebo příbuzném oboru pracují bez příslušné kvalifikace.24) Podle potřeby jsou součástí externího studia soustředění k absolvování laboratorních nebo praktických a jiných cvičení stanovených učebními osnovami. Na pomoc studujícím pořadá střední škola zpravidla čtyřikrát do roka konzultace ve dnech, které stanoví ředitel střední školy. Délka externího studia je určena učebním plánem večerního nebo denního studia.

(5) V kombinovaném studiu ve středních odborných učilištích se vyučování střídá s pracovní činností zpravidla po dvou nebo čtyřech týdnech; může být organizováno také tak, že v jednom školním roce trvá nepřetržitě pět měsíců. Po dobu vyučování poskytuje organizace studujícím pracovní volno bez náhrady mzdy.25) Za dobu vyučování se považuje i deset dní k přípravé a vykonání maturitních zkoušek.

§ 29

Studium jednotlivých vyučovacích předmětů

(1) Znalosti, které pracující starší osmnácti let získali samostatným studiem jednotlivých vyučovacích předmětů26) a které odpovídají svým rozsahem a obsahem příslušnému vyučovacímu předmětu ve střední škole, mohou prokázat vykonáním zkoušky. Zkouškou prokazují znalosti v rozsahu celého vyučovacího předmětu za všechny ročníky studia. Zkoušky se mohou konat ze všech vyučovacích předmětu ve studijních oborech uvedených v § 28 odst. 4. Pokud jsou součástí vyučovacích předmětů se pracující mohou připravit k vykonání maturitní nebo závěrečné zkoušky.

(2) Ke zkoušce se může pracující přihlásit kdykoli během školního roku; zároveň prokáže, že získal vzdělání, které poskytuje základní škola, nebo základní vzdělání. Ve stručné žádosti uvede osobní data, předchozí vzdělání, povolání, organizaci, k níž je v pracovním poměru, adresu bydliště a vyučovací předmět, z něhož hodlá zkoušku vykonat. Stejným způsobem postupuje při zkouškách z dalších vyučovacích předmětů; jde-li o zkoušku ve stejné škole, uvádí pracující pouze změny v údajích, které uvedl v první žádosti.

(3) Ředitel střední školy sdělí žadateli písemně nejpozději do tří týdnů po obdržení žádosti, zda může zkoušku z požadovaného vyučovacího předmětu konat; zároveň mu sdělí termín zkoušky, který stanoví nejpozději do dvou měsíců po podání žádosti (hlavní prázniny se do lhůty nezapočítávají).

(4) Při zkoušce pracující prokáže svou totoznost. Zkouška je ústní a koná se před komisí podle § 15. Ve vyučovacích předmětech, kde to vyžaduje jejich charakter a je to stanoveno učebními osnovami vyučovacího předmětu, se koná také zkouška písemná nebo praktická.

(5) O úspěšně vykonané zkoušce vydá škola vysvědčení. Jestliže zkoušený neprospěje, může zkoušku opakovat nejvýše dvakrát v termínech stanovených ředitelem střední školy.

ČÁST ŠESTÁ

POMATURITNÍ STUDIUM

§ 30

Organizování pomaturitního studia, jeho druhy a obsah

Pomaturitní studium27) organizují střední školy ve studijních oborech uvedených v oddílu A, B, C a D přílohy jako studium

a) zdokonalovací (inovační), ve kterém si studující inovují vědomosti a dovednosti získané v dříve absolovaném studijním oboru ve střední škole a tak se zdokonalují pro kvalifikovaný výkon povolání, nebo

b) specializační, ve kterém studující získávají speciální vědomosti a dovednosti včetně nových vědeckotechnických poznatků pro výkon konkrétních pracovních činností a pracovních funkcí, které svou pracovní náplní a odborným zaměřením odpovídají dříve absolvovanému studijnímu oboru ve střední škole, nebo

c) kvalifikační, ve kterém studující získávají odbornou kvalifikaci v jiném studijním oboru, než ve kterém vykonali maturitní zkoušku.

§ 31

Organizace pomaturitního studia

(1) pomaturitní studium se organizuje jako studium denní v konzervatořích a ve studijních oborech uvedených v oddílu C prílohy.

(2) Zdokonalovací (inovační) studium, organizované formou denníko studia v konzervatořích, je jednoleté nebo dvouleté; má nejméně 32 vyučovacích hodin týdně.

(3) Zdokonalovací (inovační) a specializační studium, organizované jako studium při zaměstnání, je nejméně jednoleté+ večerní studium má 300 vyučovacích hodin, dálkové 120 konzultačních hodin ve školním roce.

(4) Kvalifikační studium se organizuje ve studijních oborech uvedených v oddílu C přílohy. Kvalifikační denní studium je dvouleté, ve studijním oboru „textilní výtvarnictví - ruční tkaní, krajkářská a vyšívačská tvorba“ je tříleté; organizuje se v rozsahu nejméně 32 vyučovacích hodin týdně, večerní studium v rozsahu 15 vyučovacích hodin týdně, dálkové studium v rozsahu 6-7 konzultačních hodin týdně.

§ 32

Finanční a materiální zabezpečení pomaturitního studia organizovaného na žádost organizace

Oraganizace, na jejíž žádost se pomaturitní studium organizuje, zabezpečuje učebnice pro odborné předměty pomaturitního studia a hradí krajskému národnímu výboru, který střední školu odborně vede, osobní a věcné náklady na studium.

ČÁST SEDMÁ

§ 33

Hospodářské zabezpečení a poskytování pracovních úlev studujícím při zaměstnání, studijní průkazy

(1) Hospodářské zabezpečení a pracovní úlevy se poskytují studujícím při zaměstnání podle zvláštních předpisů.28)

(2) Studujícím při zaměstnání ve studiu, které poskytuje úplné střední vzdělání, a v pomaturitním studiu při zaměstnání vydává střední škola studijní průkazy.29)

ČÁST OSMÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 34

Přechodná ustanovení

(1) Ustanovení této vyhlášky týkající se denního studia ve středních odborných učilištích se vztahují též na učně s výjimkou přerušení studia (§ 7), podmíněného vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia (§ 11 odst. 3) a délky přípravného období (§ 25 odst. 1), která se u učnů dokončí podle dosavadních předpisů.

(2) V době zimních a jarních prázdnin náleží učňům pracovní volno v rozsahu počtu dnů stanovených v týdenním učebním plánu přislušného studijního nebo učebního oboru a ročníku pro teoretické vyučování, a to bez ohledu, zda ve dnech připadajících na tyto školní prázdniny by měli teoretické vyučování nebo odborný výcvik. V případech odůvodněných zájmy výchovy učňů může jim organizace v době těchto školních prázdnin volno přiměřeně prodloužit.

(3) Případný rozdíl mezi počtem týdenních hodin stanovených učebním plánem příslušného studijního nebo učebního oboru a ročníku a týdenní pracovní dobou učně je určen na přípravu učňe na vyučování a započítává se do jeho týdenní pracovní doby.

Závěrečná ustanovení

§ 35

(1) Dosavadní střední zemědělské technické školy jsou středními zemědělskými školami, dosavadní střední lesnické technické školy jsou středními lesnickými školami a dosavadní střední rybářské technické školy jsou středními rybářskými školami.

(2) Tato vyhláška se vztahuje na studující při zaměstnání s výjimkou ustanovení § 2, 3, § 12 odst. 2, § 16 odst. 3, § 17 odst. 4, § 19, § 21 odst. 1 a 2, § 24 a 34. Přerušení studia (§ 7) stuujícího při zaměstnání projedná ředitel střední školy s organizací, k níž je studující v pracovním poměru. O zanechání studia (§ 9) studujícího při zaměstnání informuje ředitel střední školy organizaci, k niž je studující v pracovním poměru.

§ 36

Zrušují se:

1. vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášek č. 68/1971 Sb., č. 54/1972 Sb., č. 70/1978 Sb. a č. 24/1980 Sb.,

2. vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 102/1979 Sb., kterou se stanoví nomenklatury studijních oborů na středních odborných učilištích, gymnáziích, středních odborných školách, konzervatořích, středních školách pro pracující, odborných školách, na středních školách pro pracující, odborných školách, na středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči a soustava učebních oborů na středních odborných učilištích a o studiu na nich, ve znění vyhlášky č. 73/1981 Sb.,

3. vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 84/1983 Sb., kterou se stanoví počty žáků a učňů na jednoho mistra odborné výchovy v učebních a studijních oborech,

4. směrnice ministerstva školství ze dne 29. 7. 1968 čj. 24 257/68-III/2 o organizaci konzervatoří a studia na nich oznámené v častce 34/1968 Sb., s výjimkou čl. 2 odst. 3 až 5,

5. výnos ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 22. 9. 1968 čj. 27 998/69-II/3a, jímž se vydávají nové učební plány pro některé učební obory, oznámený v částce 4/1969 Sb., ve znění výnosu ze dne 28. 7. 1970 čj. 23 096/70-213 oznámeného v částce 7/1970 Ú. v. ČSR, výnosu ze dne 30. 8. 1971 čj. 21 756/71-213 oznámeného v částce 6/1971 Ú. v. ČSR, výnosu ze dne 21. 9. 1971 čj. 22 307/71-213 oznámeného v částce 6/1971 Ú. v. ČSR a výnosu ze dne 26. 7. 1972 čj. 20 482/72-213 oznámeného v částce 6/1972 Ú. v. ČSR,

6. směrnice ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 29. 9. 1972 čj. 24 734/72-212 pro organizaci pomaturitního studia na středních odborných školách oznámené v částce 26/1972 Sb., s výjimkou § 5 odst. 3 až 11,

7. směrnice ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 13. 6. 1973 čj. 16 664/73-210 o zřizování a organizaci internátních středních škol pro pracující a o studiu na nich oznámené v částce 2/1973 Sb., ve znění směrníc ze dne 3. 2. 1977 čj. 6330/77-24 oznámených v částce 7/1977 Sb.,

8. směrnice ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky ze dne 26. 7. 1979 čj. 22912/79-210, kterými se stanoví podrobnosti o středních školách, střediscích praktického vyučování a učňovských střediscích, oznámené v částce 19/1979 Sb.,

9. výnos ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 28. 12. 1973 čj. 31 568/73-210, jímž se vydává klasifikační řád pro školy poskytující střední a vyšší vzdělání včetně zařítení pro výchovu učňů, oznámený v částce 2/1974 Sb., ve znění výnosu ze dne 29. července 1980 čj. 22 927/80-210 oznámeného v částce 25/1980 Sb.,


Čl. II

Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 89/1979 Sb., o plnění povinné školní docházky mimo území Československé socialistické republiky, se mění takto:

1. § 1 odst. 2 zní:

„(2) Zvláštní způsob plnění povinné školní docházky může okresní národní výbor1' povolit žákům 1. až 8. ročníku základní školy a žákům I. a II. ročníku středních škol, pokud v tomto ročníku nejsou povinni absolvovat odborný výcvik nebo odbornou (uměleckou) praxi, též cvičení v odborných předmětech“.

2. § 3 odst. 4 zní:

„(4) Výchovu a vzdělávávní žáků I. a II. ročníku středních škol zabezpečují rodiče individuální výchovou.“.

3. V § 4 odst. 5 se v třetí větě za slova „žáci I.“ vkládají slova „a II.“.


Čl. III

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1985.


Ministr:

Vondruška v. r.


Príloha č. 1 zákona 124/1984 Zb.

Príloha 01

1) § 10 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon). § 3 odst. 2 a § 11 zákona ČNR č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 48/1984 Sb.).

2) § 14 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 77/1978 Sb.§ 57 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

3) § 41 školského zákona. § 11 odst. 3 zákona ČNR č. 77/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 48/1984 Sb.).

4) § 36 školského zákona.

5) § 37 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

6) Směrnice č. 3/1981 Věstníku ministerstva zdravotníctví ČSR o péči o zdraví při provádění tělesné výchovy, sportu a branně sportovní činnosti oznámené v částce 15/1981 Sb.

7) Směrnice ministerstva školství ČSR ze dne 29. 11. 1974 čj. 31 542/74-42, kterými se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám a matkám do konca devátého měsíce po porodu a mladistvým (Věstník MŠ a MK ČSR, roč. 1974, sešit 12) oznámené v částce 1/1975 Sb.

8) § 42 školského zákona.

9) § 26a zákona ČNR č. 77/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 48/1984 Sb.).

10) § 26 zákona ČNR č. 77/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 48/1984 Sb.).

11) § 26b zákona ČNR č. 77/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 48/1984 Sb.).

12) § 25 odst. 5 školského zákona.

13) § 23 odst. 1 zákona ČNR č. 77/1978 Sb.

14) § 23 odst. 2 zákona ČNR č. 77/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 48/1984 Sb.).

15) § 22 odst. 3 školského zákona.

16) § 5 odst. 2 vyhlášky č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech.

17) Výnos federálního ministerstva práce a soicálních věcí ze dne 1. června 1971 čj. II/3-190/71-7208/Šm o odměňování pracovníků po dobu zaškolování (Ústřední věstník ČSR, ročník 1971, částka 5) oznámený v částce 13/1971 Sb.

18) Nařízení vlády ČSSR č. 127/1982 Sb., o závodním stravování.

19) Směrnice ministerstva zdravotníctví ČSR č. 47/1978 sbírky Hygienických předpisů o hygienických požadavcích na zřízování a provoz hromadných ubytoven oznámené v částce 3/1978 Sb.

20) § 63 školského zákona.

21) § 9 odst. 2 školského zákona.

22) § 9 odst. 4 školského zákona.

23) Výnos ministerstva školství ČSR ze dne 31. 5. 1977 čj. 12 921/77-211 o započítávání předchozího studia, kursů a zkoušek pro účely studia při zaměstnání na školách poskytujících střední a vyšší vzdělání (Věstník MŠ a MK ČSR, sešit č. 6) oznámený v částce 14/1977 Sb.

24) Vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotníctví.

25) § 10 až 13 vyhlášky č. 94/1979 Sb., o poskytování stipendií a hmotného zabezpečení žáků gymnázií, odborných škol, středních odborných škol, konzervatoří a středních škol pro pracující.

26) § 21 odst. 4 školského zákona.

27) § 26 školského zákona.

28) Vyhláška č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání.

29) SEVT, tiskopis sklad č. 49 13 51.

Presunúť na začiatok